Kracovice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ šablona)
 
Řádka 20: Řádka 20:
| loc-map = {{LocMap |Česká republika |label=Kracovice |position=top |lat_deg=49 |lat_min=11 |lat_sec=39 |lon_deg=15 |lon_min=50 |lon_sec=26 |float=center}}
| loc-map = {{LocMap |Česká republika |label=Kracovice |position=top |lat_deg=49 |lat_min=11 |lat_sec=39 |lon_deg=15 |lon_min=50 |lon_sec=26 |float=center}}
| web =
| web =
-
}}
+
}}[[Soubor:Starec kracovice Virgin Mary chapel.jpg|thumb|250px|Kaple Panny Marie na kracovické návsi]]
-
'''Kracovice''' ([[genitiv|2. pád]] ''do Kracovic'', [[lokál|6. pád]] ''v Kracovicích'') jsou [[vesnice]], [[část obce|místní část]] [[městys]]e [[Stařeč|Starče]]. Leží v těsné blízkosti na východ od své mateřské obce, s níž jsou spojeny [[silnice|silnicí]] č. III/4103. [[Nadmořská výška]] se pohybuje mezi 465–490 m n. m. V roce [[2001]] zde žilo 71 obyvatel.
+
'''Kracovice''' ([[genitiv|2. pád]] ''do Kracovic'', [[lokál|6. pád]] ''v Kracovicích'') jsou [[vesnice]], [[část obce|místní část]] [[městys]]e [[Stařeč|Starče]]. Leží v těsné blízkosti na východ od své mateřské obce, s níž jsou spojeny [[silnice|silnicí]] č. III/4103.  
 +
 
 +
[[Nadmořská výška]] se pohybuje mezi 465–490 m n. m. V roce [[2001]] zde žilo 71 obyvatel.
== Geografická charakteristika ==
== Geografická charakteristika ==
Katastrální území Kracovic sousedí na západě a jihu se Starčí a na severu a východě s [[Třebíč|třebíčskou]] [[Borovina|Borovinou]], [[Horka-Domky|Domky]] a [[Slavice (Třebíč)|Slavicemi]]. Sama vesnice leží v jihozápadní polovině katastrálního území v údolí jednoho z přítoků [[Stařečský potok|Stařečského potoka]] při dvou [[rybník|rybnících]]: ''Žabce'' a ''Vesníku'' a obklopena kopci, z nichž nejvýše vystupuje kóta ''Na kopci'' (521 m n. m.). Potůček, který rybníčky napájí, sbírá vody v severní části lesa Pekelného kopce z nadmořské výšky kolem 500 m n. m. Mimo dva uvedené rybníky jsou u Kracovic i rybníky ''Kacíř'' a ''Fučík''. V trati ''Na čtvrtích'' na východ od Kracovic při cestě k [[Třebíč]]i býval [[lom]], jehož kámen měli Třebíčané brát pro stavbu farního kostela.<ref name="dvorský">{{Citace monografie
Katastrální území Kracovic sousedí na západě a jihu se Starčí a na severu a východě s [[Třebíč|třebíčskou]] [[Borovina|Borovinou]], [[Horka-Domky|Domky]] a [[Slavice (Třebíč)|Slavicemi]]. Sama vesnice leží v jihozápadní polovině katastrálního území v údolí jednoho z přítoků [[Stařečský potok|Stařečského potoka]] při dvou [[rybník|rybnících]]: ''Žabce'' a ''Vesníku'' a obklopena kopci, z nichž nejvýše vystupuje kóta ''Na kopci'' (521 m n. m.). Potůček, který rybníčky napájí, sbírá vody v severní části lesa Pekelného kopce z nadmořské výšky kolem 500 m n. m. Mimo dva uvedené rybníky jsou u Kracovic i rybníky ''Kacíř'' a ''Fučík''. V trati ''Na čtvrtích'' na východ od Kracovic při cestě k [[Třebíč]]i býval [[lom]], jehož kámen měli Třebíčané brát pro stavbu farního kostela.<ref name="dvorský">{{Citace monografie
| příjmení = Dvorský
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| jméno = František
-
| odkaz na autora = František Dvorský
 
| titul = Třebický okres
| titul = Třebický okres
| edice = Vlastivěda moravská
| edice = Vlastivěda moravská
Řádka 60: Řádka 61:
| poznámka = vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček
| poznámka = vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček
}}</ref>
}}</ref>
-
Kracovice byly původně majetkem třebíčského [[zámek v Třebíči|benediktinského kláštera]]. Připomínají se k roku 1104. Od poloviny 15. století až do poloviny 16. století byly Kracovice ve světských rukách. Roku 1556 je [[Vratislav z Pernštejna]] postoupil městu Třebíči a od té doby byly Kracovice její [[poddanství|poddanskou]] vesnicí.<ref name="dvorský"/> Za zrušení robot z poddaných vsí Kracovic, [[Ptáčov]]a a [[Petrůvky|Petrůvek]] obdrželo město Třebíč 30 000 zlatých [[konvenční tolar|konvenční mince]] ve [[vyvazovací obligace|vyvazovacích obligacích]].<ref>{{Citace monografie
+
Kracovice byly původně majetkem třebíčského [[zámek v Třebíči|benediktinského kláštera]]. Připomínají se k roku 1104. Od poloviny 15. století až do poloviny 16. století byly Kracovice ve světských rukách. Roku 1556 je Vratislav z Pernštejna postoupil městu Třebíči a od té doby byly Kracovice její poddanskou vesnicí.<ref name="dvorský"/> Za zrušení robot z poddaných vsí Kracovic, [[Ptáčov]]a a [[Petrůvky|Petrůvek]] obdrželo město Třebíč 30 000 zlatých [[konvenční tolar|konvenční mince]] ve [[vyvazovací obligace|vyvazovacích obligacích]].<ref>{{Citace monografie
| korporace = Město Třebíč
| korporace = Město Třebíč
| odkaz na korporaci = Třebíč
| odkaz na korporaci = Třebíč
| titul = Pamětní kniha Města Třebíče
| titul = Pamětní kniha Města Třebíče
-
| editoři = [[Vilém Nikodém|Nikodém, Vilém]]
+
| editoři = Nikodém, Vilém
| vydavatel =
| vydavatel =
| místo = Třebíč
| místo = Třebíč
Řádka 133: Řádka 134:
}}</ref>
}}</ref>
== Reference ==
== Reference ==
 +
<references/>
== Související články ==
== Související články ==
* [[Římskokatolická farnost Stařeč]]
* [[Římskokatolická farnost Stařeč]]
-
'''Kracovice'''&nbsp;|
 
-
[[Stařeč]]&nbsp;<br />
 
-
<small>ZSJ: [[Červená Hospoda]]</small>
 
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Kracovice}}{{Městys Stařeč}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Stařeč]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Třebíč]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Třebíč]]

Aktuální verze z 19. 2. 2024, 13:39

Kaple Panny Marie na kracovické návsi

Kracovice (2. pád do Kracovic, 6. pád v Kracovicích) jsou vesnice, místní část městyse Starče. Leží v těsné blízkosti na východ od své mateřské obce, s níž jsou spojeny silnicí č. III/4103.

Nadmořská výška se pohybuje mezi 465–490 m n. m. V roce 2001 zde žilo 71 obyvatel.

Obsah

Geografická charakteristika

Katastrální území Kracovic sousedí na západě a jihu se Starčí a na severu a východě s třebíčskou Borovinou, Domky a Slavicemi. Sama vesnice leží v jihozápadní polovině katastrálního území v údolí jednoho z přítoků Stařečského potoka při dvou rybnících: Žabce a Vesníku a obklopena kopci, z nichž nejvýše vystupuje kóta Na kopci (521 m n. m.). Potůček, který rybníčky napájí, sbírá vody v severní části lesa Pekelného kopce z nadmořské výšky kolem 500 m n. m. Mimo dva uvedené rybníky jsou u Kracovic i rybníky Kacíř a Fučík. V trati Na čtvrtích na východ od Kracovic při cestě k Třebíči býval lom, jehož kámen měli Třebíčané brát pro stavbu farního kostela.[1]

Historie

Z doby pravěku byla v Kracovicích nalezena část velkého kamenného mlatu, rozlomeného v provrtu.[2] Kracovice byly původně majetkem třebíčského benediktinského kláštera. Připomínají se k roku 1104. Od poloviny 15. století až do poloviny 16. století byly Kracovice ve světských rukách. Roku 1556 je Vratislav z Pernštejna postoupil městu Třebíči a od té doby byly Kracovice její poddanskou vesnicí.[1] Za zrušení robot z poddaných vsí Kracovic, Ptáčova a Petrůvek obdrželo město Třebíč 30 000 zlatých konvenční mince ve vyvazovacích obligacích.[3]

Vývoj počtu obyvatel Kracovic[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 103 93 93 96 86 85 88 76 97 70 72 70 71

V letech 1869–1930 byly Kracovice vedeny jako obec, od roku 1950 již jako část Starče.[5]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis.) S. 273.  
  2. ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. S. 199.  
  3. ↑ Město Třebíč. Pamětní kniha Města Třebíče. Příprava vydání Nikodém, Vilém. Svazek 1. Třebíč : [s.n.]. 572 s. S. 97.  
  4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.  
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. (623 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 247.  

Související články


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kracovice
Městys Stařeč

Kracovice • Stařeč • Červená Hospoda

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kracovice“