Puška Lee-Enfield

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 20. 9. 2020, 08:11

Puška Lee-Enfield

Pušky Lee-Enfield tvořily od svého přijetí do výzbroje na přelomu 19. a 20. století až do konce druhé světové války hlavní pěchotní výzbroj britských ozbrojených sil i armád ostatních zemí Commonwealthu.

Používala se i po druhé světové válce.

Obsah

1 Předchůdci
2 Hlavní varianty
- 2.1 Odstřelovačské varianty
3 Literatura
4 Externí odkazy

Předchůdci

V roce 1889 byla přijata do výzbroje britské armády opakovací puška Lee-Metford Mk.I ráže .303 (7,69 mm). Měla odnímatelný zásobník nábojů systému Lee o kapacitě 8 nábojů. Tento zásobník byl plněn po jednom náboji po vyjmutí z pušky. Náboje měly původně náplň černého prachu a teprve od roku 1892 byly plněny bezdýmným prachem - korditem. Puška Lee-Metford Mk.II zavedená do výzbroje roku 1892 měla zásobník na deset nábojů.

Hlavní varianty

V roce 1895 byla puška Lee-Metford mírně upravena. Původní hlaveň se sedmi mělkými, oválnými drážkami byla nahrazena hlavní s pěti hlubšími, pravoúhlými drážkami a poněkud bylo změněno i hledí. V důsledku změny drážkování se změnil i smluvní rozměr ráže na 7,71 mm, náboj .303 British zůstal zachován. Vzniklá puška dostala název Lee-Enfield Mk.I. Vyráběla se rovněž karabina Lee-Enfield Mk.I o zkrácené délce. V prosinci 1902 byl přijat nový zkrácený vzor, jednotný pro celou armádu - puška Lee-Enfield SMLE No. 1 Mk. I (SMLE = Short Magazine Lee-Enfield). Tato puška měla zařízení pro nabíjení zásobníku páskem, sektorové hledí s bočně posunovatelným zářezem určeným pro střelbu na vzdálenosti do 2000 yardů (1825 m). Kromě toho, stejně jako u předcházejících vzorů měla puška postranní sklopné dioptrické hledí pro střelbu na vzdálenosti od 1700 do 2800 yardů (1560-2550 m). Kapacita odnímatelného zásobníku byla 10 nábojů .303 British.

Lee-Enfield No. 4 Mk. I*

Pušky Lee-Enfield SMLE existovaly v několika nepříliš se lišících variantách. Například v roce 1907 zavedená puška SMLE No. 1 Mk. III měla změněné zařízení pro nabíjení páskem, které nyní získalo tvar oblouku. Od roku 1908 začaly být tímto zařízením vybavovány i starší pušky. Později vyrobené exempláře neměly postranní hledí. Roku 1916 se objevil nejrozšířenější vzor pušky Lee-Enfield No.1 - SMLE No.1 Mk. III*. Tato modifikace nemá postranní dioptrické hledí, zářez hledí není bočně posunovatelný, nemá uzávěru zásobníku, úderníková matice je plochá se zářezy na bočních stěnách. V roce 1922 se objevuje puška No. 1 Mk. V, koncem dvacátých let puška No. 1 Mk. VI a roku 1941 puška No. 4 Mk. I. Nejrozšířenější varianta pušky No.4 - No. 4 Mk. I* používaná v letech druhé světové války se objevila roku 1942. U této pušky pažbení končí za chránítkem mušky a úsťová část vyčnívá dopředu na rozdíl od předcházejících variant, u kterých ústí hlavně nepřesahovalo předpažbí. Dioptrické hledí se součástkami vyrobenými převážně lisováním, plochá úderníková matice s bočními zářezy, neodnímatelná nábojová schránka. Puška No. 4 Mk. 2 vstoupila do výzbroje až po druhé světové válce, roku 1949 a byla nahrazována v šedesátých letech dvacátého století útočnou puškou FN FAL. Poslední varianta pušek Lee-Enfield No. 5 Mk. I se zkrácenou délkou používána jako karabina pro boj v džungli od roku 1944.

Odstřelovačské varianty

Odstřelovačská verze L42 A1

Pušky Lee-Enfield byly používány rovněž s optickým zaměřovačem jako odstřelovačské zbraně. Během druhé světové války se používala standardní varianta s puškovým dalekohledem No. 4 Mk. 1(T). Po zavedení standardizovaného náboje 7,62 x 51 mm NATO v padesátých letech 20. století byla zařazena do výzbroje upravená modifikace L42 A1 používající tuto munici. Tato zbraň měla novou hlaveň a zásobník na deset nábojů, pozměněný spoušťový mechanizmus a zkrácené předpažbí. Předpažbí zasahuje jen do poloviny hlavně a vojáci je často v akci obalovali hadry, aby puška připomínala standardní pěchotní pušku Lee-Enfield. Otevřené hledí zůstalo zachováno, používal se optický zaměřovač se čtyřnásobným zvětšením. Celková délka zbraně činila 1181 mm, délka hlavně 699 mm a hmotnost 4,43 kg. Maximální účinný dostřel je okolo 800 metrů. Puška L42 A1 se používala v bojích na Středním východě až po Falklandy. Od osmdesátých let 20. století je nahrazována modernější odstřelovačskou puškou L96 A1. Vybavena komerčním optickým zaměřovačem s transfokátorem se používá jako policejní zbraň pod názvem Enfield Enforcer.

Literatura

ŽUK, A. B.. Pušky a samopaly. Praha : Naše Vojsko, 1992. ISBN 80-206-0150-3. S. 51 - 55.
BISHOP, Chris. Příruční encyklopedie pěchotních střelných zbraní. Brno : Books, s.r.o., 1998. ISBN 80-7217-064-3. S. 66.

Externí odkazy

Puška Lee-Enfield na Modern Firearms

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Puška Lee-Enfield

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 54: / Řádka 54: @@
 |Detonace=
 |Síla exploze=
-}}
+}}[[Soubor:Short Magazine Lee-Enfield Mk 1 (1903) - UK - cal 303 British - Armémuseum.jpg|thumb|240px|Puška Lee-Enfield]]
-'''Pušky Lee-Enfield''' tvořily od svého přijetí do výzbroje na přelomu 19. a [[20. století]] až do konce [[WW2|druhé světové války]] hlavní pěchotní výzbroj britských ozbrojených sil i armád ostatních zemí [[Commonwealth]]u. Používala se i po druhé světové válce.
+'''Pušky Lee-Enfield''' tvořily od svého přijetí do výzbroje na přelomu 19. a [[20. století]] až do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] hlavní pěchotní výzbroj britských ozbrojených sil i armád ostatních zemí [[Commonwealth]]u.
+Používala se i po druhé světové válce.
 ==Předchůdci==
-V roce 1889 byla přijata do výzbroje [[Spojené království|britské]] armády [[opakovací puška]] '''Lee-Metford Mk.I''' ráže [[.303 British|.303]] (7,69 mm). Měla odnímatelný [[zásobník nábojů]] systému Lee o kapacitě 8 nábojů. Tento zásobník byl plněn po jednom náboji po vyjmutí z pušky. Náboje měly původně náplň [[černý prach|černého prachu]] a teprve od roku 1892 byly plněny bezdýmným prachem - [[kordit]]em. Puška '''Lee-Metford Mk.II''' zavedená do výzbroje roku 1892 měla zásobník na deset nábojů.
+V roce 1889 byla přijata do výzbroje [[Spojené království|britské]] armády [[opakovací puška]] '''Lee-Metford Mk.I''' ráže [[.303 British|.303]] (7,69 mm). Měla odnímatelný [[zásobník nábojů]] systému Lee o kapacitě 8 nábojů. Tento zásobník byl plněn po jednom náboji po vyjmutí z&nbsp;pušky. Náboje měly původně náplň [[černý prach|černého prachu]] a teprve od roku 1892 byly plněny bezdýmným prachem - [[kordit]]em. Puška '''Lee-Metford Mk.II''' zavedená do výzbroje roku 1892 měla zásobník na deset nábojů.
 ==Hlavní varianty==
 V roce 1895 byla puška Lee-Metford mírně upravena. Původní hlaveň se sedmi mělkými, oválnými drážkami byla nahrazena hlavní s pěti hlubšími, pravoúhlými drážkami a poněkud bylo změněno i hledí. V důsledku změny drážkování se změnil i smluvní rozměr ráže na 7,71 mm, náboj [[.303 British]] zůstal zachován. Vzniklá puška dostala název '''Lee-Enfield Mk.I'''. Vyráběla se rovněž '''[[karabina]] Lee-Enfield Mk.I''' o zkrácené délce.
 V prosinci [[1902]] byl přijat nový zkrácený vzor, jednotný pro celou armádu - puška '''Lee-Enfield SMLE No. 1 Mk. I''' (''SMLE = Short Magazine Lee-Enfield''). Tato puška měla zařízení pro nabíjení zásobníku páskem, sektorové [[hledí]] s bočně posunovatelným zářezem určeným pro střelbu na vzdálenosti do 2000 [[yard]]ů (1825 m). Kromě toho, stejně jako u předcházejících vzorů měla puška postranní sklopné dioptrické hledí pro střelbu na vzdálenosti od 1700 do 2800 yardů (1560-2550 m). Kapacita odnímatelného zásobníku byla 10 nábojů [[.303 British]].
-[[Soubor:SMLE Mk III Rifle.jpg|thumb|Lee-Enfield SMLE No.1]]
+[[Soubor:No 4 Mk I.JPG|thumb|240px|Lee-Enfield No. 4 Mk. I*]]
-[[Soubor:No 4 Mk I.JPG|thumb|Lee-Enfield No. 4 Mk. I*]]
-[[Soubor:Jungle Carbine.jpg|thumb|Karabina No. 5 Mk. I]]
 Pušky Lee-Enfield SMLE existovaly v několika nepříliš se lišících variantách. Například v roce [[1907]] zavedená puška '''SMLE No. 1 Mk. III''' měla změněné zařízení pro nabíjení páskem, které nyní získalo tvar oblouku. Od roku [[1908]] začaly být tímto zařízením vybavovány i starší pušky. Později vyrobené exempláře neměly postranní hledí.
 Roku [[1916]] se objevil nejrozšířenější vzor pušky Lee-Enfield No.1 - '''SMLE No.1 Mk. III*'''. Tato modifikace nemá postranní dioptrické hledí, zářez hledí není bočně posunovatelný, nemá uzávěru zásobníku, úderníková matice je plochá se zářezy na bočních stěnách.
@@ Řádka 71: / Řádka 72: @@
 Poslední varianta pušek Lee-Enfield '''No. 5 Mk. I''' se zkrácenou délkou používána jako [[karabina (zbraň)|karabina]] pro boj v džungli od roku [[1944]].
 ===Odstřelovačské varianty===
-Pušky Lee-Enfield byly používány rovněž s optickým zaměřovačem jako [[odstřelovač]]ské zbraně. Během [[WW2|druhé světové války]] se používala standardní varianta s puškovým dalekohledem '''No. 4 Mk. 1(T).'''
+[[Soubor:L42A1-Large.png|thumb|240px|Odstřelovačská verze '''L42 A1''']]
+Pušky Lee-Enfield byly používány rovněž s optickým zaměřovačem jako [[odstřelovač]]ské zbraně. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se používala standardní varianta s puškovým dalekohledem '''No. 4 Mk. 1(T).'''
 Po zavedení standardizovaného náboje [[7,62 x 51 mm NATO]] v padesátých letech 20. století byla zařazena do výzbroje upravená modifikace '''L42 A1''' používající tuto munici.
-Tato zbraň měla novou hlaveň a zásobník na deset nábojů, pozměněný spoušťový mechanizmus a zkrácené předpažbí. Předpažbí zasahuje jen do poloviny hlavně a vojáci je často v akci obalovali hadry, aby puška připomínala standardní pěchotní pušku Lee-Enfield. Otevřené hledí zůstalo zachováno, používal se optický zaměřovač se čtyřnásobným zvětšením. Celková délka zbraně činila 1181 mm, délka hlavně 699 mm a hmotnost 4,43 kg. Maximální účinný dostřel je okolo 800 metrů.
+Tato zbraň měla novou hlaveň a zásobník na deset nábojů, pozměněný spoušťový mechanizmus a&nbsp;zkrácené předpažbí. Předpažbí zasahuje jen do poloviny hlavně a vojáci je často v akci obalovali hadry, aby puška připomínala standardní pěchotní pušku Lee-Enfield. Otevřené hledí zůstalo zachováno, používal se optický zaměřovač se čtyřnásobným zvětšením. Celková délka zbraně činila 1181 mm, délka hlavně 699 mm a hmotnost 4,43 kg. Maximální účinný dostřel je okolo 800 metrů.
-Puška L42 A1 se používala v bojích na [[Střední východ|Středním východě]] až po [[Falklandy]]. Od osmdesátých let 20. století je nahrazována modernější odstřelovačskou puškou [[L96 A1]]. Vybavena komerčním optickým zaměřovačem s transfokátorem se používá jako policejní zbraň pod názvem '''Enfield Enforcer'''.
+Puška L42 A1 se používala v bojích na [[Střední východ|Středním východě]] až po [[Falklandy]]. Od&nbsp;osmdesátých let 20. století je nahrazována modernější odstřelovačskou puškou [[L96 A1]]. Vybavena komerčním optickým zaměřovačem s transfokátorem se používá jako policejní zbraň pod názvem '''Enfield Enforcer'''.
 ==Literatura==
 * {{Citace monografie
@@ Řádka 105: / Řádka 107: @@
 * Puška Lee-Enfield na [http://world.guns.ru/rifle/rfl04-e.htm Modern Firearms]
-{{commonscat|Lee-Enfield rifle}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Commonscat|Lee-Enfield rifle}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Opakovací pušky]]
 [[Kategorie:Britské palné zbraně]]