Šablona:Článek dne/2024/16
Z Multimediaexpo.cz
(+ Aktualizace) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Barbora Krejcikova-Roland Garros qualifications-2015-01-Flickr.jpg|right|160px|alt="Barbora Krejcikova (Roland Garros qualifications, May 2015)"|Barbora Krejcikova (Roland Garros qualifications, May 2015)]] | [[Soubor:Barbora Krejcikova-Roland Garros qualifications-2015-01-Flickr.jpg|right|160px|alt="Barbora Krejcikova (Roland Garros qualifications, May 2015)"|Barbora Krejcikova (Roland Garros qualifications, May 2015)]] | ||
| - | '''Barbora Krejčíková''' (* [[18. prosinec|18. prosince]] [[1995]]) je [[Česká republika|česká]] profesionální [[tenis]]tka a vítězka ženské dvouhry z [[French Open 2021]]. Spolu s [[Kateřina Siniaková|Kateřinou Siniakovou]] vyhrála ženskou čtyřhru na [[French Open 2018 – ženská čtyřhra|French Open 2018]] a na [[French Open 2021]] a ve [[Wimbledon 2018 – ženská čtyřhra|Wimbledonu 2018]]. Jako poražené finalistky skončily na [[WTA Finals 2018 – ženská čtyřhra|Turnaji mistryň 2018]] a [[Australian Open 2021 – ženská čtyřhra|Australian Open 2021]]. Smíšené soutěže ovládla s Američanem [[Rajeev Ram|Rajeevem Ramem]] na [[Australian Open 2019 – smíšená čtyřhra|Australian Open 2019]] a [[Australian Open 2021 – smíšená čtyřhra|2021]]. Po boku Chorvata [[Nikola Mektić|Nikoly Mektiće]] triumfovala také na [[Australian Open 2020 – smíšená čtyřhra|Australian Open 2020]]. Stala se tak první ženou od [[Margaret Courtová|Margaret Courtové]] z roku 1965, která v australském mixu zvítězila třikrát za sebou. | + | '''<big>[[Barbora Krejčíková]]</big>''' (* [[18. prosinec|18. prosince]] [[1995]]) je [[Česká republika|česká]] profesionální [[tenis]]tka a vítězka ženské dvouhry z [[French Open 2021]]. Spolu s [[Kateřina Siniaková|Kateřinou Siniakovou]] vyhrála ženskou čtyřhru na [[French Open 2018 – ženská čtyřhra|French Open 2018]] a na [[French Open 2021]] a ve [[Wimbledon 2018 – ženská čtyřhra|Wimbledonu 2018]]. Jako poražené finalistky skončily na [[WTA Finals 2018 – ženská čtyřhra|Turnaji mistryň 2018]] a [[Australian Open 2021 – ženská čtyřhra|Australian Open 2021]]. Smíšené soutěže ovládla s Američanem [[Rajeev Ram|Rajeevem Ramem]] na [[Australian Open 2019 – smíšená čtyřhra|Australian Open 2019]] a [[Australian Open 2021 – smíšená čtyřhra|2021]]. Po boku Chorvata [[Nikola Mektić|Nikoly Mektiće]] triumfovala také na [[Australian Open 2020 – smíšená čtyřhra|Australian Open 2020]]. Stala se tak první ženou od [[Margaret Courtová|Margaret Courtové]] z roku 1965, která v australském mixu zvítězila třikrát za sebou. |
| - | V | + | V juniorském tenise získala se Siniakovou tři deblové [[Grand Slam (tenis)|grandslamy]], když triumfovaly na French Open 2013, ve Wimbledonu 2013 a US Open 2013. Jako poražená finalistka skončila po boku Ukrajinky [[Olexandra Korašviliová|Olexandry Korašviliové]] ve [[Australian Open 2013 – čtyřhra juniorek|čtyřhře Australian Open 2013]]. V roce 2013 vyhrála dvouhru i čtyřhru na Evropském juniorském šampionátu do 18 let ve švýcarském Klostersu. |
Ve své dosavadní kariéře na okruhu [[Ženská tenisová asociace|WTA Tour]] vyhrála dva turnaje ve dvouhře a devět ve čtyřhře. V sérii [[WTA 125s|WTA 125K]] ovládla deblovou soutěž v [[Limoges]]. V rámci [[Ženský okruh ITF|okruhu ITF]] získala čtrnáct titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře. | Ve své dosavadní kariéře na okruhu [[Ženská tenisová asociace|WTA Tour]] vyhrála dva turnaje ve dvouhře a devět ve čtyřhře. V sérii [[WTA 125s|WTA 125K]] ovládla deblovou soutěž v [[Limoges]]. V rámci [[Ženský okruh ITF|okruhu ITF]] získala čtrnáct titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře. | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
Po deblovém triummfu na French Open 2021 se vrátila na pozici [[Žebříček WTA#Světová jednička ve čtyřhře|světové jedničky ve čtyřhře žen]], když zahájila své druhé období na této pozici a první v roli samostatné světové jedničky. Od poloviny října 2018 do poloviny ledna 2019 byla Krejčíková světovou jedničkou ve čtyřhře žen, kterou se spolu se Siniakovou staly jako pátá a šestá Češka, respektive čtyřicátá a čtyřicátá první hráčka od zavedení klasifikace v roce 1984. V deblovém žebříčku tak vytvořily čtrnáctou dvojici na vrcholu pořadí. | Po deblovém triummfu na French Open 2021 se vrátila na pozici [[Žebříček WTA#Světová jednička ve čtyřhře|světové jedničky ve čtyřhře žen]], když zahájila své druhé období na této pozici a první v roli samostatné světové jedničky. Od poloviny října 2018 do poloviny ledna 2019 byla Krejčíková světovou jedničkou ve čtyřhře žen, kterou se spolu se Siniakovou staly jako pátá a šestá Češka, respektive čtyřicátá a čtyřicátá první hráčka od zavedení klasifikace v roce 1984. V deblovém žebříčku tak vytvořily čtrnáctou dvojici na vrcholu pořadí. | ||
| - | Na | + | Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v červnu 2021 na '''15. místě''' a ve čtyřhře v říjnu 2018 na '''1. místě'''. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byla nejvýše postavenou hráčkou v říjnu 2013 na 3. příčce. Trénují ji Aleš Kartus a Petr Kovačka, s nímž navázala spolupráci od sezóny 2018. V letech 2014–2017 tuto roli plnila [[Jana Novotná]]. V sezóně 2017 začala nastupovat za TK Precheza Přerov. Předtím hrála za Slovan Ivančice a v letech 2012–2014 za TK Agrofert Prostějov. |
V [[Fedcupový tým České republiky|českém fedcupovém týmu]] [[debut]]ovala v roce [[2019]] ostravským čtvrtfinálem Světové skupiny proti [[Fedcupový tým Rumunska|Rumunsku]], v němž se Siniakovou prohrála rozhodující čtyřhru. Češky tak odešly poraženy 2:3 na zápasy. Ve [[Fed Cup 2018|Fed Cupu 2018]] se stala členkou vítězného týmu, když byla poprvé nominována do [[Finále Fed Cupu 2018|pražského finále]] proti [[Fedcupový tým Spojených států amerických|Spojeným státům]], ale nenastoupila do žádného utkání. Do června 2021 v [[Billie Jean King Cup|soutěži]] nastoupila k dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře. | V [[Fedcupový tým České republiky|českém fedcupovém týmu]] [[debut]]ovala v roce [[2019]] ostravským čtvrtfinálem Světové skupiny proti [[Fedcupový tým Rumunska|Rumunsku]], v němž se Siniakovou prohrála rozhodující čtyřhru. Češky tak odešly poraženy 2:3 na zápasy. Ve [[Fed Cup 2018|Fed Cupu 2018]] se stala členkou vítězného týmu, když byla poprvé nominována do [[Finále Fed Cupu 2018|pražského finále]] proti [[Fedcupový tým Spojených států amerických|Spojeným státům]], ale nenastoupila do žádného utkání. Do června 2021 v [[Billie Jean King Cup|soutěži]] nastoupila k dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře. | ||
Verze z 16. 7. 2024, 18:13
Barbora Krejčíková (* 18. prosince 1995) je česká profesionální tenistka a vítězka ženské dvouhry z French Open 2021. Spolu s Kateřinou Siniakovou vyhrála ženskou čtyřhru na French Open 2018 a na French Open 2021 a ve Wimbledonu 2018. Jako poražené finalistky skončily na Turnaji mistryň 2018 a Australian Open 2021. Smíšené soutěže ovládla s Američanem Rajeevem Ramem na Australian Open 2019 a 2021. Po boku Chorvata Nikoly Mektiće triumfovala také na Australian Open 2020. Stala se tak první ženou od Margaret Courtové z roku 1965, která v australském mixu zvítězila třikrát za sebou.
V juniorském tenise získala se Siniakovou tři deblové grandslamy, když triumfovaly na French Open 2013, ve Wimbledonu 2013 a US Open 2013. Jako poražená finalistka skončila po boku Ukrajinky Olexandry Korašviliové ve čtyřhře Australian Open 2013. V roce 2013 vyhrála dvouhru i čtyřhru na Evropském juniorském šampionátu do 18 let ve švýcarském Klostersu.
Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře a devět ve čtyřhře. V sérii WTA 125K ovládla deblovou soutěž v Limoges. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.
Po deblovém triummfu na French Open 2021 se vrátila na pozici světové jedničky ve čtyřhře žen, když zahájila své druhé období na této pozici a první v roli samostatné světové jedničky. Od poloviny října 2018 do poloviny ledna 2019 byla Krejčíková světovou jedničkou ve čtyřhře žen, kterou se spolu se Siniakovou staly jako pátá a šestá Češka, respektive čtyřicátá a čtyřicátá první hráčka od zavedení klasifikace v roce 1984. V deblovém žebříčku tak vytvořily čtrnáctou dvojici na vrcholu pořadí.
Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v červnu 2021 na 15. místě a ve čtyřhře v říjnu 2018 na 1. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byla nejvýše postavenou hráčkou v říjnu 2013 na 3. příčce. Trénují ji Aleš Kartus a Petr Kovačka, s nímž navázala spolupráci od sezóny 2018. V letech 2014–2017 tuto roli plnila Jana Novotná. V sezóně 2017 začala nastupovat za TK Precheza Přerov. Předtím hrála za Slovan Ivančice a v letech 2012–2014 za TK Agrofert Prostějov.
V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2019 ostravským čtvrtfinálem Světové skupiny proti Rumunsku, v němž se Siniakovou prohrála rozhodující čtyřhru. Češky tak odešly poraženy 2:3 na zápasy. Ve Fed Cupu 2018 se stala členkou vítězného týmu, když byla poprvé nominována do pražského finále proti Spojeným státům, ale nenastoupila do žádného utkání. Do června 2021 v soutěži nastoupila k dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.
V anketě Zlatý kanár byla oceněna mezi juniorkami za rok 2011 v kategorii Talent roku. V letech 2018 a 2019 se Siniakovou zvítězily v kategorii deblový pár roku. V anketě Sportovec roku 2018 byla se Siniakovou oceněna mezi jednotlivci na 9. místě. V kategorii Kolektiv vyhrála s fedcupovým týmem 1. místo. Ženská tenisová asociace ji vyhlásila se Siniakovou deblovým párem roku pro sezónu 2018.