Bücker Bü 131
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
|typ = [[cvičný letoun]] | |typ = [[cvičný letoun]] | ||
|výrobce = Bücker Flugzeugbau | |výrobce = Bücker Flugzeugbau | ||
| - | |image = | + | |image = [[Soubor:Jungmann at Old Warden.jpg|240px]] |
|text = Bücker Bü 131 | |text = Bücker Bü 131 | ||
|konstruktér = Anders Anderson | |konstruktér = Anders Anderson | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
|hlavní uživatel = [[Německo]] | |hlavní uživatel = [[Německo]] | ||
|více uživatelů = | |více uživatelů = | ||
| - | }} | + | }}'''Bücker Bü 131 Jungmann''' byl německý dvoumístný [[cvičný letoun]] užívaný za [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. |
| - | '''Bücker Bü 131 Jungmann''' byl německý dvoumístný [[cvičný letoun]] užívaný za [[ | + | |
==Vývoj== | ==Vývoj== | ||
| + | Letoun navrhl konstruktér švédského původu Anders Anderson. První let protypu se konal [[27. květen|27. května]] [[1934 v letectví|1934]]. | ||
| - | + | Jednalo se o zdařilý typ, který se v [[Německo|Německu]] stal cvičným letounem [[Luftwaffe]], svého obchodního úspěchu se však dočkal i v zahraničí. Jeho licenci zakoupilo [[Československo]], [[Maďarsko]], [[Japonsko]], [[Španělsko]] a [[Švýcarsko]]. | |
| + | |||
| + | Navíc byl vyvážen do mnoha zemí světa. | ||
==Letoun vyráběný v Československu== | ==Letoun vyráběný v Československu== | ||
| + | [[Soubor:Cockpit dun Bücker Bü 131 Jungmann (3893276645).jpg|thumb|240px|Kokpit letounu Bücker Bü 131]] | ||
| + | [[Soubor:Tatra 131.JPG|thumb|240px|Tatra T-131]] | ||
| + | |||
| + | Roku [[1935]] zakoupila Tatra Kopřivnice licenci letounu, který dostal označení '''Tatra T-131'''. Zde bylo vyrobeno 35 kusů stroje. Po okupaci nacistickým Německem byla výroba v Tatře ukončena a na jaře roku [[1939]] převedena do továrny [[Aero Vodochody]], kde došlo k výrobě letounů pro německou Luftwaffe. Po skončení druhé světové války bylo rozhodnuto o pokračování výroby pro výcvik československých vojenských i civilních pilotů. Motor Hirth byl nahrazen domácím motorem Walter-Minor 4-III a produkované letouny byly označeny jako '''Aero C-104'''. | ||
| - | + | Vyráběly se v letech [[1946]]–[[1949]] v celkovém počtu 260 kusů. | |
==Technické údaje== | ==Technické údaje== | ||
| - | [[ | + | [[File:Aero C-104S OK-RXE.jpg|thumb|240px|Aero C-104]] |
| - | + | * Osádka: 2 | |
| - | *Osádka: 2 | + | * Rozpětí: 7,40 m |
| - | *Rozpětí: 7,40 m | + | * Délka: 6,62 m |
| - | *Délka: 6,62 m | + | * Výška: 2,35 m |
| - | *Výška: 2,35 m | + | * Nosná plocha: 13,5 m<sup>2</sup> |
| - | *Nosná plocha: 13,5 | + | * Vlastní hmotnost: 380 kg |
| - | *Vlastní hmotnost: 380 kg | + | * Vzletová hmotnost: 670 kg |
| - | *Vzletová hmotnost: 670 kg | + | * Pohon: 1× motor Hirt HM 504 |
| - | *Pohon: 1× motor Hirt HM 504 | + | * Výkon motoru: 77 kW |
| - | *Výkon motoru: | + | * Maximální rychlost: 183 km/h |
| - | *Maximální rychlost: 183 km/h | + | * Dolet: 628 km |
| - | *Dolet: 628 km | + | * Dostup: 4 050 metrů |
| - | *Dostup: | + | |
| - | {{Německé vojenské letouny druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Bücker+Bü+131}}{{Commonscat|Bücker Bü 131}}{{Německé vojenské letouny druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Německá cvičná letadla]] | [[Kategorie:Německá cvičná letadla]] | ||
[[Kategorie:Sportovní letadla]] | [[Kategorie:Sportovní letadla]] | ||
[[Kategorie:Letadla Bücker|Bü 131]] | [[Kategorie:Letadla Bücker|Bü 131]] | ||
Aktuální verze z 23. 2. 2019, 20:30
| Bücker Bü 131 | ||
| ||
| Bücker Bü 131 | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | cvičný letoun | |
| Výrobce | Bücker Flugzeugbau | |
| Konstruktér | Anders Anderson | |
| První let | 27. května 1934 | |
| Zařazen | 1935 | |
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | ||
| Varianty | ||
| Uživatel | Německo | |
Bücker Bü 131 Jungmann byl německý dvoumístný cvičný letoun užívaný za druhé světové války.
Vývoj
Letoun navrhl konstruktér švédského původu Anders Anderson. První let protypu se konal 27. května 1934.
Jednalo se o zdařilý typ, který se v Německu stal cvičným letounem Luftwaffe, svého obchodního úspěchu se však dočkal i v zahraničí. Jeho licenci zakoupilo Československo, Maďarsko, Japonsko, Španělsko a Švýcarsko.
Navíc byl vyvážen do mnoha zemí světa.
Letoun vyráběný v Československu
.jpg)
Roku 1935 zakoupila Tatra Kopřivnice licenci letounu, který dostal označení Tatra T-131. Zde bylo vyrobeno 35 kusů stroje. Po okupaci nacistickým Německem byla výroba v Tatře ukončena a na jaře roku 1939 převedena do továrny Aero Vodochody, kde došlo k výrobě letounů pro německou Luftwaffe. Po skončení druhé světové války bylo rozhodnuto o pokračování výroby pro výcvik československých vojenských i civilních pilotů. Motor Hirth byl nahrazen domácím motorem Walter-Minor 4-III a produkované letouny byly označeny jako Aero C-104.
Vyráběly se v letech 1946–1949 v celkovém počtu 260 kusů.
Technické údaje
- Osádka: 2
- Rozpětí: 7,40 m
- Délka: 6,62 m
- Výška: 2,35 m
- Nosná plocha: 13,5 m2
- Vlastní hmotnost: 380 kg
- Vzletová hmotnost: 670 kg
- Pohon: 1× motor Hirt HM 504
- Výkon motoru: 77 kW
- Maximální rychlost: 183 km/h
- Dolet: 628 km
- Dostup: 4 050 metrů
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |