Šablona:Článek dne/2024/02
Z Multimediaexpo.cz
(+ Aktualizace) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Max-schmeling.jpg|right|160px|Max Schmeling (1938)]] | [[Soubor:Max-schmeling.jpg|right|160px|Max Schmeling (1938)]] | ||
- | '''<big>[[Max Schmeling]]</big>''' (* [[28. září]] [[1905]], † [[2. únor]]a [[2005]]) byl [[Německo|německý]] [[box]]er. V letech [[1930]] až [[1932]] byl mistrem světa v těžké váze. Vítězství vybojoval proti [[Jack Sharkey|Jacku Sharkeyovi]] a boxerovi tmavé pleti [[Joe Louis]]ovi, se kterým se posléze spřátelil. Dodnes je považován za jednoho z nejpopulárnějších německých sportovců. | + | '''<big>[[Max Schmeling]]</big>''' (* [[28. září]] [[1905]], † [[2. únor]]a [[2005]]) byl [[Německo|německý]] [[box]]er. V letech [[1930]] až [[1932]] byl mistrem světa v těžké váze. Vítězství vybojoval proti [[Jack Sharkey|Jacku Sharkeyovi]] a boxerovi tmavé pleti [[Joe Louis]]ovi, se kterým se posléze spřátelil. Dodnes je považován za jednoho z nejpopulárnějších německých sportovců. |
+ | Max Schmeling měl rytířskou povahu a přes mnohé nabídky s nacisty nikdy nekolaboroval. Dostal od nich vilu, vyznamenání, které odmítl, a odmítl i vstup do [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Nacisté přesto dokázali jeho úspěchů i manželství s krásnou a charakterní Anny propagandisticky zneužít. Díky tomu měl přezdívku „Hitlerův kůň“, a také proto byl po porážce nacistického Německa nařčen z kolaborace, Angličany byl odsouzen ke třem měsícům vězení a dostal pokutu 10 000 marek. Na Anny byl v poválečném Československu ze stejného důvodu vydán zatykač. Ve skutečnosti se ovšem přimlouval u Hitlera za svého manažera, který byl židovského původu a, jak vyšlo až v 80. letech najevo, riskoval život, když o [[Křišťálová noc|Křišťálové noci]] sám zachránil dva židovské chlapce. | ||
+ | Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Schmeling povolán do armády a zúčastnil se jako příslušník německých výsadkářů invaze na [[Kréta|Krétu]]. Byl raněn, dostal [[Úplavice|úplavici]], a to ho téměř stálo život. V athénském lazaretu také dal rozhovor americkému novináři, což pobouřilo německé vedení, zvláště Goebbelse, neboť Schmeling uvedl, že neví nic o krutosti anglických vojáků a že považuje vstup Američanů do války za neštěstí, neboť vždy pokládal Ameriku za svou druhou vlast. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Verze z 2. 2. 2024, 21:18
Max Schmeling (* 28. září 1905, † 2. února 2005) byl německý boxer. V letech 1930 až 1932 byl mistrem světa v těžké váze. Vítězství vybojoval proti Jacku Sharkeyovi a boxerovi tmavé pleti Joe Louisovi, se kterým se posléze spřátelil. Dodnes je považován za jednoho z nejpopulárnějších německých sportovců.
Max Schmeling měl rytířskou povahu a přes mnohé nabídky s nacisty nikdy nekolaboroval. Dostal od nich vilu, vyznamenání, které odmítl, a odmítl i vstup do NSDAP. Nacisté přesto dokázali jeho úspěchů i manželství s krásnou a charakterní Anny propagandisticky zneužít. Díky tomu měl přezdívku „Hitlerův kůň“, a také proto byl po porážce nacistického Německa nařčen z kolaborace, Angličany byl odsouzen ke třem měsícům vězení a dostal pokutu 10 000 marek. Na Anny byl v poválečném Československu ze stejného důvodu vydán zatykač. Ve skutečnosti se ovšem přimlouval u Hitlera za svého manažera, který byl židovského původu a, jak vyšlo až v 80. letech najevo, riskoval život, když o Křišťálové noci sám zachránil dva židovské chlapce.
Za druhé světové války byl Schmeling povolán do armády a zúčastnil se jako příslušník německých výsadkářů invaze na Krétu. Byl raněn, dostal úplavici, a to ho téměř stálo život. V athénském lazaretu také dal rozhovor americkému novináři, což pobouřilo německé vedení, zvláště Goebbelse, neboť Schmeling uvedl, že neví nic o krutosti anglických vojáků a že považuje vstup Američanů do války za neštěstí, neboť vždy pokládal Ameriku za svou druhou vlast.