Šablona:Článek dne/2022/24

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 4. 1. 2024, 14:03

Krymský most (Крымский мост) je spojnice Ruska přes Kerčský průliv s poloostrovem Krym. Je koncipován jako dvojitý most a určen pro silniční a železniční dopravu.

Vede z Kerčského poloostrova přes ostrov Tuzla a Tuzlanskou kosu na Tamaňský poloostrov. Kvůli ukrajinské blokádě Krymu po jeho anexi Ruskem je stavba mimořádně důležitá pro rozvoj ekonomiky poloostrova Krym.

Jednou z překážek realizace mostu byl konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem z roku 2003 kolem ostrova Tuzla. Rusko tehdy začalo se stavbou hráze z Tamaňského poloostrova ležícího administrativně v Krasnodarském kraji na ostrov Tuzla, který leží administrativně na Krymu. Tato vcelku pustá místa mají strategický význam pro kontrolu námořního provozu mezi Azovským a Černým mořem. Zároveň je poněkud problematický fakt, že ostrov Tuzla tradičně přináležel ke Krasnodarskému kraji, mj. proto, že vzniknul teprve ve 20. letech samovolným oddělením od Tamaňského poloostrova. Administrativně byl ostrov ke Krymu připojen teprve roku 1941. Jak se roku 2003 blížila stavba hráze k ostrovu Tuzla, ukrajinští pohraničníci znemožnili další pokračování prací.

V dubnu 2008 předseda ruské vlády Viktor Zubkov a ukrajinská premiérka Julija Tymošenková oznámili, že se Rusko domluvilo s Ukrajinou na vybudování mostu.

21. dubna 2010 podepsali prezidenti Ukrajiny a Ruska Janukovyč a Medvěděv Charkovskou dohodu, ve které se hovořilo též o stavbě mostu přes Kerčský průliv. Jeho dokončení se tehdy plánovalo na rok 2014. Následovalo vypracovávání a posuzování různých variant projektu.
V prosinci 2013 byl mezi Ruskem a Ukrajinou podepsán balíček dokumentů o oboustranné spolupráci, obsahující mj. dohodu o přemostění Kerčského průlivu.

Dne 15. května 2018 otevřel ruský prezident Vladimir Putin dokončený silniční most, který nese čtyřproudou dálnici, pro osobní automobily a autobusy.
Most se stal součástí dálnice A290 z Kerče do Novorossijsku.

Současně je nejdelším mostem v Evropě, neboť překonal most Vasca da Gamy přes řeku Tejo v portugalském hlavním městě Lisabonu, který je 17,2 km dlouhý.

Most výrazně podpořil zvýšení turistického ruchu na Krymu. Dne 8. října 2022 byl vážně poničen teroristickou explozí.

Při přípravných pracích bylo na místě budoucího mostu nalezeno téměř 90 různých výbušných zařízení z dob druhé světové války, od nášlapných min až po dvousetkilogramové letecké pumy.

K 5. únoru 2017 bylo hotovo 230 z celkových 595 pilířů, 1. října již 398 z 595. V květnu se rozeběhla výstavba federální dálnice R260 Taurida, která bude na most navazovat z krymské strany. Nejsložitější operací byla doprava a vyzdvižení 227 m dlouhých a 45 m vysokých obloukových nosníků, které umožnily pod mostem proplouvat i těžkým nákladním lodím, obsluhujícím přístavy Azovského moře. Nosníky byly sestaveny na Tamaňském poloostrově, na místo dopraveny pomocí speciálních pontonů a na 35 m vysoké pilíře usazeny 29. srpna (železniční) a 12. října (silniční).

15. května 2018 byla slavnostně otevřena silniční část mostu. Přitom prezident Vladimir Putin sám řídil oranžový kamion značky Kamaz, kterým v čele kolony stavbařské techniky přejel z pevninského Ruska na poloostrov Krym.
Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci roku 2019.

Projekt dvojmostu počítal s možností pokládky elektrického kabelu a plynovodu. Tak bylo zabezpečeno doplňkové zásobování energetického systému Krymu. Kvůli urychlení výstavby probíhaly práce na obou mostech souběžně na několika místech.

Krymský most má speciální konstrukci. Jde vlastně o tři mosty vedle sebe – dva silniční a jeden železniční. Jeho konstruktéři, aby zabránili jeho vyřazení konvenčním teroristickým útokem, most vyprojektovali, tak, aby díly vozovky ležící na masivních sloupech bylo možné velmi rychle nahradit, a aby jeden konvenční teroristický úder zničil vždy jen jednu mostovku.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Крымский мост (Росавтодор) 3.jpg|right|160px|Crimean Bridge (18 July 2019)]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''<big>[[Krymský most]]</big>''' (Крымский мост) je spojnice [[Rusko|Ruska]] přes [[Kerčský průliv]] s&nbsp;poloostrovem [[Krym]]. Je koncipován jako dvojitý [[most]] a&nbsp;určen pro silniční a&nbsp;železniční dopravu.
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Vede z&nbsp;[[Kerčský poloostrov|Kerčského poloostrova]] přes [[Tuzla (ostrov)|ostrov Tuzla]] a [[Tuzlanská kosa|Tuzlanskou kosu]] na [[Tamaňský poloostrov]]. Kvůli ukrajinské blokádě Krymu po&nbsp;jeho anexi Ruskem je stavba mimořádně důležitá pro rozvoj ekonomiky poloostrova Krym.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Jednou z překážek realizace mostu byl konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem z roku 2003 kolem [[Tuzla (ostrov)|ostrova Tuzla]]. Rusko tehdy začalo se stavbou hráze z&nbsp;[[Tamaňský poloostrov|Tamaňského poloostrova]] ležícího administrativně v [[Krasnodarský kraj|Krasnodarském kraji]] na ostrov Tuzla, který leží administrativně na Krymu. Tato vcelku pustá místa mají strategický význam pro kontrolu námořního provozu mezi Azovským a Černým mořem. Zároveň je poněkud problematický fakt, že ostrov Tuzla tradičně přináležel ke Krasnodarskému kraji, mj. proto, že vzniknul teprve ve 20. letech samovolným oddělením od Tamaňského poloostrova. Administrativně byl ostrov ke Krymu připojen teprve roku 1941. Jak se roku [[2003]] blížila stavba hráze k ostrovu Tuzla, ukrajinští pohraničníci znemožnili další pokračování prací.
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+V dubnu 2008 předseda ruské vlády [[Viktor Zubkov]] a ukrajinská premiérka [[Julija Tymošenková]] oznámili, že se Rusko domluvilo s Ukrajinou na&nbsp;vybudování mostu.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+. dubna 2010 podepsali prezidenti Ukrajiny a Ruska [[Viktor Janukovyč|Janukovyč]] a [[Dmitrij Medveděv|Medvěděv]] Charkovskou&nbsp;dohodu, ve které se hovořilo též o stavbě mostu přes Kerčský průliv. Jeho&nbsp;dokončení se tehdy plánovalo na rok 2014. Následovalo vypracovávání a posuzování různých variant projektu.<br />V prosinci 2013 byl mezi Ruskem a Ukrajinou podepsán balíček dokumentů o oboustranné spolupráci, obsahující mj. dohodu o&nbsp;přemostění Kerčského průlivu.
+Dne 15. května 2018 otevřel ruský prezident [[Vladimir Putin]] dokončený silniční most, který nese čtyřproudou [[Dálnice|dálnici]], pro osobní automobily a autobusy.<br />Most se stal součástí dálnice A290 z&nbsp;[[Kerč]]e do [[Novorossijsk]]u.
+Současně je&nbsp;<u>nejdelším mostem v&nbsp;[[Evropa|Evropě]]</u>, neboť překonal [[most Vasca da Gamy]] přes řeku [[Tejo]] v&nbsp;[[Portugalsko|portugalském]] hlavním městě [[Lisabon]]u, který je 17,2&nbsp;km dlouhý.
+Most výrazně podpořil zvýšení turistického ruchu na Krymu. Dne [[8. říjen|8. října]] [[2022]] byl vážně poničen teroristickou explozí.
+Při přípravných pracích bylo na místě budoucího mostu nalezeno téměř 90&nbsp;různých výbušných zařízení z&nbsp;dob druhé světové války, od nášlapných min až po dvousetkilogramové letecké pumy.
+K 5. únoru 2017 bylo hotovo 230 z celkových 595 pilířů, 1. října již 398 z 595. V květnu se rozeběhla výstavba [[Ruské federální dálnice|federální dálnice]] R260 Taurida, která bude na most navazovat z krymské strany. Nejsložitější operací byla doprava a vyzdvižení 227 m dlouhých a 45 m vysokých obloukových nosníků, které umožnily pod mostem proplouvat i těžkým nákladním lodím, obsluhujícím přístavy Azovského moře. Nosníky byly sestaveny na [[Tamaňský poloostrov|Tamaňském poloostrově]], na místo dopraveny pomocí speciálních [[ponton]]ů a na 35 m vysoké pilíře usazeny 29. srpna (železniční) a 12. října (silniční).
+. května 2018 byla slavnostně otevřena silniční část mostu. Přitom prezident [[Vladimir Putin]] sám řídil oranžový [[kamion]] značky Kamaz, kterým v&nbsp;čele kolony stavbařské techniky přejel z&nbsp;pevninského Ruska na poloostrov Krym.<br />Druhá část projektu, most pro železnici, byla dokončena a&nbsp;uvedena do provozu v&nbsp;prosinci roku 2019.
+Projekt dvojmostu počítal s možností pokládky elektrického kabelu a plynovodu. Tak bylo zabezpečeno doplňkové zásobování energetického systému Krymu. Kvůli&nbsp;urychlení&nbsp;výstavby probíhaly práce na obou mostech souběžně na několika místech.
+Krymský most má speciální konstrukci. Jde vlastně o tři mosty vedle sebe – dva silniční a jeden železniční. Jeho konstruktéři, aby zabránili jeho vyřazení konvenčním teroristickým útokem, most&nbsp;vyprojektovali, tak, aby&nbsp;díly vozovky ležící na masivních sloupech bylo možné velmi rychle nahradit, a aby jeden konvenční teroristický úder zničil vždy jen jednu mostovku.
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>