Mušov
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Image:Musov.jpg|thumb|Kostel sv. Linharta]] | + | [[Image:Musov.jpg|thumb|240px|Kostel sv. Linharta]] |
'''Mušov''' ([[němčina|německy]] ''Muschau'') je [[katastrální území]] patřící k obci [[Pasohlávky]] o rozloze 1420,6 [[hektar|ha]] a zaniklá [[obec]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] na [[Mikulov]]sku. Byla to nejníže položená obec na okrese Břeclav. Obec Mušov byla zlikvidována i přes odpor svých obyvatel koncem 70. let 20. století na základě rozhodnutí tehdejších socialistických orgánů z důvodu výstavby [[Vodní dílo Nové Mlýny|vodního díla Nové Mlýny]], přičemž už od roku [[1976]] byla obec připojena k obci [[Pasohlávky]]. Obyvatelé si mohli vybrat: buď dostanou byt, nebo si postaví rodinný domek v nově vyměřené ulici v Pasohlávkách. Díky úsilí památkářů zůstal z obce zachován alespoň kostel Svatého Linharta, stojící na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže. Archeologický průzkum totiž zjistil, že kostel je mnohem starší a vzácnější. Pochází z doby [[románský sloh|románské]] z období mezi polovinou 13. století a polovinou 14. století. Posléze byl přestavěn [[gotika|goticky]]. Datace následných [[baroko|barokních]] úprav není známa. Poslední úpravy, pro zchátralost kostela, proběhly v roce [[1911]], kdy byla věž zvýšena o 2,5 metru. Socha sv. Jana Nepomuckého, která stávala před mušovským mostem, byla přemístěna do Pavlova, kde stojí před hřbitovem. Poslední den otevření pošty v Mušově byl 30. června [[1978]]. | '''Mušov''' ([[němčina|německy]] ''Muschau'') je [[katastrální území]] patřící k obci [[Pasohlávky]] o rozloze 1420,6 [[hektar|ha]] a zaniklá [[obec]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] na [[Mikulov]]sku. Byla to nejníže položená obec na okrese Břeclav. Obec Mušov byla zlikvidována i přes odpor svých obyvatel koncem 70. let 20. století na základě rozhodnutí tehdejších socialistických orgánů z důvodu výstavby [[Vodní dílo Nové Mlýny|vodního díla Nové Mlýny]], přičemž už od roku [[1976]] byla obec připojena k obci [[Pasohlávky]]. Obyvatelé si mohli vybrat: buď dostanou byt, nebo si postaví rodinný domek v nově vyměřené ulici v Pasohlávkách. Díky úsilí památkářů zůstal z obce zachován alespoň kostel Svatého Linharta, stojící na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže. Archeologický průzkum totiž zjistil, že kostel je mnohem starší a vzácnější. Pochází z doby [[románský sloh|románské]] z období mezi polovinou 13. století a polovinou 14. století. Posléze byl přestavěn [[gotika|goticky]]. Datace následných [[baroko|barokních]] úprav není známa. Poslední úpravy, pro zchátralost kostela, proběhly v roce [[1911]], kdy byla věž zvýšena o 2,5 metru. Socha sv. Jana Nepomuckého, která stávala před mušovským mostem, byla přemístěna do Pavlova, kde stojí před hřbitovem. Poslední den otevření pošty v Mušově byl 30. června [[1978]]. | ||
| - | [[Soubor:Mušov (panorama).jpg|820px|center|thumb|Mušov v | + | [[Soubor:Mušov (panorama).jpg|820px|center|thumb|Mušov v roce 2006]] |
==Archeologická lokalita== | ==Archeologická lokalita== | ||
Na vrchu zvaném [[Burgstall]] (dnes „Hradisko“) nad bývalou obcí a nad autokempem Merkur stával v 2. století n. l. Starověký římský vojenský tábor se zděnými stavbami velitelských budov a lázní. Římská 10. legie zde měla za úkol kontrolovat germánské kmeny poražené v markomanských válkách za vlády císaře Marka Aurelia. | Na vrchu zvaném [[Burgstall]] (dnes „Hradisko“) nad bývalou obcí a nad autokempem Merkur stával v 2. století n. l. Starověký římský vojenský tábor se zděnými stavbami velitelských budov a lázní. Římská 10. legie zde měla za úkol kontrolovat germánské kmeny poražené v markomanských válkách za vlády císaře Marka Aurelia. | ||
| - | 21. října 1988 byl v blízkosti Hradiska nalezen hrob | + | 21. října 1988 byl v blízkosti Hradiska nalezen hrob germánského velmože s bohatou výbavou, patrně spojence starověkého Říma ve válce. V té době se dělaly rozsáhlé terénní úpravy kolem nové silnice včetně předepsaného archeologického průzkumu. Bylo při nem zjištěno, že římská stanice byla mnohem větší, než se původně předpokládalo. Dále se zde na několika místech našly pozůstatky římských krátkodobých táborů a [[Slované|slovanské]] pohřebiště, ostatně četné jsou [[archeologie|archeologické]] nálezy i výzkumy ze všech období pravěku. |
== Literatura == | == Literatura == | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
{{commonscat|Mušov}}{{Článek z Wikipedie}} | {{commonscat|Mušov}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
| + | [[Kategorie:Pasohlávky]] | ||
[[Kategorie:Zaniklá sídla v Česku]] | [[Kategorie:Zaniklá sídla v Česku]] | ||
[[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]] | [[Kategorie:Bývalé městyse v Česku]] | ||
[[Kategorie:Okres Brno-venkov]] | [[Kategorie:Okres Brno-venkov]] | ||
| - | [[Kategorie:Katastrální území]] | + | [[Kategorie:Katastrální území v Česku]] |
[[Kategorie:Archeologické lokality v Česku]] | [[Kategorie:Archeologické lokality v Česku]] | ||
Aktuální verze z 11. 6. 2024, 09:22
Mušov (německy Muschau) je katastrální území patřící k obci Pasohlávky o rozloze 1420,6 ha a zaniklá obec v Jihomoravském kraji na Mikulovsku. Byla to nejníže položená obec na okrese Břeclav. Obec Mušov byla zlikvidována i přes odpor svých obyvatel koncem 70. let 20. století na základě rozhodnutí tehdejších socialistických orgánů z důvodu výstavby vodního díla Nové Mlýny, přičemž už od roku 1976 byla obec připojena k obci Pasohlávky. Obyvatelé si mohli vybrat: buď dostanou byt, nebo si postaví rodinný domek v nově vyměřené ulici v Pasohlávkách. Díky úsilí památkářů zůstal z obce zachován alespoň kostel Svatého Linharta, stojící na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže. Archeologický průzkum totiž zjistil, že kostel je mnohem starší a vzácnější. Pochází z doby románské z období mezi polovinou 13. století a polovinou 14. století. Posléze byl přestavěn goticky. Datace následných barokních úprav není známa. Poslední úpravy, pro zchátralost kostela, proběhly v roce 1911, kdy byla věž zvýšena o 2,5 metru. Socha sv. Jana Nepomuckého, která stávala před mušovským mostem, byla přemístěna do Pavlova, kde stojí před hřbitovem. Poslední den otevření pošty v Mušově byl 30. června 1978.
.jpg)
Archeologická lokalita
Na vrchu zvaném Burgstall (dnes „Hradisko“) nad bývalou obcí a nad autokempem Merkur stával v 2. století n. l. Starověký římský vojenský tábor se zděnými stavbami velitelských budov a lázní. Římská 10. legie zde měla za úkol kontrolovat germánské kmeny poražené v markomanských válkách za vlády císaře Marka Aurelia.
21. října 1988 byl v blízkosti Hradiska nalezen hrob germánského velmože s bohatou výbavou, patrně spojence starověkého Říma ve válce. V té době se dělaly rozsáhlé terénní úpravy kolem nové silnice včetně předepsaného archeologického průzkumu. Bylo při nem zjištěno, že římská stanice byla mnohem větší, než se původně předpokládalo. Dále se zde na několika místech našly pozůstatky římských krátkodobých táborů a slovanské pohřebiště, ostatně četné jsou archeologické nálezy i výzkumy ze všech období pravěku.
Literatura
- Unger, Josef (1984): Středověké votivní předměty z Mušova.
- Freissing, Josef (1934): Ortsgeschichte von Muschau.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |