V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Luminofor

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 3: Řádka 3:
V průmyslu se využíval k vytváření obrazu v [[CRT monitor]]ech počítačů, nebo v různých starších zařízeních vybavených složitější [[zobrazovací jednotka|zobrazovací jednotkou]] (např. [[osciloskop]]). Může existovat v různých barvách, největší využití našel žlutozelený luminofor pro svou vysokou svítivost.
V průmyslu se využíval k vytváření obrazu v [[CRT monitor]]ech počítačů, nebo v různých starších zařízeních vybavených složitější [[zobrazovací jednotka|zobrazovací jednotkou]] (např. [[osciloskop]]). Může existovat v různých barvách, největší využití našel žlutozelený luminofor pro svou vysokou svítivost.
== Recyklace ==
== Recyklace ==
-
Součástí recyklace počítačových a televizních obrazovek je i recyklace luminoforů. Luminofory jsou cenné, protože obsahují [[kovy vzácných zemin]], ale ze stejného důvodu se jedná o toxické látky. Je nutné je odstranit především proto, aby při další recyklaci skleněných obrazovek neměnily nežádoucím způsobem optické vlastnosti skla. Luminofor se může oddělit z rozřezané obrazovky odsátím, kartáčováním, pískováním nebo ostříkáním tlakovou vodou. Při klasické recyklaci obrazovek jejich rozdrcením lze použít vibrační síto a oplachování vodou, skelný prach se od luminoforů částečně odděluje i [[flotace|flotací]].<ref>{{Citace elektronického periodika
+
Součástí recyklace počítačových a televizních obrazovek je i recyklace luminoforů. Luminofory jsou cenné, protože obsahují [[Vzácné zeminy|kovy vzácných zemin]], ale ze stejného důvodu se jedná o toxické látky. Je nutné je odstranit především proto, aby při další recyklaci skleněných obrazovek neměnily nežádoucím způsobem optické vlastnosti skla. Luminofor se může oddělit z rozřezané obrazovky odsátím, kartáčováním, pískováním nebo ostříkáním tlakovou vodou. Při klasické recyklaci obrazovek jejich rozdrcením lze použít vibrační síto a oplachování vodou, skelný prach se od luminoforů částečně odděluje i [[flotace|flotací]].<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Kizlink
  | příjmení = Kizlink
  | jméno = Juraj
  | jméno = Juraj

Aktuální verze z 23. 7. 2019, 09:03

Luminofor je látka, schopná uchovat dodávanou energii a následně ji vyzařovat ve formě světla (tzv. luminiscence). Luminoforem je pokrytý vnitřní povrch všech zářivek a většiny výbojek. Tato vrstva mění energii elektrického výboje na viditelné světlo. Právě složení luminoforu určuje barvu světla u zářivek. V průmyslu se využíval k vytváření obrazu v CRT monitorech počítačů, nebo v různých starších zařízeních vybavených složitější zobrazovací jednotkou (např. osciloskop). Může existovat v různých barvách, největší využití našel žlutozelený luminofor pro svou vysokou svítivost.

Recyklace

Součástí recyklace počítačových a televizních obrazovek je i recyklace luminoforů. Luminofory jsou cenné, protože obsahují kovy vzácných zemin, ale ze stejného důvodu se jedná o toxické látky. Je nutné je odstranit především proto, aby při další recyklaci skleněných obrazovek neměnily nežádoucím způsobem optické vlastnosti skla. Luminofor se může oddělit z rozřezané obrazovky odsátím, kartáčováním, pískováním nebo ostříkáním tlakovou vodou. Při klasické recyklaci obrazovek jejich rozdrcením lze použít vibrační síto a oplachování vodou, skelný prach se od luminoforů částečně odděluje i flotací.[1] Z oddělených kalů luminoforu lze kapalinovou extrakcí separovat yttrium a europium.[2]

Reference

  1. KIZLINK, Juraj; MAŠEK, Martin; MAŠEK, Ivan. Možnosti recyklace luminoforu z obrazovek. Odpady.ihned.cz [online]. 2003-04-24, rev. 2003-04-24 [cit. 2008-11-10], kapitola Zpracování vyřazených obrazovek. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  2. ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR. Způsob extrakce iontů europitých a yttritých z koncentrátu luminoforového prachu či kalu. Původce vynálezu: Václav GRUBER. Česká republika, Úřad průmyslového vlastnictví. Patentový spis CZ PV 2004-1156. Dostupné: <online> [cit. 2008-11-10].