Bystřice pod Hostýnem (zámek)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 4. 11. 2019, 00:19


Zámek – pohled z ulice Pod Platany

Zámek v Bystřici pod Hostýnem Pozice – 49°24'02.7"N, 17°40'22.8"E

Zámek v Bystřici pod Hostýnem je ojedinělou ukázkou stavebních slohů. Poprvé se písemně připomíná v roce 1447. V polovině 16. století byl na místě gotické tvrze postaven renesanční zámek, ve 2. polovině 18. století přibyla k renesanční stavbě klasicistní křídla.

Dopravní dostupnost

Zámek v Bystřici pod Hostýnem se nachází v centru města Bystřice pod Hostýnem, asi 27 km severně od Zlína, dostupný je autem (po silnici č. 438 od Holešova, Kroměříže a Zlína, nebo č. 150 od Přerova nebo Valašského Meziříčí), autobusem i vlakem (trať č. 303 Kojetín – Valašské Meziříčí).

Historie

V polovině 15. století se sídlo panství přesunulo z původního hradu Obřany do středu městečka. Na místě dnešního zámku byla tehdy postavena gotická vodní tvrz.

V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční zámek. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.

V letech 1765–1768 nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma křídly vnitřního zámku bylo ponecháno jako hospodářská stavba. K tomu byla dle návrhu významného moravského architekta Františka Antonína Grimma doplněna dvě křídla klasicistní (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou k druhému nádvoří, které patřily Marii Amalii z Rottalu a jejímu italskému manželovi Janu Jakubovi della Rovere di Monte l´Abbate).

Sváteční sál s egyptskou výmalbou

Koncem 18. století byl zámek místem bohatého kulturního života. Nový majitel zámku, syn poslední Rottalovny, hrabě František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate vybudoval v zámku divadlo a držel si zde i kapelu. Rovněž na konci 18. stol. byla v přízemí východního křídla založena prosperující manufaktura na výrobu keramiky (tzv. Majolikakamer). V roce 1805, v době panování Jana Nepomuka Wengerského, získal tzv. Sváteční sál romantickou výmalbu s motivy egyptské krajiny.

Posledními šlechtickými majiteli zámku byli od roku 1827 Loudonové, potomci slavného rakouského generála (socha Ernsta Gideona Laudona stojí v zámeckém parku). Loudonové zámek modernizovali, vybudovali klozetovou věž, novogotickou kapli i vytápění podlahy. První z Loudonů, Olivier, nechal při zámku vysadit hodnotný park a postavit v něm skleník, v němž pěstoval vzácné exotické rostliny (z okrasných jmenujme např. orchideje či eukalyptus, z užitkových ananas).

V roce 1897 za Ernsta Oliviera Loudona navštívil zámek rakouský císař František Josef I. Císařovu návštěvu připomíná pamětní nápis na fasádě východního křídla. Autorem nápisu i slunečních hodin na jižním křídle je jihočeský malíř Hanuš Schwaiger.

Ve 30. letech 20. století se Loudonové dostali do finančních potíží a byli nuceni zámek prodat. V roce 1935 ho zaplnily sklady vojenské zdravotnické základny. Armádě patřil zámek až do roku 1990. Dnes je v majetku Vojenské správy už jen zámecký park. Vlastní zámek se postupně opravuje a je přístupný veřejnosti. Konají se zde koncerty, výstavy a svatební obřady. V přízemí je od roku 2002 otevřena stálá výstava východočeského sochaře Vojmíra Vokolka a od roku 2004 i městské muzeum. V prvním poschodí vznikla roku 2011 také malá expozice ohýbaného sedacího nábytku, pro niž se od roku 2015 připravují nové moderní prostory ve zrekonstruovaném východním křídle.

Velká Galerie

26 fotografií zámku a města Bystřice pod Hostýnem

Galerie zámku

Erby Marie Amalie z Rottalu a Jana Jakuba Montelabbate	Erby Bohunky z Víckova a Václava Bítovského	Sluneční hodiny	Pamětní nápis na návštěvu císaře
Klozetova Věž	Expozice keramiky	Expozice Thonet	Expozice Vojmíra Vokolka

Panorama

Panoramatický pohled na krásný zámek v Bystřici pod Hostýnem

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je barokně-klasicistní stavba, jíž předcházela [[gotika|gotická]] vodní [[tvrz]], založená pány z Tvorkova po zániku hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)|Obřany]] a doložená poprvé v roce 1440. V polovině 16. století byl zřejmě na jejím místě postaven [[renesance|renesanční]] [[zámek (stavba)|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali  v roce  1616 jeho tehdejší majitelé, [[Bohunka z Vítkova]] a [[Václav Bítovský z Bítova]], o čemž vypovídají kamenné [[erb]]y nad vstupní [[brána|branou]]. Po [[Bitva na Bílé Hoře|Bílé Hoře]] byl zámek Bítovským [[konfiskace|zkonfiskován]] a získali jej [[Lobkovicové]]; již nedlouho potom však, v roce 1650, získal zámek významný rakouský rod [[Rottalové|Rottalů]]. Po polovině 18. století nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v jaké se v podstatě uchoval dodnes: renesanční [[předzámčí]] se dvěma [[baroko|barokními]] [[křídlo (architektura)|křídly]] bylo v letech 1765 – 1768 dle návrhu významného moravského archeitekta [[František Antonín Grimm|Františka Antonína Grimma]] doplněno  dvěma křídly [[klasicismus|klasicistními]] (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou do druhého [[nádvoří]].
+{| class="wikitable" border="1" width="320" align="right"
+| [[Soubor:Zámek Bystřice pod Hostýnem (výřez).jpg|frameless|center|280px]]
+|- align="center"
+| Zámek – pohled z ulice Pod Platany
+|-
+| {{#widget:Iframe |url=https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d2981.848133388016!2d17.670734615693675!3d49.40059817934428!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x4713a3e1c0bcae67%3A0x92f6f7f42c843e30!2zWsOhbWVrIExhdWRvbsWv!5e1!3m2!1scs!2sua!4v1564560944119!5m2!1scs!2sua
+|width=312 |height=312 |border=0 }}
+|- align="center"
+| Zámek v Bystřici pod Hostýnem<br />Pozice – 49°24'02.7"N, 17°40'22.8"E
+|}'''Zámek v Bystřici pod Hostýnem''' je ojedinělou ukázkou stavebních slohů. Poprvé se písemně připomíná v roce 1447. V&nbsp;polovině&nbsp;16.&nbsp;století byl na místě gotické tvrze postaven renesanční zámek, ve 2.&nbsp;polovině 18.&nbsp;století přibyla k renesanční stavbě&nbsp;klasicistní křídla.
-Koncem 18. století byl zámek místem bohatého kulturního života. Nový majitel hrabě František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate zřídil v zámku zámecké [[divadlo]] a držel si i [[kapela|kapelu]]. V té době byla v přízemí jednoho z barokních křídel zřízena [[manufaktura]] na výrobu [[keramika|keramiky]] (tzv. Majolikakamer). Záhy nato, v roce 1805, získal tzv. Sváteční sál romantickou výmalbu s motivy egyptské krajiny.
+== Dopravní dostupnost ==
+Zámek v Bystřici pod Hostýnem se nachází v centru města [[Bystřice pod Hostýnem]], asi 27&nbsp;km severně od [[Zlín|Zlína]], dostupný je autem (po silnici č.&nbsp;438 od Holešova, Kroměříže a Zlína, nebo č.&nbsp;150 od [[Přerov]]a nebo Valašského Meziříčí), autobusem i vlakem (trať&nbsp;č.&nbsp;303 Kojetín – Valašské Meziříčí).
-Posledními šlechtickými majiteli zámku byli od roku 1827 Loudonové, potomci slavného rakouského [[Ernst Gideon von Laudon|generála]] (socha Ernsta Gideona von Laudon je postavena v zámeckém parku). V zámku vybudovali novogotickou [[kaple|kapli]] a zmodernizovali vybavení celého zámku. První z Loudonů nechal při zámku vysadit hodnotný park a postavit v něm skleník, v němž pěstoval vzácné exotické rostliny, mj. [[ananas]]. Za jejich držení, v roce 1897, navštívil zámek rakouský císař [[František Josef II.]]; na památku této návštěvy se dochoval pamětní nápis na východním křídle zámku. Z počátku 20. století pocházejí [[sluneční hodiny]], které namaloval [[Hanuš Schwaiger]] mezi okny druhé zámecké budovy.
+== Historie ==
+V polovině 15. století se sídlo panství přesunulo z původního hradu [[Obřany (hrad u Chvalčova)|Obřany]] do středu městečka. Na místě dnešního zámku byla tehdy postavena gotická vodní tvrz.
-Když se ve 30. letech 20. století dostali Loudonové do finančních potíží, prodali zámek státu. Od roku 1935 až do roku 1990 zde byly vojenské sklady zdravotnického materiálu. Vojenská správa sídlí v parku dosud, má zde stále vojenské sklady zdravotnického materiálu a vypravuje odtud polní nemocnice do válkou či katastrofou postižených zemí.
+V polovině 16. století nechal zřejmě Přemek Prusinovský z Víckova na jejím místě postavit renesanční [[zámek (stavba)|zámek]]. Konečnou podobu zámku dali v roce 1616 jeho tehdejší majitelé Bohunka Prusinovská z Víckova a Václav Bítovský z Bítova, o čemž vypovídají kamenné erby nad vstupní branou. Po Bílé hoře byl zámek Bítovskému zkonfiskován a získali jej Lobkovicové. Od nich koupil zámek v roce 1650 významný rakouský šlechtic Jan hrabě z Rottalu, nejvyšší zemský soudce a moravský hejtman.
-V roce 1991 přešel zámek do vlastnictví města, které zámek postupně renovuje a využívá jej ke svým potřebám a aktivitám. Konají se zde [[koncert]]y, [[výstava|výstavy]], v přízemí je od r. 2002 otevřena stálá výstava východočeského sochaře [[Vojmír Vokolek|Vojmíra Vokolka]] a a od r. 2003 i Městské muzeum keramiky.
+V letech 1765–1768 nechala poslední členka tohoto rodu Marie Amalie opravit zámek do podoby, v&nbsp;jaké se&nbsp;v&nbsp;podstatě uchoval dodnes: renesanční předzámčí se dvěma křídly vnitřního zámku bylo ponecháno jako hospodářská stavba. K tomu byla dle návrhu významného moravského architekta Františka Antonína Grimma doplněna dvě křídla [[Klasicismus|klasicistní]] (do tohoto období náleží i dva barevné erby nad branou k druhému nádvoří, které patřily Marii Amalii z Rottalu a jejímu italskému manželovi Janu Jakubovi della Rovere di Monte l´Abbate).
+[[Soubor:Sváteční sál s egyptskou výmalbou.jpg|thumb|240px|Sváteční sál s egyptskou výmalbou]]
+Koncem 18. století byl zámek místem bohatého kulturního života. Nový majitel zámku, syn poslední Rottalovny, hrabě František Antonín della Rovere di Monte l´Abbate vybudoval v zámku divadlo a držel si zde i kapelu. Rovněž na konci 18. stol. byla v přízemí východního křídla založena prosperující manufaktura na výrobu keramiky (tzv. Majolikakamer). V roce 1805, v době panování Jana Nepomuka Wengerského, získal tzv. Sváteční sál romantickou výmalbu s motivy egyptské krajiny.
+Posledními šlechtickými majiteli zámku byli od roku 1827 Loudonové, potomci slavného rakouského generála (socha Ernsta Gideona Laudona stojí v zámeckém parku). Loudonové  zámek modernizovali, vybudovali klozetovou věž, novogotickou kapli i vytápění podlahy. První z Loudonů, Olivier, nechal při&nbsp;zámku&nbsp;vysadit hodnotný park a postavit v něm skleník, v němž pěstoval vzácné exotické rostliny (z&nbsp;okrasných jmenujme např. orchideje či [[Blahovičník|eukalyptus]], z užitkových [[ananas]]).
+V roce 1897 za Ernsta Oliviera Loudona navštívil zámek rakouský císař František Josef I. Císařovu návštěvu připomíná pamětní nápis na fasádě východního křídla. Autorem nápisu i slunečních hodin na jižním křídle je jihočeský malíř Hanuš Schwaiger.
+Ve 30. letech [[20. století]] se Loudonové dostali do finančních potíží a byli nuceni zámek prodat. V roce 1935 ho zaplnily sklady vojenské zdravotnické základny. Armádě patřil zámek až do roku [[1990]]. Dnes je v majetku Vojenské správy už jen zámecký park. Vlastní zámek se postupně opravuje a je přístupný veřejnosti. Konají se zde koncerty, výstavy a svatební obřady. V přízemí je od roku [[2002]] otevřena stálá výstava východočeského sochaře [[Vojmír Vokolek|Vojmíra&nbsp;Vokolka]] a od roku 2004 i městské muzeum. V prvním poschodí vznikla roku 2011 také malá expozice ohýbaného sedacího nábytku, pro niž se od roku [[2015]] připravují nové moderní prostory ve zrekonstruovaném východním křídle.
+== Velká Galerie ==
+* '''[[:Kategorie:Album města - Bystřice pod Hostýnem|26 fotografií zámku a města Bystřice pod Hostýnem]]'''
+== Galerie zámku ==
+<gallery>
+Soubor:Erby Marie Amalie z Rottalu a Jana Jakuba Montelabbate.jpg|<center>Erby Marie Amalie z Rottalu a Jana&nbsp;Jakuba Montelabbate</center>
+Soubor:Erby Bohunky z Víckova a Václava Bítovského.jpg|<center>Erby Bohunky z&nbsp;Víckova a&nbsp;Václava&nbsp;Bítovského</center>
+Soubor:Sluneční hodiny Bystrice pod Hostynem.jpg|<center>Sluneční hodiny</center>
+Soubor:Pamětní nápis na návštěvu císaře Františka Josefa .jpg|<center>Pamětní nápis na návštěvu císaře</center>
+Soubor:Zámek Klozetova Věž.jpg|<center>Klozetova Věž</center>
+Soubor:Expozice keramiky BpH.jpg|<center>Expozice keramiky</center>
+Soubor:Expozice Thonet BpH.jpg|<center>Expozice Thonet</center>
+Soubor:Expozice Vokolek BpH.jpg|Expozice Vojmíra&nbsp;Vokolka
+</gallery>
+== Panorama ==
+{{Panorama1
+|Fotovyska=603
+|Fotosirka=988
+|Sirkaobrazku=1000
+|Nazevfoto=Panorama zamku Bystrice pod Hostynem.jpg
+|Popisek1=Panorama zámku
+|Popisek2=Panoramatický pohled na krásný zámek v Bystřici pod Hostýnem}}
 == Externí odkazy ==
 * [http://www.hrady.cz/?OID=1578 Hrady.cz – Bystřice pod Hostýnem]
-* [http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Zamek-Bystrice-pod-Hostynem---sidlo-rodiny-Laudonu.aspx Zámek Bystřice pod Hostýnem - sídlo rodiny Laudonů]
+* [http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Zamek-Bystrice-pod-Hostynem---sidlo-rodiny-Laudonu.aspx Zámek Bystřice pod Hostýnem – sídlo rodiny Laudonů]
+{{220 sociálních sítí}}
 [[Kategorie:Zámky v Česku]]
 [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Kroměříž]]
+[[Kategorie:Bystřice pod Hostýnem]]
+[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]
+[[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]]
+[[Kategorie:Maps články Multimediaexpo.cz]]