Vzdálenost bodu od přímky

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Masivní vylepšení)
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 5: Řádka 5:
<br />
<br />
Rovnici přímky ''p'' upravíme na obecný tvar:
Rovnici přímky ''p'' upravíme na obecný tvar:
-
: <math>ax + by + c = 0</math>
+
: <big>\(ax + by + c = 0\)</big>
Z této rovnice získáme normálový vektor přímky ''p'':
Z této rovnice získáme normálový vektor přímky ''p'':
-
: <math>\mathbf{n} = (a;b)</math>
+
: <big>\(\mathbf{n} = (a;b)\)</big>
Tento normálový vektor je směrovým vektorem přímky ''q'', proto normálový vektor přímky ''q'' je:
Tento normálový vektor je směrovým vektorem přímky ''q'', proto normálový vektor přímky ''q'' je:
-
:  <math>\mathbf{u} = (-b;a)</math>
+
:  <big>\(\mathbf{u} = (-b;a)\)</big>
Takže obecná rovnice přímky ''q'' má následující tvar:
Takže obecná rovnice přímky ''q'' má následující tvar:
-
: <math>-bx + ay + d = 0</math>
+
: <big>\(-bx + ay + d = 0\)</big>
Proměnnou ''d'' získáme dosazením souřadnic bodu ''A'' do rovnice:
Proměnnou ''d'' získáme dosazením souřadnic bodu ''A'' do rovnice:
-
: <math>d = bx_a - ay_a</math>
+
: <big>\(d = bx_a - ay_a\)</big>
Nyní už jen dořešíme soustavu dvou lineárních rovnic, ze které získáme souřadnice bodu X a tyto souřadnice dosadíme spolu se souřadnicemi bodu A do vzorečku pro vzdálenost dvou bodů v rovině:
Nyní už jen dořešíme soustavu dvou lineárních rovnic, ze které získáme souřadnice bodu X a tyto souřadnice dosadíme spolu se souřadnicemi bodu A do vzorečku pro vzdálenost dvou bodů v rovině:
-
: <math>\left| AX \right| = \sqrt{\left( x_a - x_x \right)^2 + \left( y_a - y_x \right)^2}</math>
+
: <big>\(\left| AX \right| = \sqrt{\left( x_a - x_x \right)^2 + \left( y_a - y_x \right)^2}\)</big>
Tímto postupem lze získat obecný vzoreček pro vzdálenost bodu od přímky v rovině:
Tímto postupem lze získat obecný vzoreček pro vzdálenost bodu od přímky v rovině:
-
<math>v = \frac{\left|ax_a + by_a + c\right|}{\sqrt{a^2 + b^2}}</math>
+
<big>\(v = \frac{\left|ax_a + by_a + c\right|}{\sqrt{a^2 + b^2}}\)</big>
== V prostoru (v π <sub>3</sub>) ==
== V prostoru (v π <sub>3</sub>) ==
<br />
<br />
Postup v prostoru je analogický s tím v rovině. Pouze tentokrát nebudeme hledat průsečík přímky ''p'' a na ní kolmé přímky ''q'', ale průsečík přímky ''p'' a roviny ρ, která je kolmá na ''p'' a leží v ní bod ''A''. Rovnici roviny ρ získáme stejným postupem jako předtím, musíme mít pouze na paměti, že přímku v prostoru nelze určit jedinou lineární rovnicí. Vzoreček pro vzdálenost dvou bodů v prostoru je podobný jako v rovině, pouze přibude jeden výraz:
Postup v prostoru je analogický s tím v rovině. Pouze tentokrát nebudeme hledat průsečík přímky ''p'' a na ní kolmé přímky ''q'', ale průsečík přímky ''p'' a roviny ρ, která je kolmá na ''p'' a leží v ní bod ''A''. Rovnici roviny ρ získáme stejným postupem jako předtím, musíme mít pouze na paměti, že přímku v prostoru nelze určit jedinou lineární rovnicí. Vzoreček pro vzdálenost dvou bodů v prostoru je podobný jako v rovině, pouze přibude jeden výraz:
-
: <math>\left| AX \right| = \sqrt{\left( x_a - x_x \right)^2 + \left( y_a - y_x \right)^2 + \left( z_a - z_x \right)^2}</math>
+
: <big>\(\left| AX \right| = \sqrt{\left( x_a - x_x \right)^2 + \left( y_a - y_x \right)^2 + \left( z_a - z_x \right)^2}\)</big>
{{Článek z Wikipedie}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Geometrie]]
[[Kategorie:Geometrie]]

Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:54

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png

V rovině (v π 2)


Vzdálenost bodu A[xa, ya] od přímky p v rovině najdeme tak, že nejprve odhalíme souřadnice kolmého průmětu X bodu A na přímku p. Bod X je průsečíkem přímky p a přímky q, která prochází bodem A a je kolmá na p. Proto nejdřív musíme najít přímku q, pro kterou musí platit, že její směrový vektor je normálový vektor přímky p:
Rovnici přímky p upravíme na obecný tvar:

\(ax + by + c = 0\)

Z této rovnice získáme normálový vektor přímky p:

\(\mathbf{n} = (a;b)\)

Tento normálový vektor je směrovým vektorem přímky q, proto normálový vektor přímky q je:

\(\mathbf{u} = (-b;a)\)

Takže obecná rovnice přímky q má následující tvar:

\(-bx + ay + d = 0\)

Proměnnou d získáme dosazením souřadnic bodu A do rovnice:

\(d = bx_a - ay_a\)

Nyní už jen dořešíme soustavu dvou lineárních rovnic, ze které získáme souřadnice bodu X a tyto souřadnice dosadíme spolu se souřadnicemi bodu A do vzorečku pro vzdálenost dvou bodů v rovině:

\(\left| AX \right| = \sqrt{\left( x_a - x_x \right)^2 + \left( y_a - y_x \right)^2}\)

Tímto postupem lze získat obecný vzoreček pro vzdálenost bodu od přímky v rovině: \(v = \frac{\left|ax_a + by_a + c\right|}{\sqrt{a^2 + b^2}}\)

V prostoru (v π 3)


Postup v prostoru je analogický s tím v rovině. Pouze tentokrát nebudeme hledat průsečík přímky p a na ní kolmé přímky q, ale průsečík přímky p a roviny ρ, která je kolmá na p a leží v ní bod A. Rovnici roviny ρ získáme stejným postupem jako předtím, musíme mít pouze na paměti, že přímku v prostoru nelze určit jedinou lineární rovnicí. Vzoreček pro vzdálenost dvou bodů v prostoru je podobný jako v rovině, pouze přibude jeden výraz:

\(\left| AX \right| = \sqrt{\left( x_a - x_x \right)^2 + \left( y_a - y_x \right)^2 + \left( z_a - z_x \right)^2}\)