Vranov nad Dyjí (zámek)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „třicetileté války“ textem „třicetileté války“)
(+ Výrazné vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
+
[[Soubor:Vranov nad Dyji03(js).jpg|thumb|240px|Barokní zámek na skále]]
-
[[Soubor:Zámek_Vranov_nad_Dyjí.jpg|thumb|right|Zámek na skále]]
+
-
 
+
'''Státní zámek Vranov nad Dyjí''' je významný [[Baroko|barokní]] [[Zámek (stavba)|zámek]] ve [[Vranov nad Dyjí|Vranově nad Dyjí]].
'''Státní zámek Vranov nad Dyjí''' je významný [[Baroko|barokní]] [[Zámek (stavba)|zámek]] ve [[Vranov nad Dyjí|Vranově nad Dyjí]].
== Historie ==
== Historie ==
-
Po částečném zničení hradu za třicetileté války a po požáru v roce 1665 zahajují tehdejší majitelé [[Althannové]] podle plánů [[Johann Bernhard Fischer|J. B. Fischera z Erlachu]] přestavbu na [[baroko|barokní]] [[Zámek (stavba)|zámek]]. Architektonickým těžištěm zámku se stal '''Sál předků''' o rozměrech 25 × 15 × 15 m se sochami předků pánů z Althannu a [[freska|freskou]] v [[kupole|kupoli]] od J. M. Rothmayera. Další významnou součástí zámku je barokní zámecká [[kaple]] Nejsvětější Trojice z přelomu 17. a 18. století. Z nejstaršího období se dochovala pouze hradební zeď a tři věže. Další stavební úpravy následovaly ještě v 18. století, kdy bylo upraveno i zámecké okolí na přírodní park s řadou drobných staveb.
+
Po částečném zničení hradu za třicetileté války a po požáru v roce 1665 zahajují tehdejší majitelé Althannové podle plánů J. B. Fischera z Erlachu přestavbu na [[baroko|barokní]] [[Zámek (stavba)|zámek]]. Architektonickým těžištěm zámku se stal '''Sál předků''' o rozměrech 25 × 15 × 15 m se sochami předků pánů z Althannu a [[freska|freskou]] v [[kupole|kupoli]] od J. M. Rothmayera. Další významnou součástí zámku je barokní zámecká [[kaple]] Nejsvětější Trojice z přelomu 17. a 18. století. Z nejstaršího období se dochovala pouze hradební zeď a tři věže. Další stavební úpravy následovaly ještě v 18. století, kdy bylo upraveno i zámecké okolí na přírodní park s řadou drobných staveb.
-
[[Soubor:Vranov nad Dyji Castle CZ 873.jpg|thumb|right|Vstup do zámku]]
+
[[Soubor:VnD1.jpg|thumb|240px|Vstup do zámku]]
Vranovu vévodí monumentální barokní zámek původně vybudovaný jako jeden z prvků podyjské obranné soustavy při jižní hranici země. První písemný doklad o jeho existenci najdeme už v Kosmově kronice (k roku 1100). Zpočátku to byl královský majetek. V patnáctém století ho získal bohatý a mocný rod Lichteburků, v průběhu šestnáctého století se tu střídají v krátkách intervalech různí majitelé jako například Dietrichsteinové, Streinové, Čertorejští, Meziříčtí z Lomnice ap. Za třicetileté války hrad obléhali a poškodili Švédové a zkázu pak dovršil rozsáhlý požár v roce 1665. Teprve Althannové svou radikální přestavbou, provedenou v podstatné části podle projektu J. B. Fischera z Erlachu, mu na konci sedmnáctého a v celém století osmnáctém vtiskli podobu reprezentativního barokního sídla. V devatenáctém století vlastnili vravské dominium i se zámkem dva spřízněné rody polského původu: Mniszkové a Stadničtí, kteří se mimo jiné zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů v druhé polovině osmnnáctého století. Za druhé světové války koupil zámek jako říšský konfiskát německý baron Gebhard von der Wense-Mörse. Po jejím skončení se zámek stává státním majetkem.     
Vranovu vévodí monumentální barokní zámek původně vybudovaný jako jeden z prvků podyjské obranné soustavy při jižní hranici země. První písemný doklad o jeho existenci najdeme už v Kosmově kronice (k roku 1100). Zpočátku to byl královský majetek. V patnáctém století ho získal bohatý a mocný rod Lichteburků, v průběhu šestnáctého století se tu střídají v krátkách intervalech různí majitelé jako například Dietrichsteinové, Streinové, Čertorejští, Meziříčtí z Lomnice ap. Za třicetileté války hrad obléhali a poškodili Švédové a zkázu pak dovršil rozsáhlý požár v roce 1665. Teprve Althannové svou radikální přestavbou, provedenou v podstatné části podle projektu J. B. Fischera z Erlachu, mu na konci sedmnáctého a v celém století osmnáctém vtiskli podobu reprezentativního barokního sídla. V devatenáctém století vlastnili vravské dominium i se zámkem dva spřízněné rody polského původu: Mniszkové a Stadničtí, kteří se mimo jiné zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů v druhé polovině osmnnáctého století. Za druhé světové války koupil zámek jako říšský konfiskát německý baron Gebhard von der Wense-Mörse. Po jejím skončení se zámek stává státním majetkem.     
Řádka 15: Řádka 13:
{{Citace monografie
{{Citace monografie
  | titul = Sál předků na zámku ve Vranově nad Dyjí
  | titul = Sál předků na zámku ve Vranově nad Dyjí
-
  | editoři = [[Bohumil Samek]]
+
  | editoři = Bohumil Samek
  | vydavatel = Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně
  | vydavatel = Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně
  | místo = Brno
  | místo = Brno
Řádka 29: Řádka 27:
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Vranov+nad+Dyjí+Castle}}{{Commonscat|Vranov nad Dyjí Castle}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Vranov nad Dyjí]]
[[Kategorie:Zámky v Česku]]
[[Kategorie:Zámky v Česku]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Znojmo]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Znojmo]]

Aktuální verze z 17. 4. 2018, 12:46

Barokní zámek na skále

Státní zámek Vranov nad Dyjí je významný barokní zámek ve Vranově nad Dyjí.

Historie

Po částečném zničení hradu za třicetileté války a po požáru v roce 1665 zahajují tehdejší majitelé Althannové podle plánů J. B. Fischera z Erlachu přestavbu na barokní zámek. Architektonickým těžištěm zámku se stal Sál předků o rozměrech 25 × 15 × 15 m se sochami předků pánů z Althannu a freskou v kupoli od J. M. Rothmayera. Další významnou součástí zámku je barokní zámecká kaple Nejsvětější Trojice z přelomu 17. a 18. století. Z nejstaršího období se dochovala pouze hradební zeď a tři věže. Další stavební úpravy následovaly ještě v 18. století, kdy bylo upraveno i zámecké okolí na přírodní park s řadou drobných staveb.

Vstup do zámku

Vranovu vévodí monumentální barokní zámek původně vybudovaný jako jeden z prvků podyjské obranné soustavy při jižní hranici země. První písemný doklad o jeho existenci najdeme už v Kosmově kronice (k roku 1100). Zpočátku to byl královský majetek. V patnáctém století ho získal bohatý a mocný rod Lichteburků, v průběhu šestnáctého století se tu střídají v krátkách intervalech různí majitelé jako například Dietrichsteinové, Streinové, Čertorejští, Meziříčtí z Lomnice ap. Za třicetileté války hrad obléhali a poškodili Švédové a zkázu pak dovršil rozsáhlý požár v roce 1665. Teprve Althannové svou radikální přestavbou, provedenou v podstatné části podle projektu J. B. Fischera z Erlachu, mu na konci sedmnáctého a v celém století osmnáctém vtiskli podobu reprezentativního barokního sídla. V devatenáctém století vlastnili vravské dominium i se zámkem dva spřízněné rody polského původu: Mniszkové a Stadničtí, kteří se mimo jiné zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů v druhé polovině osmnnáctého století. Za druhé světové války koupil zámek jako říšský konfiskát německý baron Gebhard von der Wense-Mörse. Po jejím skončení se zámek stává státním majetkem.

Dnešní návštěvnická instalace této významné národní kulturní památky nabízí prohlídku původních barokních interiérů sálu předků a kaple a dále více jak 20 místností naznačujících kulturu vranovského bydlení z konce osmnáctého a z celého devatenáctého století. Zvláštní důraz je v nich položen na produkci proslulé vranovské továrny na kameninu, která v prvních dvou třetinách umělecky i technologicky ovliňovala výrobu kameniny v českých zemích i za jejich hranicemi.

Literatura

Sál předků na zámku ve Vranově nad Dyjí. Příprava vydání Bohumil Samek. Brno : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2003. 143 s. ISBN 80-85032-89-9. (cze) 

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vranov nad Dyjí (zámek)
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vranov nad Dyjí (zámek)
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vranov_nad_Dyj%C3%AD_(z%C3%A1mek)“