Roubená stavba
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
(++) |
||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Roubení se v zásadě provádí kladením neopracovaných kmenů, nebo hraněných či polohraněných trámů na sebe ve vodorovném směru, čímž se vytváří nosná stěna. Stabilita konstrukce se řeší provázáním jednotlivých prvků v rozích stavby. To je řešeno několika způsoby. Nejjednodušší způsob je vazba pomocí přesahů. Tím se v rozích budovy vytvoří zhlaví, které je pro tyto stavby typické, především pro lidovou architekturu využívající tuto technologii. Pro zajištění stability konstrukce může být zhlaví doplněno ještě o svislé kůly zaražené do země. | Roubení se v zásadě provádí kladením neopracovaných kmenů, nebo hraněných či polohraněných trámů na sebe ve vodorovném směru, čímž se vytváří nosná stěna. Stabilita konstrukce se řeší provázáním jednotlivých prvků v rozích stavby. To je řešeno několika způsoby. Nejjednodušší způsob je vazba pomocí přesahů. Tím se v rozích budovy vytvoří zhlaví, které je pro tyto stavby typické, především pro lidovou architekturu využívající tuto technologii. Pro zajištění stability konstrukce může být zhlaví doplněno ještě o svislé kůly zaražené do země. | ||
| - | Další způsob přeplátování trámů v rozích je vazba tzv. na [[rybina|rybinu]], neboli spojení dvou trámů pomocí lichoběžníkového (rybinového) plátu ([[Čepování|čepu]]) zaústěného do vybrané plochy druhého trámu. Přesahující konec trámu svým tvarem připomíná rybí ocas. Šikmé seříznutí zabezpečuje trámy proti vybočení. V období středověku již byla konstruována hladká nároží bez přesahů, kdy je ale nutné konstrukčními úpravami zajistit [[stabilita|stabilitu]] konstrukce. | + | Další způsob přeplátování trámů v rozích je vazba tzv. na [[rybina|rybinu]], neboli spojení dvou trámů pomocí lichoběžníkového (rybinového) plátu ([[Čepování|čepu]]) zaústěného do vybrané plochy druhého trámu. Přesahující konec trámu svým tvarem připomíná rybí ocas. Šikmé seříznutí zabezpečuje trámy proti vybočení. V období středověku již byla konstruována hladká nároží bez přesahů, kdy je ale nutné konstrukčními úpravami zajistit [[stabilita|stabilitu]] konstrukce. |
| - | Jednou z nevýhod při stavbě těchto konstrukcí jsou odlišné rozměry jednotlivých trámů, které se eliminují vzájemným prostřídáním trámů při pokládce. Vzhledem k tomu, že se dřevo řadí mezi [[ortotropní]] materiály, tzn. že klade v různých směrech namáhání různý odpor, dochází časem díky působení tíhy konstrukce k postupnému slehávání trámů, což je dobře viditelné většinou na historických roubených stavbách. Při pohledu na ně je vidět jejich postupné slehávání směrem od pevného zděného jádra, které nejčastěji tvoří [[topeniště]] a [[komín]]. | + | Jednou z nevýhod při stavbě těchto konstrukcí jsou odlišné rozměry jednotlivých trámů, které se eliminují vzájemným prostřídáním trámů při pokládce. Vzhledem k tomu, že se dřevo řadí mezi [[ortotropní]] materiály, tzn. že klade v různých směrech namáhání různý odpor, dochází časem díky působení tíhy konstrukce k postupnému slehávání trámů, což je dobře viditelné většinou na historických roubených stavbách. Při pohledu na ně je vidět jejich postupné slehávání směrem od pevného zděného jádra, které nejčastěji tvoří [[topeniště]] a [[komín]]. |
| - | V minulosti byla do spár mezi trámy kladena [[ | + | V minulosti byla do spár mezi trámy kladena [[Mechy|mechová]] nebo [[Sláma|slaměná]] výplň a na ni byla uložena [[jíl]]ovitá [[hlína]], do níž byly přidávány zvířecí chlupy, [[Len|lněné]] a [[Konopí|konopné]] [[pazdeří]] nebo vlákna z [[Kopřiva|kopřivových]] stonků. Hliněný výmaz spár byl na povrchu urovnán, vyhlazen a opatřen [[hydroxid vápenatý|vápenným]] nátěrem (čistě bílým, nebo blankytně modrým). Nátěr byl pravidelně obnovován, a tak vznikala několik milimetrů silná vrstva postupně se odlupujících nátěrů.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Duša | jméno = Evžen | titul = Čím opravit spáry roubené chalupy? | url = http://www.ireceptar.cz/domov-a-bydleni/stavba-a-rekonstrukce/cim-opravit-spary-roubene-chalupy/ | datum vydání = 2009-08-08 | datum přístupu = 2012-08-22 | vydavatel = iReceptář.cz | místo = Praha}}</ref> |
== Materiály roubených stěn == | == Materiály roubených stěn == | ||
[[Soubor:Первый дом Норильска.jpg|thumb|240px|Nejstarší dům v [[Norilsk|Norilsku]]]] | [[Soubor:Первый дом Норильска.jpg|thumb|240px|Nejstarší dům v [[Norilsk|Norilsku]]]] | ||
Materiál používaný na konstrukce roubených stěn je [[dřevo]]. Nejčastěji se používají jehličnaté dřeviny, vzhledem k jejich poměrně krátké době růstu oproti listnatým dřevinám. Doba růstu jehličnatých dřevin se pohybuje okolo 80 až 100 let, doba růstu listnatých dřevin je 120 až 150 let. Naproti tomu mají listnaté dřeviny poměrně lepší mechanické vlastnosti než jehličnany. Z jehličnatých dřevin se využívá především [[smrk]]ové [[dřevo]], dále pak [[jedle]], [[borovice]], [[modřín]] a další. Z listnatých dřevin se využívá především [[dub]]. Ostatní se používají především na truhlářské práce a spojovací prostředky. | Materiál používaný na konstrukce roubených stěn je [[dřevo]]. Nejčastěji se používají jehličnaté dřeviny, vzhledem k jejich poměrně krátké době růstu oproti listnatým dřevinám. Doba růstu jehličnatých dřevin se pohybuje okolo 80 až 100 let, doba růstu listnatých dřevin je 120 až 150 let. Naproti tomu mají listnaté dřeviny poměrně lepší mechanické vlastnosti než jehličnany. Z jehličnatých dřevin se využívá především [[smrk]]ové [[dřevo]], dále pak [[jedle]], [[borovice]], [[modřín]] a další. Z listnatých dřevin se využívá především [[dub]]. Ostatní se používají především na truhlářské práce a spojovací prostředky. | ||
| - | |||
| - | |||
== Související články == | == Související články == | ||
Aktuální verze z 23. 6. 2023, 11:15
Roubená stavba je stavba, jejíž stěny jsou zbudovány technikou roubení. Trámy, kladené vodorovně na sebe, jsou v rozích spojovány různými typy tesařských vazeb.
Původně se používaly kmeny vůbec nebo jen mírně přitesávané, až později se prosadily trámy hraněné, zaručující lepší soudržnost stavby. Typem roubeného domu je srub.
Obsah |
Konstrukce
Roubení se v zásadě provádí kladením neopracovaných kmenů, nebo hraněných či polohraněných trámů na sebe ve vodorovném směru, čímž se vytváří nosná stěna. Stabilita konstrukce se řeší provázáním jednotlivých prvků v rozích stavby. To je řešeno několika způsoby. Nejjednodušší způsob je vazba pomocí přesahů. Tím se v rozích budovy vytvoří zhlaví, které je pro tyto stavby typické, především pro lidovou architekturu využívající tuto technologii. Pro zajištění stability konstrukce může být zhlaví doplněno ještě o svislé kůly zaražené do země.
Další způsob přeplátování trámů v rozích je vazba tzv. na rybinu, neboli spojení dvou trámů pomocí lichoběžníkového (rybinového) plátu (čepu) zaústěného do vybrané plochy druhého trámu. Přesahující konec trámu svým tvarem připomíná rybí ocas. Šikmé seříznutí zabezpečuje trámy proti vybočení. V období středověku již byla konstruována hladká nároží bez přesahů, kdy je ale nutné konstrukčními úpravami zajistit stabilitu konstrukce.
Jednou z nevýhod při stavbě těchto konstrukcí jsou odlišné rozměry jednotlivých trámů, které se eliminují vzájemným prostřídáním trámů při pokládce. Vzhledem k tomu, že se dřevo řadí mezi ortotropní materiály, tzn. že klade v různých směrech namáhání různý odpor, dochází časem díky působení tíhy konstrukce k postupnému slehávání trámů, což je dobře viditelné většinou na historických roubených stavbách. Při pohledu na ně je vidět jejich postupné slehávání směrem od pevného zděného jádra, které nejčastěji tvoří topeniště a komín.
V minulosti byla do spár mezi trámy kladena mechová nebo slaměná výplň a na ni byla uložena jílovitá hlína, do níž byly přidávány zvířecí chlupy, lněné a konopné pazdeří nebo vlákna z kopřivových stonků. Hliněný výmaz spár byl na povrchu urovnán, vyhlazen a opatřen vápenným nátěrem (čistě bílým, nebo blankytně modrým). Nátěr byl pravidelně obnovován, a tak vznikala několik milimetrů silná vrstva postupně se odlupujících nátěrů.[1]
Materiály roubených stěn
Materiál používaný na konstrukce roubených stěn je dřevo. Nejčastěji se používají jehličnaté dřeviny, vzhledem k jejich poměrně krátké době růstu oproti listnatým dřevinám. Doba růstu jehličnatých dřevin se pohybuje okolo 80 až 100 let, doba růstu listnatých dřevin je 120 až 150 let. Naproti tomu mají listnaté dřeviny poměrně lepší mechanické vlastnosti než jehličnany. Z jehličnatých dřevin se využívá především smrkové dřevo, dále pak jedle, borovice, modřín a další. Z listnatých dřevin se využívá především dub. Ostatní se používají především na truhlářské práce a spojovací prostředky.
Související články
Reference
- ↑ DUŠA, Evžen. Čím opravit spáry roubené chalupy? [online]. Praha : iReceptář.cz, 2009-08-08, [cit. 2012-08-22]. Dostupné online.
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |