Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Šablona:Článek dne HL/2018/36
Z Multimediaexpo.cz
m (Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne HL/2017/68 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2018/36: 2018) |
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“) |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Jupiter.jpg|right|160px|Jupiter pohledem sondy Voyager 2 (1979)]] |
- | '''[[ | + | '''[[Jupiter (planeta)|Jupiter]]''' je největší [[planeta]] [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]], v pořadí pátá od [[Slunce]]. Sluneční soustava je někdy popisována jako dvojsystém skládající se ze [[Slunce]] a Jupiteru jako hlavních dvou členů a dalších menších těles. Jupiter, [[Saturn (planeta)|Saturn]], [[Uran (planeta)|Uran]], a [[Neptun (planeta)|Neptun]] jsou označovány jako [[plynný obr|plynní obři]], či planety jupiterského typu. Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi. Symbolem planety je stylizované znázornění božského blesku. |
- | + | Okolo planety se nacházejí [[Jupiterovy prstence|slabé prstence]], které jsou ze [[Země]] špatně viditelné. Současně ho obklopuje silné [[radiační pole]]. K roku [[2008]] je známo 63 jupiterských měsíců obíhajících kolem planety. Při pohledu z okolního vesmíru jsou viditelné horní vrstvy [[atmosféra Jupiteru|atmosféry]] s různě barevnými pruhy a skvrnami, které jsou atmosférickými bouřemi. Dosud není přesně známo, jaké vrstvy planetu tvoří, jelikož současné technické prostředky neumožňují její průzkum do větší hloubky. Předpokládá se, že Jupiter je složen převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin. | |
- | + | Jupiter je 2 a půl krát hmotnější než všechny ostatní planety [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] dohromady. Je tak hmotný, že se hmotný střed soustavy Jupiter-Slunce nachází nad slunečním povrchem. Je 318× hmotnější než [[Země]], [[poloměr]] má 11× větší a objem 1300× větší než Země. Často je označován za „nedokončenou hvězdu“, i když toto srovnání je značně nepřesné. To, že nalezené [[Exoplaneta|extrasolární planety]] jsou mnohem hmotnější než Jupiter, je způsobeno výběrovým efektem, protože hmotnější průvodci jiných hvězd se současnými prostředky snáze detekují. Naproti tomu velikost poloměru podobné planety už prakticky nezávisí na její hmotnosti, protože větší hmotnost způsobuje pouze další smršťování. Neexistuje přesná definice odlišující velké hmotné planety jako Jupiter od [[hnědý trpaslík|hnědých trpaslíků]], jadernou syntézu sice provázejí specifické spektrální čáry. V každém případě by potřeboval být alespoň 50× hmotnější, aby se mohl stát hvězdou. | |
- | + | Jupiter se vyznačuje nejrychlejší rotací mezi všemi planetami sluneční soustavy, což způsobuje jeho zplošťování viditelné i pomocí dalekohledu. Nejvýznačnějším rysem je pravděpodobně [[Velká rudá skvrna]], [[Bouře (meteorologie)|bouře]] dvakrát větší než Země. Planeta je nepřetržitě zahalena vrstvou [[Oblak|mraků]]. | |
- | <noinclude>[[Kategorie: | + | |
+ | Jupiter je obvykle čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze, což víme již od starověku. Jupiter má nejméně 63 měsíců. První z nich objevil v roce 1610 Galileo Galilei a nezávisle na něm pravděpodobně i Simon Marius. Jde o čtyři velké měsíce [[Io]], [[Europa (měsíc)|Europu]], [[Ganymed (měsíc)|Ganymed]] a [[Callisto (měsíc)|Callisto]], u jejichž nebeského pohybu bylo zřetelné, že jeho centrem není Země. Tato skutečnost byla hlavním bodem obhajoby Koperníkovy heliocentrické teorie o pohybu planet; Galileiho vyhlášení podpory Koperníkově teorii jej dostalo do problémů s inkvizicí. | ||
+ | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 5. 1. 2020, 19:41
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Sluneční soustava je někdy popisována jako dvojsystém skládající se ze Slunce a Jupiteru jako hlavních dvou členů a dalších menších těles. Jupiter, Saturn, Uran, a Neptun jsou označovány jako plynní obři, či planety jupiterského typu. Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi. Symbolem planety je stylizované znázornění božského blesku.
Okolo planety se nacházejí slabé prstence, které jsou ze Země špatně viditelné. Současně ho obklopuje silné radiační pole. K roku 2008 je známo 63 jupiterských měsíců obíhajících kolem planety. Při pohledu z okolního vesmíru jsou viditelné horní vrstvy atmosféry s různě barevnými pruhy a skvrnami, které jsou atmosférickými bouřemi. Dosud není přesně známo, jaké vrstvy planetu tvoří, jelikož současné technické prostředky neumožňují její průzkum do větší hloubky. Předpokládá se, že Jupiter je složen převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin.
Jupiter je 2 a půl krát hmotnější než všechny ostatní planety sluneční soustavy dohromady. Je tak hmotný, že se hmotný střed soustavy Jupiter-Slunce nachází nad slunečním povrchem. Je 318× hmotnější než Země, poloměr má 11× větší a objem 1300× větší než Země. Často je označován za „nedokončenou hvězdu“, i když toto srovnání je značně nepřesné. To, že nalezené extrasolární planety jsou mnohem hmotnější než Jupiter, je způsobeno výběrovým efektem, protože hmotnější průvodci jiných hvězd se současnými prostředky snáze detekují. Naproti tomu velikost poloměru podobné planety už prakticky nezávisí na její hmotnosti, protože větší hmotnost způsobuje pouze další smršťování. Neexistuje přesná definice odlišující velké hmotné planety jako Jupiter od hnědých trpaslíků, jadernou syntézu sice provázejí specifické spektrální čáry. V každém případě by potřeboval být alespoň 50× hmotnější, aby se mohl stát hvězdou.
Jupiter se vyznačuje nejrychlejší rotací mezi všemi planetami sluneční soustavy, což způsobuje jeho zplošťování viditelné i pomocí dalekohledu. Nejvýznačnějším rysem je pravděpodobně Velká rudá skvrna, bouře dvakrát větší než Země. Planeta je nepřetržitě zahalena vrstvou mraků.
Jupiter je obvykle čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze, což víme již od starověku. Jupiter má nejméně 63 měsíců. První z nich objevil v roce 1610 Galileo Galilei a nezávisle na něm pravděpodobně i Simon Marius. Jde o čtyři velké měsíce Io, Europu, Ganymed a Callisto, u jejichž nebeského pohybu bylo zřetelné, že jeho centrem není Země. Tato skutečnost byla hlavním bodem obhajoby Koperníkovy heliocentrické teorie o pohybu planet; Galileiho vyhlášení podpory Koperníkově teorii jej dostalo do problémů s inkvizicí.