Galileiho princip relativity

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 10: Řádka 10:
==Galileiho transformace==
==Galileiho transformace==
Transformace (''[[Galileiho transformace]]'') z jedné vztažné soustavy (souřadnice ''x'', ''y'', ''z'', čas ''t'') do druhé soustavy (souřadnice ''x' '', ''y' '', ''z' '', čas ''t' ''), která se vzhledem k první [[pohyb]]uje stálou [[Rychlost (mechanika)|rychlost]]í ''v'' [[rovnoměrný přímočarý pohyb|přímočaře]] ve směru osy ''x'':
Transformace (''[[Galileiho transformace]]'') z jedné vztažné soustavy (souřadnice ''x'', ''y'', ''z'', čas ''t'') do druhé soustavy (souřadnice ''x' '', ''y' '', ''z' '', čas ''t' ''), která se vzhledem k první [[pohyb]]uje stálou [[Rychlost (mechanika)|rychlost]]í ''v'' [[rovnoměrný přímočarý pohyb|přímočaře]] ve směru osy ''x'':
-
:<math>x^\prime = x - v.t</math>
+
:<big>\(x^\prime = x - v.t\)</big>
-
:<math>y^\prime = y</math>
+
:<big>\(y^\prime = y\)</big>
-
:<math>z^\prime = z</math>
+
:<big>\(z^\prime = z\)</big>
-
:<math>t^\prime = t</math>
+
:<big>\(t^\prime = t\)</big>
==Důsledky==
==Důsledky==

Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:51

Galileiho princip relativity (též klasický princip relativity) je fyzikální princip, který říká, že zákony mechaniky mají stejný tvar ve všech inerciálních vztažných soustavách.

Na základě tohoto principu se v klasické mechanice při transformaci souřadnic (poloha a čas) mezi různými inerciálními vztažnými soustavami zachová tvar fyzikálních zákonů.

V rámci klasické mechaniky vychází Galileiho princip relativity z těchto postulátů:

Galileiho transformace

Transformace (Galileiho transformace) z jedné vztažné soustavy (souřadnice x, y, z, čas t) do druhé soustavy (souřadnice x' , y' , z' , čas t' ), která se vzhledem k první pohybuje stálou rychlostí v přímočaře ve směru osy x:

\(x^\prime = x - v.t\)
\(y^\prime = y\)
\(z^\prime = z\)
\(t^\prime = t\)

Důsledky

Galileiho princip relativity vyhovuje pohybům s rychlostí velmi nízkou v porovnání s rychlostí světla, tj. dějům klasické mechaniky.

Důsledky tohoto principu, např. možnost neomezeného růstu rychlosti, však odporují experimentům s pohyby, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla. Pro takové děje je nutno použít Einsteinův princip relativity.

Související články