Domašov (Bělá pod Pradědem)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 2. 2. 2021, 10:26

Domašov (něm. Thomasdorf, dříve též Thomasberg) je středovou částí obce Bělá pod Pradědem. Leží především po stranách řeky Bělé; na severu navazuje na osadu Adolfovice, na jihu - směrem k Pradědu - pokračuje osada Bělá.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Vývoj počtu obyvatel^[2]
2 Zajímavosti
3 Reference
4 Externí odkazy

Historie

Domašov je zmiňován poprvé roku 1284 jako Thomasbergk a je zřejmě výsledkem kolonizační činnosti vratislavských biskupů, která postupovala od Frývaldova (Jeseníka) proti toku Bělé směrem do Jeseníků. Zda se lokace středně velké vsi (40 lánů) skutečně podařila, však není jisté; roku 1410 je zmiňována jako zpustlá a obnovena byla až v polovině 16. století (1550) již s převážně dřevařským určením a pozměněným jménem Thomasdorf. Domašov se v 16.-18. století značně rozvinul: v roce 1689 se zde registruje úctyhodný počet 67 sedláků a 97 zahradniků a domkářů a Domašov tak byl největší vesnicí frývaldovského panství vratislavských biskupů. Roku 1730 byla na hranicích s Adolfovicemi postaven kostel sv. Tomáše a u něj zřízena římskokatolická fara se školou. Další rozvoj podhorského osídlení a nesnadná dostupnost si vynutily zřízení další školy (1793) i duchovní správy (1796 lokalie, povýšená na faru 1843) v horní části obce; jejich spádové obvody upevnily rozlišování mezi Dolním a Horním Domašovem (něm. Nieder- und Ober-Thomasdorf)^[1]. Obyvatelstvo se v této době živilo zejména těžbou a zpracováním dřeva a jinými činnostmi s velkou spotřebou paliva (potašnictví, drobné hutnictví), jakož i domáckou textilní výrobou. Trvalý pokles počtu obyvatel od poloviny 19. století však naznačuje hospodářskou stagnaci. Od počátku 20. století nabýval na významu turistický potenciál obce. Za II. světové války se v obci nacházely zajatecké pracovní tábory Rudohoří (Vietseifen) a Borek (Kieferbach), zejména pro ruské válečné zajatce. Na prvním z uvedených míst byl v roce 2003 upraven hřbitov s hroby zajatců i Němců, kteří přišli o život na konci války. Obec Domašov byla roku 1964 spojena s Adolfovicemi do obce Bělá pod Pradědem.

Vývoj počtu obyvatel^[2]

Rok	1836	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	2444	2584	2747	2642	2365	2078	1864	2018^{[p 1]}^{[p 2]}	2287^{[p 3]}	1417^{[p 4]}	1100	1045	935	928	913	965

Zajímavosti

římskokatolický farní kostel sv. Tomáše Apoštola v Dolním Domašově. Vrcholně barokní stavba z let 1726-1730, postavená z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina jezuitským stavitelem Christophem Tauschem. Obraz hlavního oltáře pochází z roku 1892 a je od Aloise Bakcha z Vidnavy.^[3]
fara v Dolním Domašově – barokní budova z roku 1766
římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově – klasicistní stavba z roku 1797
poutní kaple Mariin pramen
Červenohorské sedlo – na katastru Domašova je zejména původní chata z roku 1903
Vysoký vodopád pod Malým Dědem
přírodní rezervace Borek
Sněžná kotlina pod Červenou horou

Reference

↑ z toho: 10 Čechoslováků, 1994 Němců; 2003 řím. kat., 11 evang.
↑ z toho: Dolní Domašov 944, Horní Domašov 1043 a různé samoty 31 obyvatel
↑ včetně Filipovic a Bělé
↑ včetně Filipovic a Bělé

↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 855
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975
↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=80&date=2009-09-01&lang=en

Externí odkazy

Obec Bělá pod Pradědem
Adolfovice • Bělá • Domašov • Filipovice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[2] z toho: 10 Čechoslováků, 1994 Němců; 2003 řím. kat., 11 evang.

[3] z toho: Dolní Domašov 944, Horní Domašov 1043 a různé samoty 31 obyvatel

[4] včetně Filipovic a Bělé

[5] včetně Filipovic a Bělé

[0] Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 855

[1] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975

[6] ttp://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=80&date=2009-09-01&lang=en

[1]

[2]

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[p 4]

[3]

@@ Řádka 17: / Řádka 17: @@
 | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Domašov| position=left |lat_deg=50 |lat_min=10 |lat_sec=49 |lon_deg=17 |lon_min=12 |lon_sec=03|float=center | caption= }}
 | web = www.domasov.wz.cz (neof.)
-}}
+}}'''Domašov''' ([[němčina|něm.]] ''Thomasdorf'', dříve též ''Thomasberg'') je středovou částí obce [[Bělá pod Pradědem]]. Leží především po stranách řeky [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]]; na severu navazuje na osadu [[Adolfovice]], na jihu - směrem k [[Praděd]]u - pokračuje osada Bělá.
-'''Domašov''' ([[němčina|něm.]] ''Thomasdorf'', dříve též ''Thomasberg'') je středovou částí obce [[Bělá pod Pradědem]]. Leží především po stranách řeky [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]]; na severu navazuje na osadu [[Adolfovice]], na jihu - směrem k [[Praděd]]u - pokračuje osada Bělá.
 == Historie ==
 Domašov je zmiňován poprvé roku 1284 jako ''Thomasbergk'' a je zřejmě výsledkem kolonizační činnosti vratislavských biskupů, která postupovala od Frývaldova ([[Jeseník]]a) proti toku [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]] směrem do [[Jeseníky|Jeseníků]]. Zda se lokace středně velké vsi (40 lánů) skutečně podařila, však není jisté; roku 1410 je zmiňována jako zpustlá a obnovena byla až v polovině 16. století (1550) již s převážně dřevařským určením a pozměněným jménem ''Thomasdorf''. Domašov se v 16.-18. století značně rozvinul: v roce 1689 se zde registruje úctyhodný počet 67 sedláků a 97 zahradniků a domkářů a Domašov tak byl největší vesnicí frývaldovského panství vratislavských biskupů. Roku 1730 byla na hranicích s [[Adolfovice]]mi postaven kostel sv. Tomáše a u něj zřízena římskokatolická fara se školou. Další rozvoj podhorského osídlení a nesnadná dostupnost si vynutily zřízení další školy (1793) i duchovní správy (1796 lokalie, povýšená na faru 1843) v horní části obce; jejich spádové obvody upevnily rozlišování mezi Dolním a Horním Domašovem (něm. Nieder- und Ober-Thomasdorf)<ref>Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 855</ref>.
@@ Řádka 31: / Řádka 30: @@
 | 2444 || 2584 || 2747 || 2642 || 2365 || 2078 || 1864 || 2018<ref group="p ">z toho: 10 Čechoslováků, 1994 Němců; 2003 řím. kat., 11 evang.</ref><ref group="p ">z toho: Dolní Domašov 944, Horní Domašov 1043 a různé samoty 31 obyvatel</ref> || 2287<ref group="p ">včetně Filipovic a Bělé</ref> || 1417<ref group="p ">včetně Filipovic a Bělé</ref> || 1100 || 1045 || 935 || 928 || 913 || 965
 |}
-<references group="p " />
 == Zajímavosti ==
 * římskokatolický farní kostel sv. Tomáše Apoštola v Dolním Domašově. Vrcholně barokní stavba z let 1726-1730, postavená z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina jezuitským stavitelem Christophem Tauschem. Obraz hlavního oltáře pochází z roku 1892 a je od Aloise Bakcha z Vidnavy.<ref>http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=80&date=2009-09-01&lang=en</ref>
-* fara v Dolním Domašově - [[baroko|barokní]] budova z roku 1766
+* fara v Dolním Domašově – [[baroko|barokní]] budova z roku 1766
-* římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově - [[klasicismus|klasicistní]] stavba z roku 1797
+* římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově – [[klasicismus|klasicistní]] stavba z roku 1797
 * poutní kaple Mariin pramen
-* [[Červenohorské sedlo]] - na katastru Domašova je zejména původní chata z roku [[1903]]
+* [[Červenohorské sedlo]] – na katastru Domašova je zejména původní chata z roku [[1903]]
 * Vysoký vodopád pod [[Malý Děd|Malým Dědem]]
 * přírodní rezervace Borek
@@ Řádka 43: / Řádka 41: @@
 == Reference ==
+<references group="p " />
 <references/>
 == Externí odkazy ==
@@ Řádka 48: / Řádka 47: @@
 * [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/  Aplikace adresy na MVCR]
 * [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]
-<!-- HlavičkaObecNav --><br />
-[[Adolfovice]]&nbsp;|
-[[Bělá (Bělá pod Pradědem)|Bělá]]&nbsp;|
-'''Domašov'''&nbsp;|
-[[Filipovice (Bělá pod Pradědem)|Filipovice]]
-<!-- PatičkaObecNav --><br />
-{{Článek z Wikipedie}}
+{{Obec Bělá pod Pradědem}}{{Článek z Wikipedie}}
+[[Kategorie:Bělá pod Pradědem]]
 [[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]