Rumunské království

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 8. 9. 2013, 10:40

Rumunské království (rumunsky Regatul României) byl nezávislý stát v Jihovýchodní Evropě v letech 1881–1947. Rumunské království bylo nástupcem Rumunského knížectví z něhož vzniklo 1881 vyhlášením samostatného království a zaniklo komunistickým převratem a donucením krále k abdikaci v roce 1947. Rumunské království v letech 1881–1921 bývá označováno jako tzv. Rumunské staré království a pro období let 1921–1940 se užívá označení tzv. Velké Rumunsko.

Historie

Hlavní článek: Dějiny Rumunska

Vznik

Podunajská knížectví Valašsko a Moldávie získala roku 1829 autonomii, v roce 1858 se sjednotila a položila tak základ samostatnému Rumunsku, které vzniklo roku 1878.

Proklamace Rumunského království

Rumunsko vedené knížetem Karlem z rodu Hohenzollernů se po válce o nezávislost na Osmanské říši a vítězství v této válce ustanovilo 10. května 1881 královstvím a kníže Karel(Carol) byl korunován králem Karlem I.

Balkánské války a první světová válka

I když byl Ferdinand členem jedné z větví rodu Hohenzollernů stejně jako německý císař Vilém II., prosazoval aby se jeho země zúčastnila války spíše na straně Dohody a tak Rumunsko vstoupilo 27. srpna 1916 do války na straně Dohody. Vstup Rumunska do války však ruské protiofenzivě nepomohl. Fronta se roztáhla do šířky a zastavila. Vojsko Rumunska proniklo hluboko do Sedmihradska (tehdy v Uhersku), ale rakousko-německá armáda Rumuny přinutila ustoupit a ústřední mocnosti obsadily skoro celé Rumunsko. V době dobytí Bukurešti (21. listopadu) zemřel rakouský císař František Josef I. Vysílení Rumuni podepsali v 7. května 1918 mír s Německem, protože Rumunsko nebylo schopno pokračovat ve válce (bez podpory Ruska), ale po vyřazení Bulharska z boje, se opět 10. října 1918 Rumunsko připojilo do konfliktu na straně Dohody, den před ukončením bojů na západní frontě a měsíc před definitivním koncem války. Pro toto období existence Rumunského království se někdy používá označení Rumunské staré království.

Meziválečné „Velké Rumunsko“

Po 1. světové válce se k Rumunsku připojily Sedmihradsko s Banátem, Bukovina a Besarábie, čímž vznikl zatím největší Rumunský stát v dějinách tzv. Velké Rumunsko.

Územní vývoj nezávislého Rumunska. Fialovou barvou Rumunské království 1881–1918; Velkému Rumunsku (1918–1940) náležela veškerá vyznačená území; v červených hranicích současné Rumunsko.

Po anexi(připojení) Besarábie byla uzavřena obranná aliance s Polskem proti Rusům. Maďaři s tímto rozdělením samozřejmě nesouhlasili a pokoušeli se své ztracené země dobýt zpět. Rumunské ozbrojené síly však vedly tuhý odpor, který posléze předostl v rázný útok a maďarské síly byly rychle zahnány hluboko do vnitrozemí dnešního Maďarska. V meziválečném období bylo Rumunské království součástí Malé dohody. Úzce spolupracovalo s Československem a Jugoslávií proti nárůstu maďarského vlivu. S oběma zeměmi však mělo jen krátkou hranici v odlehlých oblastech a proto užší spolupráce byla jen stěží možná. Navíc vzhledem k rozmělňování integrity obou spojeneckých států ke konci 30. let, ale zůstalo později Rumunsko opuštěno a Budapešti se přecijen podařilo zajistit si úpravy hranic na úkor karpatské země.

Rumunsko za druhé světové války

Ve druhé světové válce Rumunsko bojovalo po boku Třetí říše. Rumuni přišli za druhé vídeňské arbitráže o Severní Sedmihradsko, které bylo přiděleno expandujícímu Maďarsku a přišli také o Jižní Dobrudžu, kterou obsadilo Bulharsko. Roku 1940 okupoval Sovětský svaz Severní Bukovinu a Besarábii. V zemi měl v tedhejší době největší vliv maršál Ion Antonescu. Po napadení SSSR Německem v roce 1941 získali Rumuni území zpět.

Zánik království

Po válce byla Rumunsku opět odňata Besarábie a připojena k Sovětskému svazu a Jižní Dobrudža byla ponechána Bulharsku. V roce 1947 byl král Michal I. násilím donucen abdikovat a odejít ze země. Rumunsko se stalo Socialistickou republikou a součástí komunistického východního bloku.

Rumunští králové

Dynastie:Hohenzollernové

• Karel I. Rumunský – (1881–1914), od roku 1866 rumunským Domnitorem.
• Ferdinand I – (1914–1927), synovec krále Karla I.
• Michal I. – (1927–1930) první vláda, syn krále Karla II., vládla za něj regentská rada.
• Karel II. – (1930–1940), donucen abdikovat ve prospěch syna Michala.
• Michal I. – (1940–1947) druhá vláda, syn krále Karla II., donucen komunisty k abdikaci.

Galerie

Tzv. "Rumunské Staré království" (modře).

Rumunsko, fyzická mapa rok 1939.

Rumunská ztracená území za WWII.

The Steel Crown of Romania.png Ocelová koruna, rumunská královská koruna.

Související články

• Dějiny Rumunska
• Rumunské staré království
• Velké Rumunsko
• Rumunská knížectví