Zajíc polní
Z Multimediaexpo.cz
(Opravuji Commons) |
(+ FLICKR) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| barva = pink | | barva = pink | ||
| jméno = Zajíc polní | | jméno = Zajíc polní | ||
| - | | obrázek = | + | | obrázek = |
| šířka obrázku = 225px | | šířka obrázku = 225px | ||
| status = LC | | status = LC | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
| mapa rozšíření = Lepus_europaeus_range_Map.png | | mapa rozšíření = Lepus_europaeus_range_Map.png | ||
| popis mapy = Mapka s rozšířením (červeně oblasti, kde je zajíc původním druhem, růžově oblasti, kam byl zavlečen) | | popis mapy = Mapka s rozšířením (červeně oblasti, kde je zajíc původním druhem, růžově oblasti, kam byl zavlečen) | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Feldhase im Calwer Heckengäu.jpg|thumb|240px|Zajíc polní (2022)]] |
| - | '''Zajíc polní''' (''Lepus europaeus'') je hojný druh [[zajíc]]e žijící na velkém území [[Evropa|Evropy]], na severu zasahuje až do [[Skandinávie]] a [[Skotsko|Skotska]]. Obývá i západní [[Asie|Asii]]. Jako nepůvodní druh se dnes však vyskytuje např. i na území [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] nebo v [[Austrálie|Austrálii]]. Jeho přirozeným [[biotop]]em jsou otevřené krajiny, především pole, louky, okraje lesů aj., kde je díky svému hnědému zbarvení velmi dobře zamaskován. | + | [[Soubor:Biegnące zające szaraki 20140427 2184.jpg|thumb|240px|Běh zajíce polního]] |
| + | [[Soubor:Přílepy, imgp7503 (2013-02).jpg|thumb|240px|Běh zajíce polního]] | ||
| + | '''Zajíc polní''' (''Lepus europaeus'') je hojný druh [[zajíc]]e žijící na velkém území [[Evropa|Evropy]], na severu zasahuje až do [[Skandinávie]] a [[Skotsko|Skotska]]. Obývá i západní [[Asie|Asii]]. Jako nepůvodní druh se dnes však vyskytuje např. i na území [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] nebo v [[Austrálie|Austrálii]]. Jeho přirozeným [[biotop]]em jsou otevřené krajiny, především pole, louky, okraje lesů aj., kde je díky svému hnědému zbarvení velmi dobře zamaskován. | ||
== Stavba těla == | == Stavba těla == | ||
| - | Zajíc polní dorůstá 50 | + | Zajíc polní dorůstá 50 – 70 cm a dosahuje hmotnosti mezi 2,5 – 6,5 kg. Je velmi zdatným běžcem, běhá běžně 40 km/h a v nebezpečí až 74 km/h<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://www.savci.upol.cz/teorie/rychlost.htm| titul = Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie| jméno=Marek| příjmení=Bryl| jméno2=Tomáš| příjmení2=Matyáštík| vydavatel=Univerzita Palackého, upol.cz| rok=1998-2005}}</ref> a dobře kličkuje. Protože má přední nohy oproti zadním krátké, je rychlejší při běhu do kopce, než dolů. Má dlouhé uši, na koncích tmavé. |
== Rozmnožování a způsob života == | == Rozmnožování a způsob života == | ||
Zajíc polní žije samotářsky, v malé hloučky se zajíci sdružují jen v době páření(honcování), to začíná převážně v únoru, ale za teplého počasí i v lednu nebo v prosinci a trvá až do srpna nebo do září. Vidíme-li tedy na poli pobíhat více zajíců, první z nich je říjná zaječka a za ní průvod zajíců. Březost trvá 42 dnů a rodí se 2 až 5 mláďat. Mláďata se rodí plně osrstěna a na rozdíl od mláďat králíka divokého vidí. Každá zaječka za rok odrodí 7 až 10 zajíčků. Mnoho z nich však uhyne, a tak za rok přežijí jen 2 až 4. | Zajíc polní žije samotářsky, v malé hloučky se zajíci sdružují jen v době páření(honcování), to začíná převážně v únoru, ale za teplého počasí i v lednu nebo v prosinci a trvá až do srpna nebo do září. Vidíme-li tedy na poli pobíhat více zajíců, první z nich je říjná zaječka a za ní průvod zajíců. Březost trvá 42 dnů a rodí se 2 až 5 mláďat. Mláďata se rodí plně osrstěna a na rozdíl od mláďat králíka divokého vidí. Každá zaječka za rok odrodí 7 až 10 zajíčků. Mnoho z nich však uhyne, a tak za rok přežijí jen 2 až 4. | ||
Je býložravý, přes léto požírá zejména různé byliny, zbytky plodin po sklizni, přes zimu okusuje i větve a na jaře vyhledává také mladé pupeny. Své území si značkuje sekretem. | Je býložravý, přes léto požírá zejména různé byliny, zbytky plodin po sklizni, přes zimu okusuje i větve a na jaře vyhledává také mladé pupeny. Své území si značkuje sekretem. | ||
Mezi jeho přirozené predátory patří zejména [[orel|orli]] a masožraví [[dravec|dravci]], např. [[liška obecná|lišky]] nebo [[vlk obecný|vlci]]. | Mezi jeho přirozené predátory patří zejména [[orel|orli]] a masožraví [[dravec|dravci]], např. [[liška obecná|lišky]] nebo [[vlk obecný|vlci]]. | ||
| - | Díky novým zemědělským postupům na území mnoha evropských států jeho populace v minulých letech drasticky poklesla. Dříve docházelo k jeho přemnožení, hustota byla až | + | Díky novým zemědělským postupům na území mnoha evropských států jeho populace v minulých letech drasticky poklesla. Dříve docházelo k jeho přemnožení, hustota byla až 2 000 zajíců na 1000 hektarů a dovedl tak působit velké škody zemědělcům i lesákům<ref name="Savci">{{Citace monografie |
| příjmení = Hanzák | | příjmení = Hanzák | ||
| příjmení2 = | | příjmení2 = | ||
| jméno = Jan | | jméno = Jan | ||
| jméno2 = | | jméno2 = | ||
| - | | titul = | + | | titul = Naši savci |
| vydavatel = Albatros | | vydavatel = Albatros | ||
| místo = Praha | | místo = Praha | ||
| Řádka 45: | Řádka 47: | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Lepus+europaeus}}{{Commonscat|Lepus europaeus}}{{Lovná zvěř v ČR}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Zajícovití]] | [[Kategorie:Zajícovití]] | ||
Aktuální verze z 11. 1. 2023, 20:02
.jpg)
Zajíc polní (Lepus europaeus) je hojný druh zajíce žijící na velkém území Evropy, na severu zasahuje až do Skandinávie a Skotska. Obývá i západní Asii. Jako nepůvodní druh se dnes však vyskytuje např. i na území Jižní Ameriky nebo v Austrálii. Jeho přirozeným biotopem jsou otevřené krajiny, především pole, louky, okraje lesů aj., kde je díky svému hnědému zbarvení velmi dobře zamaskován.
Obsah |
Stavba těla
Zajíc polní dorůstá 50 – 70 cm a dosahuje hmotnosti mezi 2,5 – 6,5 kg. Je velmi zdatným běžcem, běhá běžně 40 km/h a v nebezpečí až 74 km/h[1] a dobře kličkuje. Protože má přední nohy oproti zadním krátké, je rychlejší při běhu do kopce, než dolů. Má dlouhé uši, na koncích tmavé.
Rozmnožování a způsob života
Zajíc polní žije samotářsky, v malé hloučky se zajíci sdružují jen v době páření(honcování), to začíná převážně v únoru, ale za teplého počasí i v lednu nebo v prosinci a trvá až do srpna nebo do září. Vidíme-li tedy na poli pobíhat více zajíců, první z nich je říjná zaječka a za ní průvod zajíců. Březost trvá 42 dnů a rodí se 2 až 5 mláďat. Mláďata se rodí plně osrstěna a na rozdíl od mláďat králíka divokého vidí. Každá zaječka za rok odrodí 7 až 10 zajíčků. Mnoho z nich však uhyne, a tak za rok přežijí jen 2 až 4. Je býložravý, přes léto požírá zejména různé byliny, zbytky plodin po sklizni, přes zimu okusuje i větve a na jaře vyhledává také mladé pupeny. Své území si značkuje sekretem. Mezi jeho přirozené predátory patří zejména orli a masožraví dravci, např. lišky nebo vlci. Díky novým zemědělským postupům na území mnoha evropských států jeho populace v minulých letech drasticky poklesla. Dříve docházelo k jeho přemnožení, hustota byla až 2 000 zajíců na 1000 hektarů a dovedl tak působit velké škody zemědělcům i lesákům[2].
Reference
- ↑ BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz. Dostupné online.
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Zajíc polní, s. 122.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |