V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Alexovice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Aktualizace)
 
Řádka 17: Řádka 17:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Alexovice| position=right |lat_deg=49 |lat_min=5 |lat_sec=27 |lon_deg=16 |lon_min=21 |lon_sec=30|float=center | caption= }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Alexovice| position=right |lat_deg=49 |lat_min=5 |lat_sec=27 |lon_deg=16 |lon_min=21 |lon_sec=30|float=center | caption= }}
| web =  
| web =  
-
}}
+
}}'''Alexovice''' jsou [[část obce|část města]] [[Ivančice]] v [[okres Brno-venkov|okrese Brno-venkov]].
-
'''Alexovice''' jsou [[část obce|část města]] [[Ivančice]] v [[okres Brno-venkov|okrese Brno-venkov]].
+
-
Od roku [[1948]] jsou součástí Ivančic. O jejich vzniku neexistují žádné písemné zprávy, obec je však určitě mladší než sousední vesnice [[Němčice (Ivančice)|Němčice]], z jejichž katastru byly vyčleněny.  Zakladatelem Alexovic byl nejspíše zeman Alexa, ale ani o jeho původu nejsou v historických pramenech zprávy. První písemná zmínka o Alexovicích pochází z roku 1533, kdy [[Jan z Lipé]] Alexovice prodal, po čtyřiceti letech je však opět získal zpět.  
+
Od roku [[1948]] jsou součástí Ivančic. O jejich vzniku neexistují žádné písemné zprávy, obec je však určitě mladší než sousední vesnice [[Němčice (Ivančice)|Němčice]], z jejichž katastru byly vyčleněny.  Zakladatelem Alexovic byl nejspíše zeman Alexa, ale ani o jeho původu nejsou v historických pramenech zprávy. První písemná zmínka o Alexovicích pochází z roku 1533, kdy Jan z Lipé Alexovice prodal, po čtyřiceti letech je však opět získal zpět.  
-
V roce 1526 se na Moravu přistěhovala sekta [[novokřtěnci|novokřtěnců]] (jinak toufarů nebo habánů), která byla v německých zemích pronásledována. Část se jich usadila i v Alexovicích. Tam měli v užívání hospodářská stavení bývalé tvrze a rozvinuli v nich významnou řemeslnou výrobu. Vyznali se i v lékařství a jejich služeb využíval také [[Karel starší ze Žerotína]]. Habánská komunita byla bohatou obcí, z níž měla užitek také vrchnost. Ke konci své existence čítala komunita okolo 400 dospělých osob. Patrně měli i svou vlastní školu. Po bitvě na Bílé hoře skončila náboženská tolerance a nová vrchnost – [[Lichtenštejnové]] – začali prosazovat katolictví. Na podzim roku 1622 museli habáni odevzdat majetek a do čtyř týdnů se vystěhovat. Někteří habáni se pokusili přizpůsobit se novým poměrům, ale v roce 1628 vyšlo nařízení, které habány vypudilo z Alexovic úplně. Po jejich odchodu nastal velký úpadek obce, proto tu Lichtenštejnové zřídili [[Papírna|papírnu]], která fungovala až do roku 1839, kdy ji téměř zničily povodně.  
+
 
 +
V roce 1526 se na Moravu přistěhovala sekta [[novokřtěnci|novokřtěnců]] (jinak toufarů nebo habánů), která byla v německých zemích pronásledována. Část se jich usadila i v Alexovicích. Tam měli v užívání hospodářská stavení bývalé tvrze a rozvinuli v nich významnou řemeslnou výrobu. Vyznali se i v lékařství a jejich služeb využíval také Karel starší ze Žerotína. Habánská komunita byla bohatou obcí, z níž měla užitek také vrchnost. Ke konci své existence čítala komunita okolo 400 dospělých osob. Patrně měli i svou vlastní školu. Po bitvě na Bílé hoře skončila náboženská tolerance a nová vrchnost – [[Lichtenštejnové]] – začali prosazovat katolictví. Na podzim roku 1622 museli habáni odevzdat majetek a do čtyř týdnů se vystěhovat. Někteří habáni se pokusili přizpůsobit se novým poměrům, ale v roce 1628 vyšlo nařízení, které habány vypudilo z Alexovic úplně. Po jejich odchodu nastal velký úpadek obce, proto tu Lichtenštejnové zřídili [[Papírna|papírnu]], která fungovala až do roku 1839, kdy ji téměř zničily povodně.  
Dále je historie Alexovic spojena s [[textil]]ní výrobou, která tu začala už na počátku čtyřicátých let 19. století. S touto tradicí v Alexovicích začal syn brněnského továrníka Filipa Wiliama Skena [[Alfred Skene]] (starosta [[Brno|Brna]] v letech 1864–1866). Kromě rozvoje textilního průmyslu se zasloužil i o zvelebení obce a jejího okolí – dal například vybudovat novou, [[Novogotika|novogotickou]] kapli. Avšak období, kdy on a později i jeho syn Louis Skene v Alexovicích působil, se vyznačovalo násilnou [[Germanizace|germanizací]] – v roce 1900, kdy měly Alexovice 227 obyvatel, se k německé národnosti hlásila více než polovina z nich. Ale poté, co přenechal Louis Skene továrnu svému společníkovi Alfredu Placzkovi ([[1913]]) bylo ze 365 obyvatel obce 326 Čechů, 38 Němců a jeden Polák (podle sčítání lidu z roku [[1921]]). Alexovice zřejmě nikdy neměly vlastní školu.
Dále je historie Alexovic spojena s [[textil]]ní výrobou, která tu začala už na počátku čtyřicátých let 19. století. S touto tradicí v Alexovicích začal syn brněnského továrníka Filipa Wiliama Skena [[Alfred Skene]] (starosta [[Brno|Brna]] v letech 1864–1866). Kromě rozvoje textilního průmyslu se zasloužil i o zvelebení obce a jejího okolí – dal například vybudovat novou, [[Novogotika|novogotickou]] kapli. Avšak období, kdy on a později i jeho syn Louis Skene v Alexovicích působil, se vyznačovalo násilnou [[Germanizace|germanizací]] – v roce 1900, kdy měly Alexovice 227 obyvatel, se k německé národnosti hlásila více než polovina z nich. Ale poté, co přenechal Louis Skene továrnu svému společníkovi Alfredu Placzkovi ([[1913]]) bylo ze 365 obyvatel obce 326 Čechů, 38 Němců a jeden Polák (podle sčítání lidu z roku [[1921]]). Alexovice zřejmě nikdy neměly vlastní školu.
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
+
== Pamětihodnosti ==
-
'''Alexovice'''&nbsp;|
+
* kaple Panny Marie Lextinské
-
[[Budkovice (Ivančice)|Budkovice]]&nbsp;|
+
* [[krucifix]] (na rozcestí)
-
[[Hrubšice]]&nbsp;|
+
* přírodní památka [[Pekárka]]
-
[[Ivančice]]&nbsp;|
+
* památné stromy Skeneho platany
-
[[Letkovice]]&nbsp;|
+
 
-
[[Němčice (Ivančice)|Němčice]]&nbsp;|
+
== Externí odkazy ==
-
[[Řeznovice]]
+
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
+
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Alexovice}}{{Město Ivančice}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Ivančice]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Brno-venkov]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Brno-venkov]]

Aktuální verze z 11. 6. 2021, 19:59

Alexovice jsou část města Ivančice v okrese Brno-venkov.

Od roku 1948 jsou součástí Ivančic. O jejich vzniku neexistují žádné písemné zprávy, obec je však určitě mladší než sousední vesnice Němčice, z jejichž katastru byly vyčleněny. Zakladatelem Alexovic byl nejspíše zeman Alexa, ale ani o jeho původu nejsou v historických pramenech zprávy. První písemná zmínka o Alexovicích pochází z roku 1533, kdy Jan z Lipé Alexovice prodal, po čtyřiceti letech je však opět získal zpět.

V roce 1526 se na Moravu přistěhovala sekta novokřtěnců (jinak toufarů nebo habánů), která byla v německých zemích pronásledována. Část se jich usadila i v Alexovicích. Tam měli v užívání hospodářská stavení bývalé tvrze a rozvinuli v nich významnou řemeslnou výrobu. Vyznali se i v lékařství a jejich služeb využíval také Karel starší ze Žerotína. Habánská komunita byla bohatou obcí, z níž měla užitek také vrchnost. Ke konci své existence čítala komunita okolo 400 dospělých osob. Patrně měli i svou vlastní školu. Po bitvě na Bílé hoře skončila náboženská tolerance a nová vrchnost – Lichtenštejnové – začali prosazovat katolictví. Na podzim roku 1622 museli habáni odevzdat majetek a do čtyř týdnů se vystěhovat. Někteří habáni se pokusili přizpůsobit se novým poměrům, ale v roce 1628 vyšlo nařízení, které habány vypudilo z Alexovic úplně. Po jejich odchodu nastal velký úpadek obce, proto tu Lichtenštejnové zřídili papírnu, která fungovala až do roku 1839, kdy ji téměř zničily povodně. Dále je historie Alexovic spojena s textilní výrobou, která tu začala už na počátku čtyřicátých let 19. století. S touto tradicí v Alexovicích začal syn brněnského továrníka Filipa Wiliama Skena Alfred Skene (starosta Brna v letech 1864–1866). Kromě rozvoje textilního průmyslu se zasloužil i o zvelebení obce a jejího okolí – dal například vybudovat novou, novogotickou kapli. Avšak období, kdy on a později i jeho syn Louis Skene v Alexovicích působil, se vyznačovalo násilnou germanizací – v roce 1900, kdy měly Alexovice 227 obyvatel, se k německé národnosti hlásila více než polovina z nich. Ale poté, co přenechal Louis Skene továrnu svému společníkovi Alfredu Placzkovi (1913) bylo ze 365 obyvatel obce 326 Čechů, 38 Němců a jeden Polák (podle sčítání lidu z roku 1921). Alexovice zřejmě nikdy neměly vlastní školu.

Pamětihodnosti

  • kaple Panny Marie Lextinské
  • krucifix (na rozcestí)
  • přírodní památka Pekárka
  • památné stromy Skeneho platany

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Alexovice
Město Ivančice

Alexovice • Budkovice • Hrubšice • Ivančice • Letkovice • Němčice • Řeznovice

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Alexovice“