Mukařov (okres Praha-východ)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Aktualizace) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ020 | | NUTS3 = CZ020 | ||
| nad.výš = 427 | | nad.výš = 427 | ||
| - | }} | + | }}Obec '''Mukařov''' se nachází v okrese [[Okres Praha-východ|Praha-východ]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]]. |
| - | Obec '''Mukařov''' se nachází v okrese [[Okres Praha-východ|Praha-východ]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]]. | + | * Ke dni 6. 2. 2009 zde žilo 1 944 obyvatel. |
| - | Ke dni 6. | + | * Ke dni 1. 1. 2023 zde žilo '''2 935''' obyvatel. |
| + | |||
== Historie == | == Historie == | ||
Z archivních materiálů muzea v [[Kostelec nad Černými lesy|Kostelci nad Černými lesy]] vyplývá, že Mukařov dostal své jméno od zakladatele Mukara, známého z knížecí družiny 12. století. Když se ve vojsku krále [[Vladislava]] vyznamenali vojíni Ondřej, Kubjata, Hlaváč, Myška, Srba a Mukar, dostalo se jim od krále v Černém lese manských údělů, na nichž tito vojíni ve 12. století založili stejnojmenné dvorce a tvrze. (z ''Mukařovské kroniky'' / str. 70, rok 1987) | Z archivních materiálů muzea v [[Kostelec nad Černými lesy|Kostelci nad Černými lesy]] vyplývá, že Mukařov dostal své jméno od zakladatele Mukara, známého z knížecí družiny 12. století. Když se ve vojsku krále [[Vladislava]] vyznamenali vojíni Ondřej, Kubjata, Hlaváč, Myška, Srba a Mukar, dostalo se jim od krále v Černém lese manských údělů, na nichž tito vojíni ve 12. století založili stejnojmenné dvorce a tvrze. (z ''Mukařovské kroniky'' / str. 70, rok 1987) | ||
První údaj o obci Mukařov je z roku 1318 (Emler: ''Regesta diplomatica''): Mukařov přináležel před husitskými válkami k panství říčanskému, později k panství Kostelec n. Č. lesy / páni z Kostelce, Slavata z Chlumu a Košumberka, Komora královská. | První údaj o obci Mukařov je z roku 1318 (Emler: ''Regesta diplomatica''): Mukařov přináležel před husitskými válkami k panství říčanskému, později k panství Kostelec n. Č. lesy / páni z Kostelce, Slavata z Chlumu a Košumberka, Komora královská. | ||
| - | Roku 1558 prodala Komora královská statek Kostelec n. Č. lesy za 30 tisíc kop grošů českých panu | + | Roku 1558 prodala Komora královská statek Kostelec n. Č. lesy za 30 tisíc kop grošů českých panu Jaroslavu Smiřickému, sídelním svým místem zvolil Kostelec n. Č. lesy. Roku 1561 vystavil tu nádherný zámek s kaplí a rodinnou hrobkou. K tomuto panství patřila i obec [[Buda-Mukařov]], [[Srbín]], [[Žernovka]]. Později pan Jaroslav Smiřický rozšířil panství kostelecké o zakoupená další panství jako [[Říčany]], [[Uhříněves]] a [[Koloděje]]. Smiřičtí drželi panství až do bitvy na Bílé hoře a po smrti pana Jaroslava se v držení vystřídali: |
| - | * | + | * Zikmund Smiřický 1597–1608 |
| - | * | + | * Jaroslav Smiřický 1608–1611 |
| - | * | + | * Albrecht Václav Smiřický 1611–1614 |
| - | * | + | * Albrecht Jan Smiřický 1614–1618 |
| - | * | + | * Markéta Saloména 1618–1621 (Markéta Saloména byla provdána za Jindřicha Slavatu z Chlumu a Košumberka) |
| - | Po prohrané bitvě na Bílé hoře bylo panství zabráno císařem a později prodáno | + | Po prohrané bitvě na Bílé hoře bylo panství zabráno císařem a později prodáno Albrechtovi z Valdštejna, který jej roku 1623 prodal knížeti [[Karel Lichtenštejn|Karlu Lichtenštejnovi]], u kteréhož rodu zůstalo panství až do pozemkové reformy po [[první světová válka|první světové válce]]. |
Nejstarší údaje o panství kosteleckém máme ze dvou urbářů panství. První urbář je z r. 1562 psaný česky a pod názvem ''Registra správný panství kosteleckého z r. 1562'' je uložen v archivu [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze. Druhý urbář z r. 1677 je rovněž psaný česky, má název ''Kniha urbální, jinak gruntovní pravidlo všech všelikých příležitostí panství Kosteleckého nad Černými lesy od porodu panského r. 1677'', uložen je rovněž v archivu [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze. | Nejstarší údaje o panství kosteleckém máme ze dvou urbářů panství. První urbář je z r. 1562 psaný česky a pod názvem ''Registra správný panství kosteleckého z r. 1562'' je uložen v archivu [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze. Druhý urbář z r. 1677 je rovněž psaný česky, má název ''Kniha urbální, jinak gruntovní pravidlo všech všelikých příležitostí panství Kosteleckého nad Černými lesy od porodu panského r. 1677'', uložen je rovněž v archivu [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze. | ||
Podle údajů z roku 1623 mezi devíti rychtami panství je uváděna rychta Mukařov, [[Tehov (okres Praha-východ)|Tehov]], [[Tehovec]], [[Všestary]], [[Klokočná]], [[Menčice]], [[Svojetice]] a [[Srbín]]. | Podle údajů z roku 1623 mezi devíti rychtami panství je uváděna rychta Mukařov, [[Tehov (okres Praha-východ)|Tehov]], [[Tehovec]], [[Všestary]], [[Klokočná]], [[Menčice]], [[Svojetice]] a [[Srbín]]. | ||
| Řádka 55: | Řádka 56: | ||
* [[Srbín]] | * [[Srbín]] | ||
* [[Žernovka]] | * [[Žernovka]] | ||
| - | == | + | == Galerie == |
<gallery> | <gallery> | ||
| - | + | File:Mukařov, Charity House.jpg | Charitní dům | |
| - | + | File:Mukařov, Návesní Pond.jpg | Návesní rybník | |
| - | + | File:Mukařov, Lesní str.jpg | Lesní ulice | |
| - | + | File:Mukařov, Municipal Office.jpg | Obecní úřad | |
</gallery> | </gallery> | ||
| - | |||
== Literatura == | == Literatura == | ||
| - | *ŠORM, Antonín. ''Pověsti o českých zvonech.'' Praha: V. Kotrba, 1926. | + | * ŠORM, Antonín. ''Pověsti o českých zvonech.'' Praha: V. Kotrba, 1926. |
| - | + | == Externí odkazy == | |
| - | + | * [https://www.mukarov.cz Oficiální stránky obce] | |
| - | [ | + | * [https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/obce/538523 Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) – Mukařov] |
| - | [ | + | |
| - | + | ||
| - | {{Commonscat|Mukařov (Prague-East District)}}{{Okres Praha-východ}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Mukařov (Prague-East District)}}{{Obec Mukařov (okres Praha-východ)}}{{Okres Praha-východ}}{{Článek z Wikipedie}} |
| + | [[Kategorie:Mukařov (okres Praha-východ)| ]] | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Praha-východ]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Praha-východ]] | ||
| + | [[Kategorie:Obce v okrese Praha-východ]] | ||
| + | [[Kategorie:Mikroregion Ladův kraj]] | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2024, 14:02
Obec Mukařov se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský.
- Ke dni 6. 2. 2009 zde žilo 1 944 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2023 zde žilo 2 935 obyvatel.
Obsah |
Historie
Z archivních materiálů muzea v Kostelci nad Černými lesy vyplývá, že Mukařov dostal své jméno od zakladatele Mukara, známého z knížecí družiny 12. století. Když se ve vojsku krále Vladislava vyznamenali vojíni Ondřej, Kubjata, Hlaváč, Myška, Srba a Mukar, dostalo se jim od krále v Černém lese manských údělů, na nichž tito vojíni ve 12. století založili stejnojmenné dvorce a tvrze. (z Mukařovské kroniky / str. 70, rok 1987) První údaj o obci Mukařov je z roku 1318 (Emler: Regesta diplomatica): Mukařov přináležel před husitskými válkami k panství říčanskému, později k panství Kostelec n. Č. lesy / páni z Kostelce, Slavata z Chlumu a Košumberka, Komora královská. Roku 1558 prodala Komora královská statek Kostelec n. Č. lesy za 30 tisíc kop grošů českých panu Jaroslavu Smiřickému, sídelním svým místem zvolil Kostelec n. Č. lesy. Roku 1561 vystavil tu nádherný zámek s kaplí a rodinnou hrobkou. K tomuto panství patřila i obec Buda-Mukařov, Srbín, Žernovka. Později pan Jaroslav Smiřický rozšířil panství kostelecké o zakoupená další panství jako Říčany, Uhříněves a Koloděje. Smiřičtí drželi panství až do bitvy na Bílé hoře a po smrti pana Jaroslava se v držení vystřídali:
- Zikmund Smiřický 1597–1608
- Jaroslav Smiřický 1608–1611
- Albrecht Václav Smiřický 1611–1614
- Albrecht Jan Smiřický 1614–1618
- Markéta Saloména 1618–1621 (Markéta Saloména byla provdána za Jindřicha Slavatu z Chlumu a Košumberka)
Po prohrané bitvě na Bílé hoře bylo panství zabráno císařem a později prodáno Albrechtovi z Valdštejna, který jej roku 1623 prodal knížeti Karlu Lichtenštejnovi, u kteréhož rodu zůstalo panství až do pozemkové reformy po první světové válce. Nejstarší údaje o panství kosteleckém máme ze dvou urbářů panství. První urbář je z r. 1562 psaný česky a pod názvem Registra správný panství kosteleckého z r. 1562 je uložen v archivu Národního muzea v Praze. Druhý urbář z r. 1677 je rovněž psaný česky, má název Kniha urbální, jinak gruntovní pravidlo všech všelikých příležitostí panství Kosteleckého nad Černými lesy od porodu panského r. 1677, uložen je rovněž v archivu Národního muzea v Praze. Podle údajů z roku 1623 mezi devíti rychtami panství je uváděna rychta Mukařov, Tehov, Tehovec, Všestary, Klokočná, Menčice, Svojetice a Srbín. Během třicetileté války byly na Říčansku způsobeny veliké škody válečné, mnoho obyvatel bylo vybito, řada vesnic vypálena. Některé obce zůstaly dlouho pusté, jiné vůbec zanikly a jejich místo zarostlo postupně lesem. Tak například již před 30letou válkou zanikla obec Janovičky ležící mezi Vojkovem a Babicemi. Dnes se po této hrnčířské obci nazývá jen lesní část. V Mukařově byl v letech 1963–1964 po osm měsíců internován Státní bezpečností Josef kardinál Beran.
Pamětihodnosti
Pověsti
Za třicetileté války byl do studánky v lese Dlouhá louka ukryt kostelní zvon. Když jej však lidé později chtěli vylovit a pověsit zpět, zahnal je strašidelný bílý pes. Dodnes tam prý svůj zvon hlídá a neopatrné poutníky stahuje do studánky. Nejvíce nebezpečí od něj hrozí, když v Mukařově vyzvánějí poledne.
Části obce
Galerie
 Charitní dům |
 Návesní rybník |
 Lesní ulice |
 Obecní úřad |
Literatura
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
Externí odkazy
|
| Obec Mukařov |
|---|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |