Panna (hrad)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
{{Infobox - hora
+
[[Soubor:Panna-October 2005.JPG|thumb|240px|Vrch Panna z hradu [[Kalich (hrad)|Kalich]]]]
-
| název = Panna
+
[[Soubor:Hrad Panna 2014-04 Vrcholová skála.jpg|thumb|240px|Přitesaná vrcholová skála hradního jádra]]
-
| obrázek = Hrad Panna .jpg
+
'''Panna''' je zaniklý hrad v&nbsp;[[Okres Litoměřice|okrese Litoměřice]]. Nachází se na vrcholu [[Panna (České středohoří)|stejnojmenného vrchu]] v&nbsp;nadmořské výšce 594 metrů asi 0,5&nbsp;km severozápadně od [[Řepčice (Třebušín)|Řepčic]]. Dochovaly se z něj pouze drobné terénní relikty valů a&nbsp;jiných staveb. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref> Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-23]. Identifikátor záznamu 147003 : Hrad Panna, zřícenina. Památkový katalog. [https://iispp.npu.cz/mis_public/searchDocument.htm?search=metainfo:1000147003 Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ].</ref>
-
| šíř.obr =
+
 
-
| šíř.tab =
+
== Historie ==
-
| popis1 = Pohled na hradní vrch ze silnice u Řepčic
+
[[Hrad]] nechal vybudovat Zikmund Děčínský z Vartenberka v době husitských válek jako opěrný bod proti Žižkovu hradu [[Kalich (hrad)|Kalich]] vzdálenému vzdušnou čarou necelé dva kilometry. Podobnou funkci plnil také nedaleký hrad [[Litýš]]. Je pravděpodobné, že Panna stála už na podzim roku 1421, kdy musel Zikmund z&nbsp;Vartenberka ukončit obléhání Kalichu.<ref name="sykora-vesely">{{Citace sborníku
-
| popisek2 = Pohled na hradní vrch ze silnice u [[Řepčice (Třebušín)|Řepčic]]
+
| příjmení = Sýkora
-
| pohoří = [[České středohoří]]
+
| jméno = Milan
-
| vrchol = 593
+
| příjmení2 = Veselý
-
| světadíl = [[Evropa]]
+
| jméno2 = Hynek
-
| stát = [[Česko]]
+
| titul = Hrad Panna
-
| prvovýstup =
+
| jméno_sestavitele = Jana
-
| hornina = [[čedič]]
+
| příjmení_sestavitele = Kuljavceva Hlavová
-
| typ =
+
| příjmení_sestavitele2 = Kotyza
-
| erupce =
+
| jméno_sestavitele2 = Oldřich
-
| poznámka = zřícenina hradu Panna
+
| příjmení_sestavitele3 = Sýkora
-
| povodí = [[Labe]]
+
| jméno_sestavitele3 = Milan
 +
| sborník = Hrady českého severozápadu
 +
| vydavatel = Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech
 +
| místo = Most
 +
| rok_vydání = 2012
 +
| isbn = 978-80-86531-10-6
 +
| strany = 271–286
 +
}}</ref>
 +
 
 +
[[Soubor:Hrad Panna 2014-04 Brána.jpg|thumb|240px|Prostor druhé brány]]
 +
První nepochybná písemná zmínka o&nbsp;hradu z&nbsp;roku 1422 pochází z&nbsp;listiny Zikmunda Lucemburského, který v&nbsp;ní zastavuje majetek bývalé býčkovické komendy právě Zikmundovi z&nbsp;Vartenberka. Husité hrad neúspěšně oblehli už roku 1422. Uspěli až v&nbsp;roce 1423, kdy byl jedním z hejtmanů husitského vojska pan Bohuslav ze Švamberka. Novým hejtmanem Panny se stal Hašek Čelechovec z&nbsp;Kralovic a&nbsp;hrad zůstal v&nbsp;husitských rukou až do svého zboření v&nbsp;roce 1437. Po bitvě u&nbsp;Lipan císař Zikmund pověřil Zikmunda z&nbsp;Vartenberka, aby hrad oblehl. Ten v&nbsp;dopise z&nbsp;15.&nbsp;ledna 1437 během obléhání žádal o&nbsp;posily posádku [[Pevnost Königstein|Königsteinu]]. Obránci Panny se vzdali, až když jim kapitulaci nařídil jejich velitel zajatý při pokusu přivést pomoc z&nbsp;[[Hradec Králové|Hradce&nbsp;Králové]].
 +
 
 +
== Stavební podoba ==
 +
Přestože byl hrad rozsáhlý, byla většina jeho konstrukcí dřevěná. Opevnění tvořily sypané terasy obezděné vodorovně kladenými sloupky místního [[augitit]]u spojovaného hlínou, které zároveň ukotvovaly dřevěné ohrazení.<ref name="sykora-vesely"/>
 +
 
 +
Přístupová cesta vedla od severu. Prošla první branou na první malé nádvoří beze stop zástavby. Za druhou branou, u&nbsp;které stála dřevěná obdélná budova, se cesta rozdvojila. Jedna větev pokračovala na jihovýchod podél svahu, kde z&nbsp;terasy vystupují tři zemní [[Bašta|bašty]]. Druhá větev zamířila na severovýchod ke třetí bráně chráněné malou zemní baštou. Za třetí branou se areál hradu dělí do několika dalších oddílů, jejichž vzájemný vztah není zcela jasný. Cesta vedla zřejmě podél opevnění k&nbsp;severovýchodu, prošla čtvrtou branou a&nbsp;vstoupila na nádvoří se stopami jedné nebo dvou budov. Vlastní jádro stálo na vrcholové skále přístupné strmou stezkou, která může kopírovat průběh středověkého přístupu do jádra. Ve skále jsou patrné stopy po otesání a&nbsp;podle nalezených úlomků kachlů, byly některé budovy vytápěny kamny.<ref name="sykora-vesely"/>
 +
 
 +
== Reference ==
 +
<references/>
 +
== Literatura ==
 +
* {{Citace monografie
 +
| editoři = [[Rudolf Anděl]]
 +
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
 +
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 1984
 +
| počet stran = 664
 +
| svazek = III. Severní Čechy
 +
| kapitola = Panna – hrad
 +
| strany = 367–368
}}
}}
-
'''Panna''' je [[les|zalesněná]] [[hora]] [[kužel]]ovitého tvaru s [[čedič]]ovou [[skála|skálou]] na vrcholu, situovaná blízko obce [[Řepčice (Třebušín)|Řepčice]] v [[Chráněná krajinná oblast České středohoří|CHKO České středohoří]]. Původní středověký [[hrad]] ''Panna'' se nacházel na stejnojmenném vrchu ''Panna (593 m)''. [[Hrad]] zde byl vybudován v době husitských válek roku 1421 jakožto protiváha a opěrný bod (patrně obdobně jako tomu bylo u nedalekého hradu [[Litýš]]) proti [[Jan Žižka|Žižkovu]] hradu [[Kalich (hrad)|Kalich]], který se tak nacházel velmi blízko prakticky jen na druhé straně [[údolí (geomorfologie)|údolí]] nad obcí [[Třebušín]]. Husité hrad dobyli velice brzy, již roku 1423 padl do jejich rukou a drželi jej až do roku 1437, kdy hrad zpět dobyla vojska z [[Litoměřice|litoměřické]] [[kraj (územní jednotka)|krajsk]]é posádky. Do dnešních dob se z někdejšího hradu dochovaly pouze nepatrné zbytky.
+
* {{Citace monografie
-
[[File:Panna.JPG|thumb|none|Pohled na Pannu se vsí [[Řepčice (Třebušín)|Řepčice]] z vrchu [[Kalich (České středohoří)|Kalich]]]]
+
| příjmení = Durdík
-
== Související články ==
+
| jméno = Tomáš
-
*[[Kalich (hrad)]] - sousední vrch se zbytky Žižkova husitského hradu
+
| titul = Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů
-
*[[Litýš]] - další zřícenina hradu nedaleko od Kalichu
+
| vydavatel = Libri
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2002
 +
| isbn = 80-7277-003-9
 +
| počet stran = 736
 +
| kapitola = Panna
 +
| typ kapitoly = heslo
 +
| strany = 419
 +
}}
 +
* {{Citace monografie
 +
| příjmení = Sedláček
 +
| jméno = August
 +
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
 +
| vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2000
 +
| kapitola = Panna hrad
 +
| strany = 374–375
 +
| svazek = XIV
 +
| počet stran = 445
 +
}}
 +
* {{Citace monografie
 +
| příjmení = Sýkora
 +
| jméno = Milan
 +
| příjmení2 = Lehký
 +
| jméno2 = Ivan
 +
| titul = Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky
 +
| vydavatel = Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech
 +
| místo = Most
 +
| rok = 2018
 +
| počet stran = 316
 +
| isbn = 978-80-86531-17-5
 +
| strany = 191–230
 +
}}
 +
 
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
*[http://www.volny.cz/molnarm/cstredoh.htm Vrcholy Českého středohoří]
+
* [http://www.ceskestredohori.info/mista/misto/panna Půdorys a rekonstrukce podoby hradu na webu o Českém středohoří]
-
*[http://www.hrady.cz/index.php?OID=416 Hrad Panna na stránkách Hrady.cz]
+
* {{Citace elektronické monografie
 +
| titul = Hrad Panna u Litoměřic s archeologem Milanem Sýkorou z ÚAPP Most
 +
| url = https://www.youtube.com/watch?v=paRQuWfpc1c
 +
| datum vydání = 2017-03-17
 +
| datum přístupu = 2018-09-28
 +
| vydavatel = Historie v terénu – Litvínovsko
 +
| poznámka = Video s komentářem [[Milan Sýkora|Milana Sýkory]]
 +
}}
 +
 
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Panna Castle}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hory a kopce v Českém středohoří]]
[[Kategorie:Hory a kopce v Českém středohoří]]
[[Kategorie:CHKO České středohoří]]
[[Kategorie:CHKO České středohoří]]
[[Kategorie:Hrady v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Hrady v Ústeckém kraji]]
-
[[Kategorie:Okres Litoměřice]]
+
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Litoměřice]]

Aktuální verze z 30. 9. 2019, 10:11

Vrch Panna z hradu Kalich
Přitesaná vrcholová skála hradního jádra

Panna je zaniklý hrad v okrese Litoměřice. Nachází se na vrcholu stejnojmenného vrchu v nadmořské výšce 594 metrů asi 0,5 km severozápadně od Řepčic. Dochovaly se z něj pouze drobné terénní relikty valů a jiných staveb. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Obsah

Historie

Hrad nechal vybudovat Zikmund Děčínský z Vartenberka v době husitských válek jako opěrný bod proti Žižkovu hradu Kalich vzdálenému vzdušnou čarou necelé dva kilometry. Podobnou funkci plnil také nedaleký hrad Litýš. Je pravděpodobné, že Panna stála už na podzim roku 1421, kdy musel Zikmund z Vartenberka ukončit obléhání Kalichu.[2]

Prostor druhé brány

První nepochybná písemná zmínka o hradu z roku 1422 pochází z listiny Zikmunda Lucemburského, který v ní zastavuje majetek bývalé býčkovické komendy právě Zikmundovi z Vartenberka. Husité hrad neúspěšně oblehli už roku 1422. Uspěli až v roce 1423, kdy byl jedním z hejtmanů husitského vojska pan Bohuslav ze Švamberka. Novým hejtmanem Panny se stal Hašek Čelechovec z Kralovic a hrad zůstal v husitských rukou až do svého zboření v roce 1437. Po bitvě u Lipan císař Zikmund pověřil Zikmunda z Vartenberka, aby hrad oblehl. Ten v dopise z 15. ledna 1437 během obléhání žádal o posily posádku Königsteinu. Obránci Panny se vzdali, až když jim kapitulaci nařídil jejich velitel zajatý při pokusu přivést pomoc z Hradce Králové.

Stavební podoba

Přestože byl hrad rozsáhlý, byla většina jeho konstrukcí dřevěná. Opevnění tvořily sypané terasy obezděné vodorovně kladenými sloupky místního augititu spojovaného hlínou, které zároveň ukotvovaly dřevěné ohrazení.[2]

Přístupová cesta vedla od severu. Prošla první branou na první malé nádvoří beze stop zástavby. Za druhou branou, u které stála dřevěná obdélná budova, se cesta rozdvojila. Jedna větev pokračovala na jihovýchod podél svahu, kde z terasy vystupují tři zemní bašty. Druhá větev zamířila na severovýchod ke třetí bráně chráněné malou zemní baštou. Za třetí branou se areál hradu dělí do několika dalších oddílů, jejichž vzájemný vztah není zcela jasný. Cesta vedla zřejmě podél opevnění k severovýchodu, prošla čtvrtou branou a vstoupila na nádvoří se stopami jedné nebo dvou budov. Vlastní jádro stálo na vrcholové skále přístupné strmou stezkou, která může kopírovat průběh středověkého přístupu do jádra. Ve skále jsou patrné stopy po otesání a podle nalezených úlomků kachlů, byly některé budovy vytápěny kamny.[2]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-23]. Identifikátor záznamu 147003 : Hrad Panna, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 SÝKORA, Milan; VESELÝ, Hynek. Hrad Panna. In Hrady českého severozápadu. Most : Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech ISBN 978-80-86531-10-6. s. 271–286.

Literatura

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Panna – hrad, s. 367–368.  
  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha : Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Panna, s. 419.  
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Praha : Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Panna hrad, s. 374–375.  
  • SÝKORA, Milan; LEHKÝ, Ivan. Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most : Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2018. 316 s. ISBN 978-80-86531-17-5. S. 191–230.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Panna (hrad)
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Panna_(hrad)“