Strážný

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.)
Řádka 30: Řádka 30:
| NUTS3 = CZ031
| NUTS3 = CZ031
| nad.výš = 834
| nad.výš = 834
-
}}
+
}}'''Strážný''' je [[městys]] v [[Okres Prachatice|okrese Prachatice]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], v [[Národní park Šumava|národním parku Šumava]]. Původně neslo městečko jméno ''Kunžvart'' (''Kuschwarda''), jak se dosud nazývá [[Kunžvart|zřícenina hradu]], koncem 50. let bylo přejmenováno podle blízkého vrchu [[Strážný (Šumava)|Strážný]] (1115 m n. m.).
 +
 
 +
Městečko se nachází u říčky [[Řasnice (přítok Teplé Vltavy)|Řasnice]], při [[silnice I/4|silnici I/4]] mezi [[Horní Vltavice|Horní Vltavicí]] (resp. přípojkou z [[Lenora|Lenory]]) a státní hranicí u [[Philippsreuth]]u v [[Německo|německé]] spolkové zemi [[Bavorsko]].
 +
* Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 472 obyvatel.
 +
* Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo '''447''' obyvatel.
-
'''Strážný''' je [[vesnice]] v [[Okres Prachatice|okrese Prachatice]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 472 obyvatel.
 
== Historie ==
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359.
-
Kunžvart (Strážný) je starou osadu, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané [[Zlatá stezka]], pod hradem [[Kunžvart]]. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě). Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i [[Kunžvart]] upadat.
+
 
-
V roce 1843 se Kunžvart stal [[městys]]em.
+
Kunžvart (Strážný) je starou osadu, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané [[Zlatá stezka]], pod hradem [[Kunžvart]]. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě). Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i [[Kunžvart]] upadat. V roce 1843 se Kunžvart stal [[městys]]em.
 +
 
Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý. Od počátku třicátých let [[20. století]] byla do [[Vimperk]]u doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státní dráhy.
Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý. Od počátku třicátých let [[20. století]] byla do [[Vimperk]]u doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státní dráhy.
Po roce [[1945]] bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce [[1948]] byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla [[Pohraniční stráž]]. Městečko začalo upadat, řada domů včetně [[kostel]]a sv. Trojice byla zbourána. Koncem padesátých let 20. století byl název Kunžvart změněn na Strážný, podle vrchu nad obcí.
Po roce [[1945]] bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce [[1948]] byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla [[Pohraniční stráž]]. Městečko začalo upadat, řada domů včetně [[kostel]]a sv. Trojice byla zbourána. Koncem padesátých let 20. století byl název Kunžvart změněn na Strážný, podle vrchu nad obcí.
S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu [[Železná opona|železné opony]] a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce [[1989]], k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb.
S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu [[Železná opona|železné opony]] a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce [[1989]], k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb.
== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
-
* Chrám sv. Trojice byl postaven v roce [[178]]1.
+
* Chrám sv. Trojice byl postaven v roce 1781.
* Mešní [[kaple]] Panny Marie na Kamenném vrchu (904 m) byla postavena v roce 1843. Její [[oltář]] je otočen k západu.
* Mešní [[kaple]] Panny Marie na Kamenném vrchu (904 m) byla postavena v roce 1843. Její [[oltář]] je otočen k západu.
* Nad obcí je zřícenina hradu Kunžvart (1031 m) z první poloviny 14. století. Posádka hradu, postaveného na východních svazích hory Strážný (Schlösselberg) (1114 m), střežila Zlatou stezku, po které bylo do Čech dopravováno vzácné zboží, především [[Halit|sůl]], a také po ní pronikali do země nepřátelští ozbrojenci. [[Hrad]] byl také uváděn pod jmény Kunigswarte, Kunzwarte nebo Kungenslehn. Od roku 1547 už nebyl obýván, v roce 1578 vyhořel. V současnosti jsou patrné ještě zbytky hradní věže.
* Nad obcí je zřícenina hradu Kunžvart (1031 m) z první poloviny 14. století. Posádka hradu, postaveného na východních svazích hory Strážný (Schlösselberg) (1114 m), střežila Zlatou stezku, po které bylo do Čech dopravováno vzácné zboží, především [[Halit|sůl]], a také po ní pronikali do země nepřátelští ozbrojenci. [[Hrad]] byl také uváděn pod jmény Kunigswarte, Kunzwarte nebo Kungenslehn. Od roku 1547 už nebyl obýván, v roce 1578 vyhořel. V současnosti jsou patrné ještě zbytky hradní věže.
Řádka 47: Řádka 51:
==Části obce==
==Části obce==
* '''Strážný'''
* '''Strážný'''
-
* [[Hliniště (Strážný)|Hliniště]]
+
* [[Hliniště (Strážný)|Hliniště]] (k. ú. ''Hliniště'')
-
* [[Kořenný]]
+
* [[Kořenný]] (k. ú. ''Hliniště'')
-
* [[Řasnice]]
+
* [[Řasnice (Strážný)|Řasnice]] (k. ú. ''Řasnice'')
-
Další katastrální území:
+
 
-
* [[Stodůlky u Strážného]]
+
== Externí odkazy ==
-
* a další
+
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
+
-
[[Hliniště (Strážný)|Hliniště]]&nbsp;|
+
-
[[Kořenný]]&nbsp;|
+
-
[[Řasnice]]
+
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
+
-
{{Okres Prachatice}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Strážný}}{{Městys Strážný}}{{Okres Prachatice}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Strážný| ]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Prachatice]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Prachatice]]
[[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]]
[[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]]

Aktuální verze z 31. 7. 2021, 07:49

Strážný je městys v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, v národním parku Šumava. Původně neslo městečko jméno Kunžvart (Kuschwarda), jak se dosud nazývá zřícenina hradu, koncem 50. let bylo přejmenováno podle blízkého vrchu Strážný (1115 m n. m.).

Městečko se nachází u říčky Řasnice, při silnici I/4 mezi Horní Vltavicí (resp. přípojkou z Lenory) a státní hranicí u Philippsreuthu v německé spolkové zemi Bavorsko.

  • Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 472 obyvatel.
  • Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo 447 obyvatel.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359.

Kunžvart (Strážný) je starou osadu, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané Zlatá stezka, pod hradem Kunžvart. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě). Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i Kunžvart upadat. V roce 1843 se Kunžvart stal městysem.

Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý. Od počátku třicátých let 20. století byla do Vimperku doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státní dráhy. Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce 1948 byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla Pohraniční stráž. Městečko začalo upadat, řada domů včetně kostela sv. Trojice byla zbourána. Koncem padesátých let 20. století byl název Kunžvart změněn na Strážný, podle vrchu nad obcí. S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu železné opony a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce 1989, k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb.

Pamětihodnosti

  • Chrám sv. Trojice byl postaven v roce 1781.
  • Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu (904 m) byla postavena v roce 1843. Její oltář je otočen k západu.
  • Nad obcí je zřícenina hradu Kunžvart (1031 m) z první poloviny 14. století. Posádka hradu, postaveného na východních svazích hory Strážný (Schlösselberg) (1114 m), střežila Zlatou stezku, po které bylo do Čech dopravováno vzácné zboží, především sůl, a také po ní pronikali do země nepřátelští ozbrojenci. Hrad byl také uváděn pod jmény Kunigswarte, Kunzwarte nebo Kungenslehn. Od roku 1547 už nebyl obýván, v roce 1578 vyhořel. V současnosti jsou patrné ještě zbytky hradní věže.
  • Valy na návrší Šance (850 m) připomínají třicetiletou válku, v roce 1620 se zde stavovské vojsko, vedené Thurnem a Mansfeldem, utkalo s vojskem císařským.

Části obce

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Strážný
Městys Strážný

Hliniště • Kořenný • Strážný • Řasnice

  Města a obce okresu Prachatice  

Babice • Bohumilice • Bohunice • Borová Lada • Bošice • Budkov • Buk • Bušanovice • Čkyně • Drslavice • Dub • Dvory • Horní Vltavice • Hracholusky • Husinec • Chlumany • Chroboly • Chvalovice • Kratušín • Křišťanov • Ktiš • Kubova Huť • Kvilda • Lažiště • Lčovice • Lenora • Lhenice • Lipovice • Lužice • Mahouš • Malovice • Mičovice • Nebahovy • Němčice • Netolice • Nicov • Nová Pec • Nové Hutě • Olšovice • Pěčnov • Prachatice • Radhostice • Stachy • Stožec • Strážný • Strunkovice nad Blanicí • Svatá Maří • Šumavské Hoštice • Těšovice • Tvrzice • Újezdec • Vacov • Vimperk • Vitějovice • Vlachovo Březí • Volary • Vrbice • Záblatí • Zábrdí • Zálezly • Zbytiny • Zdíkov • Žárovná • Želnava • Žernovice

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Str%C3%A1%C5%BEn%C3%BD“