Megatsunami
Z Multimediaexpo.cz
(+ Nový článek...) |
(+ Vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Lituya Bay overview.jpg|thumb|Následky megatsunami v zátoce [[Lituya]]]] | + | [[Soubor:Lituya Bay overview.jpg|thumb|240px|Následky megatsunami v zátoce [[Lituya]]]] |
| - | [[Soubor:Lituya Bay damage detail.jpg|thumb|Následky megatsunami v zátoce [[Lituya]] detailně]]'''Megatsunami''' je naprosto zničující [[oceán]]ská [[Mořská vlna|vlna]]. Od „klasické“ [[tsunami]] se liší svojí velikostí a zasaženým územím. | + | [[Soubor:Lituya Bay damage detail.jpg|thumb|240px|Následky megatsunami v zátoce [[Lituya]] detailně]]'''Megatsunami''' je naprosto zničující [[oceán]]ská [[Mořská vlna|vlna]]. Od „klasické“ [[tsunami]] se liší svojí velikostí a zasaženým územím. |
Megatsunami má i na moři charakter velké vlny. Normální tsunami je na moři téměř nerozpoznatelné, zatímco megatsunami je díky síle, která ji způsobila, viditelná na otevřeném moři a může dosahovat výšky kolem 50 metrů. Po přiblížení k pevnině narůstá do výšky přesahující 40 a někdy i 100 metrů. | Megatsunami má i na moři charakter velké vlny. Normální tsunami je na moři téměř nerozpoznatelné, zatímco megatsunami je díky síle, která ji způsobila, viditelná na otevřeném moři a může dosahovat výšky kolem 50 metrů. Po přiblížení k pevnině narůstá do výšky přesahující 40 a někdy i 100 metrů. | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
== Známé megatsunami == | == Známé megatsunami == | ||
| - | O megatsunami [[geolog]]ové poprvé spekulovali v roce [[1953]], když na [[Aljašce]], objevili známky neobvykle velkých vln v zátoce [[Lituya]]. [[9. červenec|9. července]] [[1958]] tam pak sesuv 300 milionů m³ horniny do vody během [[zemětřesení]] o síle 7,7 [[Richterova stupnice|Richterovy škály]] způsobilo vlny, které zasáhly do výšky 525 metrů nad obvyklou hladinu moře. [http://earthquake.usgs.gov/regional/states/events/1958_07_10.php] | + | O megatsunami [[geolog]]ové poprvé spekulovali v roce [[1953]], když na [[Aljaška|Aljašce]], objevili známky neobvykle velkých vln v zátoce [[Lituya]]. [[9. červenec|9. července]] [[1958]] tam pak sesuv 300 milionů m³ horniny do vody během [[zemětřesení]] o síle 7,7 [[Richterova stupnice|Richterovy škály]] způsobilo vlny, které zasáhly do výšky 525 metrů nad obvyklou hladinu moře. [http://earthquake.usgs.gov/regional/states/events/1958_07_10.php] |
| - | V roce [[1963]] se v [[Itálie|Itálii]] při naplňování [[přehrada|přehrady]] [[Vajont]] sesulo 270 milionů kubických metrů půdy ze svahu hory [[Monte Toc]]. Vzniklá vlna o výšce 100 m zničila několik blízkých vesnic a zabila přes dva tisíce lidí. | + | V roce [[1963]] se v [[Itálie|Itálii]] při naplňování [[přehrada|přehrady]] [[Vajont (přehradní hráz)|Vajont]] sesulo 270 milionů kubických metrů půdy ze svahu hory [[Monte Toc]]. Vzniklá vlna o výšce 100 m zničila několik blízkých vesnic a zabila přes dva tisíce lidí. |
Z geologických stop plyne, že výskyt megatsunami je řídký, ale vzhledem ke své síle jsou značně devastující. Jako v případě zátoky Lituya ovšem zpravidla zasahují jen omezené území. Poslední známá megatsunami velkého dosahu vznikla před asi čtyřmi tisíci lety na ostrově [[Réunion]] východně od [[Madagaskar]]u. | Z geologických stop plyne, že výskyt megatsunami je řídký, ale vzhledem ke své síle jsou značně devastující. Jako v případě zátoky Lituya ovšem zpravidla zasahují jen omezené území. Poslední známá megatsunami velkého dosahu vznikla před asi čtyřmi tisíci lety na ostrově [[Réunion]] východně od [[Madagaskar]]u. | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Megatsunami}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Tsunami]] | [[Kategorie:Tsunami]] | ||
Aktuální verze z 12. 9. 2018, 15:48
Megatsunami má i na moři charakter velké vlny. Normální tsunami je na moři téměř nerozpoznatelné, zatímco megatsunami je díky síle, která ji způsobila, viditelná na otevřeném moři a může dosahovat výšky kolem 50 metrů. Po přiblížení k pevnině narůstá do výšky přesahující 40 a někdy i 100 metrů.
Vznik megatsunami
Hlavní příčinou vzniku megatsunami jsou pády meteoritů nebo masivní sesuvy půdy, kde se vlna nemůže šířit do všech směrů. Megatsunami mají tím pádem oproti tsunami, způsobeným obvykle seismickou aktivitou, lokálnější účinky. Není ale vyloučen ani vznik megatsunami razantním výbuchem podmořské sopky.
Známé megatsunami
O megatsunami geologové poprvé spekulovali v roce 1953, když na Aljašce, objevili známky neobvykle velkých vln v zátoce Lituya. 9. července 1958 tam pak sesuv 300 milionů m³ horniny do vody během zemětřesení o síle 7,7 Richterovy škály způsobilo vlny, které zasáhly do výšky 525 metrů nad obvyklou hladinu moře. [1]
V roce 1963 se v Itálii při naplňování přehrady Vajont sesulo 270 milionů kubických metrů půdy ze svahu hory Monte Toc. Vzniklá vlna o výšce 100 m zničila několik blízkých vesnic a zabila přes dva tisíce lidí.
Z geologických stop plyne, že výskyt megatsunami je řídký, ale vzhledem ke své síle jsou značně devastující. Jako v případě zátoky Lituya ovšem zpravidla zasahují jen omezené území. Poslední známá megatsunami velkého dosahu vznikla před asi čtyřmi tisíci lety na ostrově Réunion východně od Madagaskaru.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |