Lýkovec jedovatý

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 14: Řádka 14:
  | binomické jméno = Daphne mezereum
  | binomické jméno = Daphne mezereum
  | druh popsal = Carl Linné, 1753
  | druh popsal = Carl Linné, 1753
-
}}
+
}}{{Prudký jed}}
-
{{Prudký jed}}  
+
'''Lýkovec jedovatý''' (''Daphne mezereum'') je prudce jedovatý [[keř]] z [[čeleď (biologie)|čeledi]] [[vrabečnicovité]].
'''Lýkovec jedovatý''' (''Daphne mezereum'') je prudce jedovatý [[keř]] z [[čeleď (biologie)|čeledi]] [[vrabečnicovité]].
 +
 +
[[Soubor:Daphne mezereum 002.JPG|thumb|240px|Lýkovec jedovatý]]
 +
[[Soubor:Daphne mezereum 003.JPG|thumb|240px|Bobule Lýkovce jedovatého]]
== Synonyma ==
== Synonyma ==
* ''Thymelaea mezereum'' (Linné, 1753) Scopoli, 1771 - (vrabečnice jedovatá)
* ''Thymelaea mezereum'' (Linné, 1753) Scopoli, 1771 - (vrabečnice jedovatá)
Řádka 33: Řádka 35:
Jde o polostinný [[les]]ní druh. Roste ve světlých listnatých lesích od nížin do hor, v horách i na křovinatých stráních. V přírodě je vzácný a přísně chráněný. Hojně se pěstuje jako okrasná rostlina v zahradách, zejména na skalkách, v řadě kultivarů, především s čistě bílými květy (cv. Alba, cv. Albiflora).
Jde o polostinný [[les]]ní druh. Roste ve světlých listnatých lesích od nížin do hor, v horách i na křovinatých stráních. V přírodě je vzácný a přísně chráněný. Hojně se pěstuje jako okrasná rostlina v zahradách, zejména na skalkách, v řadě kultivarů, především s čistě bílými květy (cv. Alba, cv. Albiflora).
== Rozšíření ==
== Rozšíření ==
-
Je rozšířen po téměř celé [[Evropa|Evropě]] (s výjimkou severních oblastí) a značné části [[Asie]] od pohoří [[Ural]] po jezero [[Bajkal]]. V menší míře se vyskytuje roztroušeně na některých místech pohoří [[Kavkaz]], v severním [[Írán]]u, v západní [[Čína|Číně]] a na [[Altaj (pohoří)|Altaji]]. V [[Česká republika|České republice]] se vcelku vzácně nachází na celém území.
+
Je rozšířen po téměř celé [[Evropa|Evropě]] (s výjimkou severních oblastí) a značné části [[Asie]] od pohoří [[Ural]] po jezero [[Bajkal]]. V menší míře se vyskytuje roztroušeně na některých místech pohoří [[Kavkaz]], v severním [[Írán]]u, v západní [[Čína|Číně]] a na [[Altaj (pohoří)|Altaji]]. V [[Česká republika|České republice]] se vcelku vzácně nachází na celém území.
== Obsahové látky ==
== Obsahové látky ==
-
[[Soubor:Daphne mezereum0.jpg|thumb|250px|Lýkovec jedovatý]]
 
Významné jsou zejména těkavé jedovaté terpenoidní látky.
Významné jsou zejména těkavé jedovaté terpenoidní látky.
=== Kumariny ===
=== Kumariny ===
 +
{{RIGHTTOC}}
* [[umbelliferon]]
* [[umbelliferon]]
* [[dafnetin]]
* [[dafnetin]]
Řádka 56: Řádka 58:
== Jedovatost a otravy ==
== Jedovatost a otravy ==
-
Otrávit se je možné dlouhodobějším vdechováním vůně květů, což může vyvolat bolesti hlavy a závratě. Mnohem vážnější však může být otrava vstřebáním skrz kůži či sliznice či požitím (žvýkáním kůry či konzumací plodů). Smrtelná dávka pro zdravého dospělého člověka je 10-12 plodů, těžké otravy mohou nastat již po požití sedmi plodů (naštěstí plody chutnají odporně hořce, takže konzumace nebezpečné dávky vyžaduje nemalé nadšení). Otrava se projevuje pálením v ústech, silným sliněním, bolestí a křečemi břicha, zvracením a průjmem, neboť jedovaté látky poškozují sliznice a mohou vyvolat jejich záněty. Otrava může vyústit až v prudké křeče, celkový kolaps a [[smrt]]. Zásah [[lékař]]e je vždy nutný, neboť [[mezerein]] způsobuje též těžká a nevratná poškození [[Ledvina|ledvin]].
+
Otrávit se je možné dlouhodobějším vdechováním vůně květů, což může vyvolat bolesti hlavy a závratě. Mnohem vážnější však může být otrava vstřebáním skrz kůži či sliznice či požitím (žvýkáním kůry či konzumací plodů). Smrtelná dávka pro zdravého dospělého člověka je 10–12 plodů, těžké otravy mohou nastat již po požití sedmi plodů (naštěstí plody chutnají odporně hořce, takže konzumace nebezpečné dávky vyžaduje nemalé nadšení). Otrava se projevuje pálením v ústech, silným sliněním, bolestí a křečemi břicha, zvracením a průjmem, neboť jedovaté látky poškozují sliznice a mohou vyvolat jejich záněty. Otrava může vyústit až v prudké křeče, celkový kolaps a [[smrt]]. Zásah [[lékař]]e je vždy nutný, neboť [[mezerein]] způsobuje též těžká a nevratná poškození [[Ledvina|ledvin]].
Podobně jedovaté jsou i další druhy [[rod (biologie)|rodu]] [[lýkovec]], se kterými se v [[Česká republika|Česku]] můžeme setkat:
Podobně jedovaté jsou i další druhy [[rod (biologie)|rodu]] [[lýkovec]], se kterými se v [[Česká republika|Česku]] můžeme setkat:
* [[lýkovec vavřínolistý]] (''D. laurifolia'')
* [[lýkovec vavřínolistý]] (''D. laurifolia'')
Řádka 73: Řádka 75:
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Daphne+mezereum}}{{Commonscat|Daphne mezereum}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Jedovaté rostliny]]
[[Kategorie:Jedovaté rostliny]]
[[Kategorie:Vrabečnicovité]]
[[Kategorie:Vrabečnicovité]]

Aktuální verze z 8. 7. 2019, 11:17

Pozor, smrtelný jed !

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) je prudce jedovatý keř z čeledi vrabečnicovité.

Lýkovec jedovatý
Bobule Lýkovce jedovatého

Synonyma

  • Thymelaea mezereum (Linné, 1753) Scopoli, 1771 - (vrabečnice jedovatá)
  • Thymelaea praecox Gilibert, 1792 (nom. inval.) - (vrabečníce raná)
  • Daphne florida Salisbury, 1796 - (lýkovec kvetoucí)
  • Mezereum officinarum C. A. Meyer, 1843
  • Daphne rechingeri Wendelbo, 1960 - (lýkovec Rechingerův)
Poznámka
Česká jména uvedená v závorce jsou vytvořena pro potřebu Wikipedie.
Lidové názvy
čertovo lejko, lejkovec, vlčí lýko, vlčí pepř, divoký pepř, nešlechetník, mordýř lidský, vrah lidský.

Vzhled

Jde o 30–150 cm vysoký, chudě větvený, listnatý a opadavý keř. Listy jsou střídavé, zpravidla nahloučená na koncích větví. Jsou podlouhlé, tupě špičaté a lysé. Kvete brzy na jaře, ještě před rozvinutím listů (únor-duben). Květy jsou obvykle růžové, trubkovité, shloučené ve svazečcích a silně voní. Delší přivonění může člověku způsobit zdravotní komplikace (viz níže). Plody jsou kulaté červené peckovice, mají silně hořkou chuť a jsou prudce jedovaté (viz níže).

Výskyt

Jde o polostinný lesní druh. Roste ve světlých listnatých lesích od nížin do hor, v horách i na křovinatých stráních. V přírodě je vzácný a přísně chráněný. Hojně se pěstuje jako okrasná rostlina v zahradách, zejména na skalkách, v řadě kultivarů, především s čistě bílými květy (cv. Alba, cv. Albiflora).

Rozšíření

Je rozšířen po téměř celé Evropě (s výjimkou severních oblastí) a značné části Asie od pohoří Ural po jezero Bajkal. V menší míře se vyskytuje roztroušeně na některých místech pohoří Kavkaz, v severním Íránu, v západní Číně a na Altaji. V České republice se vcelku vzácně nachází na celém území.

Obsahové látky

Významné jsou zejména těkavé jedovaté terpenoidní látky.

Kumariny

Sacharidy

Glykosidy

Deriváty terpenoidů

Steroidy

Jedovatost a otravy

Otrávit se je možné dlouhodobějším vdechováním vůně květů, což může vyvolat bolesti hlavy a závratě. Mnohem vážnější však může být otrava vstřebáním skrz kůži či sliznice či požitím (žvýkáním kůry či konzumací plodů). Smrtelná dávka pro zdravého dospělého člověka je 10–12 plodů, těžké otravy mohou nastat již po požití sedmi plodů (naštěstí plody chutnají odporně hořce, takže konzumace nebezpečné dávky vyžaduje nemalé nadšení). Otrava se projevuje pálením v ústech, silným sliněním, bolestí a křečemi břicha, zvracením a průjmem, neboť jedovaté látky poškozují sliznice a mohou vyvolat jejich záněty. Otrava může vyústit až v prudké křeče, celkový kolaps a smrt. Zásah lékaře je vždy nutný, neboť mezerein způsobuje též těžká a nevratná poškození ledvin. Podobně jedovaté jsou i další druhy rodu lýkovec, se kterými se v Česku můžeme setkat:

Použití

Sušená kůra lýkovce (Mezerei cortex) se dříve užívala v nálevu nebo tinktuře jako prostředek pro vyvolání pocení, případně jako močopudný a povzbuzující lék. Udávalo se také její použití při lečbě kožních chorob, revmatismu a obrny. Červené barvivo z bobulí se v minulosti používalo jako malířský pigment. Přes velkou jedovatost byly jeho bobule též používány pro dosažení pikantní chuti u octa (odtud lidové názvy vlčí pepř či divoký pepř).

Literatura

Květena České republiky, díl 3 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academia, 1992. - S. 354-356. - ISBN 80-200-0256-1

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lýkovec jedovatý
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lýkovec jedovatý