V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Zygmunt Bauman

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)

Verze z 17. 6. 2013, 09:25

Soubor:Zygmunt Bauman by Kubik.jpg
Zygmunt Bauman ve Varšavě v roce 2005

Zygmunt Bauman (* 19. listopadu 1925, Poznaň) je polský sociolog židovského původu, který žije od roku 1971 ve Velké Británii. Je známý pro svou analýzu souvislostí mezi modernitou a holocaustem a úvahy o postmoderním konzumerismu.

Obsah

Život

Narodil se v Poznani v polské židovské rodině. Po okupaci Polska nacistickým Německem za druhé světové války, uprchl do Sovětského svazu. Později sloužil v První armádě polského vojska (Pierwsza Armia Wojska Polskiego - zkr. 1AWP), která byla kontrolována Sověty. Zúčastnil se bojů o Kołobrzeg a o Berlín. V 1AWP působil jako politický důstojník. Podle polooficiálního prohlášení polského historika z Ústavu národní paměti, které bylo uveřejněno v květnu 2006 v konzervativním časopise Ozon, působil Bauman v letech 19451953 ve vojenských oddílech tzv. Jednotek vnitřní bezpečnosti (Korpus Bezpieczeństwa Wewnętrznego - zkr. KBW), které byly určeny k odhalování a potírání antikomunistických, ukrajinských a německých podzemních hnutí. Podle zmíněného časopisu se Bauman vyznamenal jako velitel jednotky, která zatkla velký počet protikomunistických bojovníků a byl za to vyznamenán polským Válečným křížem v roce 1950. V článku časopisu Ozon se také uvádí, že Bauman byl v letech 19451948 informátorem Vojenské rozvědky.

Během služby v KBW začal studovat sociologii na varšavské Akademii sociálních věd, později přešel na studia filosofie, protože sociologie byla mezitím zrušena jako buržoazní učební obor.

V KBW dosáhl Bauman hodnosti rovnající se majorovi, ale v roce 1953 byl propuštěn za to, že se jeho otec pokusil emigrovat do Izraele. To vedlo k několika vážným nedorozuměním mezi otcem a synem, který nejen nesdílel otcovo nadšení pro sionismus, ale byl doslova zatvrzelým anti-sionistou. Během této doby, kdy byl nezaměstnaný, si dokončil vysokoškolské vzdělání a nastoupil na Varšavskou univerzitu, kde byl zaměstnán až do roku 1968. Během svého pobytu na London School of Economics sepsal vyčerpávající studii na téma anglického socialistického hnutí. Byla to jeho první závažná práce, která vyšla polsky v roce 1959 a anglicky v roce 1972.

Bauman publikoval několik sociologických prací včetně knihy Socjologia na co dzień (Sociologie na každý den, 1964), která se stala v Polsku velmi populární sociologickou příručkou a stala se později základem k jeho anglické učebnici Thinking Sociologically (Myslet sociologicky, 1990). Zpočátku byl Bauman blízko oficiální marxistické doktríně. Později však se stal pod vlivem prací Antonia Gramsciho a Georga Simmela kritikem komunistického režimu. Pro svůj kritický postoj k režimu nebyl nikdy jmenován profesorem, i když dokončil svou habilitační práci.

Vystaven sílícímu politickému tlaku a antisemitské kampani vedené populistickým ministrem Mieczysławem Moczarem, vystoupil v lednu 1968 z polské sjednocená dělnická strana (Polska Zjednoczona Partia Robotnicza) a ještě v témže roce odchází do emigrace stejně tak jako mnoho jiných intelektuálů, kteří upadli v nemilost komunistického režimu a byli během antisemitských čistek v březnu 1968 donuceni emigrovat. Bauman odchází učit sociologii nejprve na telavivskou univerzitu do Izraele a později na univerzitu v Leedsu v Anglii. Od té doby publikuje své práce v angličtině. Nejpozději od konce 90. let Bauman silně ovlivňuje antiglobalizační hnutí.

Bauman se oženil se spisovatelkou Janinou Bauman a má čtyři dcery. Jeho dcera Lydia Bauman je malířkou.

Dílo

  • 1964: Socjologia na co dzień (Sociologie na každý den)
  • 1988: Freedom (Svoboda)
  • 1989: Modernity and The Holocaust (Modernita a holokaust)
  • 1990: Paradoxes of Assimilation (Paradoxy asimilace)
  • 1990: Thinking Sociologically. An introduction for Everyone (Myslet sociologicky. Úvod pro každého)
  • 1992: Intimations of Postmodernity (Náznaky postmoderny)
  • 2000: Liquid Modernity (Tekutá modernita)
  • 2001: Community. Seeking Safety in an Insecure World (Společnost. Hledání jistoty v nejistém světě)
  • 2003: City of fears, city of hopes (Město slz, město nadějí)

Ocenění

V říjnu 2005 získal v Praze Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.[1]

Reference

  1. Nositelé Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97

Externí odkazy