Vzducholoď
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | __NOTOC__ |
| + | [[Soubor:Zeppellin NT amk.JPG|thumb|240px|Moderní vzducholoď Zeppelin NT]] | ||
'''Vzducholoď''' je [[letadlo]] lehčí než vzduch (aerostat), nebo také řiditelný [[Balon|balón]]. Vzducholoď mívá obvykle doutníkový tvar, a zpravidla bývá vybavena jedním či více [[motor]]y. | '''Vzducholoď''' je [[letadlo]] lehčí než vzduch (aerostat), nebo také řiditelný [[Balon|balón]]. Vzducholoď mívá obvykle doutníkový tvar, a zpravidla bývá vybavena jedním či více [[motor]]y. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | |||
| - | |||
=== Před 1. světovou válkou === | === Před 1. světovou válkou === | ||
| - | [[ | + | [[File:La france 1884.png|thumb|240px|Vzducholoď La France z roku 1884]] |
| - | První teoretický návrh řiditelné vzducholodi pochází z roku 1783 (kdy vzlétl první balón bratří | + | První teoretický návrh řiditelné vzducholodi pochází z roku 1783 (kdy vzlétl první balón bratří Montgolfiérů), a vytvořil jej Jean-Baptiste-Marie Meusier. V té době byla její stavba nerealizovatelná pro neexistenci vhodného motoru. |
| - | První skutečně fungující vzducholoď sestrojil až v roce 1852 | + | První skutečně fungující vzducholoď sestrojil až v roce 1852 Henri Giffard. Vybavil ji lehkým [[parní stroj|parním strojem]] vlastní konstrukce, ale byla řiditelná jen za úplného bezvětří. |
Dalším krokem vpřed byla [[vzducholoď La France]]. Byla poháněna [[elektromotor]]em, vzlétla roku 1884 a byla první, která se byla schopna vrátit i proti slabému větru. | Dalším krokem vpřed byla [[vzducholoď La France]]. Byla poháněna [[elektromotor]]em, vzlétla roku 1884 a byla první, která se byla schopna vrátit i proti slabému větru. | ||
| - | V roce 1897 vzlétla první vzducholoď, poháněná [[spalovací motor|spalovacím motorem]]. Zášleh plamene z motoru ale způsobil její požár a smrt vynálezce i posádky. Ve stejném roce se vznesla i unikátní celokovová ([[hliník]]ová) | + | V roce 1897 vzlétla první vzducholoď, poháněná [[spalovací motor|spalovacím motorem]]. Zášleh plamene z motoru ale způsobil její požár a smrt vynálezce i posádky. Ve stejném roce se vznesla i unikátní celokovová ([[hliník]]ová) vzducholoď Davida Schwarze. Ta ale krátce po startu zhavarovala vinou nezkušeného pilota. |
| - | Další historie je pak spojena s především s hrabětem [[Ferdinand von Zeppelin|Ferdinandem von Zeppelinem]]. Inspiroval se úspěchy i nezdary svých předchůdců. Využil především Schwarzova nápadu využití hliníkové kostry. První úspěšný let jeho 127 metrů dlouhé ztužené vzducholodi ''[[LZ 1]]'' proběhl [[17. říjen|17. října]] 1900 nad [[Bodamské jezero|Bodamským jezerem]]. | + | Další historie je pak spojena s především s hrabětem [[Ferdinand von Zeppelin|Ferdinandem von Zeppelinem]]. Inspiroval se úspěchy i nezdary svých předchůdců. Využil především Schwarzova nápadu využití hliníkové kostry. První úspěšný let jeho 127 metrů dlouhé ztužené vzducholodi ''[[LZ 1]]'' proběhl [[17. říjen|17. října]] [[1900]] nad [[Bodamské jezero|Bodamským jezerem]]. |
Před první světovou válkou byly vzducholodi dále zdokonalovány. Od roku [[1910]] pak začaly sloužit i civilní letecké přepravě. | Před první světovou válkou byly vzducholodi dále zdokonalovány. Od roku [[1910]] pak začaly sloužit i civilní letecké přepravě. | ||
| - | [[ | + | [[File:1916.05.03 L20 3 jpl.jpg|thumb|240px|Nouzové přistání německé vzducholodě L.20 v Norsku 3. 5. 1916]] |
=== Během 1. světové války === | === Během 1. světové války === | ||
| - | |||
Za [[1. světová válka|první světové války]] vzducholodě široce používaly [[Francie]], [[Itálie]], [[Německo]], [[Rusko]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Velká Británie]]. Osvědčily se zejména pro dálkový průzkum, smutně prosluly také jako první [[strategický bombardér|strategické bombardéry]]. Německé vzducholodě typu Zeppelin podnikaly dlouhé lety do [[Anglie]], kde bombardovaly průmyslové, ale i civilní cíle. Kromě tohoto typu vyrábělo Německo vzducholodě typu Schütte-Lanz či Parseval. [[Francie]], která byla na počátku 1. světové války druhým největším producentem vzducholodí, měla stroje od firem Astra, Chalais-Meudon, Zodiac a jiných. V průběhu války docházelo k postupnému zdokonalování letadel těžších vzduchu, která vytláčela vzducholodi do pozadí. Ty však zůstávaly ve výzbroji armád i nadále, [[Německo]] bylo nuceno postoupit své vzducholodě vítězným mocnostem jako [[válečné reparace|reparace]]. | Za [[1. světová válka|první světové války]] vzducholodě široce používaly [[Francie]], [[Itálie]], [[Německo]], [[Rusko]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Velká Británie]]. Osvědčily se zejména pro dálkový průzkum, smutně prosluly také jako první [[strategický bombardér|strategické bombardéry]]. Německé vzducholodě typu Zeppelin podnikaly dlouhé lety do [[Anglie]], kde bombardovaly průmyslové, ale i civilní cíle. Kromě tohoto typu vyrábělo Německo vzducholodě typu Schütte-Lanz či Parseval. [[Francie]], která byla na počátku 1. světové války druhým největším producentem vzducholodí, měla stroje od firem Astra, Chalais-Meudon, Zodiac a jiných. V průběhu války docházelo k postupnému zdokonalování letadel těžších vzduchu, která vytláčela vzducholodi do pozadí. Ty však zůstávaly ve výzbroji armád i nadále, [[Německo]] bylo nuceno postoupit své vzducholodě vítězným mocnostem jako [[válečné reparace|reparace]]. | ||
=== V období mezi světovými válkami === | === V období mezi světovými válkami === | ||
| - | [[ | + | [[File:SSSR-B4-Komsomolskaya Pravda.jpg|thumb|240px|Sovětská vzducholoď Komsomolskaja Pravda]] |
| - | [[ | + | [[File:USS Roma.gif|thumb|240px|Italská vzducholoď Roma]] |
Po válce vývoj vzducholodí dále pokračoval. [[2. červenec|2. července]] [[1919]] odstartovala britská ''[[vzducholoď R 34]]'' k prvnímu úspěšnému přeletu [[Atlantský oceán|Atlantiku]] ve směru Evropa-Amerika. (V opačném směru přeletěla posádka upraveného [[bombardér]]u [[Vickers Vimy]] o pouhé 2 týdny dříve). To podnítilo nadšení pro stavbu dalších vzducholodí, které ale poněkud ochablo po sérii katastrof v [[Spojené království|Británii]] a [[Spojené státy americké|USA]]. Tyto katastrofy byly z části způsobeny vysoce vznětlivým [[vodík]]em, který tvořil jejich náplň. Mohl je ohrozit zkrat v palubní elektroinstalaci, úder [[blesk]]u, nekázeň posádky či zášleh z výfuku motoru. Z bezpečnostních důvodů měly proto vzducholodě motory v gondolách mimo hlavní těleso a na palubách se nesmělo kouřit. | Po válce vývoj vzducholodí dále pokračoval. [[2. červenec|2. července]] [[1919]] odstartovala britská ''[[vzducholoď R 34]]'' k prvnímu úspěšnému přeletu [[Atlantský oceán|Atlantiku]] ve směru Evropa-Amerika. (V opačném směru přeletěla posádka upraveného [[bombardér]]u [[Vickers Vimy]] o pouhé 2 týdny dříve). To podnítilo nadšení pro stavbu dalších vzducholodí, které ale poněkud ochablo po sérii katastrof v [[Spojené království|Británii]] a [[Spojené státy americké|USA]]. Tyto katastrofy byly z části způsobeny vysoce vznětlivým [[vodík]]em, který tvořil jejich náplň. Mohl je ohrozit zkrat v palubní elektroinstalaci, úder [[blesk]]u, nekázeň posádky či zášleh z výfuku motoru. Z bezpečnostních důvodů měly proto vzducholodě motory v gondolách mimo hlavní těleso a na palubách se nesmělo kouřit. | ||
| Řádka 34: | Řádka 32: | ||
Za konec éry velkých doprvních vzducholodí je považována katastrofa vzducholodi ''[[LZ 129 Hindenburg|Hindenburg]]'' [[6. květen|6. května]] [[1937]]. | Za konec éry velkých doprvních vzducholodí je považována katastrofa vzducholodi ''[[LZ 129 Hindenburg|Hindenburg]]'' [[6. květen|6. května]] [[1937]]. | ||
| - | |||
=== Během 2.světové války === | === Během 2.světové války === | ||
| - | |||
Během 2. světové války byly ještě vzducholodi používány k protiponorkovému hlídkování, ale jejich význam postupně upadal. Americká armáda měla jako poslední ve výzbroji vzducholodě až do konce 50. let 20. století. Havárie moderní radiolokační vzducholodě typu [[ZPG-3W]] v roce 1960 byla ale definitivní tečkou i za jejich armádním použitím. 28. června 1961 byla americká námořní vzduchopavba zrušena a o rok později byly všechny vzducholodě vyřazeny ze služby. | Během 2. světové války byly ještě vzducholodi používány k protiponorkovému hlídkování, ale jejich význam postupně upadal. Americká armáda měla jako poslední ve výzbroji vzducholodě až do konce 50. let 20. století. Havárie moderní radiolokační vzducholodě typu [[ZPG-3W]] v roce 1960 byla ale definitivní tečkou i za jejich armádním použitím. 28. června 1961 byla americká námořní vzduchopavba zrušena a o rok později byly všechny vzducholodě vyřazeny ze služby. | ||
| - | |||
== Současnost == | == Současnost == | ||
| - | [[ | + | [[Soubor:PEGASOS - panoramio.jpg|thumb|240px|Moderní vzducholoď PEGASOS]] |
| + | [[File:Metlife snoopy two blimp.jpg|thumb|240px|Americká vzducholoď Metlife]] | ||
Počátkem 21. století jsou vzducholodě používány prakticky jen pro [[propagace|propagační]] účely. Některé dopravní společnosti stále plánují využití moderních vzducholodí jak pro přepravu osob (zde zejména pro turistické či rekreační vyhlídkové lety) tak pro dopravu nákladů. Vzducholodě se v těchto plánech jeví být technicky a ekonomicky výhodné zejména pro dopravu těžkých a rozměrných nákladů, jejichž přeprava po zemi či po moři bývá technicky komplikovaná a drahá. Moderní vzducholodě jsou dnes bez výjimky plněny netečným plynem [[helium|heliem]], který je z provozního hlediska stroje velmi bezpečný. | Počátkem 21. století jsou vzducholodě používány prakticky jen pro [[propagace|propagační]] účely. Některé dopravní společnosti stále plánují využití moderních vzducholodí jak pro přepravu osob (zde zejména pro turistické či rekreační vyhlídkové lety) tak pro dopravu nákladů. Vzducholodě se v těchto plánech jeví být technicky a ekonomicky výhodné zejména pro dopravu těžkých a rozměrných nákladů, jejichž přeprava po zemi či po moři bývá technicky komplikovaná a drahá. Moderní vzducholodě jsou dnes bez výjimky plněny netečným plynem [[helium|heliem]], který je z provozního hlediska stroje velmi bezpečný. | ||
| - | Lety vzducholodí řídí lidé pomocí moderní elektroniky a avioniky za pomocí [[ | + | Lety vzducholodí řídí lidé pomocí moderní elektroniky a avioniky za pomocí [[Global Positioning System|satelitní navigace]] a moderní výpočetní techniky. Existují i plány na přepravu některých [[surovina|surovin]], zejména [[zemní plyn|zemního plynu]], a to pomocí velkého počtu speciálních nákladních vzducholodí zapřažených do skupin (tedy do jakýchsi zvláštních vzducholodních vlaků). |
Ambiciózní pokus o vzkříšení velkých vzducholodí v Německu na přelomu 20. a 21. století skončil finančním nezdarem. Postavený hangár byl přebudován na luxusní skleník. | Ambiciózní pokus o vzkříšení velkých vzducholodí v Německu na přelomu 20. a 21. století skončil finančním nezdarem. Postavený hangár byl přebudován na luxusní skleník. | ||
== Typy vzducholodí == | == Typy vzducholodí == | ||
| - | *[[Neztužená vzducholoď]] („Parseval“ nebo též „blimp“) | + | *[[Neztužená vzducholoď]] („Parseval“ nebo též „blimp“) – bez pevné kostry |
| - | *[[Poloztužená vzducholoď]] | + | *[[Poloztužená vzducholoď]] – s pevným kýlem |
| - | *[[Ztužená vzducholoď]] („Zeppelin“) | + | *[[Ztužená vzducholoď]] („Zeppelin“) – s pevnou kostrou celého tělesa |
==Literatura== | ==Literatura== | ||
| Řádka 58: | Řádka 54: | ||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Airships}}{{Commonscat|Airships}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Letadla]] | [[Kategorie:Letadla]] | ||
[[Kategorie:Vzducholodě]] | [[Kategorie:Vzducholodě]] | ||
Aktuální verze z 8. 4. 2018, 14:55
Vzducholoď je letadlo lehčí než vzduch (aerostat), nebo také řiditelný balón. Vzducholoď mívá obvykle doutníkový tvar, a zpravidla bývá vybavena jedním či více motory.
Historie
Před 1. světovou válkou
První teoretický návrh řiditelné vzducholodi pochází z roku 1783 (kdy vzlétl první balón bratří Montgolfiérů), a vytvořil jej Jean-Baptiste-Marie Meusier. V té době byla její stavba nerealizovatelná pro neexistenci vhodného motoru.
První skutečně fungující vzducholoď sestrojil až v roce 1852 Henri Giffard. Vybavil ji lehkým parním strojem vlastní konstrukce, ale byla řiditelná jen za úplného bezvětří.
Dalším krokem vpřed byla vzducholoď La France. Byla poháněna elektromotorem, vzlétla roku 1884 a byla první, která se byla schopna vrátit i proti slabému větru.
V roce 1897 vzlétla první vzducholoď, poháněná spalovacím motorem. Zášleh plamene z motoru ale způsobil její požár a smrt vynálezce i posádky. Ve stejném roce se vznesla i unikátní celokovová (hliníková) vzducholoď Davida Schwarze. Ta ale krátce po startu zhavarovala vinou nezkušeného pilota.
Další historie je pak spojena s především s hrabětem Ferdinandem von Zeppelinem. Inspiroval se úspěchy i nezdary svých předchůdců. Využil především Schwarzova nápadu využití hliníkové kostry. První úspěšný let jeho 127 metrů dlouhé ztužené vzducholodi LZ 1 proběhl 17. října 1900 nad Bodamským jezerem.
Před první světovou válkou byly vzducholodi dále zdokonalovány. Od roku 1910 pak začaly sloužit i civilní letecké přepravě.
Během 1. světové války
Za první světové války vzducholodě široce používaly Francie, Itálie, Německo, Rusko, USA a Velká Británie. Osvědčily se zejména pro dálkový průzkum, smutně prosluly také jako první strategické bombardéry. Německé vzducholodě typu Zeppelin podnikaly dlouhé lety do Anglie, kde bombardovaly průmyslové, ale i civilní cíle. Kromě tohoto typu vyrábělo Německo vzducholodě typu Schütte-Lanz či Parseval. Francie, která byla na počátku 1. světové války druhým největším producentem vzducholodí, měla stroje od firem Astra, Chalais-Meudon, Zodiac a jiných. V průběhu války docházelo k postupnému zdokonalování letadel těžších vzduchu, která vytláčela vzducholodi do pozadí. Ty však zůstávaly ve výzbroji armád i nadále, Německo bylo nuceno postoupit své vzducholodě vítězným mocnostem jako reparace.
V období mezi světovými válkami
Po válce vývoj vzducholodí dále pokračoval. 2. července 1919 odstartovala britská vzducholoď R 34 k prvnímu úspěšnému přeletu Atlantiku ve směru Evropa-Amerika. (V opačném směru přeletěla posádka upraveného bombardéru Vickers Vimy o pouhé 2 týdny dříve). To podnítilo nadšení pro stavbu dalších vzducholodí, které ale poněkud ochablo po sérii katastrof v Británii a USA. Tyto katastrofy byly z části způsobeny vysoce vznětlivým vodíkem, který tvořil jejich náplň. Mohl je ohrozit zkrat v palubní elektroinstalaci, úder blesku, nekázeň posádky či zášleh z výfuku motoru. Z bezpečnostních důvodů měly proto vzducholodě motory v gondolách mimo hlavní těleso a na palubách se nesmělo kouřit.
Vzducholodě byly využívány i pro vědecký výzkum. Připomeňme alespoň výpravy Umberta Nobileho ve vzducholodích Norge (20. května 1926 dosáhl severního pólu) a Italia (ztroskotala 25. května 1928 při návratu ze severního pólu; na palubě byl i český fyzik František Běhounek).
Ve třicátých letech 20. století bylo postaveno několik obřích dopravních a vojenských vzducholodí. Nejúspěšnější z nich byla vzducholoď Graf Zeppelin. Prakticky až do začátku 2. světové války zajišťovala transatlantickou dopravu a podnikla mnoho výzkumných a propagačních letů.
Za konec éry velkých doprvních vzducholodí je považována katastrofa vzducholodi Hindenburg 6. května 1937.
Během 2.světové války
Během 2. světové války byly ještě vzducholodi používány k protiponorkovému hlídkování, ale jejich význam postupně upadal. Americká armáda měla jako poslední ve výzbroji vzducholodě až do konce 50. let 20. století. Havárie moderní radiolokační vzducholodě typu ZPG-3W v roce 1960 byla ale definitivní tečkou i za jejich armádním použitím. 28. června 1961 byla americká námořní vzduchopavba zrušena a o rok později byly všechny vzducholodě vyřazeny ze služby.
Současnost
Počátkem 21. století jsou vzducholodě používány prakticky jen pro propagační účely. Některé dopravní společnosti stále plánují využití moderních vzducholodí jak pro přepravu osob (zde zejména pro turistické či rekreační vyhlídkové lety) tak pro dopravu nákladů. Vzducholodě se v těchto plánech jeví být technicky a ekonomicky výhodné zejména pro dopravu těžkých a rozměrných nákladů, jejichž přeprava po zemi či po moři bývá technicky komplikovaná a drahá. Moderní vzducholodě jsou dnes bez výjimky plněny netečným plynem heliem, který je z provozního hlediska stroje velmi bezpečný.
Lety vzducholodí řídí lidé pomocí moderní elektroniky a avioniky za pomocí satelitní navigace a moderní výpočetní techniky. Existují i plány na přepravu některých surovin, zejména zemního plynu, a to pomocí velkého počtu speciálních nákladních vzducholodí zapřažených do skupin (tedy do jakýchsi zvláštních vzducholodních vlaků).
Ambiciózní pokus o vzkříšení velkých vzducholodí v Německu na přelomu 20. a 21. století skončil finančním nezdarem. Postavený hangár byl přebudován na luxusní skleník.
Typy vzducholodí
- Neztužená vzducholoď („Parseval“ nebo též „blimp“) – bez pevné kostry
- Poloztužená vzducholoď – s pevným kýlem
- Ztužená vzducholoď („Zeppelin“) – s pevnou kostrou celého tělesa
Literatura
- Václav Němeček, Vojenská letadla - letadla první světové války, Naše vojsko, 1989
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |