Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Proton
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“) |
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“) |
||
| Řádka 24: | Řádka 24: | ||
}} | }} | ||
Ve [[fyzika|fyzice]] je '''proton''' [[subatomární částice]] s kladným elementárním [[elektrický náboj|elektrickým nábojem]] tj. 1,6 × 10<sup>−19</sup> [[Coulomb|C]] a [[klidová hmotnost|hmotností]] 938 [[elektronvolt|MeV]]/c<sup>2</sup> (1.6726231 × 10<sup>−27</sup> [[kilogram|kg]], odpovídající hmotnosti 1800 [[elektron]]ů). Proton je považován za [[stabilní částice|stabilní částici]]. Podle některých [[teorie|teorií]] se ovšem může [[rozpad částice|rozpadat]] s [[poločas rozpadu|poločasem rozpadu]] přes 10<sup>35</sup> roků. Ověření této [[hypotéza|hypotézy]] je ovšem mimo rozlišovací schopnosti současných experimentálních zařízení, rozpad protonu nebyl dosud pozorován. | Ve [[fyzika|fyzice]] je '''proton''' [[subatomární částice]] s kladným elementárním [[elektrický náboj|elektrickým nábojem]] tj. 1,6 × 10<sup>−19</sup> [[Coulomb|C]] a [[klidová hmotnost|hmotností]] 938 [[elektronvolt|MeV]]/c<sup>2</sup> (1.6726231 × 10<sup>−27</sup> [[kilogram|kg]], odpovídající hmotnosti 1800 [[elektron]]ů). Proton je považován za [[stabilní částice|stabilní částici]]. Podle některých [[teorie|teorií]] se ovšem může [[rozpad částice|rozpadat]] s [[poločas rozpadu|poločasem rozpadu]] přes 10<sup>35</sup> roků. Ověření této [[hypotéza|hypotézy]] je ovšem mimo rozlišovací schopnosti současných experimentálních zařízení, rozpad protonu nebyl dosud pozorován. | ||
| - | Proton je [[hmotná částice]] se [[spin]]em <big>\(\frac{1}{2}</ | + | Proton je [[hmotná částice]] se [[spin]]em <big>\(\frac{1}{2}\)</big> a [[izospin]]em <big>\(\frac{1}{2}\)</big>. Proton řadíme mezi [[fermion]]y a [[baryon]]y. Skládá se ze dvou [[kvark]]ů ''[[kvark u|u]]'' a jednoho ''[[kvark d|d]]'', které se přitahují [[silná interakce|silnou interakcí]], zprostředkovanou [[gluon]]y. [[Antičástice|Antičásticí]] protonu je [[antiproton]], který má stejně veliký náboj opačného znaménka. Protony a [[neutron]]y se často označují společným názvem jako tzv. [[nukleon]]y. |
Proton je společně s [[neutron]]em a [[elektron]]em základní stavební částicí veškeré známé [[hmota|hmoty]], neboť má vliv na vlastnosti [[atom]]u. | Proton je společně s [[neutron]]em a [[elektron]]em základní stavební částicí veškeré známé [[hmota|hmoty]], neboť má vliv na vlastnosti [[atom]]u. | ||
[[atomové jádro|Jádro]] nejběžnějšího [[izotop]]u [[vodík]]u je jediný proton. Ostatní atomární jádra se skládají z protonů a [[neutron]]ů přitahovaných k sobě [[silná interakce|silnou interakcí]]. [[Protonové číslo]] určuje [[chemie|chemické]] vlastnosti [[atom]]u jako [[chemický prvek|chemického prvku]], protože se mu rovná počet [[elektron]]ů v [[elektronový obal|obalu]] atomu. | [[atomové jádro|Jádro]] nejběžnějšího [[izotop]]u [[vodík]]u je jediný proton. Ostatní atomární jádra se skládají z protonů a [[neutron]]ů přitahovaných k sobě [[silná interakce|silnou interakcí]]. [[Protonové číslo]] určuje [[chemie|chemické]] vlastnosti [[atom]]u jako [[chemický prvek|chemického prvku]], protože se mu rovná počet [[elektron]]ů v [[elektronový obal|obalu]] atomu. | ||
Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:53
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj. 1,6 × 10−19 C a hmotností 938 MeV/c2 (1.6726231 × 10−27 kg, odpovídající hmotnosti 1800 elektronů). Proton je považován za stabilní částici. Podle některých teorií se ovšem může rozpadat s poločasem rozpadu přes 1035 roků. Ověření této hypotézy je ovšem mimo rozlišovací schopnosti současných experimentálních zařízení, rozpad protonu nebyl dosud pozorován.
Proton je hmotná částice se spinem \(\frac{1}{2}\) a izospinem \(\frac{1}{2}\). Proton řadíme mezi fermiony a baryony. Skládá se ze dvou kvarků u a jednoho d, které se přitahují silnou interakcí, zprostředkovanou gluony. Antičásticí protonu je antiproton, který má stejně veliký náboj opačného znaménka. Protony a neutrony se často označují společným názvem jako tzv. nukleony.
Proton je společně s neutronem a elektronem základní stavební částicí veškeré známé hmoty, neboť má vliv na vlastnosti atomu.
Jádro nejběžnějšího izotopu vodíku je jediný proton. Ostatní atomární jádra se skládají z protonů a neutronů přitahovaných k sobě silnou interakcí. Protonové číslo určuje chemické vlastnosti atomu jako chemického prvku, protože se mu rovná počet elektronů v obalu atomu.
Protože elektromagnetická síla je řádově silnější než gravitační síla, musí být náboj protonu stejně veliký jako náboj elektronu, jinak by celková odpudivost kladně či záporně (dle toho, který by byl větší — atomy by nebyly elektricky neutrální) způsobila viditelnou rozpínavost vesmíru a těles přitahovaných k sobě gravitacní silou (planet, hvězd, apod.).
V chemii a biochemii je proton označení pro ion vodíku.
Historie
Proton objevil Ernest Rutherford v r. 1918. Pozoroval, že alfa částice vystřelované do plynného dusíku, se v jeho scintilačním detektoru jeví stejně jako jádra vodíku. Rutherford určil, že zdrojem jader vodíku musí být dusík, a proto musí obsahovat jádra vodíku. Myslel si, že jádra vodíku, o nichž věděl, že mají atomové číslo 1, jsou elementární částice. Proto je pojmenoval proton, dle řeckého protos, první.
Technologické užití
Protony mají vlastnost spin, byla objevena při nukleární magnetické resonanční spektroskopii. Při NMR se magnetické pole užívá k detekci stínění okolo protonů v jádře látky, které způsobuje okolní mrak elektronů. Vědci z něj mohou získat informace o uspořádání molekulární struktury látky.
Související články
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |