V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Milovice
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu) |
(+ Aktualizace) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | |||
{{Infobox české obce a města | {{Infobox české obce a města | ||
| název = Milovice | | název = Milovice | ||
| Řádka 31: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ020 | | NUTS3 = CZ020 | ||
| nad.výš = 221 | | nad.výš = 221 | ||
| - | }} | + | }}'''Milovice''' jsou [[město]] v [[Okres Nymburk|okrese Nymburk]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]], zhruba 4 km severovýchodně od [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]], 12 km severozápadně od [[Nymburk]]a a 37 km severovýchodně od centra [[Praha|Prahy]], s níž má město přes Lysou nad Labem dobré železniční spojení {{Nowrap|v rámci [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]]}}. Počet jeho obyvatel v letech 1990–2015 zhruba desetinásobně vzrostl, což je u českých měst naprosto neobvyklé. |
| - | '''Milovice''' jsou [[město]] v [[Okres Nymburk|okrese Nymburk]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]], zhruba 4 km severovýchodně od [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]], 12 km severozápadně od [[Nymburk]]a a 37 km severovýchodně od centra [[Praha|Prahy]], s níž má město přes Lysou nad Labem dobré železniční spojení v rámci [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]]. | + | |
| + | Milovice leží v [[Katastrální území|katastrálních územích]] '''Milovice nad Labem''' o rozloze 19,16 km<sup>2</sup> a '''Benátecká Vrutice''' o rozloze 9,16 km<sup>2</sup>. | ||
| + | * Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''12 098''' obyvatel. | ||
| + | |||
== Historie == | == Historie == | ||
[[File:Milovice 1908.JPG|thumb|left|Pohlednice vojenského tábora z roku 1908]] | [[File:Milovice 1908.JPG|thumb|left|Pohlednice vojenského tábora z roku 1908]] | ||
| Řádka 52: | Řádka 54: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
== Pamětihodnosti == | == Pamětihodnosti == | ||
| - | * '''Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské''' | + | * '''Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské''' – kostel byl vystavěn v pseudogotickém stylu v letech 1906-1907. Budova je jednolodní, obdelníková s pětiboce uzavřeným presbytářem a s hranolovou věží v západním průčelí. V letech 1915-1919 byl vyzdoben v pravoslavném slohu ruskými válečnými zajatci. Zařízení včetně kostelního zvonu je barokní, přenesené ze zrušeného kostela sv. Kateřiny v Mladé. Hlavní oltář je portálový s obrazem. Po stranách jsou sochy sv. Augustina a Jeronýma. Boční oltář je Panny Marie Vítězné se sochami sv. Jáchyma a sv. Anny. Kazatelna a křtitelnice jsou rokokové ze 30. až 40. let 18. století, pravděpodobně z dílny J.Jelínka z [[Kosmonosy|Kosmonos]]. Ostatní zařízení kostela pochází ze současnosti. |
* '''Italský vojenský hřbitov''' (Cimitero militare Italiano) - nachází se na jihozápad od města a vznikl v průběhu [[1. světová válka|1.světové války]], kdy byl v Milovicích tábor pro italské a ruské zajatce. Tehdy zde bylo internováno téměř 20000 mužů, z nichž mnozí zemřeli na následky tyfové epidemie a hladu. Na hřbitově je pohřbeno 5170 italských, 521 ruských a 51 srbských vojáků. | * '''Italský vojenský hřbitov''' (Cimitero militare Italiano) - nachází se na jihozápad od města a vznikl v průběhu [[1. světová válka|1.světové války]], kdy byl v Milovicích tábor pro italské a ruské zajatce. Tehdy zde bylo internováno téměř 20000 mužů, z nichž mnozí zemřeli na následky tyfové epidemie a hladu. Na hřbitově je pohřbeno 5170 italských, 521 ruských a 51 srbských vojáků. | ||
| - | * '''Muzeum Milovicka''' | + | * '''Muzeum Milovicka''' – nachází se v bývalém Domě důstojníků, dnes kulturním domě. V expozici představuje historii města i regionu, zejména zdejší vojenský újezd a působení rakousko-uherské armády v letech 1904 - 1918, československé armády za první republiky, německého [[Wehrmacht]]u za dob protektorátu, Československé lidové armády po roce 1948 a Střední skupiny sovětských vojsk v letech 1968 až 1991. |
| - | * '''Socha sv. Antonína Paduánského''' | + | * '''Socha sv. Antonína Paduánského''' – barokní plastika světce s Ježíškem v náručí a andílkem u nohou je umístěna u silnice směrem na obec [[Zbožíčko]]. Pochází z roku 1738. |
| - | * '''Pomník osvobození''' | + | * '''Pomník osvobození''' – tvoří jej bronzové sousoší Rudoarmějce vítaného mužem a dívkou. Datum 9.5.1945 na podstavci připomíná osvobození Československé republiky Rudou armádou na konci [[2. světová válka|2. světové války]]. Pomník je umístěn před budovou školy v ulici 5. května. |
== Části města == | == Části města == | ||
* '''Milovice''' | * '''Milovice''' | ||
| Řádka 68: | Řádka 70: | ||
* [http://www.milovicefoto.cz/ Vojenský prostor Milovice] | * [http://www.milovicefoto.cz/ Vojenský prostor Milovice] | ||
* [http://portal.imilovice.cz/ Portál Interaktivní Milovice nad Labem] Milovické servery, fotogalerie, články, weby, diskuze | * [http://portal.imilovice.cz/ Portál Interaktivní Milovice nad Labem] Milovické servery, fotogalerie, články, weby, diskuze | ||
| - | {{Commonscat|Milovice}} | + | |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
| + | {{Flickr|Milovice}}{{Commonscat|Milovice}}{{Město Milovice}}{{Okres Nymburk}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
| + | [[Kategorie:Milovice| ]] | ||
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
| - | |||
[[Kategorie:Obce v okrese Nymburk]] | [[Kategorie:Obce v okrese Nymburk]] | ||
Aktuální verze z 8. 2. 2021, 16:27
Milovice jsou město v okrese Nymburk, kraj Středočeský, zhruba 4 km severovýchodně od Lysé nad Labem, 12 km severozápadně od Nymburka a 37 km severovýchodně od centra Prahy, s níž má město přes Lysou nad Labem dobré železniční spojení v rámci Pražské integrované dopravy. Počet jeho obyvatel v letech 1990–2015 zhruba desetinásobně vzrostl, což je u českých měst naprosto neobvyklé.
Milovice leží v katastrálních územích Milovice nad Labem o rozloze 19,16 km2 a Benátecká Vrutice o rozloze 9,16 km2.
- Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 12 098 obyvatel.
Obsah |
Historie
Na území dnešního města stávalo ve 14. století zemanské sídlo vladyky Holomka, které se v archivních listinách nachází pod názvem „Villa Milewicz“ (tvrz Milevice). První písemná zmínka je z roku 1396 v souvislosti s pozůstalostí po manželce Sperkově-Pavlíně. Ve znaku města je stříbrná hlava srny s krkem a zlatým jazykem. Tento heraldický motiv se objevoval na středověkých pečetích rytířů z Milovic. Srna je umístěna v zeleném štítě s vybíhajícími třemi hroty k hornímu okraji stříbrné hlavy štítu. Zelená barva symbolizuje bohatství lesů v regionu. Milovice jsou známé především svým bývalým vojenským prostorem v části zvané Mladá. V tomto prostoru, zřízeném již za Rakousko-Uherska roku 1904, žilo během okupace Československa po roce 1968 více než 100.000 sovětských vojáků s rodinými příslušníky, kteří zde měli velké zázemí. Po konci okupace začal být vojenský prostor přestavován pro potřeby civilního obyvatelstva a za posledních několik let se do nových bytů ve městě nastěhovalo mnoho nových lidí ze všech koutů země. Dne 23. srpna 2008 se město k 40. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy symbolicky přejmenovalo na jeden den na Mírovice. V ten samý den bylo náměstí přejmenováno na náměstí 30. června. Starosta Milovic, Milan Kraus, přenechal svůj post čtrnáctiletému studentovi, který nezažil dobu, kdy zde byla sovětská vojska. Na náměstí byl přistavěn monument s torzem rakety, jako symbol odchodu sovětských vojsk. Sochu slavnostně představili oba starostové.[1]
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské – kostel byl vystavěn v pseudogotickém stylu v letech 1906-1907. Budova je jednolodní, obdelníková s pětiboce uzavřeným presbytářem a s hranolovou věží v západním průčelí. V letech 1915-1919 byl vyzdoben v pravoslavném slohu ruskými válečnými zajatci. Zařízení včetně kostelního zvonu je barokní, přenesené ze zrušeného kostela sv. Kateřiny v Mladé. Hlavní oltář je portálový s obrazem. Po stranách jsou sochy sv. Augustina a Jeronýma. Boční oltář je Panny Marie Vítězné se sochami sv. Jáchyma a sv. Anny. Kazatelna a křtitelnice jsou rokokové ze 30. až 40. let 18. století, pravděpodobně z dílny J.Jelínka z Kosmonos. Ostatní zařízení kostela pochází ze současnosti.
- Italský vojenský hřbitov (Cimitero militare Italiano) - nachází se na jihozápad od města a vznikl v průběhu 1.světové války, kdy byl v Milovicích tábor pro italské a ruské zajatce. Tehdy zde bylo internováno téměř 20000 mužů, z nichž mnozí zemřeli na následky tyfové epidemie a hladu. Na hřbitově je pohřbeno 5170 italských, 521 ruských a 51 srbských vojáků.
- Muzeum Milovicka – nachází se v bývalém Domě důstojníků, dnes kulturním domě. V expozici představuje historii města i regionu, zejména zdejší vojenský újezd a působení rakousko-uherské armády v letech 1904 - 1918, československé armády za první republiky, německého Wehrmachtu za dob protektorátu, Československé lidové armády po roce 1948 a Střední skupiny sovětských vojsk v letech 1968 až 1991.
- Socha sv. Antonína Paduánského – barokní plastika světce s Ježíškem v náručí a andílkem u nohou je umístěna u silnice směrem na obec Zbožíčko. Pochází z roku 1738.
- Pomník osvobození – tvoří jej bronzové sousoší Rudoarmějce vítaného mužem a dívkou. Datum 9.5.1945 na podstavci připomíná osvobození Československé republiky Rudou armádou na konci 2. světové války. Pomník je umístěn před budovou školy v ulici 5. května.
Části města
- Milovice
- Benátecká Vrutice
- Boží Dar
- Mladá
Reference
- ↑ Středočeské Milovice si připomněly 40. výročí okupace Československa [online]. ČT24, 23. 8. 2008. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy
- Oficiální stránky
- Vojenský prostor Milovice
- Portál Interaktivní Milovice nad Labem Milovické servery, fotogalerie, články, weby, diskuze
|
|
| Město Milovice |
|---|
|
Benátecká Vrutice • Boží Dar • Milovice • Mladá |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |