Šablona:Článek dne/2023/10

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(++)
(+ Aktualizace)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101III-Zschaeckel-206-35, Schlacht um Kursk, Panzer VI (Tiger I).jpg|right|160px|Sowjetunion, Kursk – Unternehmen&nbsp;Zitadelle (1943)]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101III-Zschaeckel-206-35, Schlacht um Kursk, Panzer VI (Tiger I).jpg|right|160px|Sowjetunion, Kursk – Unternehmen&nbsp;Zitadelle (1943)]]
-
'''<big>[[Bitva v Kurském oblouku]]</big>''' byla americká filmová herečka a [[sexuální symbol]].
+
'''<big>[[Bitva v Kurském oblouku]]</big>''', známá i&nbsp;jako  '''[[Bitva v Kurském oblouku|Operace&nbsp;Citadela]]''' představuje jednu z nejvýznamnějších [[bitva|bitev]] [[Druhá světová válka|druhé světové války]] na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní&nbsp;frontě]]. Zahájila ji německá vojska [[4. červenec|4. července]] [[1943]] s úmyslem získat zpět na svou stranu [[Strategická iniciativa|strategickou iniciativu]] na&nbsp;východní frontě a&nbsp;připravit nepříteli natolik vážné ztráty, aby nemohl během roku zahájit významnější [[Útok|ofenzívu]]. Bezprostředním cílem bylo zlikvidovat [[Kurský oblouk]] a&nbsp;zničit sovětské síly v&nbsp;této oblasti. Bitva skončila [[22. červenec|22. července]], když Adolf&nbsp;Hitler nařídil (přes protesty Mansteina) další bojové operace ukončit.
-
Její rodiče pocházeli ze [[Severní Dakota|Severní Dakoty]]. Tři z jejich prarodičů se narodili v [[Kanada|Kanadě]], zatímco babička z otcovy strany pocházela z [[Německo|Německa]]. Její rodiče se vzali v roce 1917. Její otec byl bývalý [[nadporučík]] [[Armáda Spojených států amerických|americké&nbsp;armády]] pověřený velením a její matka byla bývalá kočovná herečka. V&nbsp;prvních letech manželství žili rodiče v Edmontonu v provincii Alberta v Kanadě. Před narozením Jane se její matka dočasně přestěhovala do Spojených států, aby zajistila, že Jane bude americkou občankou. Později se rodina přemístila do [[San Fernando Valley]] v jižní [[Kalifornie|Kalifornii]]. V roce 1930 žili v [[Burbank]]u a její otec pracoval jako vedoucí kanceláře v pobočce továrny na [[Mýdlo|mýdla]].
+
Ačkoliv ztráty [[Rudá armáda|Rudé armády]] byly mnohem větší než na německé straně, jednalo se&nbsp;z&nbsp;pohledu Německa o&nbsp;velký neúspěch, který definitivně odsoudil Třetí říši k porážce, neboť ta nebyla schopna nahradit utrpěné ztráty a&nbsp;definitivně ztratila [[strategická iniciativa|strategickou iniciativu]] na&nbsp;celé východní frontě. Historici ji považují spolu s&nbsp;[[Bitva u Stalingradu|bitvou o Stalingrad]] za&nbsp;rozhodující bitvu [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]].  
-
Matka zajistila Russellové lekce na klavír. Navíc se kromě hudby zajímala o drama a&nbsp;účinkovala v představeních střední&nbsp;školy Van&nbsp;Nuys. Nejdříve chtěla být designérkou, po smrti svého otce se rozhodla pracovat jako recepční. Také působila jako [[modelka|fotomodelka]] a na přání své matky studovala drama, hrála s divadlem [[Max Reinhardt|Maxe&nbsp;Reinhardta]] a se slavnou [[rusko]]u herečkou Mariou&nbsp;Ouspenskou.
+
-
V roce 1940 podepsala Russellová sedmiletou [[smlouva|smlouvu]] s [[film]]ovým magnátem [[Howard Hughes|Howardem Hughesem]] a debutovala ve [[film]]u ''Zločinec'' ([[1943 ve filmu|1943]]), příběhu o [[Billy Kid]]ovi, který ukázal její smyslnou postavu. Ačkoliv byl film dokončen v roce [[1941]], objevil se na plátnech až o dva roky později. Nastaly problémy s [[cenzura|cenzurou]] kvůli způsobu, jakým je ve filmu ukázán její bohatý [[výstřih]]. Když film konečně prošel cenzurou, byl uveden v roce 1946. Během tohoto období byla Russellová zaneprázdněna publicitou a stávala se slavnou osobou.
+
Zároveň přestavuje jednu ze&nbsp;dvou největších [[tank]]ových bitev historie – druhou byla [[Bitva u Brodů]].
-
Spolu s Lanou Turnerovou a Ritou Hayworthovou zosobňovala Russellová vzhled smyslné sladké dívky, ačkoliv její míry a výška byly jiné než u jejich současnic. Vedle tisíců útržků od [[Komika|komiků]] z [[Rozhlas|rádia]], včetně [[Boba Hopeho]], který ji představil jako "dvě a jedinou Jane Russellovou", její fotografie na stohu sena mračící se se vzpurnou krásou a mladou smyslností, když se její ňadra napínaly pevně proti jejím šatům, byla oblíbeným obrázkem mužů sloužících ve [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. Ačkoliv její rané filmy ukazovalo pouze málo z jejího hereckého umění, pomohly jí v kariéře ukazující veselé, často cynické, tvrdé ženy, často s&nbsp;vtipkující náladou.  
+
-
V roce 1947 se Russellová pokusila vydat se na hudební dráhu. S orchestrem [[Kay Kyser|Kaye Kysera]] natočila singl "As Long As I Live".
+
Skupina armád Střed (velitel útoku Walther Model) a [[skupina armád Jih]] (Erich von Manstein) zaútočí na „krk“ Kurského oblouku ve směru kousek na východ od města Kursk, odříznou město i celý oblouk a sovětské jednotky zde se nacházející. Hitler si sliboval hodně jak od zničení jednotek nacházejících se v oblouku, tak od obranných bojů, které začnou, až se Rudá armáda pokusí své obklíčené jednotky osvobodit. Plán evidentně musel vyústit v gigantickou bitvu, proto se k jeho provedení shromáždila většina tankových sil obou skupin armád i další [[strategické zálohy]]. Přesto panovaly oprávněné pochybnosti, zda mají obě útočná uskupení dostatek prostředků k provedení akce.
-
Pokračovala však v&nbsp;hraní s cílem dokonalosti v mnoha rolích, včetně [[Kalamity Jane]] s [[Bob Hope|Bobem Hopem]] ve filmu ''Bledá&nbsp;tvář'' ([[1948 ve filmu|1948]]) na půjčku pro Paramount&nbsp;Pictures a s&nbsp;Mikem Delroyem a Hopem ve filmu ''Syn bledé tváře'' ([[1952 ve filmu|1952]]), opět v Paramountu.
+
 
 +
[[Stavka]] si byla vědoma německých plánů týkajících se Kurského oblouku do takových detailů, že znala i průběžné změny a přesuny termínů. Byla informována i o posledním a definitivním termínu s takovým předstihem, že byl zcela vyloučen jakýkoliv [[moment překvapení]] hrající ve prospěch Německa.
 +
 
 +
Sovětský plán vypracovaný Žukovem – Operace Kutuzov – spočíval v odražení nepřátelského útoku zhruba 1/2 až 2/3 shromážděných sil a&nbsp;následným protiútokem zbytku, který by&nbsp;německé síly rozdrtil. Zároveň s druhou fází operace se předpokládaly akce v oblasti [[Doněc|Doňce]] a [[Orelský oblouk|Orelského oblouku]] a snad i akce angloamerických sil ve [[Středomoří]]. Cílem tedy dle Žukova bylo: ''„unavit nepřítele na našich obranných postaveních, vyřadit z boje jeho tanky, pak přivést čerstvé posily a zlikvidovat hlavní seskupení generální ofenzívou“''. Za tímto účelem byly shromážděny celé 3 [[front]]y. Dva měly za úkol přímou obranu Kurského oblouku ([[Centrální front]] [[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij|Konstantina Rokossovského]] na severu a [[Voroněžský front]] [[Nikolaj Fjodorovič Vatutin|N.F.Vatutina]] na jihu), jeden ([[Stepní front]] [[Ivan Stěpanovič Koněv|I.S.Koněva]]) měl tvořit zálohy pro protiútoky v první a druhé fázi bitvy. Pak zde byly ovšem ještě tři fronty na frontě severně a jižně od Kurského oblouku ([[Západní front]] a [[Brjanský front]] na severu a [[Jihozápadní front]]), které vyčlenily ze svých řad početné [[záloha (vojenská operace)|zálohy]], které měly být v případě potřeby poskytnuty frontům v Kurském oblouku. Zároveň se předpokládalo, že ve druhé fázi operace zahájí Západní front útok na [[skupina armád Střed|skupinu armád Střed]] v severní části Orelského oblouku.
 +
 
 +
Během příprav byla na kritických místech vybudována 2 úplná hluboká pásma těžkého [[polní opevnění|polního opevnění]] optimalizovaného k proti[[tank]]ovému boji. Třetí se právě dokončovalo a čtvrté vznikalo. Sovětská strana asi&nbsp;opravdu nemohla být připravena lépe.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Verze z 7. 7. 2023, 16:15

Sowjetunion, Kursk – Unternehmen Zitadelle (1943)

Bitva v Kurském oblouku, známá i jako Operace Citadela představuje jednu z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě. Zahájila ji německá vojska 4. července 1943 s úmyslem získat zpět na svou stranu strategickou iniciativu na východní frontě a připravit nepříteli natolik vážné ztráty, aby nemohl během roku zahájit významnější ofenzívu. Bezprostředním cílem bylo zlikvidovat Kurský oblouk a zničit sovětské síly v této oblasti. Bitva skončila 22. července, když Adolf Hitler nařídil (přes protesty Mansteina) další bojové operace ukončit.

Ačkoliv ztráty Rudé armády byly mnohem větší než na německé straně, jednalo se z pohledu Německa o velký neúspěch, který definitivně odsoudil Třetí říši k porážce, neboť ta nebyla schopna nahradit utrpěné ztráty a definitivně ztratila strategickou iniciativu na celé východní frontě. Historici ji považují spolu s bitvou o Stalingrad za rozhodující bitvu Velké vlastenecké války.

Zároveň přestavuje jednu ze dvou největších tankových bitev historie – druhou byla Bitva u Brodů.

Skupina armád Střed (velitel útoku Walther Model) a skupina armád Jih (Erich von Manstein) zaútočí na „krk“ Kurského oblouku ve směru kousek na východ od města Kursk, odříznou město i celý oblouk a sovětské jednotky zde se nacházející. Hitler si sliboval hodně jak od zničení jednotek nacházejících se v oblouku, tak od obranných bojů, které začnou, až se Rudá armáda pokusí své obklíčené jednotky osvobodit. Plán evidentně musel vyústit v gigantickou bitvu, proto se k jeho provedení shromáždila většina tankových sil obou skupin armád i další strategické zálohy. Přesto panovaly oprávněné pochybnosti, zda mají obě útočná uskupení dostatek prostředků k provedení akce.

Stavka si byla vědoma německých plánů týkajících se Kurského oblouku do takových detailů, že znala i průběžné změny a přesuny termínů. Byla informována i o posledním a definitivním termínu s takovým předstihem, že byl zcela vyloučen jakýkoliv moment překvapení hrající ve prospěch Německa.

Sovětský plán vypracovaný Žukovem – Operace Kutuzov – spočíval v odražení nepřátelského útoku zhruba 1/2 až 2/3 shromážděných sil a následným protiútokem zbytku, který by německé síly rozdrtil. Zároveň s druhou fází operace se předpokládaly akce v oblasti Doňce a Orelského oblouku a snad i akce angloamerických sil ve Středomoří. Cílem tedy dle Žukova bylo: „unavit nepřítele na našich obranných postaveních, vyřadit z boje jeho tanky, pak přivést čerstvé posily a zlikvidovat hlavní seskupení generální ofenzívou“. Za tímto účelem byly shromážděny celé 3 fronty. Dva měly za úkol přímou obranu Kurského oblouku (Centrální front Konstantina Rokossovského na severu a Voroněžský front N.F.Vatutina na jihu), jeden (Stepní front I.S.Koněva) měl tvořit zálohy pro protiútoky v první a druhé fázi bitvy. Pak zde byly ovšem ještě tři fronty na frontě severně a jižně od Kurského oblouku (Západní front a Brjanský front na severu a Jihozápadní front), které vyčlenily ze svých řad početné zálohy, které měly být v případě potřeby poskytnuty frontům v Kurském oblouku. Zároveň se předpokládalo, že ve druhé fázi operace zahájí Západní front útok na skupinu armád Střed v severní části Orelského oblouku.

Během příprav byla na kritických místech vybudována 2 úplná hluboká pásma těžkého polního opevnění optimalizovaného k protitankovému boji. Třetí se právě dokončovalo a čtvrté vznikalo. Sovětská strana asi opravdu nemohla být připravena lépe.