Šablona:Článek dne/2023/10
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101III-Zschaeckel-206-35, Schlacht um Kursk, Panzer VI (Tiger I).jpg|right|160px|Sowjetunion, Kursk – Unternehmen Zitadelle (1943)]] | [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101III-Zschaeckel-206-35, Schlacht um Kursk, Panzer VI (Tiger I).jpg|right|160px|Sowjetunion, Kursk – Unternehmen Zitadelle (1943)]] | ||
- | '''<big>[[Bitva v Kurském oblouku]]</big>''' | + | '''<big>[[Bitva v Kurském oblouku]]</big>''', známá i jako '''[[Bitva v Kurském oblouku|Operace Citadela]]''' představuje jednu z nejvýznamnějších [[bitva|bitev]] [[Druhá světová válka|druhé světové války]] na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]]. Zahájila ji německá vojska [[4. červenec|4. července]] [[1943]] s úmyslem získat zpět na svou stranu [[Strategická iniciativa|strategickou iniciativu]] na východní frontě a připravit nepříteli natolik vážné ztráty, aby nemohl během roku zahájit významnější [[Útok|ofenzívu]]. Bezprostředním cílem bylo zlikvidovat [[Kurský oblouk]] a zničit sovětské síly v této oblasti. Bitva skončila [[22. červenec|22. července]], když Adolf Hitler nařídil (přes protesty Mansteina) další bojové operace ukončit. |
- | + | Ačkoliv ztráty [[Rudá armáda|Rudé armády]] byly mnohem větší než na německé straně, jednalo se z pohledu Německa o velký neúspěch, který definitivně odsoudil Třetí říši k porážce, neboť ta nebyla schopna nahradit utrpěné ztráty a definitivně ztratila [[strategická iniciativa|strategickou iniciativu]] na celé východní frontě. Historici ji považují spolu s [[Bitva u Stalingradu|bitvou o Stalingrad]] za rozhodující bitvu [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]]. | |
- | + | ||
- | + | Zároveň přestavuje jednu ze dvou největších [[tank]]ových bitev historie – druhou byla [[Bitva u Brodů]]. | |
- | + | ||
- | + | Skupina armád Střed (velitel útoku Walther Model) a [[skupina armád Jih]] (Erich von Manstein) zaútočí na „krk“ Kurského oblouku ve směru kousek na východ od města Kursk, odříznou město i celý oblouk a sovětské jednotky zde se nacházející. Hitler si sliboval hodně jak od zničení jednotek nacházejících se v oblouku, tak od obranných bojů, které začnou, až se Rudá armáda pokusí své obklíčené jednotky osvobodit. Plán evidentně musel vyústit v gigantickou bitvu, proto se k jeho provedení shromáždila většina tankových sil obou skupin armád i další [[strategické zálohy]]. Přesto panovaly oprávněné pochybnosti, zda mají obě útočná uskupení dostatek prostředků k provedení akce. | |
- | + | ||
+ | [[Stavka]] si byla vědoma německých plánů týkajících se Kurského oblouku do takových detailů, že znala i průběžné změny a přesuny termínů. Byla informována i o posledním a definitivním termínu s takovým předstihem, že byl zcela vyloučen jakýkoliv [[moment překvapení]] hrající ve prospěch Německa. | ||
+ | |||
+ | Sovětský plán vypracovaný Žukovem – Operace Kutuzov – spočíval v odražení nepřátelského útoku zhruba 1/2 až 2/3 shromážděných sil a následným protiútokem zbytku, který by německé síly rozdrtil. Zároveň s druhou fází operace se předpokládaly akce v oblasti [[Doněc|Doňce]] a [[Orelský oblouk|Orelského oblouku]] a snad i akce angloamerických sil ve [[Středomoří]]. Cílem tedy dle Žukova bylo: ''„unavit nepřítele na našich obranných postaveních, vyřadit z boje jeho tanky, pak přivést čerstvé posily a zlikvidovat hlavní seskupení generální ofenzívou“''. Za tímto účelem byly shromážděny celé 3 [[front]]y. Dva měly za úkol přímou obranu Kurského oblouku ([[Centrální front]] [[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij|Konstantina Rokossovského]] na severu a [[Voroněžský front]] [[Nikolaj Fjodorovič Vatutin|N.F.Vatutina]] na jihu), jeden ([[Stepní front]] [[Ivan Stěpanovič Koněv|I.S.Koněva]]) měl tvořit zálohy pro protiútoky v první a druhé fázi bitvy. Pak zde byly ovšem ještě tři fronty na frontě severně a jižně od Kurského oblouku ([[Západní front]] a [[Brjanský front]] na severu a [[Jihozápadní front]]), které vyčlenily ze svých řad početné [[záloha (vojenská operace)|zálohy]], které měly být v případě potřeby poskytnuty frontům v Kurském oblouku. Zároveň se předpokládalo, že ve druhé fázi operace zahájí Západní front útok na [[skupina armád Střed|skupinu armád Střed]] v severní části Orelského oblouku. | ||
+ | |||
+ | Během příprav byla na kritických místech vybudována 2 úplná hluboká pásma těžkého [[polní opevnění|polního opevnění]] optimalizovaného k proti[[tank]]ovému boji. Třetí se právě dokončovalo a čtvrté vznikalo. Sovětská strana asi opravdu nemohla být připravena lépe. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Verze z 7. 7. 2023, 16:15
Bitva v Kurském oblouku, známá i jako Operace Citadela představuje jednu z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě. Zahájila ji německá vojska 4. července 1943 s úmyslem získat zpět na svou stranu strategickou iniciativu na východní frontě a připravit nepříteli natolik vážné ztráty, aby nemohl během roku zahájit významnější ofenzívu. Bezprostředním cílem bylo zlikvidovat Kurský oblouk a zničit sovětské síly v této oblasti. Bitva skončila 22. července, když Adolf Hitler nařídil (přes protesty Mansteina) další bojové operace ukončit.
Ačkoliv ztráty Rudé armády byly mnohem větší než na německé straně, jednalo se z pohledu Německa o velký neúspěch, který definitivně odsoudil Třetí říši k porážce, neboť ta nebyla schopna nahradit utrpěné ztráty a definitivně ztratila strategickou iniciativu na celé východní frontě. Historici ji považují spolu s bitvou o Stalingrad za rozhodující bitvu Velké vlastenecké války.
Zároveň přestavuje jednu ze dvou největších tankových bitev historie – druhou byla Bitva u Brodů.
Skupina armád Střed (velitel útoku Walther Model) a skupina armád Jih (Erich von Manstein) zaútočí na „krk“ Kurského oblouku ve směru kousek na východ od města Kursk, odříznou město i celý oblouk a sovětské jednotky zde se nacházející. Hitler si sliboval hodně jak od zničení jednotek nacházejících se v oblouku, tak od obranných bojů, které začnou, až se Rudá armáda pokusí své obklíčené jednotky osvobodit. Plán evidentně musel vyústit v gigantickou bitvu, proto se k jeho provedení shromáždila většina tankových sil obou skupin armád i další strategické zálohy. Přesto panovaly oprávněné pochybnosti, zda mají obě útočná uskupení dostatek prostředků k provedení akce.
Stavka si byla vědoma německých plánů týkajících se Kurského oblouku do takových detailů, že znala i průběžné změny a přesuny termínů. Byla informována i o posledním a definitivním termínu s takovým předstihem, že byl zcela vyloučen jakýkoliv moment překvapení hrající ve prospěch Německa.
Sovětský plán vypracovaný Žukovem – Operace Kutuzov – spočíval v odražení nepřátelského útoku zhruba 1/2 až 2/3 shromážděných sil a následným protiútokem zbytku, který by německé síly rozdrtil. Zároveň s druhou fází operace se předpokládaly akce v oblasti Doňce a Orelského oblouku a snad i akce angloamerických sil ve Středomoří. Cílem tedy dle Žukova bylo: „unavit nepřítele na našich obranných postaveních, vyřadit z boje jeho tanky, pak přivést čerstvé posily a zlikvidovat hlavní seskupení generální ofenzívou“. Za tímto účelem byly shromážděny celé 3 fronty. Dva měly za úkol přímou obranu Kurského oblouku (Centrální front Konstantina Rokossovského na severu a Voroněžský front N.F.Vatutina na jihu), jeden (Stepní front I.S.Koněva) měl tvořit zálohy pro protiútoky v první a druhé fázi bitvy. Pak zde byly ovšem ještě tři fronty na frontě severně a jižně od Kurského oblouku (Západní front a Brjanský front na severu a Jihozápadní front), které vyčlenily ze svých řad početné zálohy, které měly být v případě potřeby poskytnuty frontům v Kurském oblouku. Zároveň se předpokládalo, že ve druhé fázi operace zahájí Západní front útok na skupinu armád Střed v severní části Orelského oblouku.
Během příprav byla na kritických místech vybudována 2 úplná hluboká pásma těžkého polního opevnění optimalizovaného k protitankovému boji. Třetí se právě dokončovalo a čtvrté vznikalo. Sovětská strana asi opravdu nemohla být připravena lépe.