Macocha
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[ | + | [[Soubor:MacochaDno.jpg|thumb|230px|Dno propasti Macocha]] |
| + | [[Soubor:Punkevní jeskyně26.jpg|thumb|230px|Pohled ze dna propasti Macocha]] | ||
| + | [[Soubor:Punkevní jeskyně24.jpg|thumb|230px|Horní jezírko na dně propasti]] | ||
'''Propast Macocha''' je nejznámější [[propast]] v oblasti [[Moravský kras|Moravského krasu]] a součást komplexu [[Punkevní jeskyně|Punkevních jeskyní]]. Největší hloubka propasti je 138,4 [[metr|m]].<ref>{{Citace elektronické monografie | '''Propast Macocha''' je nejznámější [[propast]] v oblasti [[Moravský kras|Moravského krasu]] a součást komplexu [[Punkevní jeskyně|Punkevních jeskyní]]. Největší hloubka propasti je 138,4 [[metr|m]].<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| příjmení = | | příjmení = | ||
| Řádka 12: | Řádka 14: | ||
| místo = | | místo = | ||
| jazyk = | | jazyk = | ||
| - | }}</ref> Na dně propasti se nacházejí [[Horní macošské jezírko|Horní]] a [[Dolní macošské jezírko]]. | + | }}</ref> |
| + | |||
| + | Na dně propasti se nacházejí [[Horní macošské jezírko|Horní]] a [[Dolní macošské jezírko]]. | ||
== Pověst == | == Pověst == | ||
K názvu propasti se vztahuje pověst, podle všeho založená na skutečné události: jeden místní vesničan ovdověl a zůstal sám s malým synkem; oženil se, domů ovšem přivedl sobě ženu, ne však synovi matku. Její averze vůči pastorkovi byla tak velká, že ho jednoho dne vylákala do lesa k propasti a shodila ho do ní. Chlapec se však zachytil nehluboko pod okrajem propasti, kde ho posléze vesničané našli a vytáhli; když zjistili, jak se události seběhly, svrhli do propasti macechu. | K názvu propasti se vztahuje pověst, podle všeho založená na skutečné události: jeden místní vesničan ovdověl a zůstal sám s malým synkem; oženil se, domů ovšem přivedl sobě ženu, ne však synovi matku. Její averze vůči pastorkovi byla tak velká, že ho jednoho dne vylákala do lesa k propasti a shodila ho do ní. Chlapec se však zachytil nehluboko pod okrajem propasti, kde ho posléze vesničané našli a vytáhli; když zjistili, jak se události seběhly, svrhli do propasti macechu. | ||
[[File:Macocha F Richter 1830.gif|thumb|left|Macocha v roce 1830 dle F. Richtera]] | [[File:Macocha F Richter 1830.gif|thumb|left|Macocha v roce 1830 dle F. Richtera]] | ||
| - | První záznam pověsti pochází z roku 1793 z pera | + | První záznam pověsti pochází z roku 1793 z pera Františka Josefa Schwoye (''Topographie von Markgrafthum Mahren, [[Vídeň]])'' |
| - | + | ||
==Historie objevů== | ==Historie objevů== | ||
| - | Poprvé se o propasti Macoše zmiňuje v písemných dokumentech řeholník [[Zábrdovice|zábrdovického]] kláštera Martin Alexander Vigsius roku 1663. Prvním člověkem, který prokazatelně sestoupil na dno Macochy, byl Lazar Schopper, pozdější provinciál [[Řád menších bratří konventuálů|řádu Minoritů]] na Moravě - stalo se to roku 1723. V roce 1748 Macochu zdolala z iniciativy | + | Poprvé se o propasti Macoše zmiňuje v písemných dokumentech řeholník [[Zábrdovice|zábrdovického]] kláštera Martin Alexander Vigsius roku 1663. Prvním člověkem, který prokazatelně sestoupil na dno Macochy, byl Lazar Schopper, pozdější provinciál [[Řád menších bratří konventuálů|řádu Minoritů]] na Moravě - stalo se to roku 1723. V roce 1748 Macochu zdolala z iniciativy Johanna Nagela expedice horníků, sám Nagel se však sestupu neúčastnil. Roku 1776 se konal další sestup, který vedl majitel rájeckého panství Karel Josef Salm. První vědeckou expedici na dno Macochy vedl roku 1784 Karel Jan Rudzinsky, který odsud přinesl mnoho cenných poznatků. Roku 1808 uskutečnil na dno Macochy sestup Hugo František Salm. V polovině 19. století začala éra dalších sestupů, které zahájil roku 1856 Jindřich Wankel. Roku 1855 napsal [[Sloup (okres Blansko)|sloupský]] kaplan [[Jan Nepomuk Soukop]] báseň o Macoše a o tři léta později prvního cestopisného průvodce o [[Moravský kras|Moravském krasu]] ''"Macocha a její okolí"''. V roce 1864 zdolal Macochu další známý badatel [[Martin Kříž]] a po něm se konaly další sestupy. Zvláštním druhem sestupů na dno Macochy byly výpravy pro těla sebevrahů, které podnikali [[Vilémovice (okres Blansko)|vilémovičtí]] občané Martin Kala a Josef Nejezchleb. Roku 1891 napsal známý krasový badatel profesor [[Richard Trampler]] monografii o Macoše. |
V roce [[1901]] vykonal do Macochy první sestup známý krasový badatel [[Karel Absolon]], čímž začala éra dalších objevů. Roku [[1909]] byly objeveny [[Punkevní jeskyně]] a roku [[1914]] bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z [[Pustý žleb|Pustého žlebu]]. Cestu ponornou říčkou [[Punkva|Punkvou]] se podařilo zdolat a zpřístupnit roku [[1933]]. | V roce [[1901]] vykonal do Macochy první sestup známý krasový badatel [[Karel Absolon]], čímž začala éra dalších objevů. Roku [[1909]] byly objeveny [[Punkevní jeskyně]] a roku [[1914]] bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z [[Pustý žleb|Pustého žlebu]]. Cestu ponornou říčkou [[Punkva|Punkvou]] se podařilo zdolat a zpřístupnit roku [[1933]]. | ||
==Vyhlídkové můstky== | ==Vyhlídkové můstky== | ||
| - | |||
===Horní můstek=== | ===Horní můstek=== | ||
Na nejvyšším místě propasti stával od počátku 19. století dřevěný [[gloriet]], který byl roku 1882 nahrazen železným můstkem z [[Blansko|blanenských]] Salmových železáren. | Na nejvyšším místě propasti stával od počátku 19. století dřevěný [[gloriet]], který byl roku 1882 nahrazen železným můstkem z [[Blansko|blanenských]] Salmových železáren. | ||
| Řádka 34: | Řádka 36: | ||
==Turistická chata== | ==Turistická chata== | ||
| - | [[File:Chata Macocha.jpg|thumb|Chata Macocha]] | + | [[File:Chata Macocha.jpg|thumb|230px|Chata Macocha]] |
| - | V | + | V roce 1894 byla zásluhou [[Adolf Podroužek|Adolfa Podroužka]], který sám vykonal tři sestupy do Macochy, postavena turistická chata [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]], zvaná ''"Útulna"''. Otevřena byla 25. srpna 1895. Tato chata však počátkem 20. století vyhořela a byla postavená nová. Vzhledem k tomu, že se tehdy [[Moravský kras|Moravskému krasu]] říkalo ''"Moravské Švýcarsko"'', jednalo se o styl švýcarské chaty. Chata Macocha byla v roce [[1996]] zrekonstruována a modernizována. |
==Salmova stezka== | ==Salmova stezka== | ||
| Řádka 56: | Řádka 58: | ||
* [http://www.punkevni-jeskyne.cz Punkevní jeskyně a propast Macocha] | * [http://www.punkevni-jeskyne.cz Punkevní jeskyně a propast Macocha] | ||
| - | {{ | + | |
| + | {{Flickr|Macocha}}{{Commonscat|Macocha}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Propasti]] | [[Kategorie:Propasti]] | ||
[[Kategorie:Okres Blansko]] | [[Kategorie:Okres Blansko]] | ||
[[Kategorie:CHKO Moravský kras]] | [[Kategorie:CHKO Moravský kras]] | ||
Aktuální verze z 28. 6. 2019, 10:35
Propast Macocha je nejznámější propast v oblasti Moravského krasu a součást komplexu Punkevních jeskyní. Největší hloubka propasti je 138,4 m.[1]
Na dně propasti se nacházejí Horní a Dolní macošské jezírko.
Obsah |
Pověst
K názvu propasti se vztahuje pověst, podle všeho založená na skutečné události: jeden místní vesničan ovdověl a zůstal sám s malým synkem; oženil se, domů ovšem přivedl sobě ženu, ne však synovi matku. Její averze vůči pastorkovi byla tak velká, že ho jednoho dne vylákala do lesa k propasti a shodila ho do ní. Chlapec se však zachytil nehluboko pod okrajem propasti, kde ho posléze vesničané našli a vytáhli; když zjistili, jak se události seběhly, svrhli do propasti macechu.
První záznam pověsti pochází z roku 1793 z pera Františka Josefa Schwoye (Topographie von Markgrafthum Mahren, Vídeň)
Historie objevů
Poprvé se o propasti Macoše zmiňuje v písemných dokumentech řeholník zábrdovického kláštera Martin Alexander Vigsius roku 1663. Prvním člověkem, který prokazatelně sestoupil na dno Macochy, byl Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě - stalo se to roku 1723. V roce 1748 Macochu zdolala z iniciativy Johanna Nagela expedice horníků, sám Nagel se však sestupu neúčastnil. Roku 1776 se konal další sestup, který vedl majitel rájeckého panství Karel Josef Salm. První vědeckou expedici na dno Macochy vedl roku 1784 Karel Jan Rudzinsky, který odsud přinesl mnoho cenných poznatků. Roku 1808 uskutečnil na dno Macochy sestup Hugo František Salm. V polovině 19. století začala éra dalších sestupů, které zahájil roku 1856 Jindřich Wankel. Roku 1855 napsal sloupský kaplan Jan Nepomuk Soukop báseň o Macoše a o tři léta později prvního cestopisného průvodce o Moravském krasu "Macocha a její okolí". V roce 1864 zdolal Macochu další známý badatel Martin Kříž a po něm se konaly další sestupy. Zvláštním druhem sestupů na dno Macochy byly výpravy pro těla sebevrahů, které podnikali vilémovičtí občané Martin Kala a Josef Nejezchleb. Roku 1891 napsal známý krasový badatel profesor Richard Trampler monografii o Macoše.
V roce 1901 vykonal do Macochy první sestup známý krasový badatel Karel Absolon, čímž začala éra dalších objevů. Roku 1909 byly objeveny Punkevní jeskyně a roku 1914 bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z Pustého žlebu. Cestu ponornou říčkou Punkvou se podařilo zdolat a zpřístupnit roku 1933.
Vyhlídkové můstky
Horní můstek
Na nejvyšším místě propasti stával od počátku 19. století dřevěný gloriet, který byl roku 1882 nahrazen železným můstkem z blanenských Salmových železáren.
Dolní můstek
Byl postaven roku 1899 nákladem 800 zlatých. Byl opatřen výběžkem a padacími dvířky, ke kterému byl roku 1913 instalován železný žebř až na dno Macochy (žebř byl roku 1933 demontován). S menšími úpravami byl můstek v provozu až roku 2000, kdy byl ve špatném technickém stavu a musel být demontován. Nový opravený můstek byl otevřen roku 2001.
Turistická chata
V roce 1894 byla zásluhou Adolfa Podroužka, který sám vykonal tři sestupy do Macochy, postavena turistická chata Klubu českých turistů, zvaná "Útulna". Otevřena byla 25. srpna 1895. Tato chata však počátkem 20. století vyhořela a byla postavená nová. Vzhledem k tomu, že se tehdy Moravskému krasu říkalo "Moravské Švýcarsko", jednalo se o styl švýcarské chaty. Chata Macocha byla v roce 1996 zrekonstruována a modernizována.
Salmova stezka
Stezku nechal koncem 19. století zbudovat hrabě Salm. Vzhledem k velkému převýšení a skalnatému terénu musely být některé její části vytesány do skály. Karel Absolon uvádí, že roku 1898 byly při vybírání kamene na stavbu Salmovy stezky objeveny dvě propasti, které byly nazvány Koudelkovými. Stezka je dlouhá asi 1 km a vede od propasti Macocha do Pustého žlebu do lokality "Pod Salmovkou," která leží cca 600 m od Punkevních jeskyní.
Související články
Literatura
- Karel Absolon, Moravský kras, vydala Academia Praha roku 1970
Reference
- ↑ Fascinující čísla [online]. [cit. 2008-08-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Virtuální prohlídka Macochy
- Propast Macocha
- Moravský kras a propast Macocha
- Punkevní jeskyně a propast Macocha
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |