Hilary Putnam

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 20. 7. 2024, 14:14

Hilary Putnam

Hilary Whitehall Putnam (* 31. července 1926, Chicago, Illinois, † 13. března 2016, Boston, Massachusetts)^[1] byl vlivný americký matematik, logik a filosof, představitel filosofie jazyka a filosofie mysli.

Život

Narodil se v rodině levicového překladatele a spisovatele. Do roku 1934 žila rodina ve Francii, po návratu do USA se usadila v Pittsburghu (Pensylvánie). Studoval filosofii a matematiku na University of Pennsylvania ve Filadelfii, potom na Harvardu a na University of California, kde mezi jeho učiteli byl i Rudolf Carnap a Hans Reichenbach. Po promoci roku 1951 přednášel na Northwestern University, v Princetonu a na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde se seznámil se svou budoucí ženou, která uprchla z Německa před nacismem. Ač byli oba vychováni jako agnostici, rozhodli se své děti vychovávat, jako kdyby byli židovská rodina, naučili se hebrejsky a přistoupili k judaismu. Roku 1955 přešli oba na Harvard, kde Putnam přednášel až do svého emeritování v roce 2000. V šedesátých letech se angažoval v hnutí proti válce ve Vietnamu a za občanská práva a po nějakou dobu byl členem radikálně levicové Pokrokové strany práce (PLP), později se však s ní rozešel.

Myšlení

Se svými učiteli, zejména s Carnapem, se sice pod vlivem W. O. Quina rozešel a často je kritizoval, nicméně pokračoval v jejich snaze o vědecké založení filosofie v logice, ve filosofii jazyka, v teorii počítačů a ve filosofii mysli. V šedesátých letech vytvořil teorii, založenou na analogiích mezi lidským myšlením a počítači, kterou nazval "funkcionalismus". Postavil se tak proti tehdy vládnoucí "teorii identity", která soudila, že stavy mysli jsou totožné s neuronovými stavy. Proti tomu Putnam namítal, že stejné myšlenkové stavy mohou vzniknout různými způsoby, že se dají uskutečnit různými způsoby („multiple realizability“). V osmdesátých letech ale tuto pozici opustil a kritizoval všechny pokusy odvozovat mentální stavy ze stavu mozkových neuronů. Mnoho problémů – například problém duše a těla – vzniká z falešných kategorií a z nepřesného užívání jazyka. Poznání není jen výkonem individuální mysli, nýbrž je podstatně ovlivněno „vnější“ poznávanou skutečností ("externalismus") a protože se vyjadřuje v jazyce, má nezbytně i společenskou, mezilidskou stránku. Význam nelze definovat jen pomocí logických pojmů extenze a intenze, nýbrž vzniká ve společenské komunikaci nad společně vnímanými předměty nebo tématy.

Zabýval se také filosofií matematiky, je autorem algoritmu v oblasti booleovské logiky a přispěl k důkazu nemožnosti algoritmu, který by rozhodl o řešitelnosti dané rovnice v oboru celých čísel (desátý problém Hilbertova programu z roku 1900).

Související články

• Filosofie jazyka
• Logický pozitivismus
• Význam

Literatura

• H. Putnam – R. Rorty, Co po metafyzice? Bratislava: Archa 1997

YouTube

Reference

1. ↑ http://www.huffingtonpost.com/martha-c-nussbaum/hilary-putnam-1926-2016_b_9457774.html

Externí odkazy (anglicky)

• Stránky věnované H. Putnamovi
• Pragmatism.org – Bibliografie
• H. Putnam, "The meaning of 'meaning'", in Mind, Language and Reality. Philosophical Papers, vol. 2. Cambridge: Cambridge University Press, (1975)
• Hilary Putnam: On Mind, Meaning and Reality, Interview s Josh Harlanem, The Harvard Review of Philosophy, jaro 1992.
• Putnam, Hilary and Ruth Anna, "The Quarrel Between Poetry and Philosophy", přednáška pro výroční schůzi Santayana Society, 1995.
• "To Think with Integrity", přednáška na rozloučenou Hilary Putnama, The Harvard Review of Philosophy, jaro 2000.
• The God Problem, záznam z diskuse s A. Plantingou na stanici The Connection radio show. July 12, 2000.
• Putnam, "The Depths and Shallows of Experience", video lecture, UCSB, September 1, 2003.
• Putnam, "The Fact/Value Dichotomy and its critics"; Roundtable on Externalism audio/video lecture, audio discussion, March 2007, University College Dublin.