Petro Šelest
Z Multimediaexpo.cz
(+ NEW — Invaze Ukrajinských vojsk do Československa 1968 — by rozhodně nebyl výrazně špatný titulek ! Žádný RUS totiž v srpnu 1968 neměl klíčové rozhodovací pravomoce pro provedení invaze vojsk !!) |
(++) |
||
| Řádka 20: | Řádka 20: | ||
== Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa == | == Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa == | ||
| - | Patřil k hlavním iniciátorům '''[[ | + | Patřil k hlavním iniciátorům '''[[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]]''' v roce [[1968]]. |
| - | V roce | + | V roce 1968 hrál Šelest velmi významnou roli při rozhodování o tom, jak bude sovětská vláda reagovat na [[Pražské jaro 1968|Pražské jaro]] – náhlé uvolnění politické kontroly v komunistickém [[Československo|Československu]]. [[Pražské jaro 1968|Pražské jaro]] vytvořilo silnou atmosféru, která se částečně přenesla i na západní [[Ukrajina|Ukrajinu]]. Byl jediným dalším členem politbyra vedle '''[[Leonid Iljič Brežněv|Leonida Brežněva]]''', který se v tomto roce zúčastnil '''všech''' setkání sovětských a českých komunistických představitelů. |
[[3. srpen|3. srpna]] 1968 se Šelest tajně setkal se slovenským komunistou [[Vasil Biľak|Vasiľem Biľakem]], který mu osobně předal značně neslavný [[zvací dopis]].<ref>{{Citace elektronického periodika | [[3. srpen|3. srpna]] 1968 se Šelest tajně setkal se slovenským komunistou [[Vasil Biľak|Vasiľem Biľakem]], který mu osobně předal značně neslavný [[zvací dopis]].<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| Řádka 38: | Řádka 38: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | * [ | + | * [https://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages%5CK%5CH%5CKharkiv.htm Internet Encyclopedia of Ukraine (anglicky)] |
Aktuální verze z 26. 3. 2024, 14:22
Petro Juchymovyč Šelest, ukrajinsky Петро Юхимович Шелест, rusky Пётр Ефимович Шелест, (* 14. února 1908, Andrijivka, † 22. ledna 1996, Moskva) byl ukrajinský komunistický politik.
Narodil se v chudé rolnické rodině v Charkovské gubernii, pracoval v železničních dílnách. V roce 1923 vstoupil do Komsomolu a v roce 1928 do komunistické strany. Absolvoval metalurgický institut v Mariupolu a po službě v Rudé armádě zastával řídící funkce v různých průmyslových podnicích, od roku 1940 byl profesionálním partajním funkcionářem. Díky spojenectví s Nikitou Sergejevičem Chruščovem stanul v roce 1957 v čele stranického výboru Kyjevské oblasti a v roce 1963 se stal prvním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny. Od roku 1964 byl členem politbyra ÚV KSSS a od roku 1966 členem předsednictva Nejvyššího sovětu Sovětského svazu. Třikrát mu byl udělen Leninův řád (1958, 1968 a 1971).
Jako faktický šéf Ukrajinské sovětské socialistické republiky vládl tvrdou rukou a nechal uvěznit řadu disidentů včetně Vjačeslava Čornovila, zároveň však usiloval o větší autonomii Ukrajiny zejména v ekonomických otázkách, podporoval výuku a vydávání tisku v ukrajinštině.[1] V roce 1970 vydal knihu Naše sovětská Ukrajino, která byla kritizována za nacionalistický obsah a stažena z prodeje. V roce 1972 byl v čele Ukrajiny nahrazen Volodymyrem Ščerbickým a povolán do Moskvy na funkci zástupce předsedy vlády, o rok později byl donucen ze „zdravotních důvodů“ rezignovat na místo ve vládě i v politbyru. Po odchodu z politiky pracoval v leteckém výzkumu, návrat na Ukrajinu mu nebyl dovolen.
Jeho syn Vitalij Šelest je jaderný fyzik, člen-korespondent ukrajinské Akademie věd.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
Patřil k hlavním iniciátorům invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
V roce 1968 hrál Šelest velmi významnou roli při rozhodování o tom, jak bude sovětská vláda reagovat na Pražské jaro – náhlé uvolnění politické kontroly v komunistickém Československu. Pražské jaro vytvořilo silnou atmosféru, která se částečně přenesla i na západní Ukrajinu. Byl jediným dalším členem politbyra vedle Leonida Brežněva, který se v tomto roce zúčastnil všech setkání sovětských a českých komunistických představitelů.
3. srpna 1968 se Šelest tajně setkal se slovenským komunistou Vasiľem Biľakem, který mu osobně předal značně neslavný zvací dopis.[2]
Reference
- ↑ Petro Šelest vinil z invázie Brežneva. Historyweb.sk [online]. . Dostupné online. ( )
- ↑ Pjotr Šelest. Kremelský „jestřáb“, který obdržel na záchodcích zvací dopis. Český rozhlas Plus [online]. . Dostupné online.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |