Krypta

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''Krypta''' (přes lat. ''crypta'' z řec. ''krypté'', skrytá (rozuměj kaple)) je obvykle podzemní klenutá [[kaple]] pod kostelem, kde byli pohřbeni světci, panovníci a významné církevní osoby.
+
[[Soubor:Trebic 07.png|thumb|240px|Krypta [[Bazilika svatého Prokopa|Baziliky svatého Prokopa]]]]
 +
'''Krypta''' (přes lat. ''crypta'' z řec. ''krypté'', skrytá (rozuměj kaple)) je obvykle podzemní klenutá [[kaple]] pod kostelem, kde byli pohřbeni světci, panovníci a významné církevní osoby.
== Dějiny ==
== Dějiny ==
Krypta je klenutý a věřícím přístupný prostor pod kostelem nebo katedrálou, kde byl hrob světce, jemuž byl kostel zasvěcen. Později se v kryptách pohřbívali i biskupové nebo panovníci. Nejstarší zachované krypty pocházejí ze 6. století (pod [[bazilika svatého Petra|bazilikou sv. Petra]] v [[Řím]]ě, v severní Africe, ve Španělsku), v románské době měl kryptu každý větší kostel, nejčastěji pod kněžištěm ([[presbytář]]em). Někdy bylo kněžiště vyvýšené a krypta tak mohla být poměrně vysoká, s několika řadami sloupů (tzv. halová krypta). V gotické době krypty mizí a objevují se opět v jiné podobě v baroku a později, a to jako běžně nepřístupné hrobky.  
Krypta je klenutý a věřícím přístupný prostor pod kostelem nebo katedrálou, kde byl hrob světce, jemuž byl kostel zasvěcen. Později se v kryptách pohřbívali i biskupové nebo panovníci. Nejstarší zachované krypty pocházejí ze 6. století (pod [[bazilika svatého Petra|bazilikou sv. Petra]] v [[Řím]]ě, v severní Africe, ve Španělsku), v románské době měl kryptu každý větší kostel, nejčastěji pod kněžištěm ([[presbytář]]em). Někdy bylo kněžiště vyvýšené a krypta tak mohla být poměrně vysoká, s několika řadami sloupů (tzv. halová krypta). V gotické době krypty mizí a objevují se opět v jiné podobě v baroku a později, a to jako běžně nepřístupné hrobky.  
-
== Obrázky ==
 
-
[[Image:Cripta Visigoda Palencia.JPG|thumb|Krypta sv. Antolína v Palencii]] 
 
-
Na obrázku je nejstarší část vizigotské krypty z 2. poloviny 7. století v katedrále v [[Palencia|Palencii]] v severozápadním Španělsku, kde je pohřben místní patron, mučedník [[svatý Antolín|sv. Antolín]] (neboli sv. Antonín z [[Pamiers]]). Při přestavbách v 11. a 12. století byla krypta rozšířena, takže vznikl podzemní kostel, část s hrobem světce ale byla zachována. 
 
-
[[Image:CrypteBayeux général.JPG|thumb|left|Krypta v Bayeux (Normandie)]]
 
-
Na druhém obrázku je klasická románská halová krypta pod katedrálou v [[Bayeux]] v severní Francii ([[Normandie]]), vystavěná za [[Vilém Dobyvatel|Viléma Dobyvatele]] a posvěcená roku [[1077]].
 
== Krypty v Česku ==
== Krypty v Česku ==
Také v Česku je zachována řada románských krypt, jedna z nejstarších (polovina 11. století) je pod klášterním kostelem v [[Břevnov]]ě, krypta pod vyvýšeným kněžištěm u sv. Jiří na Pražském hradě nebo ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], v [[Doksany|Doksanech]], v  [[Loucký klášter|Louce u Znojma]]; z raně gotické doby je to např. krypta v [[Kouřim]]i. Barokních krypt a hrobek je velmi mnoho.
Také v Česku je zachována řada románských krypt, jedna z nejstarších (polovina 11. století) je pod klášterním kostelem v [[Břevnov]]ě, krypta pod vyvýšeným kněžištěm u sv. Jiří na Pražském hradě nebo ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], v [[Doksany|Doksanech]], v  [[Loucký klášter|Louce u Znojma]]; z raně gotické doby je to např. krypta v [[Kouřim]]i. Barokních krypt a hrobek je velmi mnoho.
 +
 +
[[File:Cripta Visigoda Palencia.JPG|thumb|240px|Krypta sv. Antolína v Palencii]] 
 +
[[Soubor:Bayeux cathedrale Notre-Dame crypte.jpg|thumb|240px|Krypta v Bayeux (Normandie)]]
 +
== Obrázky ==
 +
Na obrázku je nejstarší část vizigotské krypty z 2. poloviny 7. století v katedrále v [[Palencia|Palencii]] v severozápadním Španělsku, kde je pohřben místní patron, mučedník [[svatý Antolín|sv. Antolín]] (neboli sv. Antonín z [[Pamiers]]). Při přestavbách v 11. a 12. století byla krypta rozšířena, takže vznikl podzemní kostel, část s hrobem světce ale byla zachována. 
 +
 +
Na druhém obrázku je klasická románská halová krypta pod katedrálou v [[Bayeux]] v severní Francii ([[Normandie]]), vystavěná za Viléma Dobyvatele a posvěcená roku 1077.
   
   
=== Související články ===
=== Související články ===
-
*[[Románský sloh]]
+
* [[Románský sloh]]
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* [http://architecture.relig.free.fr/accueil.htm Obrázková encyklopedie církevních staveb - fr]
+
* [http://architecture.relig.free.fr/accueil.htm Obrázková encyklopedie církevních staveb (francouzsky)]
-
{{Commonscat|Crypts}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Crypt}}{{Commonscat|Crypts}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Katedrály]]
[[Kategorie:Katedrály]]
[[Kategorie:Románský sloh]]
[[Kategorie:Románský sloh]]

Aktuální verze z 24. 3. 2018, 00:01

Krypta (přes lat. crypta z řec. krypté, skrytá (rozuměj kaple)) je obvykle podzemní klenutá kaple pod kostelem, kde byli pohřbeni světci, panovníci a významné církevní osoby.

Obsah

[skrýt]

Dějiny

Krypta je klenutý a věřícím přístupný prostor pod kostelem nebo katedrálou, kde byl hrob světce, jemuž byl kostel zasvěcen. Později se v kryptách pohřbívali i biskupové nebo panovníci. Nejstarší zachované krypty pocházejí ze 6. století (pod bazilikou sv. Petra v Římě, v severní Africe, ve Španělsku), v románské době měl kryptu každý větší kostel, nejčastěji pod kněžištěm (presbytářem). Někdy bylo kněžiště vyvýšené a krypta tak mohla být poměrně vysoká, s několika řadami sloupů (tzv. halová krypta). V gotické době krypty mizí a objevují se opět v jiné podobě v baroku a později, a to jako běžně nepřístupné hrobky.

Krypty v Česku

Také v Česku je zachována řada románských krypt, jedna z nejstarších (polovina 11. století) je pod klášterním kostelem v Břevnově, krypta pod vyvýšeným kněžištěm u sv. Jiří na Pražském hradě nebo ve Staré Boleslavi, v Doksanech, v Louce u Znojma; z raně gotické doby je to např. krypta v Kouřimi. Barokních krypt a hrobek je velmi mnoho.

Krypta sv. Antolína v Palencii
Krypta v Bayeux (Normandie)

Obrázky

Na obrázku je nejstarší část vizigotské krypty z 2. poloviny 7. století v katedrále v Palencii v severozápadním Španělsku, kde je pohřben místní patron, mučedník sv. Antolín (neboli sv. Antonín z Pamiers). Při přestavbách v 11. a 12. století byla krypta rozšířena, takže vznikl podzemní kostel, část s hrobem světce ale byla zachována.

Na druhém obrázku je klasická románská halová krypta pod katedrálou v Bayeux v severní Francii (Normandie), vystavěná za Viléma Dobyvatele a posvěcená roku 1077.

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krypta
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krypta