Propyleje

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 23. 10. 2013, 09:00

Kresba možného vzhledu nepoškozených propylejí z 19. století

Propyleje nebo propylaje (řečtina: Προπυλαια) je monumentální vstupní brána v podobě zdi prolomené několika vchody se sloupovými předsíněmi, chápané jako samostatný prostor před chrámy, svatyněmi a jinými budovami na starověké Krétě a v Řecku.

Morfologie

Výraz propyleje (latinsky: propylaeum) vznikl spojením předpony pro (před) a množného čísla řeckého pylon nebo pylaion (brána).

Řekové užívali výraz propylon v jednotném čísle pro předsíň nebo halu s branami u vchodu do chrámu či budovy. Propylaje v množném čísle znamenaly komplex monumentálního vchodu s více branami, například na akropolích v Eleusině nebo v Epidauru.

Schodiště vedoucí k propylejím v Athénské Akropolis (Athény)

Athénské propylaje

Nejznámější propyleje se nacházejí na athénské akropoli, které dal postavit státník a politik Periklés architektem Mnésiklem náhradou za Peisistratův propylon.

Za vlády Peisistrata byly staré svatyně přestavěny a na místě původního vchodu zřízen nádherný propylon, který byl bohužel zničen při dobytí Athén Peršany roku 480 př. n. l.. Dodnes zůstaly zachovány části základů v jihovýchodní části Mnésiklových propylají.

Stavba propylejí začala roku 437 př. n. l. a byla ukončena roku 432 př. n. l., ale pro nebezpečí peloponéské války zůstala nedokončena. Hlavním stavebním materiálem byl pentelský bílý mramor a šedý eleusinský mramor nebo vápenec, jenž byl použit na detaily. Na vnější stěně zůstaly zvedací výstupky pro dopravu, zvedání a usazování mramoru a štíty zůstaly neozdobeny plastikami. Stavba je dlouhá 74 metrů a se rozprostírá téměř po celém západním svahu Akropole.

Sestává ze střední části se dvěma křídly, jedním severním, druhým jižním. Centrální budova je rozdělena dvěma řadami sloupů na tři lodě a mramorovou zdí na východní a západní frontu. Každou tvoří šest dórských sloupů se štítem, spojujících symetricky dórský a iónský řád. Největší z bran vstupní fronty byla považována za hlavní vchod ke Svaté cestě, kudy procházely slavnostní průvody Panathénajských her.

Severní křídlo zahrnuje Pinakotéku, v níž umělci vystavovali svá díla. Mnésiklés chtěl postavit stejnou budovu v jižním křídle, ale narazil na odpor kněží. Proto stavbu omezil na menší otevřený sál s řadou sloupů v severní a jižní části, až k chrámu Níké.

V byzantské době byly sídlem arcibiskupa a později zde měl své sídlo Florenťan Nerio Acciaiuoli, který u jižního křídla postavil vysokou čtyřhrannou věž strženou Heinrichem Schliemannem roku 1875. Další ránu utrpěly propylaje ničivým úderem blesku roku 1645.

Novověké propylaje

Propyleje se stavěly i později. Například:

Leo von Klenze: Jeho posledním velikým dílem byly propyleje v Mnichově (1846 - 1862).
Carl Gotthard Langhans: Braniborská brána v Berlíně je kopií střední částí propylejí (1788 - 1791).

Související články

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 27: / Řádka 27: @@
 Propyleje se stavěly i později. Například:
 *[[Leo von Klenze]]: Jeho posledním velikým dílem byly propyleje v [[Mnichov]]ě (1846 - 1862).
-*[[Carl Gotthard Langhans]]: [[Braniborská brána]] v [[Berlín]]ě je kopií střední částí propylejí ([[1788]] - 1791).
+*[[Carl Gotthard Langhans]]: [[Braniborská brána]] v [[Berlín]]ě je kopií střední částí propylejí (1788 - 1791).
 == Související články ==