Ufa

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Vylepšení)
(+ FLICKR)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 26: Řádka 26:
| web = www.ufacity.info/
| web = www.ufacity.info/
| mapa = Soubor:Ufaineurope.png
| mapa = Soubor:Ufaineurope.png
-
}}
+
}}[[Soubor:Náměstí v Ufě.jpg|thumb|240px|Centrum města (2015)]]
-
'''Ufa''' (rusky: Уфа, [[adjektivum]]: Уфимский, ufimskij; {{vjazyce2|ba|Өфө}}) je město v [[Ruská federace|Ruské federaci]], správní středisko [[autonomní republika|autonomní republiky]] [[Baškortostán]] a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky [[Ufa (řeka)|Ufy]] do řeky [[Belaja (přítok Kamy)|Bělé]] (Agidel), 1520 km východně od [[Moskva|Moskvy]], nedaleko pohoří [[Ural]] (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst [[Evropa|Evropy]]). V roce [[2008]] se počet obyvatel pohyboval mírně nad hranicí jednoho milionu.  
+
[[Soubor:Ufa museum 3.jpg|thumb|240px|Etnografické a archeologické muzeum]]
 +
[[Soubor:Ufa Airport Osokin-1.jpg|thumb|240px|Mezinárodní [[letiště]] (2008)]]
 +
[[Soubor:Ufa prokudin.jpg|thumb|240px|Ufa na začátku 20. století.<br />foto: Sergej Prokudin-Gorskij]]
 +
'''Ufa''' (rusky: Уфа, [[adjektivum]]: Уфимский, ufimskij; {{vjazyce2|ba|Өфө}}) je město v [[Rusko|Ruské federaci]], správní středisko [[autonomní republika|autonomní republiky]] [[Baškortostán]] a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky [[Ufa (řeka)|Ufy]] do řeky [[Belaja (přítok Kamy)|Bělé]] (Agidel), 1520 km východně od [[Moskva|Moskvy]], nedaleko pohoří [[Ural]] (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst [[Evropa|Evropy]]). V roce [[2008]] se počet obyvatel pohyboval mírně nad hranicí jednoho milionu.  
== Historie ==
== Historie ==
-
[[Soubor:Ufa prokudin.jpg|thumb|left|Ufa na začátku 20. století.<br />foto: [[Sergej Prokudin-Gorskij]]]]
+
Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Statut města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už  byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na [[Sibiř]]. Od&nbsp;roku 1708 náleželo město ke [[Kazaň]]ské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné [[provincie]]. V roce 1744 se Ufa stala součástí [[Orenburg]]ské [[gubernie]]. V letech 1773-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky Jemeljana Pugačeva. V roce 1789 zde byla zřízena [[Muslimská duchovní správa (Rusko)|Muslimská duchovní správa]] pro celé Rusko v čele s [[muftí]]m. V roce 1865 se Ufa stala centrem [[Ufská gubernie|Ufské]] [[gubernie]].  
-
[[Soubor:Набережная реки Белой.jpg|thumb|left|Nábřeží řeky Bělé]]
+
-
Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Statut města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už  byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na [[Sibiř]]. Od roku 1708 náleželo město ke [[Kazaň]]ské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné [[provincie]]. V roce 1744 se Ufa stala součástí [[Orenburg]]ské [[gubernie]]. V letech 1773-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky Jemeljana Pugačeva. V roce 1789 zde byla zřízena [[Muslimská duchovní správa (Rusko)|Muslimská duchovní správa]] pro celé Rusko v čele s [[muftí]]m. V roce 1865 se Ufa stala centrem [[Ufská gubernie|Ufské]] [[gubernie]].  
+
S výstavbou [[Samara|Samarsko]]-[[Zlatousť|zlatouťské]] [[železnice]] (1888) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety [[1918]] a [[1919]] během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas [[bělogvardějci]]. Od roku [[1922]] je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky [[Baškirové|Baškirů]]. V meziválečném období a po [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké válce]] Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.
S výstavbou [[Samara|Samarsko]]-[[Zlatousť|zlatouťské]] [[železnice]] (1888) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety [[1918]] a [[1919]] během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas [[bělogvardějci]]. Od roku [[1922]] je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky [[Baškirové|Baškirů]]. V meziválečném období a po [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké válce]] Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.
Řádka 45: Řádka 46:
== Kultura ==
== Kultura ==
-
Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra [[Ruská akademie věd|Ruské akademie věd]] a Akademie věd republiky [[Baškortostán]]. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů. Město má 7 divadel, 6 muzeí, filharmonii a stálý cirkus.  
+
Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra [[Ruská akademie věd|Ruské akademie věd]] a Akademie věd republiky [[Baškortostán]]. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů.  
-
Město je rodištěm spisovatele [[Sergej Timofejevič Aksakov|Sergeje Aksakova]] a malíře [[Michail Vasiljevič Něstěrov|Michajla Něsterova]].
+
Město má 7 divadel, 6 muzeí, filharmonii a stálý cirkus. Město je rodištěm spisovatele [[Sergej Timofejevič Aksakov|Sergeje Aksakova]] a malíře [[Michail Vasiljevič Něstěrov|Michajla Něsterova]].
== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
Řádka 63: Řádka 64:
-
{{Commonscat}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Ufa}}{{Commonscat|Ufa}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Rusku]]
[[Kategorie:Města v Rusku]]
[[Kategorie:Baškortostán]]
[[Kategorie:Baškortostán]]

Aktuální verze z 24. 11. 2023, 10:51

Centrum města (2015)
Etnografické a archeologické muzeum
Mezinárodní letiště (2008)
Ufa na začátku 20. století.
foto: Sergej Prokudin-Gorskij

Ufa (rusky: Уфа, adjektivum: Уфимский, ufimskij; baškirsky Өфө) je město v Ruské federaci, správní středisko autonomní republiky Baškortostán a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky Ufy do řeky Bělé (Agidel), 1520 km východně od Moskvy, nedaleko pohoří Ural (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst Evropy). V roce 2008 se počet obyvatel pohyboval mírně nad hranicí jednoho milionu.

Obsah

Historie

Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Statut města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na Sibiř. Od roku 1708 náleželo město ke Kazaňské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné provincie. V roce 1744 se Ufa stala součástí Orenburgské gubernie. V letech 1773-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky Jemeljana Pugačeva. V roce 1789 zde byla zřízena Muslimská duchovní správa pro celé Rusko v čele s muftím. V roce 1865 se Ufa stala centrem Ufské gubernie.

S výstavbou Samarsko-zlatouťské železnice (1888) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety 1918 a 1919 během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas bělogvardějci. Od roku 1922 je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky Baškirů. V meziválečném období a po Velké vlastenecké válce Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.

Hospodářství a doprava

Místní průmyslové závody vyrábějí strojírenská zařízení pro těžbu, dále se zde vyrábějí plasty, rafinuje se ropa a zpracovávají se potraviny. Ve městě se nachází stanice Transsibiřské magistrály. Z letiště v Ufě odlétají spoje do 27 měst Ruska a Společenství nezávislých států. Stavba ufského metra je opakovaně odkládána, páteř MHD tedy tvoří tramvaje a trolejbusy. V noci ze 3. na 4. června 1989 se poblíž Ufy stalo nejhorší železniční neštěstí v dějinách Ruska i SSSR: obrovská exploze zemního plynu, který unikl z plynovodu poblíž železnice, smetla dva osobní vlaky a připravila o život 575 lidí.[1]

Obyvatelstvo

Zhruba z milionu obyvatel Ufy tvoří Rusové (530 000 v roce 2002), zbytek zejména Tataři (294 400) a Baškirové (155 000), jejichž podíl díky migraci a vyšší porodnosti poměrně rychle stoupá na úkor Rusů. Mezi významnější menšiny patří také Čuvaši, Ukrajinci a Mordvinci.

Kultura

Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra Ruské akademie věd a Akademie věd republiky Baškortostán. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů.

Město má 7 divadel, 6 muzeí, filharmonii a stálý cirkus. Město je rodištěm spisovatele Sergeje Aksakova a malíře Michajla Něsterova.

Partnerská města

Reference

  1. ↑ Soviet Union Hard Lessons and Unhappy Citizens Time, 19. 6. 1989.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ufa
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ufa
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ufa“