Vought F4U Corsair

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 15. 7. 2025, 10:16

Základní charakteristika
F4U Corsair

Palubní stíhač Vought F4U Corsair
Určení	palubní stíhací letoun
Výrobce	Vought
Konstruktér	Rex Beisel Igor Sikorsky
První let	29. dubna 1940
Zařazen	28. prosince 1942
Vyřazen	1953
Výroba
Vyrobeno	12 571 ks
Varianty	Super Corsair
Uživatel	U.S. Navy & US Marine Corps (10 016)
	FAA (2 012) RNZAF (424) Aéronavale (119)

Chance Vought F4U Corsair byl americký stíhací letoun, který sloužil především v Druhé světové a v Korejské válce. Byly vyráběny v letech 1940–1952 a v některých letectvech sloužily tyto stroje až do 60. let.

Celkem jich bylo vyrobeno 12 571.

Obsah

1 Vývoj a použití
2 Zajímavosti
3 Hlavní technické údaje F4U-1A
- 3.1 Výzbroj
4 Externí odkazy

Vývoj a použití

Vývoj letounu Vought F4U Corsair, který měl být dle zadání námořní stíhačkou, začal roku 1938. Letoun byl postaven "kolem" motoru Pratt & Whitney R-2800 Double Wasp. Pro maximální využití výkonu motoru bylo nezbytné instalovat vrtuli velkého průměru a také bylo nutné zachovat podvozkovou část, což vedlo k typickému designovému znaku Corsairu - zalomenému křídlu do tvaru písmene "W". Prototyp nového letounu s označením XF4U-1 poprvé vzlétl v květnu 1940 a brzy vykázal rychlost 651 km/h. Námořnictvo poznalo, že se jedná o stroj mimořádných výkonů, proto po úpravách objednalo první sérii v roce 1941. Jediným problémem byly nevhodné vlastnosti letadla při přistání na palubu letadlové lodi - omezený výhled vpřed při závěrečném přiblížení (přes dlouhý mohutný překryt motoru). Proto byly tyto stroje přiděleny k leteckým silám námořní pěchoty, startující z pozemních základen. Prvních bojových operací se letadla účastnila na jaře 1943 z Guadalcanalu. VMF-124 zde své F4U-1 poprvé nasadila v boji 14. února.[1] Vzhledem k tomu, že problémy s technikou přistání na palubu řešili Američané dost dlouho, startovaly první Corsairy III. a IV. z britských letadlových lodí. Britové v té době neměli dostatek vlastních stíhačů srovnatelných parametrů a tak piloti pro přiblížení požívali manévr, kdy přilétali k palubě šikmo a na poslední chvíli srovnali. Na amerických lodích se první F4U objevily až na jaře 1945. Stroje vyrábělo v té době licenčně již několik firem. Objevovaly se nové zdokonalené verze, přičemž nejvýkonnější byla F4U-4, která měla motor o výkonu 2070 k, který dával letounu rychlost až 717 km/h. Verze F4U-5 byla již poválečná a účastnila se války v Koreji.

Zajímavosti

Japonští vojáci Corsair přezdívali "Whistling death" - pištící smrt - kvůli charakteristickému zvuku motoru.
Američtí piloti mu přezdívali například "bent wing widow-maker" - výrobce vdov se zalomeným křídlem, nebo také "Ensign eliminator" - eliminánor nováčků (právě kvůli špatnému výhledu při přistání).

Hlavní technické údaje F4U-1A

Americká vojenská obrazová příručka (1943)

Osádka: 1
Rozpětí: 12,50 m
Délka: 10,17 m
Výška: 4,90 m
Nosná plocha: 29,17 m²
Hmotnost prázdného stroje: 4073 kg
Maximální vzletová hmotnost: 6300 kg
Maximální rychlost: 671 km/h
Dostup: 11 200 m
Počáteční stoupavost: 14,7 m/s
Dolet: 1634 km
Pohonná jednotka: dvouhvězdicový osmnáctiválec Pratt & Whitney R-2800-8W Double Wasp
Výkon motoru: 2000/2250 hp (1491/1678 kW)

Výzbroj

šest kulometů Browning M2 ráže 12,7 mm v křídle
- s celkovou zásobou 2350 nábojů (4×400 a 2×375 nábojů)
maximálně 907 kg pum
8 raket ráže 127 mm

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vought F4U Corsair

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vought F4U Corsair

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
   |typ = palubní [[stíhací letoun]]
   |výrobce = [[Vought]]
-  |image = Soubor:F4U Corsair.jpg
+  |image = [[File:F4U-5N NAN11-49.jpg|250px]]
-  |text =
+  |text = Palubní stíhač Vought F4U Corsair
   |konstruktér = [[Rex Beisel]]<br />[[Igor Sikorsky]]
   |první let = [[29. duben|29. dubna]] [[1940 v letectví|1940]]
@@ Řádka 16: / Řádka 16: @@
   |hlavní uživatel =[[United States Navy|U.S. Navy]] & [[United States Marine Corps|US Marine Corps]] (10&nbsp;016)
   |více uživatelů = [[Fleet Air Arm|FAA]] (2&nbsp;012)<br />[[Royal New Zealand Air Force|RNZAF]] (424)<br />[[Aéronavale]] (119)
-}}
+}}'''Chance Vought F4U Corsair''' byl [[Spojené státy americké|americký]] [[stíhací letoun]], který sloužil především v [[Druhá světová válka|Druhé světové]] a v [[Korejská válka|Korejské válce]]. Byly vyráběny v letech [[1940]]–[[1952]] a v některých letectvech sloužily tyto stroje až do 60.&nbsp;let.
-'''Chance Vought F4U Corsair''' byl [[Spojené státy americké|americký]] [[stíhací letoun]], který sloužil především v [[Druhá světová válka|Druhé světové]] a v [[Korejská válka|Korejské válce]]. Byly vyráběny v letech [[1940]]–[[1952]] a v některých letectvech sloužily tyto stroje až do 60.&nbsp;let. Celkem jich bylo vyrobeno 12&nbsp;571.
+Celkem jich bylo vyrobeno 12&nbsp;571.
-==Vývoj, užití==
+==Vývoj a použití==
 Vývoj letounu '''Vought F4U Corsair''', který měl být dle zadání námořní stíhačkou, začal roku [[1938]]. Letoun byl postaven "kolem" motoru [[Pratt & Whitney R-2800]] [[Double Wasp]]. Pro maximální využití výkonu motoru bylo nezbytné instalovat vrtuli velkého průměru a také bylo nutné zachovat podvozkovou část, což vedlo k typickému designovému znaku Corsairu - zalomenému křídlu do tvaru písmene "W". Prototyp nového letounu s označením '''XF4U-1''' poprvé vzlétl v květnu [[1940 v letectví|1940]] a brzy vykázal rychlost 651 km/h. Námořnictvo poznalo, že se jedná o stroj mimořádných výkonů, proto po úpravách objednalo první sérii v roce [[1941]]. Jediným problémem byly nevhodné vlastnosti letadla při přistání na palubu letadlové lodi - omezený výhled vpřed při závěrečném přiblížení (přes dlouhý mohutný překryt motoru). Proto byly tyto stroje přiděleny k leteckým silám námořní pěchoty, startující z pozemních základen. Prvních bojových operací se letadla účastnila na jaře [[1943]] z [[Guadalcanal]]u. [[VMF-124]] zde své F4U-1 poprvé nasadila v boji [[14. únor]]a.[http://rwebs.net/dispatch/output.asp?ArticleID=16] Vzhledem k tomu, že problémy s technikou přistání na palubu řešili Američané dost dlouho, startovaly první '''Corsairy III.''' a '''IV.''' z britských letadlových lodí. Britové v té době neměli dostatek vlastních stíhačů srovnatelných parametrů a tak piloti pro přiblížení požívali manévr, kdy přilétali k palubě šikmo a na poslední chvíli srovnali. Na amerických lodích se první '''F4U''' objevily až na jaře [[1945]]. Stroje vyrábělo v té době licenčně již několik firem. Objevovaly se nové zdokonalené verze, přičemž nejvýkonnější byla '''F4U-4''', která měla motor o výkonu 2070 k, který dával letounu rychlost až '''717 km/h'''. Verze '''F4U-5''' byla již poválečná a účastnila se [[Korejská válka|války v Koreji]].
@@ Řádka 28: / Řádka 28: @@
 == Hlavní technické údaje F4U-1A ==
+[[Soubor:RPM22 F4U CORSAIR.jpg|thumb|280px|Americká vojenská obrazová příručka (1943)]]
 * Osádka: 1
 * Rozpětí: 12,50 m
 * Délka: 10,17 m
 * Výška: 4,90 m
-* Nosná plocha: 29,17 m²
+* Nosná plocha: 29,17 m<sup>2</sup>
 * Hmotnost prázdného stroje: 4073 kg
 * Maximální vzletová hmotnost: 6300 kg
@@ Řádka 47: / Řádka 48: @@
 * maximálně 907 kg pum
 * 8 raket ráže 127 mm
+== Externí odkazy ==
-{{commons|F4U Corsair}}
+{{Flickr|Vought+F4U+Corsair}}{{Commonscat|Vought F4U Corsair}}{{Článek z Wikipedie}}{{Americké vojenské letouny druhé světové války}}
-{{Článek z Wikipedie}}
-{{Americké vojenské letouny druhé světové války}}
 [[Kategorie:Palubní letadla‎]]
 [[Kategorie:Americká stíhací letadla]]
 [[Kategorie:Letadla Vought|F4U Corsair]]