Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2022/24
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
(++) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
| - | [[Soubor:Крымский мост (Росавтодор) 3.jpg|right|160px|Crimean Bridge (18 July 2019]] | + | [[Soubor:Крымский мост (Росавтодор) 3.jpg|right|160px|Crimean Bridge (18 July 2019)]] |
'''<big>[[Krymský most]]</big>''' (Крымский мост) je spojnice [[Rusko|Ruska]] přes [[Kerčský průliv]] s poloostrovem [[Krym]]. Je koncipován jako dvojitý [[most]] a určen pro silniční a železniční dopravu. | '''<big>[[Krymský most]]</big>''' (Крымский мост) je spojnice [[Rusko|Ruska]] přes [[Kerčský průliv]] s poloostrovem [[Krym]]. Je koncipován jako dvojitý [[most]] a určen pro silniční a železniční dopravu. | ||
Vede z [[Kerčský poloostrov|Kerčského poloostrova]] přes [[Tuzla (ostrov)|ostrov Tuzla]] a [[Tuzlanská kosa|Tuzlanskou kosu]] na [[Tamaňský poloostrov]]. Kvůli ukrajinské blokádě Krymu po jeho anexi Ruskem je stavba mimořádně důležitá pro rozvoj ekonomiky poloostrova Krym. | Vede z [[Kerčský poloostrov|Kerčského poloostrova]] přes [[Tuzla (ostrov)|ostrov Tuzla]] a [[Tuzlanská kosa|Tuzlanskou kosu]] na [[Tamaňský poloostrov]]. Kvůli ukrajinské blokádě Krymu po jeho anexi Ruskem je stavba mimořádně důležitá pro rozvoj ekonomiky poloostrova Krym. | ||
| - | Jednou z překážek realizace mostu byl konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem z roku 2003 kolem [[Tuzla (ostrov)|ostrova Tuzla]]. Rusko tehdy začalo se stavbou hráze z [[Tamaňský poloostrov|Tamaňského poloostrova]] ležícího administrativně v [[Krasnodarský kraj|Krasnodarském kraji]] na ostrov Tuzla, který leží administrativně na Krymu. Tato vcelku pustá místa mají strategický význam pro kontrolu námořního provozu mezi Azovským a Černým mořem. Zároveň je poněkud problematický fakt, že ostrov Tuzla tradičně přináležel ke Krasnodarskému kraji, mj. proto, že vzniknul teprve ve 20. letech samovolným oddělením od Tamaňského poloostrova. Administrativně byl ostrov ke Krymu připojen teprve roku 1941. Jak se roku 2003 blížila stavba hráze k ostrovu Tuzla, ukrajinští pohraničníci znemožnili další pokračování prací | + | Jednou z překážek realizace mostu byl konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem z roku 2003 kolem [[Tuzla (ostrov)|ostrova Tuzla]]. Rusko tehdy začalo se stavbou hráze z [[Tamaňský poloostrov|Tamaňského poloostrova]] ležícího administrativně v [[Krasnodarský kraj|Krasnodarském kraji]] na ostrov Tuzla, který leží administrativně na Krymu. Tato vcelku pustá místa mají strategický význam pro kontrolu námořního provozu mezi Azovským a Černým mořem. Zároveň je poněkud problematický fakt, že ostrov Tuzla tradičně přináležel ke Krasnodarskému kraji, mj. proto, že vzniknul teprve ve 20. letech samovolným oddělením od Tamaňského poloostrova. Administrativně byl ostrov ke Krymu připojen teprve roku 1941. Jak se roku [[2003]] blížila stavba hráze k ostrovu Tuzla, ukrajinští pohraničníci znemožnili další pokračování prací. |
V dubnu 2008 předseda ruské vlády [[Viktor Zubkov]] a ukrajinská premiérka [[Julija Tymošenková]] oznámili, že se Rusko domluvilo s Ukrajinou na vybudování mostu. | V dubnu 2008 předseda ruské vlády [[Viktor Zubkov]] a ukrajinská premiérka [[Julija Tymošenková]] oznámili, že se Rusko domluvilo s Ukrajinou na vybudování mostu. | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
21. dubna 2010 podepsali prezidenti Ukrajiny a Ruska [[Viktor Janukovyč|Janukovyč]] a [[Dmitrij Medveděv|Medvěděv]] Charkovskou dohodu, ve které se hovořilo též o stavbě mostu přes Kerčský průliv. Jeho dokončení se tehdy plánovalo na rok 2014. Následovalo vypracovávání a posuzování různých variant projektu.<br />V prosinci 2013 byl mezi Ruskem a Ukrajinou podepsán balíček dokumentů o oboustranné spolupráci, obsahující mj. dohodu o přemostění Kerčského průlivu. | 21. dubna 2010 podepsali prezidenti Ukrajiny a Ruska [[Viktor Janukovyč|Janukovyč]] a [[Dmitrij Medveděv|Medvěděv]] Charkovskou dohodu, ve které se hovořilo též o stavbě mostu přes Kerčský průliv. Jeho dokončení se tehdy plánovalo na rok 2014. Následovalo vypracovávání a posuzování různých variant projektu.<br />V prosinci 2013 byl mezi Ruskem a Ukrajinou podepsán balíček dokumentů o oboustranné spolupráci, obsahující mj. dohodu o přemostění Kerčského průlivu. | ||
| - | Dne 15. května 2018 otevřel ruský prezident [[Vladimir Putin]] dokončený silniční most, který nese čtyřproudou [[Dálnice|dálnici]], pro osobní automobily a autobusy. Most se stal součástí dálnice A290 z [[Kerč]]e do [[Novorossijsk]]u. | + | Dne 15. května 2018 otevřel ruský prezident [[Vladimir Putin]] dokončený silniční most, který nese čtyřproudou [[Dálnice|dálnici]], pro osobní automobily a autobusy.<br />Most se stal součástí dálnice A290 z [[Kerč]]e do [[Novorossijsk]]u. |
Současně je <u>nejdelším mostem v [[Evropa|Evropě]]</u>, neboť překonal [[most Vasca da Gamy]] přes řeku [[Tejo]] v [[Portugalsko|portugalském]] hlavním městě [[Lisabon]]u, který je 17,2 km dlouhý. | Současně je <u>nejdelším mostem v [[Evropa|Evropě]]</u>, neboť překonal [[most Vasca da Gamy]] přes řeku [[Tejo]] v [[Portugalsko|portugalském]] hlavním městě [[Lisabon]]u, který je 17,2 km dlouhý. | ||
| Řádka 23: | Řádka 23: | ||
15. května 2018 byla slavnostně otevřena silniční část mostu. Přitom prezident [[Vladimir Putin]] sám řídil oranžový [[kamion]] značky Kamaz, kterým v čele kolony stavbařské techniky přejel z pevninského Ruska na poloostrov Krym.<br />Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019. | 15. května 2018 byla slavnostně otevřena silniční část mostu. Přitom prezident [[Vladimir Putin]] sám řídil oranžový [[kamion]] značky Kamaz, kterým v čele kolony stavbařské techniky přejel z pevninského Ruska na poloostrov Krym.<br />Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019. | ||
| - | Projekt dvojmostu počítal s možností pokládky elektrického kabelu a plynovodu. Tak bylo zabezpečeno doplňkové zásobování energetického systému Krymu. Kvůli urychlení výstavby probíhaly práce na obou mostech souběžně na několika místech. | + | Projekt dvojmostu počítal s možností pokládky elektrického kabelu a plynovodu. Tak bylo zabezpečeno doplňkové zásobování energetického systému Krymu. Kvůli urychlení výstavby probíhaly práce na obou mostech souběžně na několika místech. |
Krymský most má speciální konstrukci. Jde vlastně o tři mosty vedle sebe – dva silniční a jeden železniční. Jeho konstruktéři, aby zabránili jeho vyřazení konvenčním teroristickým útokem, most vyprojektovali, tak, aby díly vozovky ležící na masivních sloupech bylo možné velmi rychle nahradit, a aby jeden konvenční teroristický úder zničil vždy jen jednu mostovku. | Krymský most má speciální konstrukci. Jde vlastně o tři mosty vedle sebe – dva silniční a jeden železniční. Jeho konstruktéři, aby zabránili jeho vyřazení konvenčním teroristickým útokem, most vyprojektovali, tak, aby díly vozovky ležící na masivních sloupech bylo možné velmi rychle nahradit, a aby jeden konvenční teroristický úder zničil vždy jen jednu mostovku. | ||
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 4. 1. 2024, 14:03
_3.jpg)
Krymský most (Крымский мост) je spojnice Ruska přes Kerčský průliv s poloostrovem Krym. Je koncipován jako dvojitý most a určen pro silniční a železniční dopravu.
Vede z Kerčského poloostrova přes ostrov Tuzla a Tuzlanskou kosu na Tamaňský poloostrov. Kvůli ukrajinské blokádě Krymu po jeho anexi Ruskem je stavba mimořádně důležitá pro rozvoj ekonomiky poloostrova Krym.
Jednou z překážek realizace mostu byl konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem z roku 2003 kolem ostrova Tuzla. Rusko tehdy začalo se stavbou hráze z Tamaňského poloostrova ležícího administrativně v Krasnodarském kraji na ostrov Tuzla, který leží administrativně na Krymu. Tato vcelku pustá místa mají strategický význam pro kontrolu námořního provozu mezi Azovským a Černým mořem. Zároveň je poněkud problematický fakt, že ostrov Tuzla tradičně přináležel ke Krasnodarskému kraji, mj. proto, že vzniknul teprve ve 20. letech samovolným oddělením od Tamaňského poloostrova. Administrativně byl ostrov ke Krymu připojen teprve roku 1941. Jak se roku 2003 blížila stavba hráze k ostrovu Tuzla, ukrajinští pohraničníci znemožnili další pokračování prací.
V dubnu 2008 předseda ruské vlády Viktor Zubkov a ukrajinská premiérka Julija Tymošenková oznámili, že se Rusko domluvilo s Ukrajinou na vybudování mostu.
21. dubna 2010 podepsali prezidenti Ukrajiny a Ruska Janukovyč a Medvěděv Charkovskou dohodu, ve které se hovořilo též o stavbě mostu přes Kerčský průliv. Jeho dokončení se tehdy plánovalo na rok 2014. Následovalo vypracovávání a posuzování různých variant projektu.
V prosinci 2013 byl mezi Ruskem a Ukrajinou podepsán balíček dokumentů o oboustranné spolupráci, obsahující mj. dohodu o přemostění Kerčského průlivu.
Dne 15. května 2018 otevřel ruský prezident Vladimir Putin dokončený silniční most, který nese čtyřproudou dálnici, pro osobní automobily a autobusy.
Most se stal součástí dálnice A290 z Kerče do Novorossijsku.
Současně je nejdelším mostem v Evropě, neboť překonal most Vasca da Gamy přes řeku Tejo v portugalském hlavním městě Lisabonu, který je 17,2 km dlouhý.
Most výrazně podpořil zvýšení turistického ruchu na Krymu. Dne 8. října 2022 byl vážně poničen teroristickou explozí.
Při přípravných pracích bylo na místě budoucího mostu nalezeno téměř 90 různých výbušných zařízení z dob druhé světové války, od nášlapných min až po dvousetkilogramové letecké pumy.
K 5. únoru 2017 bylo hotovo 230 z celkových 595 pilířů, 1. října již 398 z 595. V květnu se rozeběhla výstavba federální dálnice R260 Taurida, která bude na most navazovat z krymské strany. Nejsložitější operací byla doprava a vyzdvižení 227 m dlouhých a 45 m vysokých obloukových nosníků, které umožnily pod mostem proplouvat i těžkým nákladním lodím, obsluhujícím přístavy Azovského moře. Nosníky byly sestaveny na Tamaňském poloostrově, na místo dopraveny pomocí speciálních pontonů a na 35 m vysoké pilíře usazeny 29. srpna (železniční) a 12. října (silniční).
15. května 2018 byla slavnostně otevřena silniční část mostu. Přitom prezident Vladimir Putin sám řídil oranžový kamion značky Kamaz, kterým v čele kolony stavbařské techniky přejel z pevninského Ruska na poloostrov Krym.
Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019.
Projekt dvojmostu počítal s možností pokládky elektrického kabelu a plynovodu. Tak bylo zabezpečeno doplňkové zásobování energetického systému Krymu. Kvůli urychlení výstavby probíhaly práce na obou mostech souběžně na několika místech.
Krymský most má speciální konstrukci. Jde vlastně o tři mosty vedle sebe – dva silniční a jeden železniční. Jeho konstruktéři, aby zabránili jeho vyřazení konvenčním teroristickým útokem, most vyprojektovali, tak, aby díly vozovky ležící na masivních sloupech bylo možné velmi rychle nahradit, a aby jeden konvenční teroristický úder zničil vždy jen jednu mostovku.