Šablona:Článek dne/2023/10

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 7. 7. 2023, 17:02

Bitva v Kurském oblouku, známá i jako Operace Citadela představuje jednu z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě. Zahájila ji německá vojska 4. července 1943 s úmyslem získat zpět na svou stranu strategickou iniciativu na východní frontě a připravit nepříteli natolik vážné ztráty, aby nemohl během roku zahájit významnější ofenzívu. Bezprostředním cílem bylo zlikvidovat Kurský oblouk a zničit sovětské síly v této oblasti. Bitva skončila 22. července 1943 na ostrý příkaz Adolfa Hitlera.

Ačkoliv ztráty Rudé armády byly mnohem větší než na německé straně, jednalo se z pohledu Německa o velký neúspěch, který definitivně odsoudil Třetí říši k porážce, neboť ta nebyla schopna nahradit utrpěné ztráty a definitivně ztratila strategickou iniciativu na celé východní frontě. Historici ji považují spolu s bitvou o Stalingrad za rozhodující bitvu Velké vlastenecké války.

Zároveň přestavuje jednu ze dvou největších tankových bitev historie – druhou byla Bitva u Brodů.

Skupina armád Střed (velitel útoku Walther Model) a skupina armád Jih (Erich von Manstein) zaútočí na „krk“ Kurského oblouku ve směru kousek na východ od města Kursk, odříznou město i celý oblouk a sovětské jednotky zde se nacházející. Hitler si sliboval hodně jak od zničení jednotek nacházejících se v oblouku, tak od obranných bojů, které začnou, až se Rudá armáda pokusí své obklíčené jednotky osvobodit. Plán evidentně musel vyústit v gigantickou bitvu, proto se k jeho provedení shromáždila většina tankových sil obou skupin armád i další strategické zálohy. Přesto panovaly oprávněné pochybnosti, zda mají obě útočná uskupení dostatek prostředků k provedení akce.

Stavka si byla vědoma německých plánů týkajících se Kurského oblouku do takových detailů, že znala i průběžné změny a přesuny termínů. Byla informována i o posledním a definitivním termínu s takovým předstihem, že byl zcela vyloučen jakýkoliv moment překvapení hrající ve prospěch Německa.

Sovětský plán vypracovaný Žukovem – Operace Kutuzov – spočíval v odražení nepřátelského útoku zhruba 1/2 až 2/3 shromážděných sil a následným protiútokem zbytku, který by německé síly rozdrtil. Zároveň s druhou fází operace se předpokládaly akce v oblasti Doňce a Orelského oblouku a snad i akce angloamerických sil ve Středomoří. Cílem tedy dle Žukova bylo: „unavit nepřítele na našich obranných postaveních, vyřadit z boje jeho tanky, pak přivést čerstvé posily a zlikvidovat hlavní seskupení generální ofenzívou“. Za tímto účelem byly shromážděny celé 3 fronty. Dva měly za úkol přímou obranu Kurského oblouku (Centrální front Konstantina Rokossovského na severu a Voroněžský front N.F. Vatutina na jihu), jeden (Stepní front I.S. Koněva) měl tvořit zálohy pro protiútoky v první a druhé fázi bitvy. Pak zde byly ovšem ještě tři fronty na frontě severně a jižně od Kurského oblouku (Západní front a Brjanský front na severu a Jihozápadní front), které vyčlenily ze svých řad početné zálohy, které měly být v případě potřeby poskytnuty frontům v Kurském oblouku. Zároveň se předpokládalo, že ve druhé fázi operace zahájí Západní front útok na skupinu armád Střed v severní části Orelského oblouku.

Během příprav byla na kritických místech vybudována 2 úplná hluboká pásma těžkého polního opevnění optimalizovaného k protitankovému boji. Třetí se právě dokončovalo a čtvrté vznikalo. Sovětská strana asi opravdu nemohla být připravena lépe.

Předběžné německé akce byly zahájeny 4. července 1943 odpoledne 4. tankovou armádou. Akce byla úspěšná, ale téměř čtvrtina brigády Pantherů musela být vyřazena pro technické obtíže. Vlastní útok začal 5. července ve 4:30 ráno. Sovětské zdroje udávají, že těsně před zahájením německého útoku provedlo dělostřelectvo Rudé armády na základě informací od několika přeběhlíků o plánovaném začátku ofenzívy zdařilý mohutný dělostřelecký přepad, který způsobil německým úderným jednotkám těžké ztráty. Bojová hlášení německých jednotek mluví pouze o krátké rušivé palbě.

Brzy bylo zřejmé, že plán akce nebude možno splnit tak rychle, jak bylo očekáváno. V prvních dnech bylo sice dosaženo výrazných výsledků, leč stále bylo zřejmější, že se německý postup stále více zadrhává a ztráty neúměrně rostou. Jako rozhodující faktor lze zřejmě brát i situaci ve vzduchu – Luftwaffe v prvních dnech získala zřetelnou převahu a byla bez problémů schopna jak zajišťovat vzdušné údery proti nepřátelským jednotkám, tak poskytovat vzdušné krytí jednotkám vlastním. Postupem času však Stavka začala k bojišti přesunovat tisíce nových strojů a zároveň se projevil nedostatek pohonných hmot u německého letectva...

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
 [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101III-Zschaeckel-206-35, Schlacht um Kursk, Panzer VI (Tiger I).jpg|right|160px|Sowjetunion, Kursk – Unternehmen&nbsp;Zitadelle (1943)]]
-'''<big>[[Bitva v Kurském oblouku]]</big>''' byla americká filmová herečka a [[sexuální symbol]].
+'''<big>[[Bitva v Kurském oblouku]]</big>''', známá i&nbsp;jako  '''[[Bitva v Kurském oblouku|Operace&nbsp;Citadela]]''' představuje jednu z nejvýznamnějších [[bitva|bitev]] [[Druhá světová válka|druhé světové války]] na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní&nbsp;frontě]]. Zahájila ji německá vojska [[4. červenec|4. července]] [[1943]] s úmyslem získat zpět na svou stranu [[Strategická iniciativa|strategickou iniciativu]] na&nbsp;východní frontě a&nbsp;připravit nepříteli natolik vážné ztráty, aby nemohl během roku zahájit významnější [[Útok|ofenzívu]]. Bezprostředním cílem bylo zlikvidovat Kurský oblouk a&nbsp;zničit sovětské síly v&nbsp;této oblasti. Bitva skončila [[22. červenec|22. července]] [[1943]] na ostrý příkaz Adolfa&nbsp;Hitlera.
-Její rodiče pocházeli ze [[Severní Dakota|Severní Dakoty]]. Tři z jejich prarodičů se narodili v [[Kanada|Kanadě]], zatímco babička z otcovy strany pocházela z [[Německo|Německa]]. Její rodiče se vzali v roce 1917. Její otec byl bývalý [[nadporučík]] [[Armáda Spojených států amerických|americké&nbsp;armády]] pověřený velením a její matka byla bývalá kočovná herečka. V&nbsp;prvních letech manželství žili rodiče v Edmontonu v provincii Alberta v Kanadě. Před narozením Jane se její matka dočasně přestěhovala do Spojených států, aby zajistila, že Jane bude americkou občankou. Později se rodina přemístila do [[San Fernando Valley]] v jižní [[Kalifornie|Kalifornii]]. V roce 1930 žili v [[Burbank]]u a její otec pracoval jako vedoucí kanceláře v pobočce továrny na [[Mýdlo|mýdla]].
+Ačkoliv ztráty [[Rudá armáda|Rudé armády]] byly mnohem větší než na německé straně, jednalo se&nbsp;z&nbsp;pohledu Německa o&nbsp;velký neúspěch, který definitivně odsoudil Třetí říši k porážce, neboť ta nebyla schopna nahradit utrpěné ztráty a&nbsp;definitivně ztratila [[strategická iniciativa|strategickou iniciativu]] na&nbsp;celé východní frontě. Historici ji považují spolu s&nbsp;[[Bitva u Stalingradu|bitvou o Stalingrad]] za&nbsp;rozhodující bitvu [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]].
-Matka zajistila Russellové lekce na klavír. Navíc se kromě hudby zajímala o drama a&nbsp;účinkovala v představeních střední&nbsp;školy Van&nbsp;Nuys. Nejdříve chtěla být designérkou, po smrti svého otce se rozhodla pracovat jako recepční. Také působila jako [[modelka|fotomodelka]] a na přání své matky studovala drama, hrála s divadlem [[Max Reinhardt|Maxe&nbsp;Reinhardta]] a se slavnou [[rusko]]u herečkou Mariou&nbsp;Ouspenskou.
-V roce 1940 podepsala Russellová sedmiletou [[smlouva|smlouvu]] s [[film]]ovým magnátem [[Howard Hughes|Howardem Hughesem]] a debutovala ve [[film]]u ''Zločinec'' ([[1943 ve filmu|1943]]), příběhu o [[Billy Kid]]ovi, který ukázal její smyslnou postavu. Ačkoliv byl film dokončen v roce [[1941]], objevil se na plátnech až o dva roky později. Nastaly problémy s [[cenzura|cenzurou]] kvůli způsobu, jakým je ve filmu ukázán její bohatý [[výstřih]]. Když film konečně prošel cenzurou, byl uveden v roce 1946. Během tohoto období byla Russellová zaneprázdněna publicitou a stávala se slavnou osobou.
+Zároveň přestavuje jednu ze&nbsp;dvou největších [[tank]]ových bitev historie – druhou byla [[Bitva u Brodů]].
-Spolu s Lanou Turnerovou a Ritou Hayworthovou zosobňovala Russellová vzhled smyslné sladké dívky, ačkoliv její míry a výška byly jiné než u jejich současnic. Vedle tisíců útržků od [[Komika|komiků]] z [[Rozhlas|rádia]], včetně [[Boba Hopeho]], který ji představil jako "dvě a jedinou Jane Russellovou", její fotografie na stohu sena mračící se se vzpurnou krásou a mladou smyslností, když se její ňadra napínaly pevně proti jejím šatům, byla oblíbeným obrázkem mužů sloužících ve [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. Ačkoliv její rané filmy ukazovalo pouze málo z jejího hereckého umění, pomohly jí v kariéře ukazující veselé, často cynické, tvrdé ženy, často s&nbsp;vtipkující náladou.
-V roce 1947 se Russellová pokusila vydat se na hudební dráhu. S orchestrem [[Kay Kyser|Kaye Kysera]] natočila singl "As Long As I Live".
+Skupina armád Střed (velitel útoku Walther Model) a [[skupina armád Jih]] (Erich von Manstein) zaútočí na „krk“ Kurského oblouku ve směru kousek na východ od města Kursk, odříznou město i celý oblouk a sovětské jednotky zde se nacházející. Hitler si sliboval hodně jak od zničení jednotek nacházejících se v oblouku, tak od obranných bojů, které začnou, až se Rudá armáda pokusí své obklíčené jednotky osvobodit. Plán evidentně musel vyústit v gigantickou bitvu, proto se k jeho provedení shromáždila většina tankových sil obou skupin armád i&nbsp;další strategické zálohy. Přesto panovaly oprávněné pochybnosti, zda mají obě útočná uskupení dostatek prostředků k&nbsp;provedení akce.
-Pokračovala však v&nbsp;hraní s cílem dokonalosti v mnoha rolích, včetně [[Kalamity Jane]] s [[Bob Hope|Bobem Hopem]] ve filmu ''Bledá&nbsp;tvář'' ([[1948 ve filmu|1948]]) na půjčku pro Paramount&nbsp;Pictures a s&nbsp;Mikem Delroyem a Hopem ve filmu ''Syn bledé tváře'' ([[1952 ve filmu|1952]]), opět v Paramountu.
+[[Stavka]] si byla vědoma německých plánů týkajících se Kurského oblouku do takových detailů, že znala i průběžné změny a přesuny termínů. Byla informována i&nbsp;o&nbsp;posledním a&nbsp;definitivním termínu s&nbsp;takovým předstihem, že byl zcela vyloučen jakýkoliv [[moment překvapení]] hrající ve prospěch Německa.
+Sovětský plán vypracovaný Žukovem – Operace Kutuzov – spočíval v odražení nepřátelského útoku zhruba 1/2 až 2/3 shromážděných sil a&nbsp;následným protiútokem zbytku, který by&nbsp;německé síly rozdrtil. Zároveň s druhou fází operace se předpokládaly akce v oblasti [[Severní Doněc|Doňce]] a Orelského&nbsp;oblouku a snad i akce angloamerických sil ve [[Středomoří]]. Cílem tedy dle Žukova bylo: ''„unavit nepřítele na našich obranných postaveních, vyřadit z boje jeho tanky, pak přivést čerstvé posily a zlikvidovat hlavní seskupení generální ofenzívou“''. Za tímto účelem byly shromážděny celé 3&nbsp;[[Front|fronty]]. Dva měly za úkol přímou obranu Kurského oblouku (Centrální front Konstantina Rokossovského na severu a Voroněžský front N.F.&nbsp;Vatutina na jihu), jeden (Stepní front I.S.&nbsp;Koněva) měl tvořit zálohy pro&nbsp;protiútoky v&nbsp;první a&nbsp;druhé fázi bitvy. Pak zde byly ovšem ještě tři fronty na frontě severně a jižně od Kurského oblouku (Západní front a Brjanský front na severu a&nbsp;Jihozápadní&nbsp;front), které vyčlenily ze svých řad početné [[záloha (vojenská operace)|zálohy]], které měly být v případě potřeby poskytnuty frontům v Kurském oblouku. Zároveň se předpokládalo, že ve druhé fázi operace zahájí Západní front útok na skupinu armád Střed v severní části Orelského oblouku.
+Během příprav byla na kritických místech vybudována 2 úplná hluboká pásma těžkého [[polní opevnění|polního opevnění]] optimalizovaného k proti[[tank]]ovému boji. Třetí se právě dokončovalo a čtvrté vznikalo. Sovětská strana asi&nbsp;opravdu nemohla být připravena lépe.
+Předběžné německé akce byly zahájeny [[4. červenec|4. července]] [[1943]] odpoledne 4.&nbsp;tankovou armádou. Akce byla úspěšná, ale téměř čtvrtina brigády [[Panther]]ů musela být vyřazena pro technické obtíže. Vlastní útok začal [[5. červenec|5.&nbsp;července]] ve 4:30 ráno. Sovětské zdroje udávají, že těsně před zahájením německého útoku provedlo [[dělostřelectvo]] [[Rudá armáda|Rudé armády]] na základě informací od několika přeběhlíků o plánovaném začátku ofenzívy zdařilý mohutný [[dělostřelecký přepad]], který způsobil německým úderným jednotkám těžké ztráty. Bojová hlášení německých jednotek mluví pouze o&nbsp;krátké rušivé palbě.
+Brzy bylo zřejmé, že plán akce nebude možno splnit tak rychle, jak bylo očekáváno. V prvních dnech bylo sice dosaženo výrazných výsledků, leč stále bylo zřejmější, že se německý postup stále více zadrhává a ztráty neúměrně rostou. Jako rozhodující faktor lze zřejmě brát i situaci ve vzduchu – [[Luftwaffe]] v prvních dnech získala zřetelnou převahu a byla bez problémů schopna jak zajišťovat vzdušné údery proti nepřátelským jednotkám, tak poskytovat vzdušné krytí jednotkám vlastním. Postupem času však Stavka začala k&nbsp;bojišti přesunovat tisíce nových strojů a zároveň se projevil nedostatek pohonných hmot u německého letectva...
 <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>