Šablona:Článek dne/2021/20

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Stránka Šablona:Článek dne/2020/45 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2021/20: 2021)
(+ Aktualizace)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+
[[Soubor:Hawthorn Ridge mine 1 July 1916.jpg|right|160px|The explosion of the mine beneath Hawthorn Ridge Redoubt on&nbsp;July&nbsp;1,&nbsp;1916.]]
-
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+
'''[[Bitva na Sommě]]''', která probíhala od 1.&nbsp;července do listopadu roku [[1916]] byla jednou z&nbsp;nejkrvavějších operací&nbsp;[[První světová válka|1.&nbsp;světové války]]. Celkové ztráty na obou stranách činily přes milion vojáků.
-
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+
V prvním dni bitvy na Sommě ztratili [[Britové]] téměř 60&nbsp;000 mužů, z toho bylo 19&nbsp;000 padlých – vůbec nejvíc v celých dějinách britské armády. Bitva se stala symbolem krveprolití na západní frontě, vyvolala taktické změny v řadách britských velitelů. [[Dělostřelectvo]] a [[kulomet]]y byly zbraněmi natolik dominantními, že znemožnily pěchotě každý pokus o úspěch. [[Somma]] se stala obratem ve vedení první světové války.  
-
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+
Stejně jako [[bitva u Verdunu]] pro Francouze tak i bitva na Sommě znamenala pro Brity národní tragédii.
-
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+
Celé armády se na povel zakopaly a neexistoval skoro žádný recept na to, jak je porazit. Ze začátku měli [[Francouzi]] společně s Brity co dělat, aby ubránili zbytek [[Francie]]. [[Rusové]] byli neustále odráženi při svých útocích a už roku 1915 byly ruské ztráty 1&nbsp;milion mužů. V té době se začaly rozvíjet jiné taktiky a jiné způsoby boje. Německý generál Erich von&nbsp;Falkenhayn doufal že se mu podaří Francouze porazit u Verdunu tím, že zde Francouzi nasadí velké množství svých jednotek a Němci je všechny rozdrtí. Nestalo se tak. Francouzi sice měli ohromné ztráty, ale Němci také a tato taktika byla zavržena. Britové mezitím vynalezli nový stroj, který jim měl výrazně pomoci v boji – '''[[tank]]'''. Bohužel pro spojence tank ještě nebyl dostatečně vyvinutý na to, aby dokázal sám prolomit frontu. Mezitím v&nbsp;Rusku začal [[Brusilovova ofenzíva]], která byla velice úspěšná, ale nakonec se zastavila a německé a rakousko-uherské armády i přes obrovské ztráty a podlomenou morálku dokázaly Rusy zatlačit zpět.
 +
 
 +
Cílem bitvy na Sommě bylo uvolnit tlak, který svíral Francouze, jejichž oběti v prvních dvou válečných letech poskytly spojencům možnost nabrat nezbytné síly k zadržení německého postupu. Velký [[útok]] u Verdunu, který začal v únoru 1916, zatlačil Francouze až na samotnou mez jejich možností a podstatně vyčerpal jejich živou sílu. Britský postup na sever měl napomoci odvrátit německá vojska od Verdunu. Generál Haig, velitel Britů, se spoléhal na vydatnou spolupráci s [[Francouzi]], ale vzhledem k situaci u Verdunu nakonec došlo k&nbsp;tomu, že se tato bitva stala převážně britskou záležitostí.
 +
 
 +
Samotné bitvě předcházela 1. července hromadná dělostřelecká příprava, v jejímž průběhu bylo na německé [[pozice]] vypáleno přes 1,7&nbsp;milionu střel. Hodinu před ofenzivou bylo zasypáno 224&nbsp;221 dělostřeleckými granáty návrší s německými pozicemi východně od britského postavení, které představovalo cíl spojeneckého útoku. Přehradná dělostřelecká palba měla neutralizovat veškerý německý [[odpor]], ale toto očekávání vážně selhalo. Němci byli velice dobře kryti svými betonovými kryty, a i když byla dělostřelecká palba velice silná, nedokázala vyrazněji oslabit Němce, nedokázala zničit zátarasy z&nbsp;ostnatého drátu ani zničit německé dělostřelecké baterie.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Verze z 14. 9. 2021, 15:54

The explosion of the mine beneath Hawthorn Ridge Redoubt on July 1, 1916.

Bitva na Sommě, která probíhala od 1. července do listopadu roku 1916 byla jednou z nejkrvavějších operací 1. světové války. Celkové ztráty na obou stranách činily přes milion vojáků.

V prvním dni bitvy na Sommě ztratili Britové téměř 60 000 mužů, z toho bylo 19 000 padlých – vůbec nejvíc v celých dějinách britské armády. Bitva se stala symbolem krveprolití na západní frontě, vyvolala taktické změny v řadách britských velitelů. Dělostřelectvo a kulomety byly zbraněmi natolik dominantními, že znemožnily pěchotě každý pokus o úspěch. Somma se stala obratem ve vedení první světové války.

Stejně jako bitva u Verdunu pro Francouze tak i bitva na Sommě znamenala pro Brity národní tragédii.

Celé armády se na povel zakopaly a neexistoval skoro žádný recept na to, jak je porazit. Ze začátku měli Francouzi společně s Brity co dělat, aby ubránili zbytek Francie. Rusové byli neustále odráženi při svých útocích a už roku 1915 byly ruské ztráty 1 milion mužů. V té době se začaly rozvíjet jiné taktiky a jiné způsoby boje. Německý generál Erich von Falkenhayn doufal že se mu podaří Francouze porazit u Verdunu tím, že zde Francouzi nasadí velké množství svých jednotek a Němci je všechny rozdrtí. Nestalo se tak. Francouzi sice měli ohromné ztráty, ale Němci také a tato taktika byla zavržena. Britové mezitím vynalezli nový stroj, který jim měl výrazně pomoci v boji – tank. Bohužel pro spojence tank ještě nebyl dostatečně vyvinutý na to, aby dokázal sám prolomit frontu. Mezitím v Rusku začal Brusilovova ofenzíva, která byla velice úspěšná, ale nakonec se zastavila a německé a rakousko-uherské armády i přes obrovské ztráty a podlomenou morálku dokázaly Rusy zatlačit zpět.

Cílem bitvy na Sommě bylo uvolnit tlak, který svíral Francouze, jejichž oběti v prvních dvou válečných letech poskytly spojencům možnost nabrat nezbytné síly k zadržení německého postupu. Velký útok u Verdunu, který začal v únoru 1916, zatlačil Francouze až na samotnou mez jejich možností a podstatně vyčerpal jejich živou sílu. Britský postup na sever měl napomoci odvrátit německá vojska od Verdunu. Generál Haig, velitel Britů, se spoléhal na vydatnou spolupráci s Francouzi, ale vzhledem k situaci u Verdunu nakonec došlo k tomu, že se tato bitva stala převážně britskou záležitostí.

Samotné bitvě předcházela 1. července hromadná dělostřelecká příprava, v jejímž průběhu bylo na německé pozice vypáleno přes 1,7 milionu střel. Hodinu před ofenzivou bylo zasypáno 224 221 dělostřeleckými granáty návrší s německými pozicemi východně od britského postavení, které představovalo cíl spojeneckého útoku. Přehradná dělostřelecká palba měla neutralizovat veškerý německý odpor, ale toto očekávání vážně selhalo. Němci byli velice dobře kryti svými betonovými kryty, a i když byla dělostřelecká palba velice silná, nedokázala vyrazněji oslabit Němce, nedokázala zničit zátarasy z ostnatého drátu ani zničit německé dělostřelecké baterie.