Šumen
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[ | + | [[Soubor:Град Шумен.jpg|thumb|240px|Panorama města Šumen]] |
| - | [[ | + | [[Soubor:Schumen Bulgaria 1994 CIA map.jpg|thumb|240px|Poloha města Šumen v Bulharsku]] |
| - | [[ | + | [[File:Choumen - Bulgarie.jpg|thumb|240px|Ulice s vojenskou školou]] |
| + | [[File:Shumen-fortress-imagesfrombulgaria.JPG|thumb|240px|Pevnost]] | ||
'''Šumen''' ([[bulharština|bulharsky]] '''Шумeн''') je město na severovýchodě [[Bulharsko|Bulharska]], hlavní město [[Šumenská oblast|stejnojmenné oblasti]], má 106 000 obyvatel. | '''Šumen''' ([[bulharština|bulharsky]] '''Шумeн''') je město na severovýchodě [[Bulharsko|Bulharska]], hlavní město [[Šumenská oblast|stejnojmenné oblasti]], má 106 000 obyvatel. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | V roce 811 město vypálil [[Byzantská říše|byzantský]] [[císař]] Nikeforos I., v roce 1087 ho pak obléhal Alexios I. Komnenos. Roku 1388 ho obsadil [[Osmanská říše|osmanský]] [[sultán]] Murad I. (1359–1389), pozdější vítěz nad [[Srbové|Srby]]. Až v 18. století, kdy zde již po staletí vládli Turci, byl Šumen rozšířen a opevněn. Z osmanské moci se ho snažili vytrhnout [[Rusové]], a to v letech 1774, 1810 a 1828, avšak neúspěšně. Po ukončení bojů dostalo město podle tehdejších tureckých zvyklostí titul ''Gazi'' (vítězné). [[Rusové]] ho osvobodili až v roce 1878. | + | V roce 811 město vypálil [[Byzantská říše|byzantský]] [[císař]] Nikeforos I., v roce 1087 ho pak obléhal Alexios I. Komnenos. Roku 1388 ho obsadil [[Osmanská říše|osmanský]] [[sultán]] Murad I. (1359–1389), pozdější vítěz nad [[Srbové|Srby]]. Až v 18. století, kdy zde již po staletí vládli Turci, byl Šumen rozšířen a opevněn. Z osmanské moci se ho snažili vytrhnout [[Rusové]], a to v letech 1774, 1810 a 1828, avšak neúspěšně. Po ukončení bojů dostalo město podle tehdejších tureckých zvyklostí titul ''Gazi'' (vítězné). [[Rusové]] ho osvobodili až v roce 1878. |
== Památky == | == Památky == | ||
| Řádka 11: | Řádka 12: | ||
==Středověk== | ==Středověk== | ||
| - | Přes věky kvetly v městě Šumen bohaté duchovní a materiální kultury: | + | Přes věky kvetly v městě Šumen bohaté duchovní a materiální kultury: thrácká, římská, byzantská a bulharská. V blízkosti Šumenu se nalézají první dvě hlavní města bulharského státu: [[Pliska]] a [[Preslav]] a kultovní centrum [[Madara]]. V Madaře je skalní klášter a na skalách je vytesán obraz středověkého jezdce bojovníka s mečem a psem po boku. |
==Ekonomika== | ==Ekonomika== | ||
Aktuální verze z 12. 8. 2024, 09:22
Šumen (bulharsky Шумeн) je město na severovýchodě Bulharska, hlavní město stejnojmenné oblasti, má 106 000 obyvatel.
Obsah |
Historie
V roce 811 město vypálil byzantský císař Nikeforos I., v roce 1087 ho pak obléhal Alexios I. Komnenos. Roku 1388 ho obsadil osmanský sultán Murad I. (1359–1389), pozdější vítěz nad Srby. Až v 18. století, kdy zde již po staletí vládli Turci, byl Šumen rozšířen a opevněn. Z osmanské moci se ho snažili vytrhnout Rusové, a to v letech 1774, 1810 a 1828, avšak neúspěšně. Po ukončení bojů dostalo město podle tehdejších tureckých zvyklostí titul Gazi (vítězné). Rusové ho osvobodili až v roce 1878.
Památky
- Velká mešita z roku 1744
Středověk
Přes věky kvetly v městě Šumen bohaté duchovní a materiální kultury: thrácká, římská, byzantská a bulharská. V blízkosti Šumenu se nalézají první dvě hlavní města bulharského státu: Pliska a Preslav a kultovní centrum Madara. V Madaře je skalní klášter a na skalách je vytesán obraz středověkého jezdce bojovníka s mečem a psem po boku.
Ekonomika
Šumen je nejrychleji se vyvíjející dynamické město v poslední době v severním Bulharsku. Má dobře rozvinutý lehký průmysl, zejména textilní, strojírenský a potravinářský. Dobře jsou rozvinuty i služby ve městě. V blízkosti Šumenu se nalézá KTA Madara - závod na výrobu a opravu těžkých strojů a kamionů. Také i chemický závod v Panajot Bolov ("Панайот Волов"). V posledních rocích se rozvíjí turismus ve městě Ati.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |