Šablona:Článek dne/2025/25

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 5. 11. 2025, 17:40

Jeffrey David Sachs (* 5. listopadu 1954) je americký ekonom. Intenzivně se věnuje tématům hospodářského růstu, udržitelnosti životního prostředí, oddlužení rozvojových zemí, redukce chudoby či globalizace. Sachs se zviditelnil jako poradce vlád po celém světě v ekonomických otázkách. Je ředitelem Earth Institute při Kolumbijské univerzitě v New Yorku a speciálním poradcem generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ohledně Rozvojových cílů tisíciletí.

Je autorem mnohých článků a knih. K jeho nejznámějším knihám patří tituly The End of Poverty: Economic Possibilities for Our Time a Common Wealth: Economics for a Crowded Planet.
Oba tituly se objevují na listu bestsellerů deníku The New York Times.

Sachs se spolupodílel na ekonomických reformách v Bolívii, Polsku nebo Ruské federaci. Sachsovým reformní plánům se přezdívalo "šoková terapie". Byl také zvláštním poradcem generálního tajemníka OSN – Pan Ki-muna a ještě dříve Kofiho Annana pro rozvojové cíle tisíciletí.

V roce 1985 trpěla Bolívie hyperinflací a nebyla schopna splatit svůj dluh vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Sachs se ujal pozice hospodářského poradce bolivijské vlády a předložil vládě rozsáhlý plán hospodářských reforem s cílem srazit inflaci a vést bolivijskou ekonomiku cestou tržní liberalizace. K opatřením patřilo rušení dotací a kvót, ukotvení bolivijské měny k dolaru. Po implementaci Sachsových reforem spadla inflace z 20 000 % za rok na 11 %.

Další érou jeho života bylo poradenství v postkomunistických ekonomikách. V roce 1990 se polská vláda formou šokové terapie snažila vymanit z kolabujícího komunistického hospodářského režimu. Sachs a David Lipton (dříve ekonom MMF) radili polské vládě rychlý přechod k tržní ekonomice. Sachs a Lipton radili uvést tržní mechanismy ještě před rozsáhlou privatizací státního majetku. Jak se ukázalo, tak jednotlivé státní podniky dokázaly efektivně operovat v tržním prostředí, pokud jim bylo umožněno fungovat dle tržních sil. Dále byl také zaveden stabilizační fond pro polský Złoty ve výši jedné miliardy USD, prostředky z něj ovšem nemusely být čerpány. Reformy v Polsku byly úspěšné, ale zlotý si nedokázal udržet stabilní kurz.

Po ekonomických reformách v Polsku byl Sachs také poradcem v Jugoslávii a následně v Rusku, kde se mu opět nepodařilo uspět, tak jak si představoval. Jako důvody svého neúspěchu označil nedostatečné nasazení, nedostatečné pochopení místního obyvatelstva a systémové chybné kalkulace.

Na základě polského úspěchu byl pozván nejprve sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem a poté ruským prezidentem Borisem Jelcinem k asistenci v přechodu na tržní hospodářství. V letech 1991–1993 působil jako poradce premiéra Jegora Gajdara a ministra financí Borise Fedorova pro makroekonomické politiky. Roku 1991 angažovala ruská vláda ekonomy z Harvardu jako poradce pro transformační reformy. Sachs byl tedy také přizván, ale během dvou let se mu nepodařilo prosadit žádné významnější reformy. Sachs například neúspěšně usiloval o založení stabilizačního fondu pro stávající měnu ve výši 5 miliard USD. Anatolij Čubajs založil 31. 7. 1992, tedy krátce poté, kdy se stal místopředsedou ruské vlády, speciální odbor ("Отдел технической помощи и экспертизы"). V něm pracovali jako vedoucí další američtí odborníci: harvardský profesor Andrei Shleifer (spolu se Sachsem a Larry Summersem jeden ze tří „zázračných chlapců“) a čerstvý absolvent téže školy Jonathan Hay. Sachsovy metody pro stabilizaci ekonomik se staly známé jako šoková terapie a byly podobné úspěšným přístupům používaným v Německu po dvou světových válkách.

V letech 1991–1993 pomáhal s hospodářskou transformací ve Slovinsku, Estonsku a v Mongolsku.

Během řecké vládní dluhové krize v červenci 2015 Sachs, Heiner Flassbeck, Thomas Piketty, Dani Rodrik a Simon Wren-Lewis zveřejnili otevřený dopis německé kancléřce Angele Merkelové týkající se obrovského řeckého dluhu. V dopise žádají o zaplacení dluhu a za jeho příčinu označují EU.

V dubnu 2018 podpořil názor prezidenta Donalda Trumpa, aby USA opustily Sýrii.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
 [[Soubor:AM18 Indonesia-AM18 Seminar-Leveraging Policies for Sustainable Development Goals-JSachs-Flickr.jpg|right|160px|alt="Jeffrey Sachs, Director, Center for Sustainable Development, Columbia University"|Jeffrey Sachs, Director, Center for Sustainable Development, Columbia University answers questions at the IMF Seminar.]]
-'''<big>[[Jeffrey David Sachs|Jeffrey Sachs]]</big>''' (* [[5. listopad]]u [[1954]], [[Detroit]]) je [[Spojené státy americké|americký]] [[ekonom]]. Intenzivně se věnuje tématům [[hospodářský růst|hospodářského růstu]], udržitelnosti životního prostředí, oddlužení rozvojových zemí, redukce chudoby či [[globalizace]]. Sachs se&nbsp;zviditelnil jako poradce vlád po&nbsp;celém&nbsp;světě v&nbsp;ekonomických otázkách. Je ředitelem Earth Institute při [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzitě]] v New Yorku a speciálním poradcem [[Generální tajemník OSN|generálního tajemníka OSN]] [[António Guterres|Antónia Guterrese]] ohledně Rozvojových cílů tisíciletí.
+'''<big>[[Jeffrey Sachs|Jeffrey David Sachs]]</big>''' (* [[5. listopad]]u [[1954]]) je [[Spojené státy americké|americký]] [[ekonom]]. Intenzivně se věnuje tématům [[hospodářský růst|hospodářského růstu]], udržitelnosti životního prostředí, oddlužení rozvojových zemí, redukce chudoby či [[globalizace]]. Sachs se&nbsp;zviditelnil jako poradce vlád po&nbsp;celém&nbsp;světě v&nbsp;ekonomických otázkách. Je ředitelem Earth Institute při [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzitě]] v New Yorku a speciálním poradcem [[Generální tajemník OSN|generálního&nbsp;tajemníka&nbsp;OSN]] [[António Guterres|Antónia Guterrese]] ohledně Rozvojových cílů tisíciletí.
-Je autorem mnohých článků a knih. K jeho nejznámějším knihám patří tituly ''The End of Poverty: Economic Possibilities for Our Time'' a ''Common Wealth: Economics for a Crowded Planet''.<br />Oba tituly se objevují na listu [[bestseller]]ů deníku [[The New York Times]].
+Je autorem mnohých článků a knih. K jeho nejznámějším knihám patří tituly ''The End of Poverty: Economic Possibilities for Our Time'' a&nbsp;''Common Wealth: Economics for a Crowded Planet''.<br />Oba tituly se objevují na listu [[bestseller]]ů deníku [[The New York Times]].
+Sachs se spolupodílel na ekonomických reformách v Bolívii, Polsku nebo Ruské federaci. Sachsovým reformní plánům se přezdívalo "šoková terapie". Byl také zvláštním poradcem generálního tajemníka OSN – Pan Ki-muna a ještě dříve Kofiho Annana pro rozvojové cíle tisíciletí.
+V roce 1985 trpěla Bolívie hyperinflací a nebyla schopna splatit svůj dluh vůči [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodnímu měnovému fondu]] (MMF). Sachs se ujal pozice hospodářského poradce bolivijské vlády a předložil vládě rozsáhlý plán hospodářských reforem s cílem srazit inflaci a vést bolivijskou ekonomiku cestou tržní liberalizace. K&nbsp;opatřením patřilo rušení dotací a kvót, ukotvení bolivijské měny k&nbsp;dolaru. Po implementaci Sachsových reforem spadla inflace z 20 000 % za&nbsp;rok na&nbsp;11&nbsp;%.
+Další érou jeho života bylo poradenství v postkomunistických ekonomikách. V roce 1990 se polská vláda formou šokové terapie snažila vymanit z kolabujícího komunistického hospodářského režimu. Sachs a David Lipton (dříve ekonom MMF) radili polské vládě rychlý přechod k tržní ekonomice. Sachs a Lipton radili uvést tržní mechanismy ještě před rozsáhlou privatizací státního majetku. Jak se ukázalo, tak jednotlivé státní podniky dokázaly efektivně operovat v tržním prostředí, pokud jim bylo umožněno fungovat dle tržních sil. Dále byl také zaveden stabilizační fond pro polský [[Zlotý|Złoty]] ve výši jedné miliardy USD, prostředky z něj ovšem nemusely být čerpány. Reformy v Polsku byly úspěšné, ale zlotý si&nbsp;nedokázal udržet stabilní kurz.
+Po ekonomických reformách v Polsku byl Sachs také poradcem v Jugoslávii a následně v Rusku, kde se mu opět nepodařilo uspět, tak jak si představoval. Jako&nbsp;důvody svého neúspěchu označil nedostatečné nasazení, nedostatečné pochopení místního obyvatelstva a&nbsp;systémové chybné kalkulace.
+Na základě polského úspěchu byl pozván nejprve sovětským prezidentem [[Michail Gorbačov|Michailem Gorbačovem]] a poté ruským prezidentem [[Boris Jelcin|Borisem Jelcinem]] k asistenci v&nbsp;přechodu na&nbsp;tržní hospodářství. V letech 1991–1993 působil jako poradce premiéra [[Jegor Gajdar|Jegora Gajdara]] a ministra financí Borise Fedorova pro makroekonomické politiky. Roku 1991 angažovala ruská vláda ekonomy z Harvardu jako poradce pro transformační reformy. Sachs byl tedy také přizván, ale během dvou let se mu nepodařilo prosadit žádné významnější reformy. Sachs například neúspěšně usiloval o založení stabilizačního fondu pro stávající měnu ve výši 5 miliard USD. [[Anatolij Čubajs]] založil 31. 7. 1992, tedy krátce poté, kdy se stal místopředsedou ruské vlády, speciální odbor ("Отдел технической помощи и экспертизы"). V něm pracovali jako vedoucí další američtí odborníci: harvardský profesor Andrei Shleifer (spolu se Sachsem a [[Larry Summers]]em jeden ze tří „zázračných chlapců“) a&nbsp;čerstvý absolvent téže školy Jonathan Hay. Sachsovy metody pro&nbsp;stabilizaci ekonomik se&nbsp;staly známé jako&nbsp;šoková terapie a&nbsp;byly podobné úspěšným přístupům používaným v&nbsp;Německu po&nbsp;dvou světových válkách.
+V letech 1991–1993 pomáhal s hospodářskou transformací ve Slovinsku, Estonsku a v Mongolsku.
+Během řecké vládní dluhové krize v červenci 2015 Sachs, Heiner Flassbeck, [[Thomas Piketty]], Dani Rodrik a Simon Wren-Lewis zveřejnili otevřený dopis německé kancléřce [[Angela Merkelová|Angele Merkelové]] týkající se&nbsp;obrovského řeckého dluhu. V dopise žádají o zaplacení dluhu a za jeho příčinu označují [[Evropská unie|EU]].
+V dubnu 2018 podpořil názor prezidenta [[Donald Trump|Donalda Trumpa]], aby USA opustily [[Sýrie|Sýrii]].
 <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>