Veverka kapská
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 14: | Řádka 14: | ||
==Kam do ZOO== | ==Kam do ZOO== | ||
- | V posledních letech se stala veverka kapská oblíbenou atrakcí jak v [[zoologická zahrada|zoologických zahradách]], tak v domácí péči. V [[ | + | V posledních letech se stala veverka kapská oblíbenou atrakcí jak v [[zoologická zahrada|zoologických zahradách]], tak v domácí péči. V [[Česká republika|České republice]] je k vidění tento druh v [[Zoologická zahrada Praha|Zoologické zahradě Praha]], [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně|Plzeň]] a [[ZOO Dvůr Králové|Dvůr Králové]]. |
==Zdroje== | ==Zdroje== |
Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:19
Veverka kapská (Xerus inauris) je drobný hlodavec obývající Jižní Afriku: Botswanu, Lesotho, Namibii a Zimbabwe, kde se vyskytuje ve vyprahlých savanách v tropickém nebo subtropickém podnebném pásu.
Obsah |
Popis
Veverka kapská je drobná veverka měřící zhruba 20-30 cm na délku s hmotností kolem 575 g. Má dlouhé hmatové vousky, válcovité tělo a silné zadní končetiny, které ji umožňují obratně a rychle skákat. Zbarvení, ale také velikost veverky kapské je rozlišné a liší se podle několika poddruhů. Svrchu je zbarvena většinou pískově žlutě, aby mohla splývat se svým biotopem, po stranách se táhne bílý pruh a břicho má bílé. Vyklenuté oči lemuje bílý proužek, čenich a konce končetin jsou rovněž bílé. Huňatý ocas, měřící obvykle kolem 18-26 cm, je zhruba stejně zbarvený jako vrchní strana těla, jenom konec je tmavý.
Způsob života
Veverky kapské žijí v několikačlenných skupinách, v kterých bývá obvykle 6 až 10, v některých případech až 30 členů. Jsou to velice bystrá a plachá zvířata a při hledání potravy, kterou se stávají obvykle semena, nejrůznější plody, kořeny, ale i hmyz nebo ptačí vejce, se několikrát staví na zadní končetiny, aby měla větší rozhled a pokud spatří jen nejmenší náznak nebezpečí (jejich hlavními predátory jsou mangusty žíhané (Mungos mungo) a šakali čabrakoví (Canis mesomelas)), ihned vydají poplašný signál a všichni členové skupiny bleskově zmizí v nedalekých norách. Tyto nory bývají poměrně rozsáhlé (mohou zabírat i území větší než 100 m2) a veverka kapská je dokáže díky svým ostrým drápům vyhloubit i v tvrdé, suché a kamenité zemi, která se povětšinou nachází v jejich biotopu. Slouží také jako úkryt před přímým a prudkým slunečním žárem, jelikož je v norách o něco nižší teplota než venku. Pokud však teplota nepřesáhne hranici zhruba 48 °C, využívají slunečního žáru ke slunění, které mají velice rády a při kterém svůj huňatý ocas používají jako slunečník. Velkou část vody velice potřebné k životu v těchto podmínkách získávají také ze své potravy.
Samice rodí po 46-78 denní březosti ve své noře 1-3 slepá a holá mláďata. Prvních několik dnů svého života tráví v norách, kam jim matka nosí potravu. Mezi 21. až 22. dnem života otevírají oči a již v osmi týdnech většinou opouštějí matku. Veverka kapská se v přírodě nedožívá obvykle více než 3 let, v zajetí se může výjimečně dožít až 15 let.
Kam do ZOO
V posledních letech se stala veverka kapská oblíbenou atrakcí jak v zoologických zahradách, tak v domácí péči. V České republice je k vidění tento druh v Zoologické zahradě Praha, Plzeň a Dvůr Králové.
Zdroje
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |