MiG-21

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Nový VIDEO článek)
(+ VIDEO, Flickr Show)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 24: Řádka 24:
* '''MiG-21bis:''' Nejmodernější vyráběná verze MiG-21  
* '''MiG-21bis:''' Nejmodernější vyráběná verze MiG-21  
-
== Flickr Show ==
+
=== Modernizační programy ===
-
{{FlickrShow|MiG-21 Fishbed|600|400}}
+
MiGy-21 jsou i přes své stáří stále všestrannými letadly, omezení jejich použití v moderním leteckém boji je způsobeno zejména zastaráním jejich palubní elektroniky. Dodnes se používá okolo 3 300 kusů těchto letadel, které existují asi ve 30 variantách. Několik zemí, které je vlastní se proto pokoušejí o jejich modernizaci.
 +
* '''MiG-21-93''': tato verze byla navržena v rámci Ruska. Rozdíl spočívá v instalaci stejného dopplerovského radaru jako má [[MiG-29]]. Díky novému [[radar]]u a nové [[avionika|avioniky]] mohou být neseny moderní zbraně a rakety. Novinkou je i instalace inovovaného řízení, head-up displeje a přilbového zaměřovače.
 +
* '''MiG-21-97''': má stejné vlastnosti jako předešlá verze, navíc má instalovaný motor [[Klimov RD-33]] se zlepšenými vlastnostmi.
 +
* '''MiG-21 Lancer''': byl navržen rumunskou společností Aerostar ve spolupráci s izraelskou firmou Elbit systems. Tato verze je navržena speciálně pro útoky na pozemní cíle s použitím naváděných raket a jiné řízené munice. Existuje v dalších dvou verzích, a to: k vybojování vzdušné nadvlády (MiG-21 ''Lancer C'') nebo v cvičné verzi (MiG-21 ''Lancer B'').
 +
* '''MiG-21-2000''': byl navržen společností IAI ([[Israel Aerospace Industries]]), s použitím skleněného kokpitu, nové avioniky a výzbroje, díky kterým nezaostává za západními typy stíhaček.
 +
* '''MiG-21 Bison''': je nejvyšší verzí modernizace MiGu-21. Je vybaven radarem "Kopyo" od společnosti Fazotron, který umožňuje sledovat 8 cílů současně. Podle informací z prostředí výrobce této verze, společnosti "Sokol" z Ruska, je MiG-21 Bison srovnatelný s prvními modely amerických stíhaček [[General Dynamics F-16 Fighting Falcon|F-16A]].
== MiG-21F-13 (''Fishbed-C'') ==
== MiG-21F-13 (''Fishbed-C'') ==
Řádka 59: Řádka 64:
== YouTube ==
== YouTube ==
-
{| border="4" width="444" align="left"
+
{| border="4" width="442" align="left"
-
|  {{#widget:YouTube|id=JumGR-lnmkI}}
+
|  {{#widget:YouTube|id=qoSXZZ7FVlg}}
|- align="center"
|- align="center"
-
| '''MiG-21 Fishbed (Rare Videos)'''  
+
| '''MiG-21 Fishbed Rare Videos 4'''  
|}
|}
-
{| border="4" width="444" align="right"
+
{| border="4" width="442" align="right"
|  {{#widget:YouTube|id=FTMfLatsQTo}}
|  {{#widget:YouTube|id=FTMfLatsQTo}}
|- align="center"
|- align="center"
-
| '''MiG-21R Workout (anglicky)'''  
+
| '''MiG-21R Workout'''  
|}
|}
<br style="clear: both;" />
<br style="clear: both;" />

Aktuální verze z 31. 5. 2024, 21:16

Polský MiG-21 (2006)

Sovětský stíhací letoun Mikojan-Gurjevič MiG-21 (v kódu NATO: Fishbed) navazuje na konstrukci experimentálních letounů Je-2, Je-4, Je-2A a Je-5. První vzlet stroje Je-4, s pilotem Grigorijem Alexandrovičem Sědovem za řízením, se uskutečnil 16. června 1956. Skutečným prototypem budoucího MiGu 21 ale byl až stroj Je-6. Tento stroj byl během zkoušek zcela zničen havárií, při které přišel o život zkušební pilot Vladimir Andrejevič Něfědov.

Sériová výroba byla zahájena roku 1959, ale zavedením do výroby vývoj letounu neskončil. Další změny konstrukce byly mj. ověřeny na stroji Je-66.

Letouny MiG-21 byly zařazeny do výzbroje armád více než padesáti států, v letech 1961–2005 byly i ve výzbroji ČSLA a poté armády ČR. Licenčně se vyráběly v průběhu let 1963–1972 ve firmě Aero Vodochody.

Obsah

Verze (sloužící ČSLA a AČR)

MiG-21PF Fishbed D
MiG-21PFM Fishbed F
MiG-21MF Fishbed J
  • MiG-21F-13: v ČSLA od roku 1961, nebyla vybavena radiolokátorem, jeden pár podvěsníků, vyráběná i v ČSSR, zpočátku pod označením Z-159
  • MiG-21PF: modernizovaný typ, vybavený radiolokátorem, bez hlavňové výzbroje určený pro protivzdušnou obranu, po odpálení raket ztratil prakticky bojeschopnost (měl proto přezdívku "Holubice míru")
  • MiG-21PFM: vylepšená verze, významné snížení přistávací rychlosti z 340 na 300 km/h
  • MiG-21R: průzkumná verze, větší nádrže, 2 páry podvěsníků pod křídly (mohou nést kromě bojových i různé průzkumné prostředky a přídavné nádrže)
  • MiG-21M: víceúčelový letoun, obdobný verzi R
  • MiG-21MF: Nejmodernější verze, sloužící v ČSLA a AČR, později upravená pro součinnost s vojsky NATO na verzi označovanou jako MiG-21MFN
  • MiG-21U: Výcviková dvoumístná verze ("spárka"), obdobná typu F
  • MiG-21US: Dvoumístná verze, obdobná typu PFM, vybavená periskopem pro instruktora
  • MiG-21UM: Dvoumístná verze, obdobná typu MF

Další verze

Celkem existuje vice než dvě desítky variant, často předurčené pro konkrétní zemi

  • MiG-21I: Experimentální letoun, na kterém se ověřoval tvar křídla pro Tu-144
  • MiG-21bis: Nejmodernější vyráběná verze MiG-21

Modernizační programy

MiGy-21 jsou i přes své stáří stále všestrannými letadly, omezení jejich použití v moderním leteckém boji je způsobeno zejména zastaráním jejich palubní elektroniky. Dodnes se používá okolo 3 300 kusů těchto letadel, které existují asi ve 30 variantách. Několik zemí, které je vlastní se proto pokoušejí o jejich modernizaci.

  • MiG-21-93: tato verze byla navržena v rámci Ruska. Rozdíl spočívá v instalaci stejného dopplerovského radaru jako má MiG-29. Díky novému radaru a nové avioniky mohou být neseny moderní zbraně a rakety. Novinkou je i instalace inovovaného řízení, head-up displeje a přilbového zaměřovače.
  • MiG-21-97: má stejné vlastnosti jako předešlá verze, navíc má instalovaný motor Klimov RD-33 se zlepšenými vlastnostmi.
  • MiG-21 Lancer: byl navržen rumunskou společností Aerostar ve spolupráci s izraelskou firmou Elbit systems. Tato verze je navržena speciálně pro útoky na pozemní cíle s použitím naváděných raket a jiné řízené munice. Existuje v dalších dvou verzích, a to: k vybojování vzdušné nadvlády (MiG-21 Lancer C) nebo v cvičné verzi (MiG-21 Lancer B).
  • MiG-21-2000: byl navržen společností IAI (Israel Aerospace Industries), s použitím skleněného kokpitu, nové avioniky a výzbroje, díky kterým nezaostává za západními typy stíhaček.
  • MiG-21 Bison: je nejvyšší verzí modernizace MiGu-21. Je vybaven radarem "Kopyo" od společnosti Fazotron, který umožňuje sledovat 8 cílů současně. Podle informací z prostředí výrobce této verze, společnosti "Sokol" z Ruska, je MiG-21 Bison srovnatelný s prvními modely amerických stíhaček F-16A.

MiG-21F-13 (Fishbed-C)

Hlavní technické údaje

  • Osádka: 1 (pilot)
  • Rozpětí: 7,150 m
  • Délka trupu: 13,460 m (celková délka, včetně trubice PVD, 15,760 m)
  • Výška: 4,100 m
  • Nosná plocha: 23,00 m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 4 980 kg
  • Vzletová hmotnost: 7 370 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 8 625 kg (s přídavnou nádrží a dvěma 250 kg pumami)
  • Pohonná jednotka: jeden dvourotorový turbokompresorový motor s konstrukční kanceláře Sergeje Konstantinoviče Tumanského, typ Tumanskij R-11F-300
  • Tah motoru: 3 900 kp (38,25 kN)
  • Tah motoru: 5 750 kp (56,39 kN) s přídavným spalováním

Výkony

  • Maximální rychlost ve výšce: 2 125 km (M = 2,05)
  • Cestovní rychlost: 930 km/h ve výšce 11 000 m
  • Operační dostup: 17 500 m
  • Počáteční stoupavost: 140 m/s
  • Čas výstupu do výšky 10 000 m: 3,20 minuty
  • Dolet (maximální technický dolet, s příd. nádrží): 1670 km ve výšce 11 000 m

Výzbroj

  • jeden kanón NR-30 ráže 30 mm
  • jeden dvou hlavňový kanón GSh-23 23 mm, 200 nábojů (verze PFM, MF, SMT a bis) nebo jedno hlavňový kanón NR-30 cannon ,60 nábojů (verze F-13).
  • výzbroj nebo výstroj na 5x podvěsech do hmotnosti 2 000 kg:
    • 4x Vympel K-13
    • 4x Molniya R-60
    • 1x přídavná 450 l nádrž na trupovém závěsníku
    • 2x přídavné nádrže nádrže na křídelních závěsnících

YouTube

MiG-21 Fishbed Rare Videos 4
MiG-21R Workout


Zdroje

  • Časopis Letectví & Kosmonautika (monografie letounu MiG-21, L+K ročník LVI, č. 12 a 13)

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
MiG-21
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
MiG-21