Multimediaexpo

Kategorie Multimediaexpo.cz

Multimédia a počítače

Audio přehrávače – Video přehrávače – Filmové formáty – Hudební formáty – Hardware – Software 

Kultura a společnost

Divadlo – Hudba – Film – Fotografie – Literatura – Tanec – Umění – Sport – Politika – Právo – Filosofie – Náboženství – Doprava – Vojenství 

Přírodní vědy

Astronomie – Biologie – Fyzika – Geografie – Geologie – Chemie – Matematika

Jiné indexy

Kalendář – Přehled všech kategorií – Strom kategorií – Kategorie hlavní strany 

Matka Vlast volá je slavná monumentální socha.
Stojí na dominantním návrší Mamajova mohyla.

Víte, že...

• …naše encyklopedie již obsahuje přes 1 150 video článků ??
• …naše encyklopedie již obsahuje přes 610 originálních článků ??
• …naše encyklopedie již obsahuje přes 300 panoramatických článků ??
• …naše encyklopedie již obsahuje přes 220 mapových článků ??
• …naše encyklopedie již obsahuje přes 210 hudebních článků ??

Ivan Stěpanovič Koněv (* 28. prosince 1897, † 21. května 1973) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR. V průběhu druhé světové války velel vojskům Rudé armády na východní frontě, která osvobodila od okupace německými nacisty velkou část východní Evropy. Také se podílel na karpatsko-dukelské operaci v létě roku 1944, vč. podpory SNP na podzim roku 1944. Německý koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz - Birkenau, ležící u polského města Osvětim, byl RA osvobozen 27. ledna 1945. Měl významný podíl na obchvatné viselsko-oderské operaci, kde padlo na 295 000 německých vojáků a dalších 175 000 jich bylo zajato za proporčně mnohem menších sovětských ztrát.

Vojska maršála Koněva se v dubnu 1945 účastnila dobytí Berlína. V pražské ofenzívě pak osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda se dostala v květnu 1945 do Prahy, ve které navzdory kapitulaci probíhaly intenzivní boje. V průběhu maďarského povstání na podzim 1956, kdy byl nejvyšším velitelem vojenských sil Varšavské smlouvy, velel potlačení povstání sovětskou armádou z maďarského Szolnoku.

Od května 1940 velel Zabajkalskému vojenskému okruhu a v květnu 1941 byl jmenován velitelem záložní 19. armády na Ukrajině. Po napadení země nacistickým Německem se však v jejím čele musel přemístit do Běloruska, kde se zapojila do bojů o Smolensk. V září 1941 byl jmenován velitelem Západního frontu, jenž byl v následujícím měsíci naprosto zničen německými útoky při katastrofě u Vjazmy a jeho od trestu smrti zachránil později maršál Sovětského svazu Georgij Konstantinovič Žukov, který odvolaného Koněva odmítl zatknout a místo toho jej přijal do svého štábu, přestože až do bitvy u Kurska Žukov jeho velitelské schopnosti nehodnotil příliš vysoko. Od poloviny října 1941 velel Koněv vojskům Kalininského frontu, podařilo se mu zastavit německý postup, stabilizovat frontovou linii a v prosinci 1941 se jeho vojska zapojila do protiofenzivy u Moskvy.

V průběhu jara a léta 1942 se marně pokoušel o prolomení německé obrany v oblasti Rževa, v srpnu 1942 se stal velitelem Západního frontu, jehož vojska ztroskotala při snaze o průlom nepřátelské fronty během operace Mars v oblasti Syčovky. Po krachu dalšího pokusu o ofenzívu počátkem roku 1943 byl v březnu 1943 jmenován velitelem Severozápadního frontu, koncem června 1943 se stal velitelem Stepního frontu, který vedl bojové akce v jižním oblouku kurského výběžku a následně se podílel na osvobozování levobřežní Ukrajiny. Od října 1943 velel 2. ukrajinskému frontu, během zimní ofenzívy 1943–1944 se podílel na osvobozování pravobřežní Ukrajiny od Němců, kteří zde zřídili tzv. Říšský komisariát Ukrajina. Při Korsuň-ševčenkovské operaci se podílel na rozsáhlé obkličovací akci Rudé armády proti Wehrmachtu. V únoru 1944 byl povýšen na maršála Sovětského svazu. Velel sovětským vojskům během Lvovsko-sandoměřské operace, která navazovala na Operaci Bagration, a 18. července 1944 jeho jednotky obklíčily město Brody, kde zůstalo uvězněno 45 tisíc Němců.

Od května 1944 velel Ivan Koněv vojskům 1. ukrajinského frontu, velel Karpatsko-dukelské operaci sovětských a československých vojsk, která měla pomoci Slovenskému národnímu povstání, podílel se na osvobození jižního Polska, kde Němci zřídili tzv. Generální gouvernement, a na dobytí Slezska a Saska při Viselsko-oderské operaci, kterou Sověti zahájili na žádost Churchilla o týden dřív, než plánovali, aby ulehčili Spojencům v Ardenách. Přes odlišné postoje, se podařilo Ivanu Koněvovi a nacistickému zločinci Hansu Frankovi, generálnímu guvernérovi okupovaného Polska, ušetřit tehdejší hlavní město gubernie, Kraków, od zničení i tím, že nebylo vyhlášeno pevností a bylo bez německých vojáků.

27. ledna 1945 osvobodil koncentrační tábor Osvětim. 25. dubna 1945 se vojáci Koněvova 1. ukrajinského frontu setkali na Labi s vojáky amerického generála Omara Bradleyho. Koněvova vojska se účastnila závěrečného útoku na Berlín (útočila jako první a tvořila jižní křídlo sovětského úderného uskupení). Když byli vojáci Rudé armády pouhé 2 kilometry od Hitlerova bunkru v centru Berlína, říšský kancléř Hitler spáchal sebevraždu. S maršálem G. K. Žukovem dne 8. května 1945 přijal německou bezpodmínečnou kapitulaci.

Koněvova vojska poté vyrazila na pomoc Pražskému povstání, v průběhu pražské ofenzívy osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda se dostala v květnu 1945 do Prahy.