Šablona:Článek dne/2019/09
Z Multimediaexpo.cz
m (+ Typo) |
m (Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
'''[[Puška]]''', někdy také '''[[Puška|ručnice]]''' je dlouhá [[palná zbraň]] patřící mezi ruční [[zbraň|zbraně]]. Na rozdíl od krátkých palných zbraní – [[pistole]] a [[revolver]]u – je při střelbě většinou ovládána oběma rukama. | '''[[Puška]]''', někdy také '''[[Puška|ručnice]]''' je dlouhá [[palná zbraň]] patřící mezi ruční [[zbraň|zbraně]]. Na rozdíl od krátkých palných zbraní – [[pistole]] a [[revolver]]u – je při střelbě většinou ovládána oběma rukama. | ||
| - | V [[Evropa|Evropě]] se první [[palná zbraň|palné zbraně]] objevují ve 14. století spolu s rozšířením černého střelného prachu. Nejprve vznikaly první [[dělo|děla]] a posléze i první ruční palné zbraně. Tyto zbraně byly zpočátku velmi primitivní a konstrukčně se příliš nelišily od tehdejších děl. Jednalo se o [[železo|železné]] nebo [[bronz|bronzové]] roury, buď spojené z jednotlivých pásů nebo [[kovářství|vykované]] z jediného kusu. Jeden konec roury byl uzavřen a někdy zakončen tyčí přecházející vzadu do dřevěné násady. Někdy byly tyto [[hlaveň|hlavně]] připevňovány k primitivní [[pažba|pažbě]] z hrubě opracovaného dřevěného špalíku. Před výstřelem se nasypal [[střelný prach]] do vývrtu hlavně a poté dovnitř umístila železná nebo [[olovo|olověná]] koule jako [[projektil]]. Střelec uchopil zbraň | + | V [[Evropa|Evropě]] se první [[palná zbraň|palné zbraně]] objevují ve 14. století spolu s rozšířením černého střelného prachu. Nejprve vznikaly první [[dělo|děla]] a posléze i první ruční palné zbraně. Tyto zbraně byly zpočátku velmi primitivní a konstrukčně se příliš nelišily od tehdejších děl. Jednalo se o [[železo|železné]] nebo [[bronz|bronzové]] roury, buď spojené z jednotlivých pásů nebo [[kovářství|vykované]] z jediného kusu. Jeden konec roury byl uzavřen a někdy zakončen tyčí přecházející vzadu do dřevěné násady. Někdy byly tyto [[hlaveň|hlavně]] připevňovány k primitivní [[pažba|pažbě]] z hrubě opracovaného dřevěného špalíku. Před výstřelem se nasypal [[střelný prach]] do vývrtu hlavně a poté dovnitř umístila železná nebo [[olovo|olověná]] koule jako [[projektil]]. Střelec uchopil zbraň a zamířil na cíl. Střelec nebo jeho pomocník potom zapálil střelný prach přiložením zapáleného [[doutnák]]u nebo rozžhaveného želízka. Tyto zbraně byly nazývány v západních zemích jako '''ruční bombardy''' nebo '''petronely'''. |
V první čtvrtině 15. století se objevují první zdokonalení ručních palných zbraní. Hlavně se začínají prodlužovat, [[pažba|pažby]] jsou zahnutější a zápalné kanálky s pánvičkou na [[střelný prach]] jsou umisťovány na boční stěnu hlavně namísto horní plochy. Vznikají první primitivní mířidla. | V první čtvrtině 15. století se objevují první zdokonalení ručních palných zbraní. Hlavně se začínají prodlužovat, [[pažba|pažby]] jsou zahnutější a zápalné kanálky s pánvičkou na [[střelný prach]] jsou umisťovány na boční stěnu hlavně namísto horní plochy. Vznikají první primitivní mířidla. | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
Koncem 15. století se poprvé objevil [[doutnákový zámek]] s [[pružina|pružinou]]. U tohoto typu zámku se vztyčený [[kohout (zbraň)|kohout]] s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové [[spoušť|spouště]]. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu nikoliv působením pružiny, ale díky zvolenému poměru různě dlouhých pák vzájemně na sebe působících při stisknutí spouště. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do původní polohy. Zbraně s tímto zámkem byly dvou typů – lehčí '''arkebuza''' a těžší '''mušketa'''. | Koncem 15. století se poprvé objevil [[doutnákový zámek]] s [[pružina|pružinou]]. U tohoto typu zámku se vztyčený [[kohout (zbraň)|kohout]] s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové [[spoušť|spouště]]. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu nikoliv působením pružiny, ale díky zvolenému poměru různě dlouhých pák vzájemně na sebe působících při stisknutí spouště. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do původní polohy. Zbraně s tímto zámkem byly dvou typů – lehčí '''arkebuza''' a těžší '''mušketa'''. | ||
| - | Rané typy ručních palných zbraní mohly jen obtížně soupeřit s jinými druhy [[střelná zbraň|střelných zbraní]] tehdejší doby. Hmotností, přesností a rychlostí palby značně zaostávaly za [[luk]]y i [[kuše]]mi. Dokonce i průbojnost měly kule z arkebuz zpravidla nižší, než [[šipka|šipky]] vystřelené z kvalitních [[kuše|kuší]]. Teprve [[mušketa|muškety]], které se objevily počátkem 16. století, dokázaly průbojností svých střel značně překonat tehdejší kuše a luky. U mušket byla zvětšena hmotnost střel na 50-60 g (asi dvakrát více, než střely z arkebuzy), čehož bylo dosaženo zvětšením [[ráže]] zbraně. Rovněž jejich hlavně byly značně delší, než u arkebuz. Největším nedostatkem mušket bylo jejich zdlouhavé nabíjení. Příprava jednoho výstřelu proto trvala několik minut. | + | Rané typy ručních palných zbraní mohly jen obtížně soupeřit s jinými druhy [[střelná zbraň|střelných zbraní]] tehdejší doby. Hmotností, přesností a rychlostí palby značně zaostávaly za [[luk]]y i [[kuše]]mi. Dokonce i průbojnost měly kule z arkebuz zpravidla nižší, než [[šipka|šipky]] vystřelené z kvalitních [[kuše|kuší]]. Teprve [[mušketa|muškety]], které se objevily počátkem 16. století, dokázaly průbojností svých střel značně překonat tehdejší kuše a luky. U mušket byla zvětšena hmotnost střel na 50-60 g (asi dvakrát více, než střely z arkebuzy), čehož bylo dosaženo zvětšením [[ráže]] zbraně. Rovněž jejich hlavně byly značně delší, než u arkebuz. Největším nedostatkem mušket bylo jejich zdlouhavé nabíjení. Příprava jednoho výstřelu proto trvala několik minut. |
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | |
| + | Použití palných zbraní způsobilo převrat ve [[vojenská taktika|vojenské taktice]] a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se [[mušketýr|mušketýři]] stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé [[pěchota|pěchoty]]... | ||
| + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> | ||
Aktuální verze z 6. 1. 2022, 16:24
Puška, někdy také ručnice je dlouhá palná zbraň patřící mezi ruční zbraně. Na rozdíl od krátkých palných zbraní – pistole a revolveru – je při střelbě většinou ovládána oběma rukama.
V Evropě se první palné zbraně objevují ve 14. století spolu s rozšířením černého střelného prachu. Nejprve vznikaly první děla a posléze i první ruční palné zbraně. Tyto zbraně byly zpočátku velmi primitivní a konstrukčně se příliš nelišily od tehdejších děl. Jednalo se o železné nebo bronzové roury, buď spojené z jednotlivých pásů nebo vykované z jediného kusu. Jeden konec roury byl uzavřen a někdy zakončen tyčí přecházející vzadu do dřevěné násady. Někdy byly tyto hlavně připevňovány k primitivní pažbě z hrubě opracovaného dřevěného špalíku. Před výstřelem se nasypal střelný prach do vývrtu hlavně a poté dovnitř umístila železná nebo olověná koule jako projektil. Střelec uchopil zbraň a zamířil na cíl. Střelec nebo jeho pomocník potom zapálil střelný prach přiložením zapáleného doutnáku nebo rozžhaveného želízka. Tyto zbraně byly nazývány v západních zemích jako ruční bombardy nebo petronely.
V první čtvrtině 15. století se objevují první zdokonalení ručních palných zbraní. Hlavně se začínají prodlužovat, pažby jsou zahnutější a zápalné kanálky s pánvičkou na střelný prach jsou umisťovány na boční stěnu hlavně namísto horní plochy. Vznikají první primitivní mířidla.
V počátečním období převládaly mezi ručními palnými zbraněmi hradební pušky používané při obraně opevněných míst. Při střelbě byly opírány o pevnou podpěru pomocí dolního výstupku – háku, z čehož vznikl jejich název hákovnice. Nejen hradební pušky, ale i jiné typy byly natolik těžké, že při střelbě vyžadovaly použití podpěry nebo podstavce. Účinnost střelby byla značně nízká a manipulace velmi komplikovaná.
Koncem 15. století se poprvé objevil doutnákový zámek s pružinou. U tohoto typu zámku se vztyčený kohout s doutnákem sklápěl k zápalnému kanálku pomocí předem stlačené pružiny po stisknutí knoflíkové spouště. Do původního postavení se kohout vracel ručně. Mechanizmus byl časem ještě zdokonalen a krátce poté se široce rozšířil doutnákový zámek, u něhož bylo dosaženo relativně rychlého pohybu kohoutu nikoliv působením pružiny, ale díky zvolenému poměru různě dlouhých pák vzájemně na sebe působících při stisknutí spouště. Pružina sloužila u tohoto typu zámku pouze pro vracení součástek mechanizmu do původní polohy. Zbraně s tímto zámkem byly dvou typů – lehčí arkebuza a těžší mušketa.
Rané typy ručních palných zbraní mohly jen obtížně soupeřit s jinými druhy střelných zbraní tehdejší doby. Hmotností, přesností a rychlostí palby značně zaostávaly za luky i kušemi. Dokonce i průbojnost měly kule z arkebuz zpravidla nižší, než šipky vystřelené z kvalitních kuší. Teprve muškety, které se objevily počátkem 16. století, dokázaly průbojností svých střel značně překonat tehdejší kuše a luky. U mušket byla zvětšena hmotnost střel na 50-60 g (asi dvakrát více, než střely z arkebuzy), čehož bylo dosaženo zvětšením ráže zbraně. Rovněž jejich hlavně byly značně delší, než u arkebuz. Největším nedostatkem mušket bylo jejich zdlouhavé nabíjení. Příprava jednoho výstřelu proto trvala několik minut.
Použití palných zbraní způsobilo převrat ve vojenské taktice a zapříčinilo postupný konec nadvlády rytířské obrněné jízdy. Od počátku 16. století se mušketýři stali stálou součástí armád. Jejich úloha neustále vzrůstala a koncem 16. století již tvořili polovinu celé pěchoty...