Národní kulturní památka České republiky
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Národní kulturní památka''' ('''NKP''') je [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka]], která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství [[národ]]a. | '''Národní kulturní památka''' ('''NKP''') je [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka]], která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství [[národ]]a. | ||
| - | V [[ | + | V [[Česká republika|České republice]] prohlašuje národní kulturní památky svým nařízením [[vláda České republiky]] a pouze za souhlasu vlády České republiky je možné národní kulturní památku vyvézt mimo území státu. |
Jejich seznam je v publikaci s názvem ''Ústřední seznam kulturních památek ČR''. | Jejich seznam je v publikaci s názvem ''Ústřední seznam kulturních památek ČR''. | ||
== Procesy schvalování a odnímání statusu == | == Procesy schvalování a odnímání statusu == | ||
Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:19
Národní kulturní památka (NKP) je kulturní památka, která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. V České republice prohlašuje národní kulturní památky svým nařízením vláda České republiky a pouze za souhlasu vlády České republiky je možné národní kulturní památku vyvézt mimo území státu. Jejich seznam je v publikaci s názvem Ústřední seznam kulturních památek ČR.
Obsah |
Procesy schvalování a odnímání statusu
Prvních několik desítek národních kulturních památek bylo vyhlášeno v roce 1962, další přibyly například v letech 1969 (Modrá), 1971 (budějovická koněspřežka), 1978 (větší množství památek), 1988 (Archiv České koruny), 1989 (větší množství památek), 1991 (Břevnovský klášter), 1992 (areál Parlamentu ČR), 1995 (velké množství památek), 1998 (Moravské zemské desky), 1999 (4 památky), 2001 (velké množství památek), 2002 (4 památky), 2006 (9 památek), 2008 (větší množství památek) a 2010 (38 památek). Některým národním kulturním památkám byl tento status odňat, například smíchovskému památníku sovětských tankistů po aférách s jeho opakovaným přebarvováním. V roce 1992 byl tento status odebrán historickému centru města Tábor na žádost městských orgánů, protože bránil restitucím jakéhokoliv objektu ve městě.[1] Nařízením vlády č. 147/1999 Sb. bylo zrušeno množství národních kulturních památek, ale mnohé z nich byly tímtéž nařízením zároveň ve stejném anebo pozměněném vymezení znovu vyhlášeny: to se týkalo vyhlášení, která původně byla provedena pouhým usnesením vlády a nikoliv nařízením vlády. 8. února 2010 schválila Vláda České republiky s účinností od 1. července 2010 nařízení, které vyhlašuje celkem 38 nových národních kulturních památek, z toho 33 nemovitých a 5 movitých, čímž celkový počet vzrostl na 274. Zastoupena byla zejména moderní architektura, lidová kultura a technika.[2][3][4][1] Zároveň bylo upraveno dřívější vyhlášení Budějovické koněspřežky tak, aby odpovídalo aktuálnímu číslování parcel.[2]
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Národních kulturních památek máme již 274, Deník.cz, 8. 2. 2010
- ↑ 2,0 2,1 Česko si připíše 38 kulturních památek: vlak i Dalimilovu kroniku, Lidovky.cz, 8. 2. 2010, ČTK
- ↑ Vláda schválila nové národní kulturní památky, vlada.cz, 8. 2. 2010, rubrika Aktuálně
- ↑ Dokumenty vlády - 2010-02-08
Externí odkazy
- MonumNet Seznam nemovitých památek, světové dědictví, NKP, chráněná území, povolení k restaurování
- NKP Moravskoslezského kraje
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |