Jaromír Nohavica

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Jaromír Nohavica přebírá špičkové ocenění od Vladimira Putina (2018))
m (Nahrazení textu „{{Čfn osoba|“ textem „{{Kinobox osoba|“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 55: Řádka 55:
====Malé desky====
====Malé desky====
 +
{{RIGHTTOC}}
* ''[[Cesty (Jaromír Nohavica)|Cesty]]'' (5) ([[1985]]) – [[Extended Play|EP]]
* ''[[Cesty (Jaromír Nohavica)|Cesty]]'' (5) ([[1985]]) – [[Extended Play|EP]]
* ''[[Písně pro V. V.]]'' ([[1988]]) – 2[[Extended Play|EP]]
* ''[[Písně pro V. V.]]'' ([[1988]]) – 2[[Extended Play|EP]]
Řádka 96: Řádka 97:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.nohavica.cz/ Oficiální stránky ]
* [http://www.nohavica.cz/ Oficiální stránky ]
-
* {{Čfn osoba|20844}}
+
* {{Kinobox osoba|20844}}
* {{Imdb osoba|0634115}}
* {{Imdb osoba|0634115}}

Aktuální verze z 5. 10. 2022, 08:26

Jaromír Nohavica přebírá špičkové ocenění od Vladimira Putina (2018)
Jaromír Nohavica (2005)

Jaromír Nohavica (* 7. června 1953, Ostrava) je přední český folkový písničkář, textař, osobitý zpěvák, skladatel a kytarista. Hraje také na heligonku.

Život

První píseň napsal již v osmi letech. Na kytaru hraje od svých třinácti let, přičemž původně jeho otec chtěl, aby hrál na housle, k těm ale nepřilnul. Sám se však navíc naučil hrát na několik hudebních nástrojů. V letech 1978–1981 dálkově studoval na SŠ knihovnické v Brně. Začal také studovat na Vysoké škole báňské, ale studia přerušil, vystřídal několik zaměstnání, načež raději zůstal volným textařem. V tomto oboru se proslavil textem Lásko, voníš deštěm pro Marii Rottrovou[1] (She’s Gone od Black Sabbath), ale psal také například pro Věru Špinarovou ad. Později začal samostatně vystupovat, v posledních letech i s kapelou. Spolupracoval s méně významnými regionálními kapelami, ale také například se skupinou Čechomor. Jako herec ztvárnil roku 2002 hlavní roli „Jarka Nohavici“ ve filmu Petra Zelenky Rok ďábla.

Postupně se stal jedním z nejpopulárnějších zpěváků a v roce 2004 získal i některá ocenění. Časopis Rock & pop vyhodnotil jako nejlepší české album od roku 1989 Nohavicovo Divné století. Akademie populární hudby zařadila při vyhlašování výsledků ceny Anděl 2003 Nohavicu do Síně slávy a byl nominován ve dvou dalších kategoriích.[2]

Bydlí v Ostravě, předtím žil v Českém Těšíně. Má ženu Martinu a dvě děti – syna Jakuba a dceru Lenku. V roce 1997 získal titul mistra republiky ve stolní hře scrabble.[3] Jeho literárním oblíbencem je Bohumil Hrabal. V únoru 2008 bylo vydáno album Ikarus, které bylo nahráno na osmi koncertech v Ostravě v lednu 2008.

Kauza spolupráce s StB

Po odtajnění spolupracovníků StB se zjistilo, že je v těchto registrech od roku 1986 veden pod krycím jménem „Mirek“, k vynucené spolupráci se Nohavica později přiznal[4], později na svém webu reagoval na zprávu a prohlásil, že nikoho neudal a že StB všechna jména znala[5]. Tuto verzi ovšem vyvrací nalezená část jeho spisu, která ukazuje, že Nohavica poskytoval i informace, které StB znát nemohla.[6] V listopadu 2007 média téma Nohavicovy spolupráce s StB znovu otevřela v souvislosti s novou písní Jaroslava Hutky Udavač z Těšína, ve které a v komentářích k níž Hutka odsuzuje Nohavicovu spolupráci a konkrétně donášení na Karla Kryla po jejich setkání v srpnu 1989 ve Vídni a to, že se Nohavica se svou minulostí nedostatečně veřejně vyrovnal.[7][8]

Spolupráce s fanoušky po internetu

Jaromír Nohavica využívá internet jako hlavní komunikační médium pro kontakt se svými fanoušky. Na svém webu zveřejnil volně ke stažení MP3 album Pražská pálená[9] a stejně tak i na sklonku roku 2006 mini CD Od Jarka pod stromeček.[10] Pravidelně na svém webu zveřejňuje každé pondělí jednu píseň popsanou dobovými audio a video ukázkami, fotografiemi a zejména komentářem mapujícím na pozadí dobových souvislostí celou svou tvorbu. Dlouhodobý a jedinečný projekt nese název Archiv pod lupou.[11]

Dílo

Nohavica zpívá jednak vlastní písně a také překlady ruských písní Vysockého nebo Okudžavy. Jeho písně jsou do značné míry oblíbené díky tomu, že zpívá o obyčejném životě a o člověku, jsou lyricko-epické, obsahují nářečí z Ostravska a okolí Těšína.

Vedle písničkářské tvorby překládá Mozartovy opery do češtiny. V roce 2006 obdržel za český překlad opery Cosi fan tutte Cenu Sazky a Divadelních novin. V roce 2007 přeložil operu Don Giovanni.[12]

Diskografie

Alba

Malé desky

Spoluúčasti

Výběry

  • Hity folk & country 1998
  • Nejhezčí folkové písničky
  • Barvy českého folku
  • Nejhezčí folkové písničky 2
  • České hity 90-tých let

Velká Galerie

Literatura

V roce 2007 vydal Josef Rauvolf monografii o Nohavicovi s názvem Hledání Jaromíra Nohavici.

Související články

Reference

  1. ↑ Vladimír Vlasák: Vzácný i lidový Nohavica, iDnes.cz, 16. 3. 2003
  2. ↑ Akademie populární hudby - historie
  3. ↑ Mistrovství ČR ve hře scrabble
  4. ↑ iDNES.cz: Nohavica přiznal spolupráci s StB
  5. ↑ Novinky.cz: Nohavica: nikoho jsem neudal, StB už o všem věděla
  6. ↑ http://www.lidovky.cz/nohavica-myslel-ze-to-vybalancuje-mylil-se-fj8-/ln_noviny.asp?c=A070205_000030_ln_noviny_sko&klic=217562&mes=070205_0
  7. ↑ Hutka nazpíval song o udavači Nohavicovi, iDnes.cz, 12. 11. 2007
  8. ↑ písnička Udavač z Těšína, mp3
  9. ↑ FOLKtime: Pražská pálená Jarka Nohavici
  10. ↑ Aktuálně.cz: Nohavica je Ježíšek a zas rozdává desku
  11. ↑ [1]
  12. ↑ Josef Herman: Don Giovanni v Ostravě, Hudební rozhledy 02/08

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jaromír Nohavica
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jaromír Nohavica
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jarom%C3%ADr_Nohavica“