Nakadžima Kikka

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  |hlavní uživatel = [[Japonsko]]
  |hlavní uživatel = [[Japonsko]]
  |více uživatelů =  
  |více uživatelů =  
-
}}
+
}}[[Soubor:Kikka Orange Blossom Kikka-13.jpg|thumb|260px|Nakadžima J9N Kikka]]
-
[[Soubor:Kikka Naval Base 1946 Flickr.jpg|thumb|260px|Kikka při technické prohlídce v USA (1946)]]
+
[[Soubor:KikkaNavyBase.JPG|thumb|260px|Kikka při technické prohlídce v USA (1946)]]
'''Nakadžima J9N Kikka''' (japonsky: 中島 橘花, ''Pomerančový květ'') byl prototyp japonského útočného a stíhacího stroje, jehož koncepce byla inspirována německým letounem [[Messerschmitt Me 262]].  
'''Nakadžima J9N Kikka''' (japonsky: 中島 橘花, ''Pomerančový květ'') byl prototyp japonského útočného a stíhacího stroje, jehož koncepce byla inspirována německým letounem [[Messerschmitt Me 262]].  
Od roku 1943 Japonsko jednalo s Německem o předávání výsledků výzkumu a vývoje. Později japonce zaujaly především letouny Me 262A  
Od roku 1943 Japonsko jednalo s Německem o předávání výsledků výzkumu a vývoje. Později japonce zaujaly především letouny Me 262A  
-
a [[Messerschmitt Me 163|Me 163B]] a bylo dohodnuto pomocí ponorek převézt do Japonska dva kusy Me 163B, proudové a raketové pohonné jednotky a kompletní technickou dokumentaci. Ponorky, které vezly části strojů a dokumentaci z [[Německo|Německa]] však byly postupně potopeny, takže se do [[Japonsko|Japonska]] dostala jen část fotodokumentace, fotografie motoru [[BMW 003]] a útržky technických podkladů. Na podkladě německé dokumentace se podařilo sestrojit motor [[Išikawadžima Ne-20]] s tahem 4,66 kN. První funkční prototyp motoru Ne-20 se rozběhl 26. března 1945, přičemž u dalších výrobců vznikaly i jiné varianty motorů založených na konstrukci BMW 003.
+
a [[Messerschmitt Me 163|Me 163B]] a bylo dohodnuto pomocí ponorek převézt do Japonska dva kusy Me 163B, proudové a raketové pohonné jednotky a kompletní technickou dokumentaci. Ponorky, které vezly části strojů a dokumentaci z [[Německo|Německa]] však byly postupně potopeny, takže se do [[Japonsko|Japonska]] dostala jen část fotodokumentace, fotografie motoru [[BMW 003]] a útržky technických podkladů. Na podkladě německé dokumentace se podařilo sestrojit motor [[Išikawadžima Ne-20]] s tahem 4,66 kN.  
 +
 
 +
První funkční prototyp motoru Ne-20 se rozběhl 26. března 1945, přičemž u dalších výrobců vznikaly i jiné varianty motorů založených na konstrukci BMW 003.
O vývoji stroje, odpovídajícího německému Me 262, bylo ve firmě [[Nakadžima]] rozhodnuto v září 1944. Nakonec byl v Japonsku vytvořen stroj, který byl německým vzorem inspirován, ale jinak s ním měl málo společného. Letoun byl celkově menší, měl odlišně tvarovaný trup a na rozdíl od Me 262 měl přímé křídlo (pro uložení v nouzových krytech ho bylo možné složit). Podvozek byl příďový, přední noha se sklápěla dozadu a hlavní podvozkové nohy se sklápěly směrem k trupu. Hlavní podvozkové nohy byly plně kryry trojdílným krytem, přední noha jednodílným krytem. Brzdy pocházely z typu [[Micubiši A6M]]. Pilotní kabinu kryl kapkovitý překryt. Palubní deska i ovladače byly dřevěné. Při startu mohly být použity dvě pomocné startovací rakety.
O vývoji stroje, odpovídajícího německému Me 262, bylo ve firmě [[Nakadžima]] rozhodnuto v září 1944. Nakonec byl v Japonsku vytvořen stroj, který byl německým vzorem inspirován, ale jinak s ním měl málo společného. Letoun byl celkově menší, měl odlišně tvarovaný trup a na rozdíl od Me 262 měl přímé křídlo (pro uložení v nouzových krytech ho bylo možné složit). Podvozek byl příďový, přední noha se sklápěla dozadu a hlavní podvozkové nohy se sklápěly směrem k trupu. Hlavní podvozkové nohy byly plně kryry trojdílným krytem, přední noha jednodílným krytem. Brzdy pocházely z typu [[Micubiši A6M]]. Pilotní kabinu kryl kapkovitý překryt. Palubní deska i ovladače byly dřevěné. Při startu mohly být použity dvě pomocné startovací rakety.
Řádka 20: Řádka 22:
Prototyp byl dokončen v květnu 1945 a pojížděcí zkoušky probíhaly v červenci. Letoun poprvé vzlétl [[7. srpen|7. srpna]] [[1945 v letectví|1945]] a po přistání letoun jeho pilot nešetřil chválou. Už při druhém letu 11. srpna ovšem došlo k havárii. Letoun startoval i s pomocnými raketovými motory, při startu měl potíže a při pokusu o jeho přerušení nestihl včas zabrzdit, opustil startovací dráhu, v příkopu přišel o podvozek a zastavil se až na břehu Tokijského zálivu. Prototyp byl těžce poškozen a o několik dní později Japonsko kapitulovalo.
Prototyp byl dokončen v květnu 1945 a pojížděcí zkoušky probíhaly v červenci. Letoun poprvé vzlétl [[7. srpen|7. srpna]] [[1945 v letectví|1945]] a po přistání letoun jeho pilot nešetřil chválou. Už při druhém letu 11. srpna ovšem došlo k havárii. Letoun startoval i s pomocnými raketovými motory, při startu měl potíže a při pokusu o jeho přerušení nestihl včas zabrzdit, opustil startovací dráhu, v příkopu přišel o podvozek a zastavil se až na břehu Tokijského zálivu. Prototyp byl těžce poškozen a o několik dní později Japonsko kapitulovalo.
-
Další kusy se již do konce války nepodařilo dokončit, a tak si několik rozestavěných letounů odvezli Američané jako válečnou kořist ke zkouškám do [[Spojené státy americké|USA]]. Díky tomu se jeden exemplář dochoval v National Air and Space Museum.
+
Další kusy se již do konce války nepodařilo dokončit, a tak si několik rozestavěných letounů odvezli Američané jako válečnou kořist ke zkouškám do [[Spojené státy americké|USA]].<br />Díky tomu se jeden exemplář dochoval v National Air and Space Museum.
== Hlavní technické údaje ==
== Hlavní technické údaje ==
Řádka 63: Řádka 65:
-
{{Flickr|Nakajima+Kikka}}{{Commonscat|Nakajima J9Y Kikka}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Nakajima+Kikka}}{{Commonscat|Nakajima Kikka}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Letouny Japonského námořnictva druhé světové války}}
{{Letouny Japonského námořnictva druhé světové války}}
[[Kategorie:Japonská stíhací letadla]]
[[Kategorie:Japonská stíhací letadla]]
[[Kategorie:Letadla Nakadžima|J9Y]]
[[Kategorie:Letadla Nakadžima|J9Y]]

Aktuální verze z 20. 12. 2024, 10:05

Nakadžima J9N Kikka
Kikka Orange Blossom Kikka-10.jpg
Nakadžima Kikka
Základní charakteristika
Určení stíhací a útočný letoun
Výrobce Nakadžima
Konstruktér Kazuo Óno, Ken'iči Macumura
První let 7. srpna 1945
Zařazen
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno
Varianty
Uživatel Japonsko
Nakadžima J9N Kikka
Kikka při technické prohlídce v USA (1946)

Nakadžima J9N Kikka (japonsky: 中島 橘花, Pomerančový květ) byl prototyp japonského útočného a stíhacího stroje, jehož koncepce byla inspirována německým letounem Messerschmitt Me 262.

Od roku 1943 Japonsko jednalo s Německem o předávání výsledků výzkumu a vývoje. Později japonce zaujaly především letouny Me 262A a Me 163B a bylo dohodnuto pomocí ponorek převézt do Japonska dva kusy Me 163B, proudové a raketové pohonné jednotky a kompletní technickou dokumentaci. Ponorky, které vezly části strojů a dokumentaci z Německa však byly postupně potopeny, takže se do Japonska dostala jen část fotodokumentace, fotografie motoru BMW 003 a útržky technických podkladů. Na podkladě německé dokumentace se podařilo sestrojit motor Išikawadžima Ne-20 s tahem 4,66 kN.

První funkční prototyp motoru Ne-20 se rozběhl 26. března 1945, přičemž u dalších výrobců vznikaly i jiné varianty motorů založených na konstrukci BMW 003.

O vývoji stroje, odpovídajícího německému Me 262, bylo ve firmě Nakadžima rozhodnuto v září 1944. Nakonec byl v Japonsku vytvořen stroj, který byl německým vzorem inspirován, ale jinak s ním měl málo společného. Letoun byl celkově menší, měl odlišně tvarovaný trup a na rozdíl od Me 262 měl přímé křídlo (pro uložení v nouzových krytech ho bylo možné složit). Podvozek byl příďový, přední noha se sklápěla dozadu a hlavní podvozkové nohy se sklápěly směrem k trupu. Hlavní podvozkové nohy byly plně kryry trojdílným krytem, přední noha jednodílným krytem. Brzdy pocházely z typu Micubiši A6M. Pilotní kabinu kryl kapkovitý překryt. Palubní deska i ovladače byly dřevěné. Při startu mohly být použity dvě pomocné startovací rakety.

Prototyp byl dokončen v květnu 1945 a pojížděcí zkoušky probíhaly v červenci. Letoun poprvé vzlétl 7. srpna 1945 a po přistání letoun jeho pilot nešetřil chválou. Už při druhém letu 11. srpna ovšem došlo k havárii. Letoun startoval i s pomocnými raketovými motory, při startu měl potíže a při pokusu o jeho přerušení nestihl včas zabrzdit, opustil startovací dráhu, v příkopu přišel o podvozek a zastavil se až na břehu Tokijského zálivu. Prototyp byl těžce poškozen a o několik dní později Japonsko kapitulovalo.

Další kusy se již do konce války nepodařilo dokončit, a tak si několik rozestavěných letounů odvezli Američané jako válečnou kořist ke zkouškám do USA.
Díky tomu se jeden exemplář dochoval v National Air and Space Museum.

Obsah

Hlavní technické údaje

  • Osádka: 1 (pilot)
  • Rozpětí: 10 m
  • Délka: 8,12 m
  • Výška: 2,95 m
  • Nosná plocha: 13,21 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2300 kg
  • Vzletová hmotnost: 3500 kg

Pohonná jednotka

Výkony

  • Maximální rychlost: 712 km/h
  • Dostup: 12 000 m
  • Dolet: 950 km

Výzbroj

  • 2 × 30mm kanón nebo až 800 kg pum

Prameny

  • PEJČOCH, Ivo. Nakajima Kikka. HPM, 1993, roč. 3, čís. 4, s. 2–5. ISSN 1210-1427.  


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nakadžima Kikka
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nakadžima Kikka