Zvolenská Slatina

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 6. 11. 2023, 20:13

Kostel Povýšení svatého kříže

Obecní úřad (2022)

Zvolenská Slatina (latinsky Sancta Crux de Solio, německy Großslatina, maďarsky Nagyszalatna, do roku 1927 Veľká Slatina) je obec na Slovensku v okrese Zvolen.

Ke dni 31. 12. 2022 zde žilo 2 783 obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1332.

Poloha

Obec leží ve Zvolenské kotlině, v údolí Slatinského potoka, což je pravobřežní přítok Slatiny.

Dějiny

Archeologové ve vsi našli žárové pohřebiště lužické kultury z mladší doby bronzové. Slatina se zmiňuje v roce 1332 jako obec svobodných, neboť zde žili královští lovci a byla zde kurýrní a strážní služba panství Vígľaš. V 16. a 17. století zde stála protiturecká pevnůstka, přesto obec zažila hodně přepadů a Turkům byla poplatná od roku 1584 do roku 1668, tedy téměř století. Od 17. století se tehdejší Welke Slatina rozrostla na městečko.

Lidé se živili zemědělstvím a přes zimu řemesly, zejména kožešnictvím, ale i obchodem s obilím. Během první republiky se z vesnice odstěhovalo poměrně hodně obyvatel.

Během Slovenském národním povstání, zejména v říjnu 1944, zde bylo velitelské stanoviště 2. československé paradesantní brigády.

Místní části obce

Slatinka
Rajčula
Sebechov
Prefektuška
Kráľová
Šibenice
Boroviny
Krvavník
Nový Dvor (Slatinský Majer)

Rodáci

Terézia Vansová, slovenská spisovatelka
Mária Ďuríčková, slovenská spisovatelka
Mikuláš Moyzes, slovenský skladatel a varhaník
Rinaldo Oláh, houslový virtuóz a primáš
Martin Libjak, pedagog
Ján Kulich, sochař a národní umělec
Ján Bahýľ, konstruktér a vynálezce
Ján Husárik, choreograf a režisér

Souřadnice

Souřadnice: 48°33′41″ s. š., 19°15′36″ v. d.

Externí odkazy

Oficiální stránky obce

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zvolenská Slatina

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zvolenská Slatina

Města a obce okresu Zvolen (2 + 24)
Babiná • Bacúrov • Breziny • Budča • Bzovská Lehôtka • Dobrá Niva • Dubové • Hronská Breznica • Kováčová • Lešť • Lieskovec • Lukavica • Michalková • Očová • Ostrá Lúka • Pliešovce • Podzámčok • Sása • Sielnica • Sliač • Tŕnie • Turová • Veľká Lúka • Zvolen • Zvolenská Slatina • Železná Breznica

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 10: / Řádka 10: @@
 == Dějiny ==
-Archeologové ve vsi našli žárové pohřebiště [[Lužická kultura|lužické kultury]] z&nbsp;mladší [[Doba bronzová|doby bronzové]]. Slatina se zmiňuje v&nbsp;roce 1332 jako obec svobodných, neboť zde žili královští lovci a byla zde kurýrní a strážní služba panství [[Vígľaš]]. V&nbsp;16. a&nbsp;17.&nbsp;století zde stála protiturecká pevnůstka, přesto obec zažila hodně přepadů a [[Osmanská říše|Turkům]] byla poplatná od roku 1584 do roku 1668, tedy téměř století. Od&nbsp;17.&nbsp;století se tehdejší ''Welke Slatina'' rozrostla na městečko.
+Archeologové ve vsi našli žárové pohřebiště lužické kultury z&nbsp;mladší doby bronzové. Slatina se zmiňuje v&nbsp;roce 1332 jako obec svobodných, neboť zde žili královští lovci a byla zde kurýrní a strážní služba panství [[Vígľaš]]. V&nbsp;16. a&nbsp;17.&nbsp;století zde stála protiturecká pevnůstka, přesto obec zažila hodně přepadů a [[Osmanská říše|Turkům]] byla poplatná od roku 1584 do roku 1668, tedy téměř století. Od&nbsp;17.&nbsp;století se tehdejší ''Welke Slatina'' rozrostla na městečko.
 Lidé se živili [[zemědělství]]m a přes zimu [[Řemeslo|řemesly]], zejména [[kožešnictví]]m, ale i obchodem s [[Obilniny|obilím]]. Během [[Československo|první republiky]] se z&nbsp;vesnice odstěhovalo poměrně hodně obyvatel.