Nerovnice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(vylep.)
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“)
Řádka 1: Řádka 1:
-
Uvažujme dvě [[funkce (matematika)|funkce]] <math>L(x), P(x)</math>, které jsou [[definiční obor|definovány]] na nějaké [[množina|množině]] <math>D</math>. Zápis
+
Uvažujme dvě [[funkce (matematika)|funkce]] <big>\(L(x), P(x)</math>, které jsou [[definiční obor|definovány]] na nějaké [[množina|množině]] <big>\(D</math>. Zápis
-
:<math>L(x) > P(x)</math>
+
:<big>\(L(x) > P(x)</math>
resp.
resp.
-
:<math>L(x) \geq P(x)</math>
+
:<big>\(L(x) \geq P(x)</math>
resp.
resp.
-
:<math>L(x) < P(x)</math>
+
:<big>\(L(x) < P(x)</math>
resp.
resp.
-
:<math>L(x) \le P(x)</math>
+
:<big>\(L(x) \le P(x)</math>
-
se nazývá '''nerovnicí''' o jedné neznámé <math>x</math>. Funkce <math>L(x)</math> se nazývá ''levá strana nerovnice'' a <math>P(x)</math> se nazývá ''pravá strana nerovnice''. Vztah obou stran nerovnice (relaci) určuje ''znaménko [[nerovnost (matematika)|nerovnosti]]'', které se v nerovnici vyskytuje právě jednou.
+
se nazývá '''nerovnicí''' o jedné neznámé <big>\(x</math>. Funkce <big>\(L(x)</math> se nazývá ''levá strana nerovnice'' a <big>\(P(x)</math> se nazývá ''pravá strana nerovnice''. Vztah obou stran nerovnice (relaci) určuje ''znaménko [[nerovnost (matematika)|nerovnosti]]'', které se v nerovnici vyskytuje právě jednou.
== Klasifikace řešení ==
== Klasifikace řešení ==
-
Řešením nerovnice je taková množina všech <math>x \in D</math>, která splňuje výše uvedenou relaci obou stran nerovnice. V oboru reálných čísel může mít nerovnice tato řešení:
+
Řešením nerovnice je taková množina všech <big>\(x \in D</math>, která splňuje výše uvedenou relaci obou stran nerovnice. V oboru reálných čísel může mít nerovnice tato řešení:
-
* '''prázdná množina''': nerovnice nemá řešení; např. <math>x^2 < 0</math>, řešení: <math>x\in\empty</math>
+
* '''prázdná množina''': nerovnice nemá řešení; např. <big>\(x^2 < 0</math>, řešení: <big>\(x\in\empty</math>
-
* '''jedna nebo více diskrétních hodnot''': kořen rovnice <math>L(x) = P(x)</math>; např. <math>\cos x \ge 1</math>, řešení: <math>x = 2 \pi k</math>, <math>k\in\mathbb{Z}</math>
+
* '''jedna nebo více diskrétních hodnot''': kořen rovnice <big>\(L(x) = P(x)</math>; např. <big>\(\cos x \ge 1</math>, řešení: <big>\(x = 2 \pi k</math>, <big>\(k\in\mathbb{Z}</math>
-
* '''interval''': všechny typy [[interval (matematika)|intervalů]]; např. <math>x^2 -1 \le 0</math>, řešení: <math>x \in \lang -1, 1 \rang </math>
+
* '''interval''': všechny typy [[interval (matematika)|intervalů]]; např. <big>\(x^2 -1 \le 0</math>, řešení: <big>\(x \in \lang -1, 1 \rang </math>
-
* '''sjednocení intervalů''': např. <math>4 - x^2 < 0 </math>, řešení: <math>x \in ( -\infty, -2 ) \cup ( 2, \infty)</math>  
+
* '''sjednocení intervalů''': např. <big>\(4 - x^2 < 0 </math>, řešení: <big>\(x \in ( -\infty, -2 ) \cup ( 2, \infty)</math>  
== Početní postup řešení ==
== Početní postup řešení ==
Řádka 22: Řádka 22:
Při hledání řešení nerovnice postupujeme obdobně jako při řešení rovnice: [[Rovnice|ekvivalentními úpravami]] se snažíme nerovnici převést na jednodušší tvar, z něhož jsme schopni určit řešení nerovnice.
Při hledání řešení nerovnice postupujeme obdobně jako při řešení rovnice: [[Rovnice|ekvivalentními úpravami]] se snažíme nerovnici převést na jednodušší tvar, z něhož jsme schopni určit řešení nerovnice.
-
Při řešení nerovnic se často využívá, že pro dvě čísla <math>a, b</math> platí, že pokud <math>a b > 0</math>, pak je buď <math>a > 0</math> a <math>b > 0</math> nebo <math>a < 0</math> a <math>b < 0</math>. Často se také využívá skutečnosti, že pro <math>a > b</math> platí <math>\frac{1}{a} < \frac{1}{b}</math>.
+
Při řešení nerovnic se často využívá, že pro dvě čísla <big>\(a, b</math> platí, že pokud <big>\(a b > 0</math>, pak je buď <big>\(a > 0</math> a <big>\(b > 0</math> nebo <big>\(a < 0</math> a <big>\(b < 0</math>. Často se také využívá skutečnosti, že pro <big>\(a > b</math> platí <big>\(\frac{1}{a} < \frac{1}{b}</math>.
-
Je třeba mít na paměti, že úpravy nerovnice mají, na rozdíl od úprav rovnic, vliv také na [[Relace (matematika)|relaci]] obou stran nerovnice. Např. pokud nerovnici <math>-2 x > -1</math> vynásobíme <math>-1</math>, dostaneme nerovnici <math>2 x < 1</math>, tzn. došlo ke změně > na <.
+
Je třeba mít na paměti, že úpravy nerovnice mají, na rozdíl od úprav rovnic, vliv také na [[Relace (matematika)|relaci]] obou stran nerovnice. Např. pokud nerovnici <big>\(-2 x > -1</math> vynásobíme <big>\(-1</math>, dostaneme nerovnici <big>\(2 x < 1</math>, tzn. došlo ke změně > na <.
== Grafické řešení ==
== Grafické řešení ==
-
U nerovnic se často užívá grafické řešení, neboť je názorné. Známe-li totiž [[Kořen rovnice|kořeny rovnice]] <math>f(x) = 0</math>, můžeme je využít při řešení nerovnice <math>f(x) > 0</math>, neboť kořeny určují krajní body [[interval (matematika)|intervalů]], které jsou řešením nerovnice. Grafické řešení pomáhá rychle určit, které z intervalů jsou řešením a které nikoli.
+
U nerovnic se často užívá grafické řešení, neboť je názorné. Známe-li totiž [[Kořen rovnice|kořeny rovnice]] <big>\(f(x) = 0</math>, můžeme je využít při řešení nerovnice <big>\(f(x) > 0</math>, neboť kořeny určují krajní body [[interval (matematika)|intervalů]], které jsou řešením nerovnice. Grafické řešení pomáhá rychle určit, které z intervalů jsou řešením a které nikoli.
== Rozdělení ==
== Rozdělení ==

Verze z 14. 8. 2022, 14:49

Uvažujme dvě funkce \(L(x), P(x)</math>, které jsou definovány na nějaké množině \(D</math>. Zápis

\(L(x) > P(x)</math>

resp.

\(L(x) \geq P(x)</math>

resp.

\(L(x) < P(x)</math>

resp.

\(L(x) \le P(x)</math>

se nazývá nerovnicí o jedné neznámé \(x</math>. Funkce \(L(x)</math> se nazývá levá strana nerovnice a \(P(x)</math> se nazývá pravá strana nerovnice. Vztah obou stran nerovnice (relaci) určuje znaménko nerovnosti, které se v nerovnici vyskytuje právě jednou.

Obsah

Klasifikace řešení

Řešením nerovnice je taková množina všech \(x \in D</math>, která splňuje výše uvedenou relaci obou stran nerovnice. V oboru reálných čísel může mít nerovnice tato řešení:

  • prázdná množina: nerovnice nemá řešení; např. \(x^2 < 0</math>, řešení: \(x\in\empty</math>
  • jedna nebo více diskrétních hodnot: kořen rovnice \(L(x) = P(x)</math>; např. \(\cos x \ge 1</math>, řešení: \(x = 2 \pi k</math>, \(k\in\mathbb{Z}</math>
  • interval: všechny typy intervalů; např. \(x^2 -1 \le 0</math>, řešení: \(x \in \lang -1, 1 \rang </math>
  • sjednocení intervalů: např. \(4 - x^2 < 0 </math>, řešení: \(x \in ( -\infty, -2 ) \cup ( 2, \infty)</math>

Početní postup řešení

Při hledání řešení nerovnice postupujeme obdobně jako při řešení rovnice: ekvivalentními úpravami se snažíme nerovnici převést na jednodušší tvar, z něhož jsme schopni určit řešení nerovnice.

Při řešení nerovnic se často využívá, že pro dvě čísla \(a, b</math> platí, že pokud \(a b > 0</math>, pak je buď \(a > 0</math> a \(b > 0</math> nebo \(a < 0</math> a \(b < 0</math>. Často se také využívá skutečnosti, že pro \(a > b</math> platí \(\frac{1}{a} < \frac{1}{b}</math>.

Je třeba mít na paměti, že úpravy nerovnice mají, na rozdíl od úprav rovnic, vliv také na relaci obou stran nerovnice. Např. pokud nerovnici \(-2 x > -1</math> vynásobíme \(-1</math>, dostaneme nerovnici \(2 x < 1</math>, tzn. došlo ke změně > na <.

Grafické řešení

U nerovnic se často užívá grafické řešení, neboť je názorné. Známe-li totiž kořeny rovnice \(f(x) = 0</math>, můžeme je využít při řešení nerovnice \(f(x) > 0</math>, neboť kořeny určují krajní body intervalů, které jsou řešením nerovnice. Grafické řešení pomáhá rychle určit, které z intervalů jsou řešením a které nikoli.

Rozdělení

Podobně jako u rovnic lze také nerovnice rozdělit na algebraické a nealgebraické.

Související články