Kukuřice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ ŠOK !! MAP 1885...)
 
Řádka 1: Řádka 1:
:''Toto je článek je o botanickém rodu. O hojně pěstované plodině se podrobně dočtete v článku [[kukuřice setá]].''
:''Toto je článek je o botanickém rodu. O hojně pěstované plodině se podrobně dočtete v článku [[kukuřice setá]].''
 +
[[Soubor:YellowCorn.jpg|thumb|230px|Zralé plody kukuřice (Zea mays)]]
{{ Taxobox
{{ Taxobox
  | barva = lightgreen
  | barva = lightgreen
Řádka 21: Řádka 22:
* ''[[Zea perennis]]''
* ''[[Zea perennis]]''
* ''[[Zea nicaraguensis]]''
* ''[[Zea nicaraguensis]]''
-
}}
+
}}'''Kukuřice''' (''Zea'' L.) je rod [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin z čeledi [[lipnicovité]] (''Poaceae'').
-
'''Kukuřice''' (''Zea'' L.) je rod [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin z čeledi [[lipnicovité]] (''Poaceae''). Český název kukuřice patří mezi novotvary vytvořené v 19. století [[Jan Svatopluk Presl|Janem Svatoplukem Preslem]]. 
+
== Popis ==
== Popis ==
Jedná se o robustní trávy dorůstající výšky nejčastěji 0,5-6 m <ref>http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_perennis</ref>. Většinou jsou jednoleté, ale některé divoké druhy (''Zea perennis'' a ''Zea diploperennis'') jsou vytrvalé. Listy jsou přisedlé, střídavé, dvouřadě uspořádané, s listovými pochvami a souběžnou žilnatinou. Čepele jsou ploché a asi 2-12 cm široké, na bázi čepele je mebránovitý [[jazýček (botanika)|jazýček]]. Květy jsou jednopohlavné a většinou jsou odděleny do samičích a samčích [[květenství]], řidčeji u divokých taxonů mohou být květenství zčásti oboupohlavné. Samčí květenství je vrcholová [[lata]] [[klásek|klásků]], někdy je interpretováno jako několik [[hrozen|hroznů]] vyrážející z hlavní osy <ref>http://www.kew.org/data/grasses-db/www/gen00693.htm</ref>. Samčí klásky jsou uspořádány v párech, kdy jeden klásek je stopkatý a druhý přisedlý a každý klásek obsahuje 2 květy. Na bázi každého klásku jsou 2 [[pleva|plevy]], někdy na kýlu křídlaté. Každý samčí květ obsahuje bělomázdřitou [[plucha|pluchu]] a [[pluška|plušku]]. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou 3, plenky 2. Samičí květensví vyrůstají z úžlabí listu. U některých divokých druhů může být toto květenství i smíšené, nahoře samčí, dole samičí, většinou však bývá čistě samičí. U pěstované kukuřice seté pravé to je ztlustlý klas, někdy nazývaný palice (nejčastěji 2-5, vzácněji až 10 cm tlustý), který se skládá z mnoha řad obilek, v každém klasu jich je od 60 po více než 1000. U divokých taxonů je samičí květenství mnohem skromnější dvouřadý klas či hrozen (záleží na interpretaci), pouze asi 1 cm tlustý a obsahuje jen 4-15 obilek. U divokých forem se klas za zralosti rozpadá, u pěstované kukuřice zůstává vcelku. Celý samičí klas je uzavřen v pochvách [[listen]]ů, u divokých taxonů bývá obalová pochva jen jedna, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami. Samičí klásky jsou podobně jako samčí dvoukvěté, ale dolní květ je sterilní <ref>http://www.kew.org/data/grasses-db/www/gen00693.htm</ref>, proto z každého klásku vzniká pouze jedna obilka. Na bázi klásku jsou 2 plevy, ve kterých je u divokých forem obilka uzavřena, u pěstované kukuřice jsou plevy redukované. Každý fertilní květ odbsahuje jednu suchomázdřitou pluchu a plušku, plenky u samičích květů chybí, čnělky jsou 2, ale jsou skoro po celé délce srostlé, jen nahoře dvouklané. Většinou se jedná o diploidy, počet [[chromozóm]]ů je 2n=20, ale třeba druh ''Zea perennis'' je teraploidní, 2n=40, zkřížením tetraploida a diploida vznikne sterilní triploid.
Jedná se o robustní trávy dorůstající výšky nejčastěji 0,5-6 m <ref>http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_perennis</ref>. Většinou jsou jednoleté, ale některé divoké druhy (''Zea perennis'' a ''Zea diploperennis'') jsou vytrvalé. Listy jsou přisedlé, střídavé, dvouřadě uspořádané, s listovými pochvami a souběžnou žilnatinou. Čepele jsou ploché a asi 2-12 cm široké, na bázi čepele je mebránovitý [[jazýček (botanika)|jazýček]]. Květy jsou jednopohlavné a většinou jsou odděleny do samičích a samčích [[květenství]], řidčeji u divokých taxonů mohou být květenství zčásti oboupohlavné. Samčí květenství je vrcholová [[lata]] [[klásek|klásků]], někdy je interpretováno jako několik [[hrozen|hroznů]] vyrážející z hlavní osy <ref>http://www.kew.org/data/grasses-db/www/gen00693.htm</ref>. Samčí klásky jsou uspořádány v párech, kdy jeden klásek je stopkatý a druhý přisedlý a každý klásek obsahuje 2 květy. Na bázi každého klásku jsou 2 [[pleva|plevy]], někdy na kýlu křídlaté. Každý samčí květ obsahuje bělomázdřitou [[plucha|pluchu]] a [[pluška|plušku]]. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou 3, plenky 2. Samičí květensví vyrůstají z úžlabí listu. U některých divokých druhů může být toto květenství i smíšené, nahoře samčí, dole samičí, většinou však bývá čistě samičí. U pěstované kukuřice seté pravé to je ztlustlý klas, někdy nazývaný palice (nejčastěji 2-5, vzácněji až 10 cm tlustý), který se skládá z mnoha řad obilek, v každém klasu jich je od 60 po více než 1000. U divokých taxonů je samičí květenství mnohem skromnější dvouřadý klas či hrozen (záleží na interpretaci), pouze asi 1 cm tlustý a obsahuje jen 4-15 obilek. U divokých forem se klas za zralosti rozpadá, u pěstované kukuřice zůstává vcelku. Celý samičí klas je uzavřen v pochvách [[listen]]ů, u divokých taxonů bývá obalová pochva jen jedna, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami. Samičí klásky jsou podobně jako samčí dvoukvěté, ale dolní květ je sterilní <ref>http://www.kew.org/data/grasses-db/www/gen00693.htm</ref>, proto z každého klásku vzniká pouze jedna obilka. Na bázi klásku jsou 2 plevy, ve kterých je u divokých forem obilka uzavřena, u pěstované kukuřice jsou plevy redukované. Každý fertilní květ odbsahuje jednu suchomázdřitou pluchu a plušku, plenky u samičích květů chybí, čnělky jsou 2, ale jsou skoro po celé délce srostlé, jen nahoře dvouklané. Většinou se jedná o diploidy, počet [[chromozóm]]ů je 2n=20, ale třeba druh ''Zea perennis'' je teraploidní, 2n=40, zkřížením tetraploida a diploida vznikne sterilní triploid.
Řádka 36: Řádka 36:
* '''''[[Zea luxurians]]''''' (Durieu) R.M. Bird (syn.: ''Reana luxurians'' Durieu, ''Euchlaena luxurians'' (Durieu) Durieu et Asch.) roste ve středním [[Mexiko|Mexiku]] v oblasti zvané [[Oaxaca]], dále je znám z [[Guatemala|Guatemaly]] a z [[Honduras]]u <ref>http://www.ars-grin.gov/cgi-bin/npgs/html/taxon.pl?103580</ref>. Nazývá se '''Guatemala Teosinte''' nebo '''Florida Teosinte'''<ref>http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_luxurians</ref>.
* '''''[[Zea luxurians]]''''' (Durieu) R.M. Bird (syn.: ''Reana luxurians'' Durieu, ''Euchlaena luxurians'' (Durieu) Durieu et Asch.) roste ve středním [[Mexiko|Mexiku]] v oblasti zvané [[Oaxaca]], dále je znám z [[Guatemala|Guatemaly]] a z [[Honduras]]u <ref>http://www.ars-grin.gov/cgi-bin/npgs/html/taxon.pl?103580</ref>. Nazývá se '''Guatemala Teosinte''' nebo '''Florida Teosinte'''<ref>http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_luxurians</ref>.
* '''''[[Zea perennis]]''''' (Hitchc.) Reeves et Mangelsd. (Syn.: ''Euchlaena perennis'' Hitchc.) roste přirozeně v [[Mexiko|Mexiku]], a to v oblasti [[Jalisco]], na severním úpatí [[Volcán de Colima]] <ref>http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_perennis</ref>. Tento druh je nazýván '''Perennial teosinte''' <ref>http://hortiplex.gardenweb.com/plants/p1/gw1042888.html</ref>.
* '''''[[Zea perennis]]''''' (Hitchc.) Reeves et Mangelsd. (Syn.: ''Euchlaena perennis'' Hitchc.) roste přirozeně v [[Mexiko|Mexiku]], a to v oblasti [[Jalisco]], na severním úpatí [[Volcán de Colima]] <ref>http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_perennis</ref>. Tento druh je nazýván '''Perennial teosinte''' <ref>http://hortiplex.gardenweb.com/plants/p1/gw1042888.html</ref>.
-
* '''''[[Zea nicaraguensis]]''''' Iltis et B.F. Benz roste ve státě [[Nicaragua]], v pobřežní zóně blízko [[Golfo de Fonseca]], mezi [[Estero Paimica]] a [[Estero Palo Blanco]]. Taxon byl popsán teprve v roce 2000 <ref>http://www.ipni.org/ipni/advPlantNameSearch.do?find_family=&find_genus=Zea+&find_species=nicaraguensis&find_infrafamily=&find_infragenus=&find_infraspecies=&find_authorAbbrev=&find_includePublicationAuthors=on&find_includePublicationAuthors=off&find_includeBasionymAuthors=on&find_includeBasionymAuthors=off&find_publicationTitle=&find_isAPNIRecord=on&find_isAPNIRecord=false&find_isGCIRecord=on&find_isGCIRecord=false&find_isIKRecord=on&find_isIKRecord=false&find_rankToReturn=all&output_format=normal&find_sortByFamily=on&find_sortByFamily=off&query_type=by_query&back_page=plantsearch</ref>.
+
* '''''[[Zea nicaraguensis]]''''' Iltis et B.F. Benz roste ve státě [[Nikaragua]], v pobřežní zóně blízko [[Golfo de Fonseca]], mezi [[Estero Paimica]] a [[Estero Palo Blanco]]. Taxon byl popsán teprve v roce 2000 <ref>http://www.ipni.org/ipni/advPlantNameSearch.do?find_family=&find_genus=Zea+&find_species=nicaraguensis&find_infrafamily=&find_infragenus=&find_infraspecies=&find_authorAbbrev=&find_includePublicationAuthors=on&find_includePublicationAuthors=off&find_includeBasionymAuthors=on&find_includeBasionymAuthors=off&find_publicationTitle=&find_isAPNIRecord=on&find_isAPNIRecord=false&find_isGCIRecord=on&find_isGCIRecord=false&find_isIKRecord=on&find_isIKRecord=false&find_rankToReturn=all&output_format=normal&find_sortByFamily=on&find_sortByFamily=off&query_type=by_query&back_page=plantsearch</ref>.
== Geneticky modifikovaná kukuřice ==
== Geneticky modifikovaná kukuřice ==
-
Kukuřice patří mezi zemědělské plodiny, které se staly předmětem zájmu [[Geneticky modifikovaný organismus|genetické manipulace]] ze strany agrochemických firem. V [[Evropská unie|Evropské unii]] je geneticky modifikovaná kukuřice firmy [[Monsanto]] MON 810 jedinou zemědělskou plodinou, jejíž pěstování je povoleno.<ref>[http://ekonomika.ihned.cz/c4-10076490-36723560-001000_d-nemecko-zakazalo-pestovani-nejrozsirenejsi-geneticky-upravene-kukurice Německo zakázalo pěstování nejrozšířenější geneticky upravené kukuřice]</ref> Do kukuřice MON 810 byla v laboratoři vložena dědičná informace kódující produkci jedu, tzv. Bt-toxinu, který zabíjí [[hmyz]], jenž by rostlině mohl škodit.<ref>[[Miroslav Šuta]]: ''Biotechnologie, životní prostředí a udržitelný rozvoj'', [[Společnost pro trvale udržitelný život]] 2007, ISBN 978-80-902635-1-2]</ref> V šesti zemích Evropské unie ([[Francie]], [[Řecko]], [[Rakousko]], [[Maďarsko]], [[Lucembursko]] a [[Německo]]) je pěstování geneticky manipulované kukuřice zákázáno vzhledem k možným negativním vlivům na životní prostředí.<ref>[http://www.ct24.cz/ekonomika/51629-geneticky-upravena-kukurice-mon-810-se-uz-v-nemecku-pestovat-nebude/ Geneticky upravená kukuřice MON 810 se už v Německu pěstovat nebude]</ref>
+
Kukuřice patří mezi zemědělské plodiny, které se staly předmětem zájmu [[Geneticky modifikovaný organismus|genetické manipulace]] ze strany agrochemických firem. V [[Evropská unie|Evropské unii]] je geneticky modifikovaná kukuřice firmy Monsanto MON 810 jedinou zemědělskou plodinou, jejíž pěstování je povoleno.<ref>[http://ekonomika.ihned.cz/c4-10076490-36723560-001000_d-nemecko-zakazalo-pestovani-nejrozsirenejsi-geneticky-upravene-kukurice Německo zakázalo pěstování nejrozšířenější geneticky upravené kukuřice]</ref> Do kukuřice MON 810 byla v laboratoři vložena dědičná informace kódující produkci jedu, tzv. Bt-toxinu, který zabíjí [[hmyz]], jenž by rostlině mohl škodit.<ref>[[Miroslav Šuta]]: ''Biotechnologie, životní prostředí a udržitelný rozvoj'', [[Společnost pro trvale udržitelný život]] 2007, ISBN 978-80-902635-1-2]</ref> V šesti zemích Evropské unie ([[Francie]], [[Řecko]], [[Rakousko]], [[Maďarsko]], [[Lucembursko]] a [[Německo]]) je pěstování geneticky manipulované kukuřice zákázáno vzhledem k možným negativním vlivům na životní prostředí.<ref>[http://www.ct24.cz/ekonomika/51629-geneticky-upravena-kukurice-mon-810-se-uz-v-nemecku-pestovat-nebude/ Geneticky upravená kukuřice MON 810 se už v Německu pěstovat nebude]</ref>
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* [http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#] - popisy
+
* '''[https://www.michalapetr.com/map-1885-sok-nejvetsi-konference-o-dovozu-ukrajinskeho-obili-do-eu-bude-za-par-dni-v-praze-a-sponzoruje-ji-babis/ MAP 1885 – Na Ukrajině se loni až 1/3 polí s kukuřicí nesklidila, a budou se sklízet až v roce 2024.<br />Kukuřice tak navlhne a zamoří ji toxické houby a plísně, a bude smrtelně nebezpečná nejen lidem, ale hlavně kočkám a psům&nbsp;!]'''
-
 
+
* [https://web.archive.org/web/20110718174543/http://nosreti.bigbloger.lidovky.cz/clanok.asp?cl=140403&bk=93906 Tažení proti kukuřici l.p. 2010]
 +
{{Bioenergie}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Bioenergie}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Lipnicovité]]
[[Kategorie:Lipnicovité]]

Aktuální verze z 17. 1. 2024, 15:14

Toto je článek je o botanickém rodu. O hojně pěstované plodině se podrobně dočtete v článku kukuřice setá.
Zralé plody kukuřice (Zea mays)

Kukuřice (Zea L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovité (Poaceae).

Obsah

Popis

Jedná se o robustní trávy dorůstající výšky nejčastěji 0,5-6 m [1]. Většinou jsou jednoleté, ale některé divoké druhy (Zea perennis a Zea diploperennis) jsou vytrvalé. Listy jsou přisedlé, střídavé, dvouřadě uspořádané, s listovými pochvami a souběžnou žilnatinou. Čepele jsou ploché a asi 2-12 cm široké, na bázi čepele je mebránovitý jazýček. Květy jsou jednopohlavné a většinou jsou odděleny do samičích a samčích květenství, řidčeji u divokých taxonů mohou být květenství zčásti oboupohlavné. Samčí květenství je vrcholová lata klásků, někdy je interpretováno jako několik hroznů vyrážející z hlavní osy [2]. Samčí klásky jsou uspořádány v párech, kdy jeden klásek je stopkatý a druhý přisedlý a každý klásek obsahuje 2 květy. Na bázi každého klásku jsou 2 plevy, někdy na kýlu křídlaté. Každý samčí květ obsahuje bělomázdřitou pluchu a plušku. Tyčinky jsou 3, plenky 2. Samičí květensví vyrůstají z úžlabí listu. U některých divokých druhů může být toto květenství i smíšené, nahoře samčí, dole samičí, většinou však bývá čistě samičí. U pěstované kukuřice seté pravé to je ztlustlý klas, někdy nazývaný palice (nejčastěji 2-5, vzácněji až 10 cm tlustý), který se skládá z mnoha řad obilek, v každém klasu jich je od 60 po více než 1000. U divokých taxonů je samičí květenství mnohem skromnější dvouřadý klas či hrozen (záleží na interpretaci), pouze asi 1 cm tlustý a obsahuje jen 4-15 obilek. U divokých forem se klas za zralosti rozpadá, u pěstované kukuřice zůstává vcelku. Celý samičí klas je uzavřen v pochvách listenů, u divokých taxonů bývá obalová pochva jen jedna, na vrcholu vyčuhuje chomáč čnělek s bliznami. Samičí klásky jsou podobně jako samčí dvoukvěté, ale dolní květ je sterilní [3], proto z každého klásku vzniká pouze jedna obilka. Na bázi klásku jsou 2 plevy, ve kterých je u divokých forem obilka uzavřena, u pěstované kukuřice jsou plevy redukované. Každý fertilní květ odbsahuje jednu suchomázdřitou pluchu a plušku, plenky u samičích květů chybí, čnělky jsou 2, ale jsou skoro po celé délce srostlé, jen nahoře dvouklané. Většinou se jedná o diploidy, počet chromozómů je 2n=20, ale třeba druh Zea perennis je teraploidní, 2n=40, zkřížením tetraploida a diploida vznikne sterilní triploid.

Taxonomická poznámka

Všechny druhy kromě Zea mays jsou některými autory řazeny do samostatného rodu Euchlaena Schrad.[4] V tomto pojetí obsahuje potom rod Zea pouze jeden druh: Zea mays. Dnešní autoři většinou používají široké pojetí rodu Zea, s 5 uznávanými druhy. Široce pěstovaná polní plodina je pouze kukuřice setá pravá (Zea mays subsp. mays). Ostatní divoké taxony se nazývají pojmem teosinte (množné číslo teosintes).

Přehled druhů

  • Zea mays L.
    • Zea mays subsp. mays: Jedná se o známou, dnes na všech kontinentech kromě Antarktidy pěstovanou, kukuřici. Ostatní divoké subspecie se mimo oblast původu pěstují nanejvýš v pokusných kulturách. Je to čistě kulturní taxon, není známa z přirozených společenstev.
    • Zea mays subsp. mexicana (Schrad.) H.H. Iltis, někdy považována za samostatný druh: Zea mexicana (Schrad.) Kuntze, syn.: Euchlaena mexicana Schrad.[5] Poddruh je znám pod názvy: Chalco Teosinte, Central-Plateau Teosinte či Nobogame Teosinte [6]. Samičí klas je daleko menší než u pěstované kukuřice, je jen 5-8(vzácněji až 10) cm dlouhý, 0,6-0,8 cm tlustý. Poddruh je rozšířen v Mexiku, nejvíce v oblasti zvané Meseta Central. Ve své domovině roste často na okrajích polí pěstované kukuřice seté pravé, se kterou se i kříží.
    • Zea mays subsp. huehuetenangensis (H.H. Iltis et Doebley) Doebley je mohutná tráva dorůstající až 5 m. Nazývá se Huehuetenango Teosinte. Na rozdíl od subsp. parviglumis má lysé listy [7]. Samičí klasy jsou pdobné jako u subsp. mexicana. Je to endemit provincie Huehuetenango v Guatemele a také je to častý plevel v polích pěstované kukuřice s níchž se často kříží. Někdy roste ale i v lesích.
    • Zea mays subsp. parviglumis H.H. Iltis et Doebley je tráva dorůstající nejčastěji výšky 2-4 m. Samičí klasy jsou podobné stavby jako u subsp. mexicana. Nazývá se Balsas Teosinte nebo Guerrero Teosinte [8]. Listy jsou na rozdíl od subsp. huehuetenangensis pýřité. Přirozeně roste v pacifické části Mexika, hlavně v oblastech Oaxaca a Jalisco, zvláště častá je u řeky Balsas. Jelikož nekvete současně se subsp. mays, nekříží se s ní tolik.
  • Zea diploperennis Iltis, J.F. Doebley & R. Guzman je endemit pohoří Sierra de Manantlán v Mexiku [9]. Druh byl popsán teprve v roce 1979 z místa zvané Cerro de San Miguel [10]. Nazývá se diploperennial teosinte [11].
  • Zea luxurians (Durieu) R.M. Bird (syn.: Reana luxurians Durieu, Euchlaena luxurians (Durieu) Durieu et Asch.) roste ve středním Mexiku v oblasti zvané Oaxaca, dále je znám z Guatemaly a z Hondurasu [12]. Nazývá se Guatemala Teosinte nebo Florida Teosinte[13].
  • Zea perennis (Hitchc.) Reeves et Mangelsd. (Syn.: Euchlaena perennis Hitchc.) roste přirozeně v Mexiku, a to v oblasti Jalisco, na severním úpatí Volcán de Colima [14]. Tento druh je nazýván Perennial teosinte [15].
  • Zea nicaraguensis Iltis et B.F. Benz roste ve státě Nikaragua, v pobřežní zóně blízko Golfo de Fonseca, mezi Estero Paimica a Estero Palo Blanco. Taxon byl popsán teprve v roce 2000 [16].

Geneticky modifikovaná kukuřice

Kukuřice patří mezi zemědělské plodiny, které se staly předmětem zájmu genetické manipulace ze strany agrochemických firem. V Evropské unii je geneticky modifikovaná kukuřice firmy Monsanto MON 810 jedinou zemědělskou plodinou, jejíž pěstování je povoleno.[17] Do kukuřice MON 810 byla v laboratoři vložena dědičná informace kódující produkci jedu, tzv. Bt-toxinu, který zabíjí hmyz, jenž by rostlině mohl škodit.[18] V šesti zemích Evropské unie (Francie, Řecko, Rakousko, Maďarsko, Lucembursko a Německo) je pěstování geneticky manipulované kukuřice zákázáno vzhledem k možným negativním vlivům na životní prostředí.[19]

Reference

  1. http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_perennis
  2. http://www.kew.org/data/grasses-db/www/gen00693.htm
  3. http://www.kew.org/data/grasses-db/www/gen00693.htm
  4. http://delta-intkey.com/grass/www/euchlaen.htm
  5. http://www.kew.org/data/grasses-db/www/imp10874.htm
  6. http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#
  7. http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#
  8. http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#
  9. http://cat.inist.fr/?aModele=afficheN&cpsidt=13830177
  10. http://www.sciencemag.org/cgi/content/abstract/203/4376/186
  11. http://hortiplex.gardenweb.com/plants/p1/gw1042881.html
  12. http://www.ars-grin.gov/cgi-bin/npgs/html/taxon.pl?103580
  13. http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_luxurians
  14. http://www.herbarium.usu.edu/treatments/Zea.htm#Zea_perennis
  15. http://hortiplex.gardenweb.com/plants/p1/gw1042888.html
  16. http://www.ipni.org/ipni/advPlantNameSearch.do?find_family=&find_genus=Zea+&find_species=nicaraguensis&find_infrafamily=&find_infragenus=&find_infraspecies=&find_authorAbbrev=&find_includePublicationAuthors=on&find_includePublicationAuthors=off&find_includeBasionymAuthors=on&find_includeBasionymAuthors=off&find_publicationTitle=&find_isAPNIRecord=on&find_isAPNIRecord=false&find_isGCIRecord=on&find_isGCIRecord=false&find_isIKRecord=on&find_isIKRecord=false&find_rankToReturn=all&output_format=normal&find_sortByFamily=on&find_sortByFamily=off&query_type=by_query&back_page=plantsearch
  17. Německo zakázalo pěstování nejrozšířenější geneticky upravené kukuřice
  18. Miroslav Šuta: Biotechnologie, životní prostředí a udržitelný rozvoj, Společnost pro trvale udržitelný život 2007, ISBN 978-80-902635-1-2]
  19. Geneticky upravená kukuřice MON 810 se už v Německu pěstovat nebude

Externí odkazy